Témata
Reklama

Příklady táhnou aneb Mladí nechť jsou inspirací

Před dvěma lety jsme na stránkách MM Průmyslového spektra přinášeli rozhovory s úspěšnými absolventy technických škol, kteří našli uplatnění v zahraničí na zajímavých postech. Nyní se k této koncepci v rámci kampaně podpory technického vzdělávání vracíme a zaměříme se na tuzemské pozice.

Tento článek je součástí seriálu:
Příklady táhnou aneb mladí nechť jsou inspirací
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec nedostudoval kombinovanou formu doktorského studia (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Vysoké školy a firmy bijí na poplach. V České republice je dlouhodobě velký nedostatek technicky vzdělaných lidí. Proto poptávka po technicích na trhu práce není překvapením.

Vyvstává zde otázka, jak tuto situaci zlepšit. Odpověď není jednoduchá. Jen málo středoškoláků, kteří se rozmýšlejí, jakou cestou se bude ubírat jejich budoucí studium, přesvědčí argument téměř jistého zaměstnání v případě absolvování technického oboru. Mnohem větší výpovědní hodnotu mají ohlasy a názory lidí, kteří studium vysoké školy úspěšně absolvovali a nyní pracují na významných postech v technicky zaměřených firmách. Právě proto vám s nimi budeme každý měsíc přinášet rozhovory.

Pro toto vydání jsme oslovili Ing. Ondřeje Svobodu, Ph.D., který nám poskytl odpovědi na naše otázky.

Reklama
Reklama

Jméno: Ondřej Svoboda
Rok narození: 1979
Absolvent školy: ČVUT v Praze
Současná pozice: jednatel, Misan

Jakou střední školu jste studoval a věnoval jste se během ní mimoškolním aktivitám?

ystudoval jsem čtyřleté gymnázium. Z mimoškolních aktivit jsem se věnoval prakticky denně sportu. Po ukončení doktorského studia na ČVUT a nástupu do zaměstnání jsem si musel dálkovou formou doplnit vzdělání v elektrotechnice (výuční list) z důvodu získání oprávnění pracovat samostatně na zařízeních pod napětím (vyhláška 50).

Připraví studenta na VŠ technického směru lépe gymnázium, nebo průmyslová škola?

Díky gymnáziu a mnou zvolené specializaci na matematiku a fyziku v posledním ročníku jsem byl v určité výhodě právě u těchto dvou předmětů, které se vyučují na ČVUT zejména v prvních dvou ročnících. Na druhou stranu jsem postrádal základy strojnictví, které jsem si musel rychle doplnit. Nicméně obecně bych řekl, že gymnázium lépe připraví na studium na jakékoliv vysoké škole, neboť vás naučí, jak se učit a třídit informace.

Pro jakou VŠ jste se rozhodl a jaké byly vaše důvody?

Moje volba padla na Strojní fakultu ČVUT. Hlavním důvodem byla obliba přírodních věd (matematika a fyzika) a jejich spojení s technikou. Svou roli jistě sehrála i moje rodina. Otec je rovněž strojní inženýr a tomuto řemeslu se po celý život věnuje. S obráběcími stroji jsem tak měl možnost seznámit se už během středoškolského studia formou brigád v otcově firmě.

Co vás na technice fascinuje?

Strojařina je krásné řemeslo vytvářející zcela reálná a užitečná díla od jejich návrhu až po finální realizaci. Současně je to i náročné řemeslo, které vyžaduje, aby člověk disponoval jak potřebnými znalostmi, tak i řemeslnou zručností. Nelze se zde za nic schovávat, neznalost a neschopnost se velice rychle projeví.

Jaká je vaše specializace a proč jste zvolil právě tento obor?

Absolvoval jsem specializaci „výrobní stroje a zařízení“. Moje volba tohoto oboru byla ovlivněna zkušenostmi z letních brigád v otcově firmě. Chtěl jsem poznat více o konstrukci obráběcích strojů a také mě lákalo strojní konstruování jako takové.

V čem vidíte výhody a nevýhody technického vzdělávání v ČR?

Technické vzdělávání trpí změnami, ke kterým došlo v naší společnosti po roce 1989. Inženýrské obory se dostaly na okraj zájmu většiny chytrých a talentovaných žáků, v důsledku čehož bylo zapotřebí snížit nároky na absolventy. Druhým negativním vlivem je nastavení financování škol, které vede k motivaci přijmout vždy plnou kapacitu studentů do prvního ročníku a udržet si vysoké počty po co možná nejdelší dobu. Myslím, že technické školy také trpí nedostatkem odborníků z praxe, kteří by svoje zkušenosti předávali studentům. Na většině technických škol chybí moderní vybavení výrobními stroji, které by studentům umožnilo efektivní přípravu na budoucí zaměstnání. Konečně ve vztahu k vysokým školám nepovažuji za šťastné rozdělení studia na bakalářskou a magisterskou část.

Výhodou technického vzdělávání u nás je vazba na průmyslovou výrobu, která zde má mnohaletou tradici a zejména v minulosti pomáhala formovat a aktualizovat učební osnovy.

Na co by se měli studenti během studia zaměřit a čemu by se naopak měli vyhnout?

Studenti inženýrských oborů by se měli především soustředit na dosažení co nejlepších studijních výsledků, neboť si tak vytvoří základ, na kterém budou moci ve svém profesním životě dále stavět. Vynikající studijní výsledky jim současně pomohou otevřít dveře do budoucího zaměstnání.

Jaký máte názor na duální systém? Zavedl byste jej i v ČR?

Zaměstnávání studentů ve vyšších ročnících středních a vysokých škol považuji za prospěšné za předpokladu, že je časový rozsah v rozumných mezích tak, aby nedocházelo k výpadkům a úlevám ve studijních povinnostech. Studium musí být vždy na prvním místě. V naší firmě máme dobré zkušenosti se zaměstnáváním studentů na menší úvazek. Závazek budoucího pracovního poměru po ukončení studií není nutný. Pokud se firma studentovi věnuje, tak on sám zde přirozeně pokračuje. Zavádění systémových opatření ze strany státu by bylo prospěšné pouze u středních škol.

Bylo pro vás těžké najít si praxi během studia?A co bylo její náplní?

Praxi během svých studií jsem vykonával v otcově firmě, jednalo se o přirozenou volbu. V prvních letech jsem vykonával pomocné činnosti v rámci servisního oddělení. Později se těžiště přesunulo do oddělení aplikací, kde jsem se věnoval zejména konstrukčním pracím na automatizačních zařízeních pro obráběcí stroje. Jeden z projektů jsem současně řešil i jako diplomovou práci.

Jaké jsou vaše doposud získané pracovní zkušenosti, jaký pracovní post nyní zastáváte?

Po ukončení doktorského studia spojeného se zaměstnaneckým poměrem ve Výzkumném centru pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (VCSVTT) na Fakultě strojní ČVUT v Praze jsem pracoval po dobu jednoho roku ve výrobním závodě jednoho z japonských výrobců obráběcích strojů v Anglii. Prvních šest měsíců jsem se zapojil do montáže svislých obráběcích center. Zbývající měsíce jsem pracoval v oddělení aplikací na různých zákaznických a prezentačních projektech. Práci v oboru v zahraničí mohu na základě této zkušenosti vřele doporučit. Člověk tak získá jiný pohled na zavedené pracovní rutiny, se kterými se setkává u nás, nehledě na přínos v podobě zdokonalení cizího jazyka. Po návratu ze zahraničí jsem pracoval na hlavní pracovní poměr ve firmě Misana na vedlejší pracovní poměr opět ve VCSVTT. V současnosti pracuji na plný úvazek ve firmě Misan na pozici jednatele. Mou hlavní pracovní náplní je prodej obráběcích strojů, jejich příslušenství a související automatizace. Od loňského roku také prodej strojů pro laserové spékání práškových kovů.

Jaké jsou vaše další ambice?

Mojí pracovní ambicí je realizace cílů souvisejících s rozvojem naší firmy Misan ve smyslu poskytování komplexních služeb zákazníkům při dodávkách a servisu sofistikovaných obráběcích strojů a výrobních systémů pro ty nejnáročnější aplikace. Věřím, že směřování naší firmy najde pozitivní odezvu v českém průmyslu, jehož budoucnost vidím právě v zaměření na složité a přesné výrobky vyráběné s nejvyšší produktivitou.


Reklama
Související články
Diskutovaný Průmysl 4.0

Fenomén Průmysl 4.0, nastínění možných směrů vývoje a příprava společnosti na změny způsobené novými technologiemi – to jsou diskutovaná témata konferencí a seminářů současnosti. Podpora výzkumu a vývoje se musí soustřeďovat na technologicky významné oblasti vycházející z potřeb české průmyslové praxe. Odborníci zdůrazňují potřebu vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

CNC technologie a průmyslové roboty do výuky

Střední průmyslová škola strojní Betlémská v Praze v březnu slavnostně otevřela za přítomnosti ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka a dalších významných hostů čtyři nové moderně vybavené učebny.

Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Související články
Závěrečné oponentní řízení CK-SVT

V dubnu 2012 byl na půdě Fakulty strojní ČVUT v Praze oficiálně zahájen osmi letý projekt Centrum kompetence - Strojírenská výrobní technika v rámci dotačního programu Technologické agentury ČR. Projekt byl úspěšně ukončen ke konci roku 2019 a v červnu 2020 proběhlo Závěrečné oponentní řízení ve firmě TOS Varnsdorf, jednoho ze spoluřešitelů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Digitalizujeme svět obrábění

Digitalizace v oblasti obráběcích strojů je poměrně nový fenomén. Svět digitalizace se stává svébytným ekosystémem a Siemens jako jediný má pro jeho vytvoření a fungování potřebnou škálu nástrojů – od simulačních programů pro plánování a virtuální zprovoznění strojů, výrobků i procesů přes řídicí systémy a další prvky průmyslové automatizace po monitoring a sběr dat, cloudová úložiště i manažerské nadřazené systémy. Jaké výhody digitalizace přináší, ukázal Siemens na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně mimo jiné také na prototypu multifunkčního obráběcího centra MCU450 společnosti Kovosvit MAS.

Příprava pracovníků pro výrobu technologií vstřikování plastů

Následující příspěvek představuje jeden ze způsobů přípravy pracovníků ve firmách, jejichž hlavní pracovní náplní je technologie vstřikování plastů

Jak připravit pro studenty techniku přitažlivou a zajímavou?

Přinášíme vám rozhovor s Ing. Evou Klocovou, která téměř rok podniká nelehké kroky k získání licence České republiky k mezinárodní soutěži v učňovských dovednostech WorldSkills. Kdo jí zná, dá nám za pravdu, že jde do toho celým svým srdcem, podobně jako do všech svých profesních aktivit. V jaké fázi cesty se nyní nachází?

3D tištěná versus obráběná?

Cenu rektora TUL za kvalitní provedení získala loňská diplomová práce dnes již inženýra Adama Lukeho. Stejná práce se také umístila na druhém místě soutěže Společnosti pro obráběcí stroje o nejlepší obhájenou diplomovou práci.

S moderními stroji k dokonalejšímu vzdělání

Mnoho učňů se stále ještě učí na soustruzích bez označení CE, které dnes již nejsou pro výuku vhodné. Také ve škole Eugen-Reintjes (ERS) v Hamelnu byly používány až do roku 2012 stroje z 80. let minulého století. Poté co se iniciativy chopil jeden učitel, disponuje dnes škola vysoce moderními, bezpečnými a přesnými soustruhy.

Partnerství k podpoře a zviditelnění strojařiny

Česká republika se v současné době nachází v celé řadě oblastí na rozcestí. K těm nejzásadnějším patří školství, které od roku 1990 prochází dramatickým vývojem a stále hledá svoji optimální cestu, bohužel s velmi často měněnými cílovými souřadnicemi. Základním úkolem vzdělávacího systému vždy bylo připravit jedince nejen na život, a to v čím dál složitějším prostředí, ale jasnou součástí tohoto úkolu musí být u vysokých a středních škol – s podporou základních a mateřských – příprava na budoucí profesi s plnohodnotným a přínosným uplatněním na trhu práce.

Možnosti v prosperující firmě

Je na zaměstnanci, jak dokáže využít zavedený systém kariérního postupu a prosadit se třeba z pozice obráběče kovů na vyšší manažerský post, říká personalistka firmy Brück AM Drahomíra Smetáková.

Jak zvýšit motivaci pro studium a práci ve strojařině

V dnešním světě, kterému vládne technologický pokrok, dokážou v konkurenci obstát zejména ty země, které disponují dostatkem kvalitních technických odborníků. Zajistit kvalitní technické vzdělání adekvátnímu počtu mladých lidí nebyl v minulosti v České republice problém. Dnešní sociologické prognózy a demografický vývoj však naznačují opačný trend - podle statistik hrozí, že Česká republika bude již brzy čelit alarmujícímu nedostatku vysokoškolsky vzdělaných odborníků v technických oborech.

Stroje v pohybu – Autonomní studentská formule

Prostřednictvím našich článků už jsme vám na stránkách časopisu představili mezinárodní soutěž Formula Student a také několik týmů z českých technických univerzit, jež se do ní každoročně zapojují s vlastnoručně postavenými závodními auty. Tentokrát bude řeč o novince – prvním českém samořiditelném monopostu, s nímž se tým eForce z ČVUT účastní této soutěže v nové kategorii Driverless.

Vzdělávání a rozvoj v provozech s automatizací

Moderní technologie s sebou přinášejí nejen vyšší stupeň automatizace, ale i velkou míru zodpovědnosti v oblasti obsluhy těchto technologií a obecně v oblasti spolupráce mezi lidskou obsluhou a strojem. I když jsou moderní technologie na vysoké automatizované úrovní a např. koboty se dnes vyrábějí s cílem až osmiletého bezúdržbového provozu, je velmi důležité mít na paměti, že i ta nejlepší technologie na světě stále vyžaduje lidský faktor. Další díl seriálu Fenomén automatizace pojednává o přístupu ke vzdělávání a rozvoji zaměstnanců.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit