Témata
Zdroj: archiv T. Duby

V zářijovém příspěvku jsem psal o čínském modelu Kimi K3, který se dostal na první místo žebříčku Frontend Code Arena, před tehdejší nejlepší americké modely. Vypadalo to jako špatná zpráva pro Západ. Za pár týdnů se ukázalo, že tato mince má i druhou stranu.

Reklama

Cenová válka, ze které těžíme my

Podle Financial Times snížila OpenAI cenu modelu GPT-5.6 Luna o 80 procent. Anthropic uvedl model Opus 5 za polovinu ceny svého předchozího vlajkového modelu a zrušil plánované zářijové zdražení. Podle indexu Silicon Data klesly od poloviny července ceny předních amerických modelů zhruba o čtvrtinu. Důvod je prostý. Čínské otevřené modely od DeepSeeku, Moonshotu a Z.ai stojí o 60 až 90 procent méně a firmy začaly počítat. DoorDash používá modely od Moonshotu na programování, Siemens a Airbnb testují čínské alternativy. Pro továrnu, která zvažuje nasazení AI, to znamená jediné. Účet za stejnou práci je dnes podstatně nižší než na jaře. Konkurence, které jsme se báli, nám jako zákazníkům hraje do karet.

A přišlo to v pravou chvíli

Tlak na automatizaci u nás totiž roste a nemá to nic společného s technologickým nadšením. Sdružení AFI se letos v září ptalo přes 200 firem působících v Česku, co je nejvíc trápí. Nedostatek kvalifikovaných lidí uvedlo na prvním místě 62 % z nich. Podle studie Moore ČR naroste do roku 2045 schodek pracovní síly na téměř půl milionu lidí a stát na tom ztratí kolem 3,3 % HDP ročně. Firmy reagují logicky. Digitalizaci a robotizaci plánuje rozvíjet 57 % respondentů, další nástroje umělé inteligence 54 %. A přesto, nebo právě proto, chce přes 80 % z nich v Česku dál investovat.

Autorem příspěvku je Tomáš Duba, sales executive s 30letou praxí v průmyslové automatizaci. Své zkušenosti z vedení obchodních týmů čerpal v renomovaných společnostech jako Siemens, Danfoss či Innomotics. Nyní zastává post Sales & Business Development Manager CEE pro oblast Linear Motion ve společnosti Schaeffler.

Nedocházejí nám nápady

Tuto větu řekl David Reger, zakladatel německé Neura Robotics. Celá zní: „Nedocházejí nám nápady, docházejí nám lidé.“ Odhaduje, že Evropa, Čína a Japonsko budou mít v příštích pěti letech dohromady o 100 milionů pracujících méně. Jeho firma letos v létě získala od investorů 1,4 miliardy dolarů a mezi akcionáři má Amazon a Nvidii.

Za pozornost stojí i to, kdo do evropské robotiky vkládá peníze. Londýnský Humanoid se letos stal prvním evropským jednorožcem v oboru a mezi jeho investory jsou Bosch a Schaeffler, které podporují i Neuru.

Kamera za dvanáct tisíc

Pro většinu českých provozů je ale zajímavější jiný příběh. Na světě dnes pracuje zhruba 4,7 milionu průmyslových robotů a drtivá většina z nich je v podstatě slepá. Opakují naučenou trajektorii a stačí, aby se díl pootočil, a linka se zastaví. Minuta odstávky na klíčovém místě v automobilce může stát až dva miliony korun.

Reklama
Reklama
Reklama

Tři spolužáci z pařížského magisterského programu na tomto postavili firmu. Francouzský Inbolt nevyvíjí drahý hardware. Vezme běžnou průmyslovou 3D kameru zhruba za 12 tisíc korun, namontuje ji na robotické rameno a zbytek udělá vlastní software. Robot si průběžně vytváří 3D model okolí, pozná díl, spočítá jeho polohu a přizpůsobí dráhu. Výsledky jsou přesvědčivé. Výrobní cyklus kratší o 30 %, pokles odstávek kvůli špatné poloze dílu až o 95 %, instalace během několika hodin. V detroitské továrně Stellantisu se robotickému ramenu lámala tryska až sedmkrát za směnu. Po instalaci kamery se lámat přestala a firma ušetřila v přepočtu 74 milionů korun ročně.

To považuji za nejdůležitější poznání tohoto příspěvku. Nepotřebujeme ve výrobě humanoida za 98 tisíc eur. Potřebujeme, aby robot, kterého už máme na hale, konečně viděl.

Co si z toho vzít

V jednom z prvních dílů této série jsem psal, že Česko zaostává v robotizaci. Bylo to tvrdé, ale pravdivé. Dnes vidím tři věci, které se změnily. Nástroje jsou výrazně levnější než před rokem. Demografie firmám nedává na výběr. A evropské firmy dokazují, že se tento byznys dá dělat i odsud. Ostatně i doma se staví, skupina CSG investuje 1,2 miliardy korun do rozšíření Tatra Defence v Kopřivnici a hledá stovky nových lidí.

Nemusíme čekat na humanoidy ani na velké strategie. Stačí začít u toho, co už na hale stojí.


Vlastní liga, cizí pravidla

Poprvé od roku 1999 se 12. srpna nad Evropou zatmělo Slunce. Provozovatelé přenosových soustav se na to připravovali týdny, výkon fotovoltaiky mohl spadnout až o 9,7 gigawattu. Zatmění se dá spočítat na minuty dopředu. Horší je, že dorazilo do sítě, která už byla na hraně z jiných důvodů. V minulém příspěvku jsem psal, že si Česko jede vlastní ligu. Platí to dál. Jenže přes léto se změnila pravidla hry.

Vydání #10
Kód článku: 261026
Datum: 01. 10. 2026
Rubrika: Servis / Názory
Autor:
Firmy
Související články
MM Glosa: Na hraně starého světa

Evropský strojírenský průmysl, a automobilový obzvláště, prochází největší strukturální proměnou za poslední dekády. Vytratila se předvídatelnost a garance dlouhodobého růstu. Pojmem dneška se stala nejistota, kterou na mnoha trzích doprovází pokles ziskovosti, propouštění a rekordní vlna insolvencí – především v Německu, tradičním centru evropského průmyslu, tedy u našeho klíčového partnera. Jen v první polovině roku zde vzrostl počet velkých firemních bankrotů o pětinu.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

CCMT 2026: Veletržní dění ve znamení čínské výrobní síly

V roce 2026 je veletržní dění v oblasti výrobních strojů a technologií velmi pestré. Pokud jde o Evropu, proběhlo, a ještě proběhne, několik veletrhů lokálního i regionálního významu, včetně víceoborového MSV v Brně. V Paříži se v březnu konal veletrh Global Industrie, v Moskvě se v květnu uskutečnila Metalloobrabotka a v září se ve Stuttgartu uskuteční AMB. Souběžně s ní pak v Chicagu proběhne zámořský IMTS a o měsíc později v Tokiu asijský Jimtof. Všechny tyto akce bezesporu poskytují hluboký a strategický vhled do stavu výrobní techniky v daném teritoriu.

Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Česká ekonomika vs. ekonomika na českém území

O otevíracím rozhovoru tohoto vydání s doktorem Jiřím Horeckým, prezidentem Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, lze stručně říci, že reflektuje realitu současného ekonomického modelu ČR, který naráží na své limity. Konvergence k vyspělému Západu se hodně zpomalila, či prakticky zastavila, a my už se nemůžeme spoléhat na levnou pracovní sílu a roli montovny. Pokud se chceme posunout dál, musíme se zaměřit na to, co vytváří skutečnou přidanou hodnotu – tedy inovace, výzkum, vývoj, marketing, prodej a servis. Na celý hodnotový řetězec s možností poznat svého zákazníka.

EMO 2025: Inovace, AI a cesta k udržitelné výrobě

Ve dnech 22. až 26. září 2025 se po dvou letech v německém Hannoveru konal další ročník veletrhu EMO, přední světové exhibice výrobních technologií, která letos oslavila své 50. výročí. Pod mottem „Innovate Manufacturing“ veletrh představil celý hodnotový řetězec obrábění kovů, zahrnující obráběcí stroje, výrobní systémy, aditivní procesy, přesné nástroje a automatizaci. S účastí 80 000 odborných návštěvníků z celého světa poskytlo EMO důležité inovační impulzy pro posílení konkurenceschopnosti v globálním průmyslu.

EMO 2025 – očima vystavovatele & návštěvníka

Letošní veletrh obráběcích strojů EMO 2025 vyhlíželi jak lidé pohybující se v oboru výrobní techniky – výrobci strojů, tak i lidé spojení s výrobou jako takovou – uživatelé strojů, s velkým očekáváním. Každý si pak z Hannoveru odvážel své postřehy. V tomto příspěvku se podíváme na některé aspekty veletrhu ze dvou pohledů: právě výrobce a uživatele. Předložené informace vycházejí z volně dostupných zdrojů, dále pak z archivních podkladů autora a jeho vzpomínek. Reportážní výstup šéfredaktora Romana Dvořáka se zaměřil na vybrané expozice, exponáty, firmy a v závěru pak na porovnání evropských a asijských výrobců obráběcích strojů, zde budeme poněkud „klouzat“ po povrchu.

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Tvoje ekonomie: Magické slovo – konkurence

Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V novém seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvanou Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme se na to, proč je člověk alfa a omega tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „Goodmanismus“.

MM Glosa: Když kýchne soused, odskáčeme to horečkou

Existuje staré přísloví, že když kýchne soused, měli bychom se obléknout. My jsme se však neoblékli. Stáli jsme v rozhalence u otevřeného okna a skrze růžové brýle sledovali, jak soused kýchá. Rok co rok jsme přesvědčovali sami sebe, že ho to nakonec stejně vždy přejde a na nás nic nepřenese. Nepřešlo. Přenesl.

MM Glosa: Jízdní řád k prosperitě: Cesta, nebo jen proklamace?

Český průmysl se nachází v bodě zlomu. Energetická křeč, dekarbonizační diktát a dravá asijská konkurence nám vystavily účet za léta, kdy jsme usnuli na vavřínech „montovny Evropy“. Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní přichází s Hospodářskou strategií 2.0 – dokumentem, který má ambici udělat z nás tzv. zemi pro budoucnost. Pochopitelně se nabízí logická otázka: Máme na tuto transformaci ještě dost sil, nebo stavíme jen další papírový zámek?

MM Glosa: Wake up, baby!

Zdánlivě poklidné vody Evropy jsou čeřeny vlnou tsunami valící se přes Atlantik z východního pobřeží USA. Ti, kterých se dotýkají Trumpovy volební sliby, ihned od prvního dne v úřadě přetavované v realitu, najednou bijí na poplach. Jako by zapomněli, čím před čtyřmi lety při obhajobě postu navracel Američanům jejich ztracenou hrdost… Následně shodné signály pak ve svých heslech vysílal na loňských předvolebních mítincích.

Umělá inteligence ve strojírenství: Adéla Čekalová

Digitální transformace průmyslu s sebou přináší velké množství dat, která nabízejí obrovský potenciál využití. Díky umělé inteligenci a strojovému učení mohou projektanti a datoví specialisté strukturovat, analyzovat a vyhodnocovat velké objemy těchto dat a využívat je nejrůznějšími způsoby v rámci celého životního cyklu produktu a služeb. Razantní nástup uvedených technologií je výzvou pro většinu oborů, a samozřejmě průmysl, resp. strojírenství, není výjimkou. Přechod k automatizaci procesů je ve většině firem již nějakou dobu realizován, ale umělá inteligence tuto evoluci značně urychlí. Přináší totiž nové způsoby zefektivnění všech procesů – od návrhu přes výrobu, expedici až po postprodejní servis a komunikaci se zákazníkem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit