Témata
Zdroj: archiv Intercedu

Príhovor Štefana Kassaya, Osem desaťročí života

Ak zoberiem do úvahy, že mám za sebou osem desaťročí života, konečne by som sa mal sám voči sebe vyjadriť zreteľne a jednoznačne. Pravda, v tejto časti sebaspytovania mám na mysli výlučne pracovné záležitosti, napredované vo svojej profesii, napĺňanie vytýčených cieľov. Moja rodina i moje blízke okolie vedia, na akú veľkú úlohu, na ktorej pracujem dodnes, som sa podujal. A teraz by som čakal, že sa ma môj vnímateľ opýta, o čom to vlastne hovorím? Prílišná pracovná orientácia, absolutizovaná honba za chimérou, zafixovaným cieľom sa spravidla vypomstí.

Tento článek je součástí seriálu:
Príhovory Štefana Kassaya
Díly
Reklama


Absolutizácia povinností môže ubíjať a postupne rozložiť vzťahy v rodine, môže spôsobiť, že manželka a deti sa postupne odcudzia. Dnes som už presvedčený, že len taký stav veci má cenu, ktorý nie je na úkor lásky a rodinného šťastia. Životnú výhru si treba zaslúžiť. Nezaslúži si ju ten, kto nevie správne žiť. Mám na mysli život plný činorodosti, život aktívny, ale život v zhode s potrebami a záujmami najbližších. Nič by človek nemal robiť na úkor osobného šťastia, rodinnej pohody a spokojnosti, ani na úkor pomoci iným či rozdelenia výnosov svojho snaženia tým, ktorí mu k tomu dopomohli, inak je to pridraho zaplatený výsledok životného snaženia.

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impulz pro rozvoj jednotlivce a společnosti, a proto mj. již v 90. letech minulého století založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje. V roce 2021 ukončil aktivní působení ve spoluvlastněné společnosti I.D.C. Holding a založil vzdělávací instituci International Center of Education. (Zdroj: Intercedu)

 V živote je veľmi dôležitá systematickosť a vytrvalosť. Len vydržať! Existuje však hranica, keď čas na výdrž je dlhší ako ekonómia výsledku. Nerád polemizujem o tom, čo sa navzájom triešti a oberá človeka o energiu. Pretože uznanie si razí cestu cez množstvo prekážok, ktoré sú protipólom, ako spochybňovanie, nezdravá konkurencia. Veľa som o tom polemizoval, prečo človek túži po obdive, prečo stále nie je spokojný hoci aj sám so sebou. Prečo „úspech“ vyvoláva potrebu ďalšieho „úspechu“!?

Reklama

Súvislosti

Podnikanie sa bude musieť dostať do súladu s prírodou a svetom okolo nás. Snaha o nekonečný rast nás môže zničiť. Chceme mať prácu alebo chceme dobre žiť? Zvyšovaním produktivity však paradoxne pripravujeme ľudí o prácu. Ide nám teda o kvalitný život a šťastie ľudí, alebo o prácu, v ktorej sme človeka degradovali na ozubené koleso v stroji, ktorý sa točí stále rýchlejšie? Keď budeme mať autonómne a automatizované systémy na reprodukciu vecí, načo nám budú ľudia? Zisk a zvyšovanie produktivity dnes nemôžu byť hlavnými kritériami rozvoja podniku. Musíme vidieť a riešiť nerovnováhu vo svete, ničenie prírody a degradáciu človeka na pracovný prostriedok, ktorý si síce za odvedenú prácu môže kúpiť viac vecí, ale má menej skutočnej radosti a šťastia. Ambície a zhon môžu pochovať lásku, ak človek iba prežíva, namiesto toho, aby žil. Každý úspech sa musí merať aj z pohľadu efektívnosti spotreby času, lebo dnes už môžem povedať, že život je príliš krátky a niekedy zostáva už len málo času dokonať dielo podľa svojich predstáv. Myslím si, že popri užitočnej práci som vo svojom živote vynaložil aj veľa jalovej energie. Človek má v sebe zakódované určité spôsoby práce a myslenia, ktoré sú však už prekonané, a musí sa naučiť vyhnúť tomu, aby robil veci nepotrebné a zbytočné.

Všetko, čo chce človek dosiahnuť, je späté s časom, čas je výkonový ekvivalent. Nič nie je zadarmo, pretože vynaložený čas na prejavenie úspechu je stratou najväčšou. Čas je nezvratný, čas nemožno kúpiť, čas je navždy odídená minulosť.


Nabudúce: Podľa akého programu je človek zostrojený?

Vydání #4
Kód článku: 220406
Datum: 06. 04. 2022
Rubrika: Servis / Názory
Autor:
Firmy
Související články
Promluvy Štefana Kassaye: Potřeba znalostí

Znám mnoho lidí, kteří vystudovali několik univerzit, včetně zahraničních. Po absolutoriu získali vysokoškolské diplomy s příslušnými akademickými tituly, v řadě případů následně i vědeckými hodnostmi. Při setkáních v kampusech či jiných místech akt vzájemné výměny vizitek často promění smysl samotného setkání.

MM Podcast: Glosa - Královská disciplína

Z dostupných výzkumů víme, že do čtvrté třídy mají děti matematiku rády, ale poté se již ve srovnání se světem propadáme. Všechny ty pompéznosti s digitální revolucí a kampaně za větší počet studentů v technických oborech nemůžou padnout na úrodnou půdu, pokud nedokážeme vyučovat matematiku tak, aby se k ní děti rády vracely. A pro případnou eliminaci neúspěchů raději zrušíme povinnou maturitu z matematiky. 

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Související články
Fórum výrobních manažerů

Jakými kroky máme podle vás šanci zlepšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Které konkrétní bariéry shledáváte jako zásadní v tlumení rozvoje podnikání, a to jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Zanedlouho začne nový akademický rok, který s sebou, v souvislosti reflexe poznání předchozího covidového období, přinese mnoho změn v přístupu nejen ve výuce, ale i ve fungování vzdělávacích institucí jako takových. Mohli byste prosím uvést, na které novinky a inovace se mohou studenti vaší fakulty těšit?

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Deset zastavení s JK: Obnova Slovenska

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

Budoucnost české výroby

Česká výroba prochází složitým obdobím. Naši výrobci musí každý den řešit složité úkoly a problémy, za které si z části ani nemohou. Doba už je taková, je potřeba se jí ale postavit čelem.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit