Témata
Foto: archiv redakce

V prosinci tohoto roku se prof. Přemysl Pokorný dožívá významného životního jubilea 80 let. V roce 1966 dokončil studia v oboru Strojírenská technologie na VŠST v Liberci. Po krátkém působení v průmyslové praxi zahájil v roce 1968 svoji akademickou kariéru na Fakultě strojní VŠST v Liberci, později TUL.

Reklama

Akademická kariéra profesora Pokorného byla velmi pestrá. Roku 1988 získal vědecko-akademický titul CSc. v oboru Konstrukce strojů a zařízení, v roce 1993 byl habilitován a v roce 2004 byl jmenován profesorem v oboru Konstrukce strojů.

V letech 1969 až 1970 absolvoval studium na Aston University Birmingham, UK, v oboru číslicové řízení obráběcích strojů a výrobních procesů a získal akademický titul MSc.

V letech 1991 až 1993 působil jako místopředseda Akademického senátu Fakulty strojní TUL, v letech 1993 až 2003 byl členem Vědecké rady fakulty strojní TUL. Byl členem oborových rad a státních zkušebních komisí na ČVUT v Praze, na ZČU v Plzni a na UJEP v Ústí nad Labem.

Prof. Přemysl Pokorný zásadním způsobem ovlivnil směřování Fakulty strojní TU v Liberci v oblasti konstrukce strojů a výrobních systémů. Strávil na fakultě téměř celý profesní život, zasadil se o vznik Katedry výrobních systémů a o rozvoj rapid prototypingu. (Foto: archiv redakce)

Od roku 1994 do roku 2003 vykonával funkci proděkana na FS TUL pro vědecko-výzkumnou činnost. Podílel se na spolupráci se zahraničními institucemi – Högskolan, Kristianstad, Švédsko; Conestoga College Institute of technology and Advanced Learning Kitchener, Ontario, Kanada; University of Braunschweig, Německo; Technical University of Belfort-Montbéliard, Belfort and Montbéliard, Francie. Od roku 2008 přednášel na Loughborough University, Wolfson School of Mechanical Engineering, UK.

V roce 1990 se zasloužil o vznik katedry Výrobních systémů FS na TUL a její jméno u odborné veřejnosti, střídavě byl také v období let 1991–2009 v jejím vedení. Na katedře působil až do poloviny roku 2022. Není pouze uznávaným odborníkem ve své specializaci – v oblasti konstrukce výrobních strojů, ale také v oboru technologií rapid prototyping (3D tisk). V roce 2001 se zasadil o pořízení 3D tiskárny Prodigy na TUL, což byla první 3D tiskárna pořízená na českou univerzitu vůbec. V dalších letech výrazně pomáhal katedře rozvíjet výzkum a aplikace nových technologií a metod v oblasti rapid prototypingu, později 3D tisku. Významně se podílel na vzniku laboratoře aditivních technologií na Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace na TUL. Prof. Pokorný patří mezi zakládající členy vědeckého titulu MM Science Journal.

Reklama

Profesor Pokorný zasvětil svůj profesní život zejména výchově mladých strojařů. Pod jeho vedením úspěšně absolvovaly stovky studentů magisterského i doktorského studia. Na katedře, respektive Fakultě strojní, garantoval a rozvíjel výuku předmětů Výrobní stroje – Obráběcí stroje, Tvářecí stroje, Jednoúčelové stroje, 3D digitalizace a Rapid prototyping. Na Vysoké škole Škoda Auto přednášel předmět Řízení výroby. Je autorem monografie a tří textových skript. V 90. letech byl garantem studia zahraničních studentů v angličtině. V roce 2017 byla profesoru Pokornému udělena bronzová medaile Technické univerzity v Liberci.

Na katedře mezi kolegy, ale i mezi studenty je velmi oblíbený. Svým vlídným a lidským přístupem inspiroval nejenom spolupracovníky, ale také studenty. Vždy oplýval dobrou náladou a úsměv rozdával na všechny strany. Studenti ho vždy měli rádi za jeho typický tzv. otcovský přístup, měl obrovskou autoritu a uznání.

Profesor Pokorný byl také celý život nadšeným sportovcem, svoji výšku a fyzičku uplatňoval zejména při košíkové, kterou aktivně několik desetiletí hrál. Celé roky jsme potkávali profesora Pokorného, s jeho typickým úsměvem, každodenně na trase ze sídliště Kopečná podél liberecké přehrady na univerzitu.

Chtěli bychom panu profesorovi k jeho významnému životnímu jubileu popřát hodně zdraví, spokojenosti do dalších let, rodinné pohody a spoustu optimismu.

Za kolektiv spolupracovníků Ing. Petr Zelený, Ph.D.


Při příležitosti významného jubilea profesora Přemka Pokorného jsme oslovili jeho kolegy, žáky a blízké spolupracovníky, kteří se podělili o své zdravice a přání. 

Pana profesora Přemysla Pokorného vnímám jako osobnost, která výrazným způsobem ovlivnila směřování Fakulty strojní v oblasti konstrukce strojů a výrobních systémů. Strávil na fakultě téměř celý profesní život, zasadil se o vznik Katedry výrobních systémů a o rozvoj rapid prototypingu. Jeho rukama prošla řada strojních inženýrů a také doktorandů. Někteří z nich zůstali na fakultě rovnou, někteří se na fakultu vracejí po řadě let strávených v praxi, a všichni dále nesou jeho rukopis. 

Pana profesora si vážím zejména za jeho lidský přístup ke svému okolí, ochotu a schopnost srozumitelně předávat dosažené znalosti a za neutuchající zájem rozvíjet strojařinu a pracoviště, na nichž působil. Rád bych mu touto cestou za sebe a celou Fakultu strojní TUL popřál do dalších let především zdraví, pohodu a radost ze života a z dobře odvedené práce.

doc. Ing. Jaromír Moravec, Ph.D.
děkan FS Technické univerzity v Liberci


Pána prof. Ing. Přemysla Pokorného, CSc. poznám od polovice 90tych rokov minulého storočia, kedy sme sa zoznámili na jednom zo stretnutí dekanov a prodekanov Strojníckych fakúlt bývalého Československa. Obaja sme boli prodekanmi a tak sme si mali čo povedať o poslaní a smerovaní vysokoškolského štúdia. Pri týchto debatách sme zistili, že obaja sme z konštrukčného odboru Výrobné stroje a zariadenia a tak sa naše vzťahy obohatili aj o osobné skúsenosti z odboru. Odvtedy sme sa každoročne pravidelne stretávali na Stretnutiach katedier a ústavov výrobných strojov a robotov a naše priateľstvo sa upevnilo. Veľmi si vážim pána profesora nielen ako skutočného odborníka vo svojej oblasti, ale aj pre jeho ľudský prístup k riešeniu problémov.

Milý Přemku, dovoľ mi, aby som Ti pri príležitosti Tvojho krásneho životného jubilea z úprimného srdca poprial všetko najlepšie, hlavne pevné zdravie a nech Ťa neopúšťa Tvoj životný elán, optimizmus a úsmev na tvári!


prof. Ing. Peter Demeč, CSc.

Technická univerzita v Košiciach, Strojnícka fakulta, Katedra výrobnej techniky a robotiky


Vážený pak profesor Přemysl Pokorný je respektovanou a uznávanou osobností v oblasti výrobních strojů. Patří mezi tzv. tři strojírenské mušketýry, a sice prof. Kolíbala a prof. Hosnedla, kteří se letos dožili významného životního jubilea 80 let, avšak prof. Kolíbalovo nebylo dopřáno se dlouho z tohoto výročí radovat (…). 

Strojírenský matador prof. Pokorný má vždy pochopení pro své kolegy. Vlídně a trpělivě dokáže odpovídat na stále stejné dotazy, což svědčí o jeho životní moudrosti a nadhledu. S Přemyslem je radost spolupracovat, protože má bohaté životní zkušenosti a znalosti, o které se rád dělí se svými kolegy. Přejeme mu mnoho životního elánu, zdraví a jemu tolik vlastního nadhledu.

prof. Stanislav Hosnedl, ZČU v Plzni, prof. Jiří Marek, VUT v Brně


Pana profesora Přemka Pokorného znám desítky roků. Avšak jsem neměl tu čest s ním hlouběji spolupracovat na projektech a dalších VaV aktivitách. Známe se z různých konferencí a setkání kateder a ústavů výrobních strojů a robotů a z krátkých profesních jednání na TUL. Mohu však odpovědně říci, že pan profesor je člověk a osobnost, které si vážím nejen pro jehoodbornost, ale i laskavost, obětavost a anglický humor. Je to velice příjemný společník.

Přeji panu profesorovi k významnému životnímu jubileu všechno nejlepší a do dalších let hodně zdraví a neutuchajícího životního elánu.

doc. Dr. Ing. Radek Knoflíček

zástupce ředitele Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky, Fakulta strojního inženýrství VÚT Brno


Je mi ctí, že mohu i touto formou popřát mému milému kolegovi profesoru Přemku Pokornému hodně zdraví a pohody v osobním i pracovním životě. Známe se od dob mých začátků na VŠB – Technické univerzitě v Ostravě, kam jsem přešel po devítileté praxi v projekci na teprve vznikající katedru robotiky a související obor. Seznámili jsme se na odborných setkáních českých i slovenských kateder zabývajících se problematikou výrobních strojů, konstruováním a také robotikou, kde mě ihned upoutal nejen jako skvělý odborník, ale také jako skvělý a přátelský kolega. Myslím, že i on vzpomíná s úsměvem na setkání pořádaná naší ostravskou katedrou a když si někdy na naší katedře s kolegy a kolegyněmi připomeneme společné akce, tak jméno Přemek Pokorný vyvolává u všech nadšení a úsměv. Prostě ho máme rádi. Proto mu přeji zdraví, pohodu a svěžest nejen za mě, ale i za celou Katedru robotiky na VŠB – TU Ostrava a jsme moc rádi, že je a že patří mezi naše přátele. 

prof. Dr. Ing. Vladimír Mostýn

Katedra robotiky, Fakulta strojní, VŠB – Technická univerzita Ostrava


Profesora Přemysla Pokorného znám od roku 1994, kdy jsem nastoupil (po 28 letech ve Výzkumném ústavu obráběcích strojů a obrábění) na Katedru výrobních systémů Technické univerzity v Liberci. Okamžitě mě zaujal jeho vlídný přístup k zaměstnancům i studentům (zde často vyžadující značnou trpělivost), což ostatně bylo charakteristické pro celou universitu. Hodně mě inspiroval jako pedagog. Typický pro něj je intenzivní zájem o nové technologie, což v pozdějších letech vedlo mimo jiné k založení a rozvoji pracoviště pro 3D tisk. Po roce 1989 mohl využít své kontakty z doby studia na Aston University (Spojené království) a později jako proděkan pro zahraniční styky výrazně přispěl k navázání spolupráce se zahraničními pracovišti. Byl také klíčovou osobou studijních programů v angličtině. Je sportovně založen, a tak se pravidelně účastnil v létě pěších a v zimě lyžařských výletů do Jizerských hor. Léta strávená v Liberci byla velmi hezkým obdobím mého života ze značné části díky profesoru Pokornému, za což mu upřímně děkuji, a při příležitosti jeho životního jubilea přeji hodně zdraví, síly a osobní pohody do dalších let.

Prof. Ing. Jan Skalla, CSc., důchodce

ex Katedra výrobních systémů a automatizace, Fakulta strojní, Technická univerzita v Liberci



Taktéž se připojuji ke gratulantům a přeji panu prof. Pokornému do dalších let hodně zdraví, elánu, radosti, pokoje a Božího požehnání v osobním i profesním životě. 

Ing. Roman Dvořák, FEng.

Editor-in-chief, MM Science Journal

Vydání #12
Kód článku: 221203
Datum: 14. 12. 2022
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Autor:
Firmy
Související články
Profesor Stanislav Hosnedl 80

V říjnu tohoto roku se prof. Stanislav Hosnedl dožívá významného životního jubilea 80 roků. V roce 1964 dokončil studia v oboru Konstrukce obráběcích strojů na VŠSE FST v Plzni. Roku 1984 získal vědecko-akademický titul CSc., který po revoluci, později v roce 1990, obhájil také na ČSAV Praha. V roce 1992 se habilitoval a konečně v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor Strojní inženýrství.

Strojírenské fórum 2018: Inteligentní výroba

Další z již tradičních setkání odborníků (nejen) z oblasti výroby – podzimní Strojírenské fórum – se odehrálo 8. listopadu, tentokrát v prostorách Ústavu výrobních strojů a zařízení a RCMT FS ČVUT v Praze.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Související články
Diskutovaný Průmysl 4.0

Fenomén Průmysl 4.0, nastínění možných směrů vývoje a příprava společnosti na změny způsobené novými technologiemi – to jsou diskutovaná témata konferencí a seminářů současnosti. Podpora výzkumu a vývoje se musí soustřeďovat na technologicky významné oblasti vycházející z potřeb české průmyslové praxe. Odborníci zdůrazňují potřebu vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

U prototypů převládají složité, komplikované tvary

Získání solidních základních znalostí, ale také poznání techniky inovací v teorii i praxi – to očekávají studenti od své technické školy. Vyšší odborná škola FH Kiel spolu s organizací Institut für CIM-Technologietransfer umožňují studentům ve strojírenství, ale i v jiných příbuzných oborech získat praxi na současné úrovni a na moderních obráběcích strojích.

Digitalizujeme svět obrábění

Digitalizace v oblasti obráběcích strojů je poměrně nový fenomén. Svět digitalizace se stává svébytným ekosystémem a Siemens jako jediný má pro jeho vytvoření a fungování potřebnou škálu nástrojů – od simulačních programů pro plánování a virtuální zprovoznění strojů, výrobků i procesů přes řídicí systémy a další prvky průmyslové automatizace po monitoring a sběr dat, cloudová úložiště i manažerské nadřazené systémy. Jaké výhody digitalizace přináší, ukázal Siemens na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně mimo jiné také na prototypu multifunkčního obráběcího centra MCU450 společnosti Kovosvit MAS.

Studentské práce oboru obráběcích strojů a technologií

V rámci programu odborného semináře pořádaného začátkem února 2022 Technologickou platformou strojírenská výrobní technika ve spolupráci s Ústavem výrobních strojů a zařízení při FS ČVUT v Praze a Společnosti pro obráběcí stroje byly technické veřejnosti představeny diplomové a disertační práce oboru obráběcích strojů a strojírenské technologie nominované do soutěže o nejlepší studentské práce každoročně pořádané společností SpOS.

Profesor Zdeněk Kolíbal 80

V dubnu tohoto roku se prof. Zdeněk Kolíbal dožívá významného životního jubilea 80 roků a zároveň i krásného a úctyhodného 55letého výročí svatby se svou milovanou ženou Aničkou. Tento strojírenský matador však neměl být původně strojním inženýrem, nýbrž elektroinženýrem, ale po maturitě v r. 1959 na jedenáctileté střední škole mu byly zakázány všechny vysoké školy a byl určen pro převýchovu jako dělník do Zetoru – ZKL Brno-Líšeň, kde ho v 17 letech nasadili do třísměnného provozu kalírny tohoto závodu.

Stroje v pohybu – Autonomní studentská formule

Prostřednictvím našich článků už jsme vám na stránkách časopisu představili mezinárodní soutěž Formula Student a také několik týmů z českých technických univerzit, jež se do ní každoročně zapojují s vlastnoručně postavenými závodními auty. Tentokrát bude řeč o novince – prvním českém samořiditelném monopostu, s nímž se tým eForce z ČVUT účastní této soutěže v nové kategorii Driverless.

Made in Česko - Vodu nejen pro poušť

S.A.W.E.R. To je název vskutku geniálního zařízení na hranici skutečnosti a sci-fi, které bude ve velmi suchých oblastech generovat ze vzduchu vodu a posléze kultivovat místní půdu v úrodnou zemi. Zařízení již existuje a veřejnosti bude představeno na výstavě Expo 2020 v Dubaji. A stejně jako další neuvěřitelné patenty, které vám představujeme v tomto seriálu, i S.A.W.E.R. je výhradně dílem českých hlav a českých rukou.

Najít dveře do budoucnosti

Již 20. ročník Ceny Wernera von Siemense vyvrcholil 22. února slavnostním večerem v pražské Betlémské kapli. Za své práce zde převzalo ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Werner Siemens prý řekl: „Lepší než bušit hlavou do zdi je najít v ní očima dveře.“ Z mladých lidí, kteří převzali ocenění nesoucí jeho jméno, by měl jistě radost. Všichni totiž dokázali nejen najít dveře, ale otevřít je do budoucnosti.

Energetická náročnost obráběcích strojů, část 2: Vliv výrobních strojů

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hrají roli politika a byznysové zájmy, a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit