Témata
Zdroj: archiv Intercedu

Promluvy Štefana Kassaye: S novým rokem nové příležitosti

Milý úsměv již z dálky prozrazuje dobrou náladu Janka, mého přítele z dětství. Září radostí, z byť i náhodného setkání. „Štefane, víš, co všechno mě čeká? Tvrdá robota. Počínaje prvním pracovním dnem.“ Řekne mi hned na uvítanou. Jeníček toho má vždy dost na práci. Zlepšovací návrhy, inovace… A navíc, jako představitel podniku, svým dobře míněným posláním oplývá nesmírným zájmem o vše kolem. Chce šířit dobro, a pomáhat lidem realizovat jejich předsevzetí. Není to ale vždy tak jednoduché, vnější svět ovlivňuje ten náš vnitřní. Například, když byl prezentován vládní program, vyslechli jsme různá vyjádření, často i extrémní. Projevoval se určitý osobnostní intelekt. A jak dny plynou, až příliš často odkrývají znova rozdané karty. Do státní ekonomiky pronikají politické názory, a ekonomika je součástí podnikání.

Tento článek je součástí seriálu:
Príhovory Štefana Kassaya
Díly
Reklama

Nevím, co by na to všechno řekl můj přítel z dětství Jan. Zda by mu jeho přátelská tvář, srdce plné dobra, osvobozené od záště, dokázalo i nadále vysílat pozitivní impulzy. Můžeme na všechno to dění ve veřejném prostoru nahlížet jako na nepatrný příspěvek k řešení. Namísto otevřené arény zápasů bych spíše upřednostnil výroky osvobozené od nenávisti a rovnostářství. Oporu bych hledal ve znalostních disciplínách orientovaných na systémové zákonitosti reálného tvrzení a kombinaci profesionálních řešení. To vše šířeno do mediálního prostoru.

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impulz pro rozvoj jednotlivce a společnosti, a proto mj. již v 90. letech minulého století založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje. V roce 2021 ukončil aktivní působení ve spoluvlastněné společnosti I.D.C. Holding a založil vzdělávací instituci International Center of Education. (Zdroj: Intercedu)

Mám na mysli začít například intenzivně pracovat na tak důležitých oblastech, jako jsou digitalizace, automatizace, robotizace a další potenciálně vysoce prosperující cíle v jednotlivých odvětvových a průřezových ekonomikách a v podnicích, které ještě nedávno byly zpochybňovány. Typickým znakem přerůstání minulosti byla snaha „ukázat se“, že jsme ještě tady. Na celé řadě věcně zaměřených akcí se toho mnoho prodiskutovalo, ale následně pomálu udělalo. Přitom i prosperující podniky podle jejich tvrzení nemají dost prostředků na své další rozvojové aktivity a hledají podporu v profesních sdruženích nebo v plánovaném rozšíření svého konsorcia. Je třeba uznat, že začátky nejsou nikdy snadné. Všechno se pomalu rozjíždí a překážek je nemálo. Zároveň však ubývá pracovní výkonnosti ve vztahu k myšlenkám uváděným do praxe. Skutečného výkonu, zvyšování kvalifikace a aplikací do reálného života je pomálu. Různých diskuzí posloucháme v médiích nepočítaně. Velmi často dochází k nezvládnutí emočních návalů v komunikaci, a tím i kultury a etiky projevu. Bývá zpochybňována i důležitá inovační aktivita a úsilí přetavit v minulosti dobře míněná rozhodnutí jak místních orgánů, tak i nejvyšších míst v decizní sféře. Povážlivé jsou bezbřehé ataky extremistů, bez dostačujících znalostí podmínek, kterých se kritika dotýká. Není divu, že pak i široký úsměv Janka, mého přítele z dětství, zamrzne.

Nechci, aby má slova vyzněla jako kritika již kritizovaného, ačkoliv počítám s tím, že případná odezva přinese dávku slovního balastu. Pravda, nelze se jen tak v náznaku konkrétního kritického výjevu postavit do role nedotknutelného znalce všeho, byť i na úrovni „jedna paní povídala“.

Složitost světa se nám denně ukazuje v novějších podobách. Vznikají a zanikají státy, politické strany, nové platné zákony a zákonitosti, náboženství, vůdci a náhradníci. Lidé ztrácející pevnou půdu pod nohama, mj. zásluhou extra vyvolených či samozvaných, kteří prohlašují, že jsou božstvem samým. Je to společenství bezbranných a trpících lidí, obdivovaných i zatracovaných. Vítězů a poražených. Jako by už vláda člověka končila, hroutí se jím vytvořené systémy. Při troše pesimismu se člověk může zeptat: „Stojí ještě kámen na kameni?“. Jsme ještě tady, na tomto světě, nebo se jedná jen o opakovanou představu o tom, jak by svět budoucnosti – rozumějme dnešní svět – měl vypadat?

Vydání #1,2
Kód článku: 240113
Datum: 07. 02. 2024
Rubrika: Servis / Názory
Autor:
Seriál
Související články
Promluvy Štefana Kassaye: Mozaika našeho bytí: Hledání skutečného štěstí

Často se sám sebe ptám, proč jsme my lidé tak posedlí hledáním štěstí někde za vzdáleným horizontem. Vybavili jsme se dokonalými technologiemi, obklopili jsme se nadbytkem, a přesto v našich duších nezřídka zívá prázdnota. Ženeme se životem jako cestující ve vlaku, kteří tak zoufale touží dorazit do cílové stanice zvané „Úspěch", že si vůbec nevšimnou nádherné krajiny ubíhající za okny. Hromadíme majetek, budujeme impéria z písku – a v tom shonu nám uniká to nejpodstatnější: život sám. Neuvědomujeme si, že tou nejcennější a jedinou skutečnou měnou, kterou na tomto světě máme, nejsou peníze, ale náš čas bytí.

Fórum výrobních manažerů

Kde vy osobně spatřujete případnou Achillovu patu českého průmyslu, která jej destabilizuje v krizových časech? Pokud stále existuje cesta nápravy, jaká by to podle vás byla?

Interim management: Od hašení požárů k trvalé udržitelnosti

Pro otevírací rozhovor prosincového vydání MM Průmyslového spektra jsme oslovili paní Ivu Hovadovou, přední odbornici a certifikovanou interim manažerku specializující se na změnové řízení, rozvoj efektivity firem i strategické nastavení, krizový management, restrukturalizace firem a oblast poprodejních služeb. Od letošního roku je předsedkyní České asociace interim managementu.

Související články
Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Objektivní diagnóza společnosti umožnuje její léčbu

Svět se dnes doslova mění před očima. K otázce, zda jsme schopni se poučit z chyb zaniklých civilizací, říká v rozhovoru výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, že bychom toho schopni být měli. Avšak s ohledem na efekt Gaussovy křivky, která mj. platí pro mnoho společenských jevů a bohužel preferuje většinové názory, jež nutně nemusí být vždy ty nejlepší. Navíc vývoj světa měl vždy dvojí dynamiku, vnitřní a vnější – to známe i z teorie revoluce, kdy musí být splněny současně vnitřní i vnější podmínky.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Promluvy Štefana Kassaye: Společenská pasivita

Fenomén společenské pasivity představuje závažný symptom civilizační krize. Jde o projev kolektivní apatie, která vzniká ze synergie vnějšího zastrašovacího tlaku globální nejistoty a vnitřního zklamání z nenaplněných očekávání. Pasivita se větví do mnoha podob a její příčiny tkví v geopolitickém i hodnotovém rámci – především v rozložení velmocenských sfér vlivu reziduálních, aktuálních i perspektivních, jež určují dominanci v našem prostoru.

Promluvy Štefana Kassaye: Jak rozpoznat skutečnost od falše?

Znal jsem středoškolského učitele, inženýra, který si pletl svou kvalifikaci s akademickým titulem profesora. Byl to respektovaný, vtipný a zajímavý člověk. Až na to, že byl posedlý tituly. Naštěstí se dnes situace změnila a před tituly mají přednost znalosti.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit