Témata
Foto: archiv prof. Kolíbala

Profesor Zdeněk Kolíbal 80

V dubnu tohoto roku se prof. Zdeněk Kolíbal dožívá významného životního jubilea 80 roků a zároveň i krásného a úctyhodného 55letého výročí svatby se svou milovanou ženou Aničkou. Tento strojírenský matador však neměl být původně strojním inženýrem, nýbrž elektroinženýrem, ale po maturitě v r. 1959 na jedenáctileté střední škole mu byly zakázány všechny vysoké školy a byl určen pro převýchovu jako dělník do Zetoru – ZKL Brno-Líšeň, kde ho v 17 letech nasadili do třísměnného provozu kalírny tohoto závodu.

Reklama

V roce 1968 však nakonec absolvoval Vysoké učení technické v Brně, Fakultu strojní, obor Výrobní stroje a zařízení a prof. Ondra ho vybral na detašované Vědecko-pedagogické pracoviště Katedry obráběcích a tvářecích strojů, které mělo sídlo v TOS Kuřim. Vědeckou aspiranturu v oboru Stavba výrobních strojů a zařízení absolvoval v roce 1972. Docentem byl jmenován v roce 1995 na FSI VUT v Brně v oboru Výrobní stroje, zařízení a průmyslové roboty. Od roku 2002 je profesorem v oboru Konstrukční a procesní inženýrství.

Profesor Kolíbal je nejen odborníkem v oblasti výrobních strojů a robotů, ale i moravským a brněnský patriotem a hlasitým odpůrcem letního času. O svém vztahu k tomuto regionu a společenských postojích velmi trefně referuje a glosuje na své internetové stránce www.kolibal.cz. (Foto: archiv prof. Kolíbala)

Po roce 1989 byl spolupracovníky vybrán na post vedoucího Katedry obráběcích a tvářecích strojů. Jako pozdější ředitel založil Ústav výrobních strojů systémů a robotiky FSI VUT v Brně. Přes 20 let organizoval na Katedře obráběcích a tvářecích strojů postgraduální studium Automatické řízení obráběcích strojů a později Průmyslové roboty a manipulátory. Zajišťoval též celoživotní vzdělávání Technické znalectví v oboru Strojírenství a ekonomika. Je uznáván jako tvůrce brněnské konstrukční školy průmyslových robotů. Vychoval stovky inženýrů a desítky aspirantů a doktorandů. Je držitelem řady významných akademických ocenění od rektorů a děkanů technických škol u nás i v zahraničí.

Mohli bychom zde dále vypisovat zásluhy a bohatou činnost „našeho Zdeňka“, ale obáváme se, že by nám nestačil vymezený prostor. Prof. Kolíbal má kromě odborných znalostí řadu pozitivních lidských vlastností. Má zvláštní talent a cit pro vystihnutí podstaty sdělovaných skutečností, a jak se lidově říká, vždy udeří hřebíček na hlavičku. Hraje na klavír a má všeobecný přehled, znalosti rodného jazyka, je velmi sečtělý. Tím notně obohacuje své okolí. Je empatický, není mu nic lhostejné a zapojuje se do dění ve svém okolí.

Přejme mu do jeho dalších let mnoho pohody, nezbytného zdraví a jeho nezdolného optimismu.

Za kolektiv spolupracovníků
prof. Jiří Marek, jeho žák


Při příležitosti významného jubilea našeho dlouholetého spolupracovníka a přítele prof. Zdeňka Kolíbala jsme oslovili jeho kolegy, žáky a blízké spolupracovníky, kteří se podělili o své zdravice a přání. 

Profesor Zdeněk Kolíbal je pro mě osobností, která výrazným způsobem ovlivnila můj profesní růst. Stál u založení našeho Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky a po roce 1989 vytvořil pevné základy, na které jsem mohl v roce 2006 úspěšně navázat, a dále rozvíjet národní i mezinárodní spolupráci ve výuce, vědě i výzkumu. Je to právě jeho zásluha, že se stalo naše pracoviště nepřehlédnutelným prvkem oborového výzkumu strojírenské výrobní techniky v ČR. Jsem rád, že na jeho práci navázala i řada mých mladších kolegů a dnes ve spolupráci s průmyslovými partnery rozvíjíme aplikace směřující k chytrým strojům, robotizované výrobě 4.0 a chytrým továrnám na národní i mezinárodní úrovni. Profesora Kolíbala si vážím i pro jeho lidský přístup, zodpovědné řešení úkolů a obrovský přehled nejen nad věcmi technickými, ale i veřejnými.

doc. Ing. Petr Blecha, Ph.D.

ředitel Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky, Fakulta strojního inženýrství VÚT Brno


Můj učitel profesor Zdeněk Kolíbal mi stejně jako tři další profesoři (prof. Václav Borský, prof. Přemysl Janíček, prof. Ján Košturiak) změnil a ovlivnil profesní život. Měl jsem v mých velmi mladých letech jeho plnou důvěru v realizaci učebních záměrů na bývalé Katedře obráběcích a tvářecích strojů. Spolupracoval se mnou úzce i během mé dlouholeté průmyslové praxe tak, že jsem mohl přednášet stěžejní předměty konstrukce výrobních strojů na VUT. Tento nezlomný, racionálně uvažující mentor má neustále co říci díky své životní moudrosti. Jsem rád, že je zde a mohu s ním kdykoliv diskutovat řadu věcí, poslechnout si jeho názor a nechat se ovlivnit smysluplnými argumenty. 

Prof. Dr. Ing. Jiří Marek, Ph.D., DBA

Ústav výrobních strojů, systémů a robotiky, Fakulta strojního inženýrství VÚT Brno


Byl jsem jeden z prvních absolventů studijního oboru Průmyslové roboty a manipulátory na FSI VUT v Brně. Již za dob svých studií jsem byl svědkem zapálení pro roboty a robotiku tehdy odborného asistenta na Katedře obráběcích a tvářecích strojů pana Zdeňka Kolíbala. Studium mě velmi bavilo, a dokonce jsem byl diplomantem u nynějšího oslavence. Po 5 letech praxe v průmyslu, coby projektant robotizovaných pracovišť, jsem se i já na základě výběrového řízení stal odborným asistentem na Katedře obráběcích a tvářecích strojů a průmyslových robotů a manipulátorů, kde byl vedoucím, vlastně již v dobrém slova smyslu „nadřízený kolega“ pan prof. Kolíbal. Po celé roky mého působení na FSI VUT jsem obdivoval jeho stálé nadšení pro věc, jeho mladost myšlení a duchaplnost při řízení desítek lidí. Jsem tedy mnoho roků svědkem působení tzv. brněnské konstrukční školy průmyslových robotů a manipulátorů, která byla oslavencem založena a po dlouhá desetiletí úspěšně rozvíjena. A co je potěšitelné, má následovníky, viz například úspěchy z oblasti robotiky, oceněné Zlatou medailí MSV 2020. Stálý zájem o moderní obor v oblasti stavby a užití robotů a lidskost konání pana profesora mě tedy provázejí již více jak 30 roků a jak doufám, bude tomu tak i nadále a hodně dlouho.

doc. Ing. Radek Knoflíček, Dr.

zástupce ředitele Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky, Fakulta strojního inženýrství VÚT Brno


Pan profesor Zdeněk Kolíbal je pro mě osobností a zároveň předchůdcem v pozici vedoucího Odboru robotiky a robotů na Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky, o jehož vznik se zasloužil. Během svého působení položil základy, na které bylo možné navázat a dále rozvíjet obor průmyslové robotiky. V roce 2000 se stal vedoucím brněnského pracoviště Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii, v rámci jehož aktivit se zasloužil o vznik robotizované výrobní buňky. Na jejích základech stojí současná výuková a vědecko-výzkumná činnost odboru robotiky, kde se v současnosti propojuje reálný svět s virtuálním dle vizí Průmyslu 4.0. Pana prof. Kolíbala si vážím pro jeho neutuchající zájem o oblast průmyslové robotiky a jeho ochotu se dělit o zkušenosti s mladšími kolegy.

Ing. Jan Vetiška, Ph.D.
vedoucí Odboru robotiky a robotů, Ústav výrobních strojů, systémů a robotiky, Fakulta strojního inženýrství VÚT Brno


S panem profesorem Kolíbalem se potkáváme a spolupracujeme léta v akademickém prostředí, které nás přirozeně spojuje. Navazujeme tím na období úzké spolupráce našich pracovišť, které se rozvinulo v době řešení výzkumného centra VCSVTT prof. Houši v letech 2000 – 2011. Rádi bychom vyzdvihli z posledních let zejména skvělou akademickou spolupráci v oblasti vedení komisí obhajob diplomových prací, oponování disertačních prací, vedení a účasti prof. Kolíbala v habilitačních komisích, ale také spolupráci na oponování projektů aplikovaného výzkumu. Oceňujeme osobně věcný a technicky fundovaný přístup prof. Kolíbala k posuzování technické podstaty řešených témat, schopnost odhlédnout od líbivosti některých módních pojmů a vystihnout smysl a účel řešené práce a její technickou kvalitu. Skutečně ryzí technik, ale současně s nadhledem a tvůrčí fantazií. Současně bychom rádi vyzdvihli jeho velkou vstřícnost a ochotu sdílení jeho bohatých odborných zkušeností.

Jménem RCMT bychom rádi vyjádřili prof. Kolíbalovi velké poděkování a ocenění za jeho spolupráci s naším pracovištěm a za jeho zásluhy na poli vzdělávání a formování generací techniků, kteří vycházejí i z našeho pracoviště. Přejeme panu profesorovi do mnoha dalších let především pevné zdraví, mnoho dalšího odborného elánu a naplnění a radosti z práce.

Ing. Matěj Sulitka, Ph.D., doc. Ing. Petr Kolář, Ph.D., Ing. Jan Smolík, Ph.D. 

Ústav výrobních strojů a zařízení, RCMT, Fakulta strojní ČVUT v Praze


Zdeňka Kolíbala znám již desítky let. Již jako odborný asistent byl na VUT Brno velmi aktivní při pořádání postgraduálních kurzů, ve kterých jsem také učil. Hlavně jsme ale spolupracovali až v letech 2000 až 2011, kdy jsme společně s jeho pracovištěm a s pracovištěm prof. Skally z TU Liberec a také ve spolupráci s SST řešili projekty na založení a další výzkumnou práci Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii na FS ČVUT v Praze. Jeho pracoviště se v těchto projektech zabývalo problematikou automatické manipulace v technologických pracovištích a ve výrobních systémech, a také analýzou rizika a bezpečností výrobních strojů. Spolupráce s prof. Kolíbalem byla vždy korektní a jednání vstřícné a přátelské. Hlavním výstup brněnského pracoviště v těchto projektech představuje Systém pro velmi rychlou automatickou výměnu nástrojů a Nová metoda pro včasnou predikci kolizních situací u obráběcích strojů, využívající virtuální realitu.

Děkuji panu profesorovi za jeho spolupráci a přeji mu do dalších let hodně zdraví a síly pro jeho další aktivity, a také oprávněnou radost z práce, kterou pro obor vykonal.

prof. Ing. Jaromír Houša, DrSc.

Ústav výrobních strojů a zařízení, RCMT, Fakulta strojní ČVUT v Praze


S profesorem Zdeňkem Kolíbalem se znám již dlouhou řadu let, po kterou jezdí k nám do Plzně jako předseda státnicových komisí na specializaci výrobní stroje. Vždycky se těšíme na malé posezení, při kterém prof. Kolíbal vysvětluje své často kritické, ale vždy brilantní a vtipné názory na dění kolem nás – od situace ve vysokém školství přes problémy s uspořádáním našeho státu až po obtíže, které přinášejí střídaní časů. Své osobité názory jasně proklamuje a stojí si za nimi, nad maličkostmi ale umí projevit určitý nadhled, ke kterému dospěl během své zajímavé životní cesty. Jeho neústupnost jsem ocenila i osobně a vděčím mu za jednoznačnou podporu během svého nelehkého jmenovacího řízení. Navíc prof. Kolíbal, jako roduvěrný Moravák, mluví krásnou češtinou a my vždy před státními zkouškami upozorňujeme naše studenty, aby se vystříhali regionálních jazykových prohřešků v tvarosloví i přízvuku, k čemuž máme my ze západu Čech velké sklony. Přejeme tedy od nás z Plzně prof. Kolíbalovi ještě mnoho aktivních let, hodně zdraví a osobní spokojenosti.

prof. Ing. Václava Lašová, Ph.D.

vedoucí Katedry konstruování strojů, Fakulta strojní Západočeské univerzity v Plzni


S profesorem Zdeňkem Kolíbalem se znám již od 80. let minulého století. Řadu let jsme se setkávali nejen na odborné úrovni a při pravidelných setkáních kateder stejných oborů, ale i jako vrstevníci a přátelé s rodinami. Zdeněk si velmi oblíbil Liberec a jeho okolí a vždy rád uvítal příležitost k jeho návštěvě. Pravidelně se účastnil státních zkoušek či komisí u odborných obhajob na TU v Liberci. Při příležitosti setkání i s dalšími kolegy např. z ČVUT rád špičkoval jako zanícený patriot na téma vztahů Brna a Prahy. Je velmi známou osobností a uznávaným odborníkem na všech technických vysokých školách celého bývalého Československa. K významnému životnímu jubileu přeji Zdeňkovi vše nejlepší, hlavně zdraví a trvalý elán.

prof. Ing. Přemysl Pokorný, CSc.

Katedra výrobních systémů a automatizace, Fakulta strojní, Technická univerzita v Liberci


I my se připojujeme ke gratulantům a panu profesorovi přejeme do dalších let hodně zdraví, elánu, radosti, pokoje a Božího požehnání v další práci i osobním životě. 

Redakce časopisů MM Průmyslové spektrum & MM Science Journal

Vydání #4
Kód článku: 220422
Datum: 06. 04. 2022
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Autor:
Firmy
Související články
Profesor Přemysl Pokorný 80

V prosinci tohoto roku se prof. Přemysl Pokorný dožívá významného životního jubilea 80 let. V roce 1966 dokončil studia v oboru Strojírenská technologie na VŠST v Liberci. Po krátkém působení v průmyslové praxi zahájil v roce 1968 svoji akademickou kariéru na Fakultě strojní VŠST v Liberci, později TUL.

Profesor Stanislav Hosnedl 80

V říjnu tohoto roku se prof. Stanislav Hosnedl dožívá významného životního jubilea 80 roků. V roce 1964 dokončil studia v oboru Konstrukce obráběcích strojů na VŠSE FST v Plzni. Roku 1984 získal vědecko-akademický titul CSc., který po revoluci, později v roce 1990, obhájil také na ČSAV Praha. V roce 1992 se habilitoval a konečně v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor Strojní inženýrství.

Stroje v pohybu – Autonomní studentská formule

Prostřednictvím našich článků už jsme vám na stránkách časopisu představili mezinárodní soutěž Formula Student a také několik týmů z českých technických univerzit, jež se do ní každoročně zapojují s vlastnoručně postavenými závodními auty. Tentokrát bude řeč o novince – prvním českém samořiditelném monopostu, s nímž se tým eForce z ČVUT účastní této soutěže v nové kategorii Driverless.

Související články
Made in Česko - Vodu nejen pro poušť

S.A.W.E.R. To je název vskutku geniálního zařízení na hranici skutečnosti a sci-fi, které bude ve velmi suchých oblastech generovat ze vzduchu vodu a posléze kultivovat místní půdu v úrodnou zemi. Zařízení již existuje a veřejnosti bude představeno na výstavě Expo 2020 v Dubaji. A stejně jako další neuvěřitelné patenty, které vám představujeme v tomto seriálu, i S.A.W.E.R. je výhradně dílem českých hlav a českých rukou.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Najít dveře do budoucnosti

Již 20. ročník Ceny Wernera von Siemense vyvrcholil 22. února slavnostním večerem v pražské Betlémské kapli. Za své práce zde převzalo ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Werner Siemens prý řekl: „Lepší než bušit hlavou do zdi je najít v ní očima dveře.“ Z mladých lidí, kteří převzali ocenění nesoucí jeho jméno, by měl jistě radost. Všichni totiž dokázali nejen najít dveře, ale otevřít je do budoucnosti.

Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

Príhovor Štefana Kassaya:
Prečo vlastne študujeme?

Systémy vzdelávania vznikli za určitých a úplne odlišných daností a v inom historickom kontexte, skutočnosť by mohla byť tá, že celý rad medzinárodných podnikov so silnými duálnymi tradíciami vo svojich krajinách prejavuje veľký záujem o etablovanie duálneho systému na Slovensku a signalizuje ochotu podieľať sa na reforme učňovského vzdelávania.

Príhovor Štefana Kassaya:
Už neplatí, že remeslo má zlaté dno?

Postupne viac ako remeslo, nadobudlo „cvengot“ stredoškolské, vyššie a vysokoškolské vzdelávanie. Jadro problému signalizujú časté návraty k úvahám a pokusom o znovuzrodenie duálneho vzdelávania. Je to dobrá cesta? Sám som ňou ako učeň počas rokov 1955 až 1958 putoval. Vyučil som sa za sústružníka. Pracoval som vo veľkom známom slovenskom podniku, býval som v robotníckej ubytovni, nadobúdal prax a zarábal. Z výplaty mi časť automaticky ostávala v úsporách na vkladnej knižke, ktorú som dostal do rúk spolu s výučným listom.

25. mezinárodní konference Hydraulika a pneumatika

Novotného lávka v centru Prahy bude ve dnech 8.–9. června 2022 hostit již 25. mezinárodní konferenci Hydraulika a pneumatika, jejímž cílem je výměna odborných zkušeností a nových poznatků ve výzkumu a vývoji hydraulických a pneumatických prvků a systémů.

Príhovor Štefana Kassaya, Osem desaťročí života

Ak zoberiem do úvahy, že mám za sebou osem desaťročí života, konečne by som sa mal sám voči sebe vyjadriť zreteľne a jednoznačne. Pravda, v tejto časti sebaspytovania mám na mysli výlučne pracovné záležitosti, napredované vo svojej profesii, napĺňanie vytýčených cieľov. Moja rodina i moje blízke okolie vedia, na akú veľkú úlohu, na ktorej pracujem dodnes, som sa podujal. A teraz by som čakal, že sa ma môj vnímateľ opýta, o čom to vlastne hovorím? Prílišná pracovná orientácia, absolutizovaná honba za chimérou, zafixovaným cieľom sa spravidla vypomstí.

Metody a techniky pro inovační projekty

V mnoha podnicích se snaží o inovace, avšak výtěžnost nápadů od zaměstnanců je nízká. Proč?

Nevyléčitelná nemoc českého průmyslu

V současnosti je realita České republiky, jako malé exportní země, která nemá mnoho domácích firem se svými vlastními finálními výrobky prodejnými do celého světa velmi nebezpečná, neboť zkrachují-li naši odběratelé, zkrachujeme s nimi. Jsme pouze zemí nádeníků a hrozí nám novodobé nevolnictví. Z pozice subdodavatele je dnešní výše přijímaného státního dluhu nesplatitelná.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit