Témata
Reklama

Zavádění robotické automatizace, technologií strojového učení a umělé inteligence, stejně jako preference mladých lidí vyžadujících pokud možno co největší flexibilitu dávají v nejrůznějších oborech, včetně výroby, vzniknout zcela novým profesím.

Již dnes firmy hledají pracovníky například na pozice, jejichž popisem práce je návrh komunikačního stromu chatbotů, trénink robotického softwaru či propojování technologií a lidí. Zavádění robotické automatizace do firem ovlivňuje lidské zdroje jinak, než napovídaly předpovědi expertů. Pracovní místa nezanikají, ale mění se jejich charakter. Hlavním přínosem zavedení robotické automatizace je přitom snížení rutinních úkolů a zvýšení kvality jednotlivých robotizovaných procesů – zatímco lidská práce vykazuje v průměru 78% přesnost, v případě robotického softwaru dosahuje přesnost i více než 95 %. Robot je také až 20krát rychlejší než člověk.

Pokročilou automatizaci procesů nasazuje stále více společností. Robotizace, dříve využívaná jen pro rutinní úkoly typu tvorby reportů či pro mechanické přepisování dat z jednoho systému do druhého, se dnes rozšiřuje i na další činnosti související s řízením firmy, jako je například tvorba smluv anebo procesy spojené s nástupem nového zaměstnance v oblasti personalistiky. Robotizace se však masivně prosazuje v čím dál širším okruhu segmentů, mezi něž se v současné době začlenil například automobilový průmysl.

Reklama
Reklama

Jak učit lidi i stroje

Jan Silber, jeden ze zakladatelů IT jobportálu Jobstack.it, říká: „To, co nám ještě před pár lety připadalo jako sci-fi, se dnes stává běžným. Stále aktuálnější záležitostí je například internet věcí (IoT) a umělá inteligence (AI). V návaznosti na tom se vyvíjí poptávka po kvalitních programátorech a vývojářích, kteří dokážou pracovat na tom, aby se chytré automobily, ledničky či celé domy stávaly běžnou realitou. Ale tím hlavním, co může v budoucnu výrazně ovlivnit trh práce, je robotizace a umělá inteligence. Tento trend může hodně změnit celou strukturu pracovníků ve výrobních firmách. V současné době je ve většině těchto firem stále výrazná převaha lidí, kteří obsluhují výrobní zařízení nebo sami se přímo podílejí na výrobě. Robotizace a umělá inteligence tohle změní a místo obslužných a výrobních profesí bude potřeba lidí, kteří roboty navrhují, programují a učí je se učit. Velmi výrazný dopad bude mít robotizace, umělá inteligence a další technologický posun i v navazujících oborech, jako je logistika a doprava, kde je zřejmý trend další automatizace a provozu bez lidí.“

Budoucnost se tedy zřetelně rýsuje. Které konkrétní nové či neobvyklé profese související s robotickou automatizací nebo umělou inteligencí však firmy poptávají už dnes?

Alžběta Honsová z personální agentury Randstad uvádí: „V tuto chvíli je pro všechny společnosti typické, že se snaží si novou oblast ,osahat‘ a vůbec definovat, jaký typ znalostí a dovedností budou u budoucích zaměstnanců potřebovat. Taková je praxe například u firem z oblasti výroby. Co se týče čistě technologických firem (IT, engineering), které samy s umělou inteligencí a automatizací pracují, pozorujeme, že nyní tvoří týmy specialistů a jsou velmi aktivní samy. Velmi aktuální je nyní obor ,machine learning‘, který s umělou inteligencí souvisí.“

Bez zásahu člověka

Robotická automatizace procesů (RPA – Robotic Process Automation) obnáší především konfiguraci softwaru tak, aby dokázal pracovat s aktuálními daty i aplikacemi, reagoval na události, dokázal bez zásahu člověka zpracovávat transakce a komunikovat s dalšími systémy. Softwarové prostředky dnes umožňují automatizovat nejen jednotlivé procesy, ale i komunikaci mezi nimi. Do kategorie takto automatizovaných činnosti patří např. reporting, analytika, vyplňování formulářů, práce s databázemi i opakované činnosti, které lze provádět pomocí maker a softwarových agentů.

Pro robotickou automatizaci jsou vhodné zejména procesy, kde je možné se rozhodovat na základě jasných kritérií a proces má rozumnou složitost. Vesměs jde o typ práce, kdy člověk realizuje nějakou rutinní činnost a nemusí příliš přemýšlet,“ říká Ota Kulhánek, prezident asociace ABSL, která sdružuje na českém trhu firmy z oboru podnikových služeb, jichž se fenomén robotizace také silně dotýká. „Podnikové procesy lze rozlišovat také podle toho, jakou přinášejí přidanou hodnotu. Tam, kde se tvoří nejvyšší přidaná hodnota, bývá úloha přemýšlivého a kvalifikovaného člověka dosud nezastupitelná a robotizaci lze využít pouze v omezené míře. V kombinaci s kognitivními technologiemi, jako je strojové učení, umělá inteligence či zpracování přirozeného jazyka, může být automatizace velmi pokročilá.“

Hledá se talent

Lidská činnost se díky tomuto fenoménu posouvá od rutinních operací k sofistikovanějším úkolům. Vzniká nová generace odborníků, kteří díky své znalosti procesů a IT mohou naprogramovat pro roboty ty správné algoritmy a pak již jen sledovat jejich výkonnost a řešit nestandardní situace. Proměňuje se proto profil nejčastěji hledaných zaměstnanců,“ doplňuje Ota Kulhánek.

Firmy lidi převedou na jiné činnosti a kompetence, což jim umožní zkvalitnit služby a růst podnikání. To platí pro celý trh napříč všemi segmenty.

Alžběta Honsová z Randstadu k tomu dodává: „Aktuálně je to celý obor IT, který zase zásobuje řešeními a produkty další oblasti, jako jsou automotive, engineering, logistika, e-commerce, a velký potenciál je ve veřejných službách typu hromadná doprava, městské informační systémy, kanalizace, energetika apod. Ovšem vzhledem k tomu, že spousta ,nových‘ znalostí se vlastně ještě ani neučí, je logicky těchto lidí ještě méně než ,běžných‘ IT specialistů. Firmy jdou spíše cestou tipování a hledání talentů, které mají technický styl myšlení a potenciál se neustále učit, vynalézat a tvořit.“

Nové role

Trh práce ovšem nemění jen samotné technologie, ale také to, jak umožňují novými způsoby spolupracovat lidem. Stále více procesů tak lze řešit například pomocí crowdsourcingu, na vzestupu je také homeoffice a firmy reportují i zvyšující se podíl tzv. freelancerů, tedy pracovníků, kteří nejsou ve firmě zaměstnaní, ale spolupracují s ní na základě kontraktu. Mladé generace, zejména generace X, ale do značné míry i Y, mají tuto formu pracovního vztahu v oblibě. Umožňuje jim to svobodu, fungovat například jako tzv. digitální nomádi.

K novým rolím, které se uplatní napříč mnoha segmenty podnikání, pak bude podle odborníků patřit například i manažer spolupráce a specialista sdílení technologií. Úkolem prvního z nich bude propojování lidí a sdílení firemní kultury v rámci organizací, které spoléhají na vzdáleně pracující zaměstnance, dodavatele a další externí spolupracovníky. Specialista sdílení technologií pak bude mít za úkol zajišťovat získávání know-how a technické podpory pro oddělení napříč společností a bude zodpovědný za kompatibilitu všech používaných technologií.

Umět se učit

Lze očekávat, že postupné nahrazování rutinní práce automatizovanými systémy (od jednoduchých softwarových robotů po skutečné systémy umělé inteligence) učiní práci v mnoha oblastech přitažlivější pro kvalifikované i kreativní zaměstnance, kteří mají chuť stále se rozvíjet. Změna charakteru pracovních pozic, která v tuto chvíli probíhá, však znamená, že jednou dosažené vzdělání již nestačí na celý život. Ochota učit se bude tedy patřit ke klíčovým předpokladům získání zajímavé práce.

Proměnám trhu práce a nutnosti celoživotního učení se věnuje i nedávná studie společnosti Deloitte Navigating the future of work (Navigace budoucnosti práce), ve které její autoři přirovnávají moderní kariéru k surfování: člověk zachytí vlnu a pluje po ní, ale tato vlna má jen určitou životnost a bude třeba chytit zase nějakou další; i během pohybu na vlně je pak třeba se připravovat na další vlny (tj. odhadnout, jakým směrem se dále vzdělávat). Jedinou konstantou těchto vln je neustálý rozvoj technologií.

Nutnost průběžného vzdělávání si naštěstí neuvědomují nejen analytici a firmy, ale i samotní zaměstnanci. V rámci nedávného průzkumu Workmonitor společnosti Randstad uvedlo celých 86 % respondentů z celého světa, že musejí pokračovat v učení, aby si udrželi nebo zvýšili svou zaměstnatelnost.

Nové pozice související s robotizací budou pochopitelně zaváděny i ve výrobních firmách. Nicméně že by tyto firmy nyní hromadně zaváděly roboty do výroby a nahrazovaly zaměstnance, není v současnosti ještě na pořadu dne.

Je to ale samozřejmě jedna z budoucích cest,“ říká Alžběta Honsová. „V zásadě firmy potřebují lidi s logickým a technickým myšlením – a nezáleží na tom, jakou úroveň studia tito lidé dokončili. Předpokládá se postupný vznik celé řady profesí zaměřených na programování, obsluhu a údržbu robotů. A v souvislosti s automatizací také budou potřeba lidé pro činnosti, které roboty nezvládnou – tedy ty, kde záleží na úsudku, individuálním posuzování, rozhodování a podobných ryze lidských schopnostech.“

Hana Janišová

hana.janisova@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 180125
Datum: 07. 02. 2018
Rubrika: Servis / Vzdělávání
Autor:
Firmy
Související články
Spolu (nejen) pro informační bezpečnost

Jedním z komerčních subjektů, které dlouhodobě spolupracují s českými univerzitami, je společnost Gordic. Tento tvůrce softwaru, především pro veřejnou správu a bankovnictví, se dlouhodobě zabývá dnes tak žhavou problematikou kybernetické bezpečnosti. Jedním z jeho důležitých partnerů na poli akademickém je Fakulta podnikatelská brněnského VUT. Ohledně názorů na tuto spolupráci tentokrát proběhla diskuze ve třech. Zúčastnila se doc. Ing. Zdeňka Konečná, proděkanka fakulty, Ing. Viktor Ondrák, Ph.D., pracovník Ústavu informatiky, a Ing. Jaromír Řezáč, generální ředitel společnosti Gordic.

Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Související články
Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Semináře - platforma předávání zkušeností

Celoživotní systém profesního vzdělávání – nikdy nekončící proces, přinášející jeho aktérům benefity v podobě získaných zkušeností, vzájemně sdílených v dané komunitě. V tom se nachází jeho největší hodnota.

Metody a techniky pro inovační projekty

V mnoha podnicích se snaží o inovace, avšak výtěžnost nápadů od zaměstnanců je nízká. Proč?

Nevyléčitelná nemoc českého průmyslu

V současnosti je realita České republiky, jako malé exportní země, která nemá mnoho domácích firem se svými vlastními finálními výrobky prodejnými do celého světa velmi nebezpečná, neboť zkrachují-li naši odběratelé, zkrachujeme s nimi. Jsme pouze zemí nádeníků a hrozí nám novodobé nevolnictví. Z pozice subdodavatele je dnešní výše přijímaného státního dluhu nesplatitelná.

Válka technologií a myšlení v krabici

Strategické myšlení předchází strategickému řízení, které je jen nástrojem. Bez skvělého strategického myšlení (proč a kam jdeme) nemůže být skvělé strategické řízení. Poučíme se z minulosti i ze slabých signálů budoucích trendů?

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vyda-vatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Více propojujme vysoké školy s praxí

Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.

Pro budoucnost českého průmyslu jsou zásadní investice

Investice do digitální transformace firmám pomohou vyrovnat se s nadcházejícím zpomalením ekonomického růstu. Částečně vyřeší také potíže spojené s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák při příležitosti MSV v Brně poskytl čtenářům MM Průmyslového spektra komentář k současnému stavu tuzemského průmyslu a obchodu.

Fórum děkanů strojních fakult

Jaké doprovodné akce MSV  v Brně se budete osobně účastnit a jakou myšlenku (názor) zde chcete případně prezentovat?

Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit