Témata
Zdroj: Intercedu

Promluvy Štefana Kassaye: Kotva v rozbouřeném moři

Žijeme v době, kterou historici možná jednou nazvou „érou pohyblivých písků“. Geopolitická mapa světa se nám mění před očima. Stará spojenectví se pod tlakem nových zájmů rozpadají a technologický pokrok, který nás měl osvobodit, nás paradoxně často zotročuje v bublinách algoritmů. V tomto chaosu si přirozeně klademe otázku: Kde lze najít pevný bod? Mnozí jej hledají v nových technologiích nebo politických doktrínách, ale skutečná odpověď leží tam, kde vždy začínala každá civilizace – ve školních třídách a dílnách, ve způsobu, jakým formujeme mysl našich dětí.

Tento článek je součástí seriálu:
Príhovory Štefana Kassaya
Díly
Reklama

Současná geopolitická situace není jen bojem o zdroje, ale především o informace a interpretaci pravdy. Mladí lidé se stávají nevědomými pěšáky na šachovnici hybridní války. Pokud je vzdělávací systém nastaven pouze na pasivní přijímání dat, nebo naopak na bezbřehou svobodu bez jasných hranic, vychováváme generaci, kterou lze snadno manipulovat. Zde přichází na řadu myšlenka, která může znít jako návrat do minulosti, ale ve skutečnosti je vizionářská: návrat k tradičním základům vzdělávání.

Co to přesně znamená? Rozhodně ne psaní brkem při svíčkách. Znamená to návrat k disciplíně myšlení. V minulosti bylo vzdělávání založeno na logice, rétorice a etice. Studenti se neučili jen to, co si mají myslet, ale především to, jak mají myslet. V dnešní geopoliticky napjaté situaci je schopnost rozlišovat pravdu od lži, rozumět historickému kontextu a argumentovat na základě faktů nejsilnější zbraní národa. Moderní digitální nástroje jsou skvělými pomocníky, ale pokud nahradí hluboké čtení a kognitivní úsilí, stanou se zlými pány, kteří formují povrchní pozorovatele namísto aktivních tvůrců budoucnosti.

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impulz pro rozvoj jednotlivce a společnosti, a proto mj. již v 90. letech minulého století založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje. V roce 2021 ukončil aktivní působení ve spoluvlastněné společnosti I.D.C. Holding a založil vzdělávací instituci International Center of Education. (Zdroj: Intercedu)

Tento návrat k základům však musí jít ruku v ruce se symbiózou vědy a praxe. V 21. století se geopolitická síla státu bude měřit jeho inovativní schopností a soběstačností. Dlouhou dobu jsme pěstovali propast mezi akademickou sférou a reálným životem. Věda byla často omezena na teoretické bubliny, zatímco praxe naléhavě vyžadovala funkční řešení.

Budoucnost vyžaduje model, v němž jsou pojmy „vědět“ a „vědět jak“ dvěma stranami téže mince. Představme si vzdělávání, v němž mladý inženýr nejen ovládá teoretickou fyziku, ale také rozumí materiálovým limitům přímo ve výrobě. Kde řemeslník není jen manuálním pracovníkem, ale chápe technologické pozadí svých nástrojů. Právě toto propojení špičkové vědy a pragmatické praxe vytváří odolnou ekonomiku, která dokáže čelit globálním krizím – ať už jde o pandemie, narušení dodavatelských řetězců, nebo změnu klimatu.

Reklama
Reklama
Reklama

Chceme-li v tvrdém geopolitickém prostředí obstát, musíme přestat experimentovat s každou novou módní vlnou ve školství a vrátit se k tomu, co funguje po staletí: k budování charakteru, kritického myšlení a úctě k řemeslu i vědě.

Budoucnost nepatří těm, kteří mají nejrychlejší internet, ale těm, kteří dokážou v záplavě dat najít smysl a proměnit je v hodnotu pro společnost. Návrat k tradičním základům není krokem zpět. Je to krok směrem k pevné půdě, z níž se můžeme bezpečně vydat ke hvězdám.


Představujeme zásadní dílo slovenské odborné literatury Symbióza ekonomickej diplomacie a podnikateľskej praxe: Priestor našej existencie. Autorem je uznávaný vědec a podnikatel prof. Štefan Kassay, který do textu promítá své 30leté zkušenosti z budování nadnárodní korporace I.D.C. Holding.

Kniha, vydaná nakladatelstvím Professor, je prvním svazkem trilogie o sepětí vědy a praxe. Autor v ní představuje svůj hexagonální portrét a inovativně rozšiřuje metodiku Balanced Scorecard (BSC) o pátou perspektivu – podnikatelské prostředí. Hlavním posláním díla je ukázat ekonomickou diplomacii jako živý proces zvyšování konkurenceschopnosti země skrze excelentní produkty. V následujících třech částech recenze prozkoumáme cestu od definice prostoru naší existence přes mechanismy diplomacie až po vědu v konkrétním produktu.

Část 2: Propojení diplomacie, podnikání a etiky

Druhá část recenze se věnuje pasážím, kde kniha přechází od filozofických úvah k praktickému propojení ekonomické diplomacie a firemní kultury. Autor vysvětluje, že ekonomická diplomacie, je-li prováděna promyšleně, spojuje produkční podnik se světem a pomáhá šířit dobré jméno země v zahraničí.

V této třetině knihy je kladen velký důraz na podnikatelskou kulturu jako kulturu odpovědnosti. Kassay argumentuje, že podnikatel může být dlouhodobě úspěšný pouze tehdy, chová-li se morálně, a že etika v podnikání je ve skutečnosti konkurenční výhodou. Recenzovaná část podrobně rozebírá determinanty podnikové kultury – od historie podniku až po mentalitu zaměstnanců – a definuje různé typy kultur, jako je kultura moci nebo kultura úkolů.

Reklama

Dále se text věnuje diplomacii jako specifickému nástroji komunikace. Autor čtenáře provází formálními aspekty diplomatických styků, od pověřovacích listin až po diplomatické imunity, ale zároveň tyto pojmy vztahuje k moderní realitě, kde se politická diplomacie prolíná s ekonomickými zájmy státu a firem. Zmiňuje také roli institucí, jako jsou Sario nebo Eximbanka, které hrají klíčovou roli v podpoře exportu a internacionalizaci malých a středních podniků.

Bližší informace o knize i odkazy na nákup tištěné a elektronické verze najdete zde.


Vydání #3
Kód článku: 260324
Datum: 04. 03. 2026
Rubrika: Servis / Názory
Autor:
Seriál
Související články
Promluvy Štefana Kassaye: Protiřečení na denním pořádku

Kolem nás, u nás, všude, kde existuje život, se každou vteřinu odehrávají miliony událostí, které zasahují jednotlivce, komunity, státy. Rostou nepokoje, protesty a skandování, pouliční bitvy, rebelie. Systémy budované člověkem v sílící zlovůli a vlivem ničivých výroků se řadu let dostávají do úpadku. Jsme svědky válečných konfliktů, nových a nových hrozících válek.

Promluvy Štefana Kassaye: Jak jen ty dny letí!

Skutečně. Každý má svůj čas vyměřený. Paralela jeho odpočtu na ciferníkových hodinkách mě vede k ohlédnutí po tom, co jsem udělal před několika lety, co jsem udělal dnes. Myšlenky se mi ubírají směrem k pokračující práci na díle Trilogie. Jak z jeho názvu vyplívá, rodí se tři knihy, které mi nedají spát. A čas letí! Bilancuji nad tím, jak tato časově náročná práce osloví čtenáře, kolik z nich si přečte tuto promluvu, kolik posluchačů vyslechne její zvukovou verzi.

Promluvy Štefana Kassaye: V „trmě vrmě“ není každý den stejný

Již brzké ráno ukáže, jaký by měl být dnešní den. Každopádně by neměl záviset pouze na počasí. Člověk by měl již večer myslet na to, co je nevyhnutelně nutné předem zvládnout a promyslet. Zda má vše po ruce, aby následující den přinesl požadované ovoce. S osobním důrazem na to, že je součástí týmu, za který je zodpovědný a jehož členové vytvářejí na sebe navazující dílčí cíle..

Související články
Príhovor Štefana Kassaya: Život sa neriadi podľa algoritmov

Pozdravy dobré ráno, pekný deň sa považujú za slušnosť a dobrú výchovu. Rovnako na pracovisku je prejavom spolupatričnosti aj úsmev, vzájomný stisk rúk a pochopenie nálad. Veľa prezrádza výraz tváre ako reflexia vnútorných pocitov a pripravenosti na plnenie plánovaných úloh. Vlastných a zosúladených s pracovnými povinnosťami podľa zosnovaného algoritmu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Príhovor Štefana Kassaya: O rok o krok vpred?

Ešte stále prichádzajú do môjho počítača desiatky novoročných želaní, mnohé v tradičnom rúchu, na Novoročnej pohľadnici, s peknými, majstrovsky zvládnutými grafikami. Omeškané novoročné želania človeka vedú k zamysleniu. Sú z úprimného srdca, alebo sú odosielateľom naprogramované v pamäti počítačov? Dnes sa už všetko automatizuje.

MM Glosa: Tatra není dědictví. Tatra je závazek.

Jsou příběhy, které se staly inspirací. A pak jsou příběhy, které se inspirací stát mohly – ale místo toho se proměnily ve varování. Příběh Tatry patří bohužel stále více do té druhé kategorie. Ne proto, že by kopřivnická legenda ztratila svůj technologický potenciál, nyní ještě více zabarvený do zelena než kdy dříve. Ale proto, že ji dusí něco mnohem prozaičtějšího: vlastnický spor dvou třicátníků, kteří po svých otcích zdědili podíly – avšak nikoliv jejich spojenectví, natož schopnost domluvit se, dokud to bylo ještě možné.

MM Glosa: České strojírenství: Skvělý produkt s absencí sebevědomé značky

Nahlídneme-li do historie i současnosti českého strojírenství, můžeme být právem hrdí. Naše firmy byly a jsou synonymem pro inovace, technickou zdatnost, preciznost a spolehlivost. Denně v našich provozech vznikají špičkové produkty, které obstojí v tvrdé globální konkurenci. Přesto se nemohu zbavit pocitu, že nám jako celku něco zásadního chybí. Máme skvělý obsah, ale pokulháváme ve formě. Máme excelentní produkt, ale příliš slabou a často neviditelnou značku – a to nejen na úrovni jednotlivých firem, ale i na úrovni celé naší země. Je to podobné, jako když donekonečna analyzujeme problémy a vítězoslavně hlásáme, jak jsme dokázali rozpoznat jejich příčiny, ale k realizaci konkrétních kroků se nemáme.

MM Glosa: Od slov k činům

Stojíme na prahu dalších ročníků významných strojírenských veletrhů EMO Hannover a MSV Brno. Tyto akce nám pravidelně ukazují technologickou vyspělost předních firem a jejich inovační drive. Historicky to byly zejména evropské a japonské společnosti. Ale časy se mění. Pokud chceme vidět skutečný současný obraz světového strojírenství, musíme odhodit načančaný šat a podívat se pravdě zpříma do očí. Po této reflexi bude Evropa stát před zásadním rozhodnutím, jakou cestou se vydat.

MM Glosa: Nekonečný příběh promarněných příležitostí

Průmysl, zejména strojírenství, stojí před obrovskými výzvami. Mluvíme o digitální transformaci, automatizaci a nutnosti přesunu k výrobě s vyšší přidanou hodnotou. Abychom obstáli v globální konkurenci, musíme investovat do moderních technologií, efektivních procesů a používat špičkové nástroje a materiály. Všechny tyto modernizační kroky vyžadují jedno - dostatek spolehlivé a dostupné energie. A kdo ji nemá, zadělává si na problém.

MM Glosa: Král je mrtev, ať žije král!

Green Deal = lepší životní prostředí? Nikoliv. Cílem tohoto ideologického projektu bylo změnit chování nás Evropanů, se životním prostředím to bohužel nemělo primárně nic společného. Nechat auta doma v garážích a přesedlat na hromadnou dopravu, nebo v lepším případě na kola, instalovat si drahé a provozně náročné zdroje vytápění, změnit volnočasové aktivity, a tím vším si snížit svoji životní úroveň, aby se vyrovnaly rozdíly ve světě. A co je výsledkem? Drahé energie, jejich nedostatek a další fáze zhoršování životního prostředí. Finance směřují všude možně, jen ne do projektů vedoucích například k zadržení vody v krajině, zabývajících se nakládáním s plastovým odpadem a podobně. Stále jsme poslouchali o potřebě snižovat CO2 pro záchranu planety. Tyto věty ukazovaly elementární neznalost a byly výsměchem všem vědcům, kteří se enviromentálním otázkám věnují. Konsekvenčním důsledkem je současný stav Evropy.

MM Glosa: Euroatlantická civilizační nadřazenost?!

Zakázali jsme si spalovací motory a teď zíráme na to, jak nám evropský trh zaplavují čínská auta, navíc včetně budování infrastruktury výměnných bateriových stanic. Čemu se divíme? Snad jsme si nemysleli, že Číňané zůstanou po další století ve středověkých podmínkách zabořeni po pás ve vodě při sázení rýže? I naší zásluhou se naučili vyrábět prémiová auta stejně jako veškerou high-tech produkci, kterou tam dříve vyspělé ekonomiky dovážely, či v lepším případě vyráběly.

Kristova léta

Ke svému závěru se nachýlil rok, ve kterém stále rezonovaly všechny krize, které si Evropa nashromáždila za předchozí období. Některé státy se jejich důsledky popraly celkem se ctí, jako například Polsko, další se vrátily do předcovidové úrovně a bohužel Česká republika jako jediná stále lapá po dechu. Proč? Co je důvodem?

MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit