Témata
Zdroj: archiv T. Duby

Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

Reklama

Pravidlo, které se mění za jízdy

Vezměte si, co se třetí říjnový týden dělo v Bruselu. Výbory Evropského parlamentu hlasovaly o změkčení emisního cíle pro rok 2035. Hlavní frakce se dohodly na snížení emisí o 87,5 procenta místo původních 100 a kancléř Merz po říjnové dohodě Německa s Francií prohlásil, že zákaz spalovacích motorů skončil.

Nechci hodnotit, jestli je to dobře, nebo špatně. Chci upozornit na něco jiného. To pravidlo bylo přijato v roce 2022. Dnes je rok 2026 a přepisuje se. Mezitím se podle něj rozhodovalo o investicích, které se splácejí 10 let.

Protože zatímco se v Bruselu vyjednávalo, u nás se mezitím vyrábělo. Za leden až září vyjelo z českých závodů 1 095 937 osobních vozů, z toho 458 844 elektrifikovaných, tedy skoro 42 procent produkce. Září bylo historicky nejsilnější měsíc v bateriových vozech a poprvé přesáhly bateriové a plug-in vozy dohromady 30 tisíc kusů za měsíc.

Přezbrojili jsme linky, dodavatelé investovali, lidé se přeškolili. Udělali jsme, co se po nás chtělo. A teď se mění zadání. Tady je ten vzorec, kterého si všimnete, jakmile ho jednou uvidíte. Továrna plánuje na 10 let, politik rozhoduje na čtyři. Výsledkem není přísnost ani mírnost. Výsledkem je nejistota, a ta je nejdražší.

Autorem příspěvku je Tomáš Duba, sales executive s 30letou praxí v průmyslové automatizaci. Své zkušenosti z vedení obchodních týmů čerpal v renomovaných společnostech jako Siemens, Danfoss či Innomotics. Nyní zastává post Sales & Business Development Manager CEE pro oblast Linear Motion ve společnosti Schaeffler.

Žák, který nastoupí v roce 2028

Druhý příklad téhož je školství. Vláda představila iniciativu Technické Česko, jejíž součástí je mistrovská zkouška, návrat polytechnické výchovy na základní školy a technická základní škola v každém krajském městě. Jako člověk, který 30 let chodí po výrobních halách, proti tomu nemám jedinou námitku. Mám jinou poznámku.

Reforma polytechnického kurikula se o rok odložila a má začít v září 2028. Žák, který tehdy nastoupí na druhý stupeň, odejde ze střední školy kolem roku 2036. Jako technik s nějakou praxí bude k dispozici někdy kolem roku 2040. My ale potřebujeme lidi teď. Není to argument proti reformě, ta je potřeba. Je to argument pro to, abychom souběžně řešili lidi, kteří v oboru už jsou. A tam čísla nevypadají dobře. Jen 14 procent Čechů se aktivně vzdělává a pouze 22 procent zaměstnanců hodnotí kulturu učení ve své firmě jako silnou. Přitom osm z 10 si o sobě myslí, že se změnám přizpůsobí dobře. To je rozdíl mezi sebevědomím a připraveností, a pozná se, až když bude pozdě.

Reklama
Reklama
Reklama

Termín, který se odložit nedá

Třetí příklad je ten, o kterém se mluví nejméně, a přitom má ze všech tří nejtvrdší termín.

Podle průzkumu J&T Banky mezi firmami s obratem nad půl miliardy korun zvažuje 31 procent majitelů, že do pěti let firmu prodá. U zakladatelů, kteří začínali mezi lety 1996 a 2005, je to 35 procent. Deloitte k tomu dodává jednoduchý výpočet. Těm lidem bude v době prodeje přes 70 let.

Jsou to firmy, které vznikly v 90. letech doslova z ničeho. Mají know-how, zákazníky, často i exportní stopu, kterou se nikomu nepodařilo okopírovat. A nemají nástupce. Naučit se řídit takovou firmu trvá roky. Vybudovat si důvěru zákazníků, kteří byli zvyklí jednat s majitelem, trvá ještě déle. Předání se proto musí začít připravovat zhruba pět let předem. U velké části těchto firem to znamená, že se mělo začít už loni.

Podstatnější než samotné procento je přitom otázka, kdo bude kupovat. Jestli český strategický kupec, fond, nebo zahraniční konkurent rozhoduje o tom, zda know-how zůstane v zemi. A nerozhoduje se o tom ve Sněmovně ani v Bruselu, ale v jedné kanceláři po druhé.

Nejhlasitější vs. nejtvrdší

Nepíšu to proto, abych tvrdil, že je všechno špatně. Produkce drží rekordy, zbrojovky získávají evropské peníze, firmy rostou rychleji, než samy plánovaly. Píšu to proto, že máme zvláštní zvyk řešit nejdřív to, co má nejhlasitější termín, a ne to, co má termín nejtvrdší.

Emisní cíl se dá odložit. Kurikulum taky. Biologie nevyjednává.


Docházejí nám lidé, ne nápady

V zářijovém příspěvku jsem psal o čínském modelu Kimi K3, který se dostal na první místo žebříčku Frontend Code Arena, před tehdejší nejlepší americké modely. Vypadalo to jako špatná zpráva pro Západ. Za pár týdnů se ukázalo, že tato mince má i druhou stranu.

Vydání #11
Kód článku: 261118
Datum: 11. 11. 2026
Rubrika: Servis / Názory
Autor:
Firmy
Související články
IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Nevyléčitelná nemoc českého průmyslu

V současnosti je realita České republiky, jako malé exportní země, která nemá mnoho domácích firem se svými vlastními finálními výrobky prodejnými do celého světa velmi nebezpečná, neboť zkrachují-li naši odběratelé, zkrachujeme s nimi. Jsme pouze zemí nádeníků a hrozí nám novodobé nevolnictví. Z pozice subdodavatele je dnešní výše přijímaného státního dluhu nesplatitelná.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

IMTS Chicago 2026: Pro nový rytmus strojírenství

Veletrh International Manufacturing Technology Show, který se koná od 14. do 19. září 2026 v krásném chicagském centru McCormick Place na břehu Michiganského jezera, potvrzuje svoji roli nejvýznamnější události v oblasti výrobních technologií na západní polokouli. Na výstavní ploše přesahující 110 000 čtverečních metrů představí na1 800 vystavovatelů nejnovější trendy v obrábění, automatizaci, aditivní výrobě, metrologii a softwaru. Veletrh, organizovaný asociací AMT tradičně přitahuje pozornost více než 90 000 odborníků z celého světa a reflektuje silný růstový moment transatlantického průmyslového sektoru.

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

V čele high-tech továrny

Ivan Slimák je vedoucím závodu Škoda Auto ve Vrchlabí. člověk, který místo já většinou říká my je ve vedení závodu od roku 2011 a dá se říci, že mu dal novou tvář. Do té doby se zde montovaly Škodovky, známé jsou 1203, 105, 120, Favorit, Octavia, Roomster a další. Rozhodnutím koncernu Volkswagen se zde od roku 2011 nastartoval nový projekt a v roce 2012 sériová výroba automatických převodovek DSG (Direct Shift Gearbox).

Cíle a píle jsou tím, co mě žene stále kupředu

Martin Šula, majitel společnosti MSR Engines, založené roku 2004, vyrábí motorizovaná surfovací prkna JetSurf. Zajímavé na tomto projektu je, že úplně všechno vzniká v Brně – Střelice, kam se firma nastěhovala před dvěma lety. Tak se podařilo zvýšit plánovanou kapacitu na 1 500 výrobků ročně. Ale hned první rok zde vyrobili 1 200 surfovacích prken. Firma už ale přistavěla další objekty a hodlá se rozšiřovat i nadále.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit