Témata
Foto: R. Dvořák

Ve dnech 22. až 26. září 2025 se po dvou letech v německém Hannoveru konal další ročník veletrhu EMO, přední světové exhibice výrobních technologií, která letos oslavila své 50. výročí. Pod mottem „Innovate Manufacturing“ veletrh představil celý hodnotový řetězec obrábění kovů, zahrnující obráběcí stroje, výrobní systémy, aditivní procesy, přesné nástroje a automatizaci. S účastí 80 000 odborných návštěvníků z celého světa poskytlo EMO důležité inovační impulzy pro posílení konkurenceschopnosti v globálním průmyslu.

Tento článek je součástí seriálu:
Světové veletrhy obráběcí techniky
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Evropský trh obráběcích strojů a řezných nástrojů prochází obdobím zásadních změn. Rostoucí konkurence z Asie, tlak na ceny, digitalizace i geopolitické napětí nutí výrobce přehodnocovat strategie a hledat nové cesty. Letošní EMO ukázalo, že Evropa stojí na křižovatce – a přestože čelí nebývalé výzvě, zůstává lídrem v oblastech, kde se potkává technologie s odpovědností.

Navzdory nejisté ekonomické situaci a politickým turbulencím, které brzdí investice, veletrh celkově překonal očekávání vystavovatelů. Generální komisař EMO 2025 Carl Martin Welcker zdůraznil, že nejistoty ohledně celních politik, např. ze strany USA, přesáhly únosnou míru. Welcker vyzval politiky k vytváření lepších podmínek pro výrobní sektor a podpoře průmyslové výroby, aby se zvýšila ochota investovat a vytvářela se nová pracovní místa. Zároveň apeloval na samotné společnosti, aby vyvinuly maximální úsilí pro zlepšení své globální přítomnosti a konkurenceschopnosti v očekávání ekonomického oživení.

Globální technologičtí lídři: Japonská vize automatizace a AI

Klíčovými tématy, která dominovala celému veletrhu, byly automatizace, digitalizace, umělá inteligence a udržitelnost. Jako opravdu žhavé téma je vnímána automatizace, poháněná snižováním nákladů a nedostatkem kvalifikovaných pracovníků.

Jedním z vrcholů ročníků jak veletrhů EMO, tak i dalších světových akcí, je tradičně účast japonské společnosti Yamazaki Mazak. Firma prezentovala vizi moderní výroby postavené na propojení technologií, digitalizace a chytré automatizace pod heslem „Experience innovation, empower your future“. Mazak ve své expozici prezentoval na 20 strojů, z nichž šest bylo vyrobeno v anglickém závodě ve Worcesteru. Evropskou premiéru měl nový model legendární řady obráběcích center Integrex j-200 NEO, která díky vylepšené energetické účinnosti a inteligentní tepelné kompenzaci Ai Thermal Shield přinášejí až 10% úsporu energie oproti předchozím typům. Pětiosý obráběcí stroj CV5-700 byl dalším premiérovým. Vyznačuje se vyšší kapacitou pro obrobky do průměru 700 mm a je vybaven řídicím systémem Mazatrol SmoothAi. Do třetice premiér uveďme novou digitální platformu Mazatrol DX, která významně zkracuje výrobní cykly a je navržena pro intuitivní programování i pro méně zkušené operátory. Mazak také představil 12 různých automatizačních řešení, včetně světové premiéry systému MPP pro horizontální obráběcí centrum HCN-500 NEO.

Produktový manažer společnosti Mazak Mark Halle v rámci novinářské route tour zdůraznil technologické výhody strojů Mazak CV5-500 a CV5-700, pocházejících z jeho domovského Worcesteru. (Foto: R. Dvořák)

Druhé japonské zastavení na veletrhu EMO právem náleží společnosti Okuma, kterou na českém a slovenském trhu velmi úspěšně zastupuje firma Misan. Okuma po skončení veletrhu oznámila, že prodala tři vystavené stroje. Japonští inženýři prezentovali vysokorychlostní horizontální obráběcí centrum MB-5000HII a nové automatizační řešení Tower APC. Toto řešení made in Okuma je kompaktnější – má o 10 % menší půdorys než ploché APC a pojme až 13 palet pro dlouhodobou autonomní výrobu. Stroje Okuma, jako je vertikální obráběcí centrum MB-46VII, jsou součástí iniciativy Green-Smart Machine, zaměřené na snižování spotřeby energie při zachování špičkového výkonu.

Návštěvníkům hannoverského EMO, a následně i MSV v Brně, se naskytl pohled do DNA soustruhu Okuma. Každé strojařské srdce muselo zaplesat. (Foto: R. Dvořák; Vvyfoceno s laskavým svolením personálu expozice.)

Další japonská značka, která je na českém trhu úspěšně zastupována a byla místem mé veletržní návštěvy, je společnosti Citizen Cincom. Ze všech prezentovaných exponátů v rámci technicky podrobné prohlídky, které se mi díky evropským zástupcům a Martinu Novákovi ze společnosti CNC Invest dostalo, nejvíce zaujala technologie frikčního svařování na stroji Citizen Cincom L32-1M12. Jedná se o technologii využívající třecí teplo vytvářené otáčejícím se nástrojem za účelem pevného spojení dvou kovových ploch. Dlouhodobý problém automatických soustruhů, které používají materiál v tyčové formě, je totiž velký odpad tohoto materiálu, který lze snížit až o 80 %. Technologie třecího svařování může být právě použita ke spojení tohoto zbytkového materiálu s novým materiálem, což umožňuje jeho další obrábění. Díky patentované technologii stroj provádí plně automatizované sekvence od spojování přes zpracování zbytkového materiálu až po dělení spojovaných dílů. Ke svaření zbytků se využívá rotace vřetena vůči protivřetenu za současného přítlaku v ose Z. Po procesu svařování je povrch opracován tak, aby vznikl homogenní spoj mezi svařovanými materiály. V určitých případech lze spojovat i dva různé materiály, což rozšiřuje možnosti využití strojů, vybavených touto technologií. Vlastní vývojový projekt aplikace frikčního svařování do praxe mají stroje Citizen Cincom a Miyano.

Díky frikčnímu svařování lze výrazně omezit plýtvání tyčovým materiálem, který při práci automatických soustruhů často končí jako odpad. (Zdroj: CNC Invest)

Česká invence: CNC router ETTIN

Jednou z nejzajímavějších novinek made in CZ byl vlastní finální výrobek firmy Hestego – CNC router ETTIN. Vyškovská firma původně využívala lasery třetích stran, a tak se rozhodla pro vývoj vlastního stroje, aby dosáhla soběstačnosti a pokryla rostoucí interní poptávku. ETTIN, přezdívaný „dvouhlavý obr“, má revoluční konstrukci dvou nezávislých portálů, která umožňuje práci za dva stroje současně s jediným operátorem a bez prostojů. Router je určen pro frézování, oscilování, řezání, závitování a bigování. Dokáže obrábět široké spektrum materiálů, včetně oceli, hliníku, duralu, dřeva, plastů, plexiskla. Je schopen dokončovat výpalky z laseru, např. drážkování na ložiscích, a dokonce řezat gumu – například recykláty pneumatik pro podlahy do posiloven. Stroj je schopen zpracovávat materiál až o tloušťce 200 mm. Je vybaven frézovacím vřetenem o výkonu 5,5 kW a pneumatickým oscilačním nožem, který zajišťuje rovný řez i u materiálů větší tloušťky. Odsávání je řešeno shora. Doplňkové kroužky, které přitlačují tenké materiály jako PVC a eliminují vibrace, umožňují zvýšit řeznou rychlost až trojnásobně. ETTIN využívá řídicí systém TwinCAT – Beckhoff s vlastním, uživatelsky přívětivým programem, který usnadňuje generování 3D drah z 2D náčrtů. Hestego uvádí, že na trhu existuje pouze jedna firma, která vyrábí dvouportálový router, ale řešení vyškovských inženýrů nabízí unikátní konkurenční výhodu díky širšímu rozpětí a druhům obrobitelných materiálů. Vývoj probíhal ve spolupráci s výzkumným centrem RCMT při ČVUT v Praze.

Druhý český exponát přijel do Hannoveru z pražské Hostivaře. Tradiční výrobce brusek TOS Hostivař, jehož akcionáři navazují na zdejší výrobu, na veletrhu vystavoval úctyhodný exponát – univerzální hrotovou brusku UB 40 – 3000 CNC, která budila zájem nejenom svojí velikostí, ale i technologickými možnostmi.

Česká republika byla na veletrhu zastoupena celkem 25 vystavovateli. Mezi nimi byl i startup 4dot Mechatronic Systems, jehož CEO Jan Otoupalík potvrdil, že přidanou hodnotu firem vidí v procesech, které využívají data ze senzorů a AI ve výrobě k dosažení vyšší kvality.

Ivo Bezloja, majitel skupiny ITS Group, společně s Monikou Šimánkovou, CEO skupiny, a Radoslavem Danadou, CNC technikem, který byl součástí týmu Hestego stojícím za zrodem CNC routeru ETTIN. (Foto: R. Dvořák)

Cenový tlak, rozdělení trhu a rostoucí kvalita

Asijští výrobci vnesli do oboru zcela novou dynamiku. Jejich stroje bývají o 40 až 70 % levnější než srovnatelná evropská řešení, což pro mnoho menších podniků znamená možnost vstoupit do CNC výroby s nižšími investicemi. Výsledkem je přirozené rozdělení trhu. Asie dominuje v nižší a střední třídě strojů, zatímco Evropa se soustředí na vysoce přesné, automatizované a technologicky vyspělé systémy. Evropské podniky si přesto udržují náskok v oblastech, které rozhodují o dlouhodobé spolehlivosti – v přesnosti, tuhosti konstrukce, stabilitě geometrie a kvalitě servisu. Mnoho firem proto volí kombinovaný přístup – evropské stroje využívají tam, kde rozhoduje kvalita, a asijské tam, kde je hlavním faktorem cena či objem výroby.

Reklama
Reklama
Reklama

Historický stereotyp o nízké kvalitě čínských strojů už neplatí. Moderní asijská zařízení používají shodné klíčové komponenty jako ty evropské – tradičně tedy řídicí systémy Fanuc, Siemens či Heidenhain, vedení Hiwin, vřetena Kessler či Fisher, a paralelně si vyvíjejí svá vlastní řešení v konstrukční shodě s těmito renomovanými světovými výrobci. Jejich přesnost často dosahuje ±0,01 mm, což pro většinu průmyslových aplikací zcela postačuje. Rozdíl mezi kontinenty se tak postupně zmenšuje. Zatímco Evropa sází na dlouhodobou stabilitu a servisní jistotu, Asie boduje rychlostí vývoje, uváděním produktů na trh, flexibilitou a schopností přenést technologickou inovaci do sériové výroby s nebývalou rychlostí.

Podobný vývoj lze pozorovat i v segmentu řezných nástrojů. Čína, Korea i Indie se staly hlavními světovými producenty karbidových polotovarů i finálních nástrojů. Mj. i díky přístupu k nerostným surovinám. Značky jako ZCC-CT, YG-1 nebo Korloy dnes nabízejí produkty srovnatelné kvality se zavedenými evropskými značkami, a to často za poloviční cenu. Tradiční evropští výrobci, jako je Sandvik, Walter, Iscar nebo Ceratizit, reagují investicemi do vývoje nových povlaků, optimalizacemi řezných hran, digitalizací nástrojového hospodářství či materiálovými inovacemi. Ale touto cestou jdou samozřejmě východní konkurenti také (…). A tak se v běžných aplikacích stále častěji uplatňují asijské nástroje, které mění tradiční dodavatelské vztahy i nákupní strategie evropských firem.

Severní pavilon 2 opět celý patřil DMG Mori, stejně jako v předchozích ročnících, ještě v době politické podpory kancléřky Merkelové doktorem Kapitzou (…). Letos byla expozice rozšířena o Fashion Store, kde jste si mohli koupit merge firmy ve všech možných formách – od zmrzliny přes mikiny až po luxusní zimní kabáty. A pokud jste prošli celou jejich expozici, měli jste nárok na 20% slevu. (Foto: R. Dvořák)

Posun od „železa“ k systémovým řešením

Evropská reakce na asijskou expanzi spočívá ve strategickém posunu od prodeje jednotlivých strojů k poskytování komplexních řešení. Evropští výrobci jako DMG Mori, Hermle, Emag, Trumpf a další rozvíjejí propojené ekosystémy, které kombinují stroj, robotiku, software, data a servis do jednoho funkčního celku. Zároveň se čím dál častěji uplatňuje přechod od úplné výroby v Asii k modelu částečného outsourcingu – výroba komponent zůstává v Asii, nebo se sem přesouvá, zatímco vývoj, montáž a finální testování zůstávají v Evropě. Tím se daří udržet kvalitu i prestiž značky „made in EU“ při zachování konkurenceschopných nákladů. Evropa tak vyrábí méně, ale s vyšší přidanou hodnotou. Stroje se stávají součástí inteligentních systémů propojených s daty, prediktivní údržbou a umělou inteligencí.

Indická společnost Macpower CNC Machines vystavovala v Hannoveru multifunkční obráběcí centra, která svojí konstrukcí, robustností, komponenty, a v neposlední řadě i designem nikterak nezaostávají za světovými lídry. Na rozdíl od cen, které jsou o třetinu až polovinu nižší. Firma má vše kompletně tzv. pod jednou střechou – vývoj, výrobu, montáž, technologie slévárenství, obrábění, tváření, lakování atd. V loňském roce podepsala memorandum o porozumění s vládou státu Gudžarát a obdržela plnou dotaci na vybudování dalších výrobních a montážních prostor pro CNC stroje pro letecký a obranný sektor. (Foto: R. Dvořák)

Geopolitika a návrat tradičního průmyslu

Do vývoje strojírenství čím dál víc vstupují i geopolitické faktory. Současné napětí ve světě, války a narůstající důraz na obrannou připravenost vedou k novému přehodnocení role průmyslu. Firmy, které se ještě nedávno soustředily výhradně na civilní výrobu, dnes hledají cesty, jak se zapojit do obranného sektoru, kterému se dříve vyhýbaly jak čert kříži, a to z celé řady důvodů. Tento trend byl zřetelně patrný i na letošním veletrhu EMO v Hannoveru. Zatímco dříve by bylo nepředstavitelné, aby se zde hovořilo o vhodnosti strojů a komponent pro zbrojní účely, natož aby se zde dokonce výrobky otevřeně vystavovaly, letos se zde vojenské produkty objevily bez rozpaků. Výrobci zdůrazňovali, že jejich technologie jsou klíčové nejen pro průmyslovou efektivitu, ale i obranu, a tudíž i pro bezpečnost Evropy. Z dříve tabuizovaného tématu se tak stává legitimní součást průmyslového diskurzu.

Reklama

Postupně se vytrácí rozdíl v definici strojů dvojího užití. Již se přestává rozlišovat, které technologie lze nasadit v civilním a které ve vojenském, pardon, obranném, sektoru. CNC centra, laserové systémy, 3D tiskárny či měřicí přístroje jsou dnes stejně důležité pro letectví, energetiku či zdravotnictví jako pro obranný průmysl. Hranice mezi civilním a vojenským využitím se stírají a otázka technologické soběstačnosti nabývá na významu.

Tato proměna má i hlubší rozměr. Technologie už nejsou pouze nástrojem produktivity, ale také prvkem geopolitické rovnováhy. Stroje, které po desetiletí symbolizovaly pokrok a inovaci, se znovu stávají prostředkem moci a obrany. Evropské strojírenství se tak ocitá v nové roli – není jen motorem ekonomiky, ale i pilířem strategické stability. Schopnost Evropy spojit inovaci s odpovědností a zachovat technologickou nezávislost může rozhodnout o její budoucí pozici v globálním světě.

Některé firmy již plně prezentují výrobky pro zbrojařinu, které lze na jejich strojích vyrobit, příkladem jsou nábojnice v expozici rakouské WFL či dlouhé palné zbraně u německého Emagu. (Foto: R. Dvořák)

Naděje a síla evropského ducha

Přestože tlak asijské konkurence, digitalizace i geopolitických změn klade na evropské strojírenství obrovské nároky, budoucnost Evropy zůstává plná příležitostí. Tento kontinent se vždy dokázal obnovit díky schopnosti spojovat technickou preciznost s vizí, rozum s odpovědností a tradici s odvahou inovovat. Síla evropského průmyslu nikdy nespočívala v nejnižší ceně ani v největším objemu výroby, ale v hlubokém porozumění procesu, v dovednosti tvořit stroje, které slouží člověku i společnosti. Právě tato kultura přesnosti, řemesla a etické odpovědnosti představuje konkurenční výhodu, kterou nelze snadno zkopírovat.

Evropa má také něco, co nelze měřit tabulkami – propojení vzdělání, vědy, průmyslu a kultury. V době, kdy svět balancuje mezi technickou efektivitou a udržitelností, může být právě evropský model tím, který ukáže, že průmyslový pokrok a společenská odpovědnost se nemusí vylučovat, ale naopak se mohou navzájem posilovat.

Evropské strojírenství tak stojí na prahu nové éry – takové, v níž jeho úkolem nebude pouze vyrábět, ale i inspirovat. Pokud dokáže přetavit tlak konkurence v hybnou sílu inovace, může znovu udávat směr světovému průmyslu. EMO Hannover 2025 to jasně ukázalo. Evropa se možná mění, ale rozhodně se nevzdává. A jak to vše nakonec dopadne? EMO Milano od 4. do 8. října 2027 na to může dát třeba již částečnou odpověď.

EMO 2025 – očima vystavovatele & návštěvníka

Letošní veletrh obráběcích strojů EMO 2025 vyhlíželi jak lidé pohybující se v oboru výrobní techniky – výrobci strojů, tak i lidé spojení s výrobou jako takovou – uživatelé strojů, s velkým očekáváním. Každý si pak z Hannoveru odvážel své postřehy. V tomto příspěvku se podíváme na některé aspekty veletrhu ze dvou pohledů: právě výrobce a uživatele. Předložené informace vycházejí z volně dostupných zdrojů, dále pak z archivních podkladů autora a jeho vzpomínek. Reportážní výstup šéfredaktora Romana Dvořáka se zaměřil na vybrané expozice, exponáty, firmy a v závěru pak na porovnání evropských a asijských výrobců obráběcích strojů, zde budeme poněkud „klouzat“ po povrchu.

Vydání #11
Kód článku: 251115
Datum: 12. 11. 2025
Rubrika: Redakce / Reportáž
Seriál
Firmy
Související články
CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

EMO 2025 – očima vystavovatele & návštěvníka

Letošní veletrh obráběcích strojů EMO 2025 vyhlíželi jak lidé pohybující se v oboru výrobní techniky – výrobci strojů, tak i lidé spojení s výrobou jako takovou – uživatelé strojů, s velkým očekáváním. Každý si pak z Hannoveru odvážel své postřehy. V tomto příspěvku se podíváme na některé aspekty veletrhu ze dvou pohledů: právě výrobce a uživatele. Předložené informace vycházejí z volně dostupných zdrojů, dále pak z archivních podkladů autora a jeho vzpomínek. Reportážní výstup šéfredaktora Romana Dvořáka se zaměřil na vybrané expozice, exponáty, firmy a v závěru pak na porovnání evropských a asijských výrobců obráběcích strojů, zde budeme poněkud „klouzat“ po povrchu.

Související články
IMTS Chicago 2026: Pro nový rytmus strojírenství

Veletrh International Manufacturing Technology Show, který se koná od 14. do 19. září 2026 v krásném chicagském centru McCormick Place na břehu Michiganského jezera, potvrzuje svoji roli nejvýznamnější události v oblasti výrobních technologií na západní polokouli. Na výstavní ploše přesahující 110 000 čtverečních metrů představí na1 800 vystavovatelů nejnovější trendy v obrábění, automatizaci, aditivní výrobě, metrologii a softwaru. Veletrh, organizovaný asociací AMT tradičně přitahuje pozornost více než 90 000 odborníků z celého světa a reflektuje silný růstový moment transatlantického průmyslového sektoru.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
CCMT 2026: Veletržní dění ve znamení čínské výrobní síly

V roce 2026 je veletržní dění v oblasti výrobních strojů a technologií velmi pestré. Pokud jde o Evropu, proběhlo, a ještě proběhne, několik veletrhů lokálního i regionálního významu, včetně víceoborového MSV v Brně. V Paříži se v březnu konal veletrh Global Industrie, v Moskvě se v květnu uskutečnila Metalloobrabotka a v září se ve Stuttgartu uskuteční AMB. Souběžně s ní pak v Chicagu proběhne zámořský IMTS a o měsíc později v Tokiu asijský Jimtof. Všechny tyto akce bezesporu poskytují hluboký a strategický vhled do stavu výrobní techniky v daném teritoriu.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Česká ekonomika vs. ekonomika na českém území

O otevíracím rozhovoru tohoto vydání s doktorem Jiřím Horeckým, prezidentem Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, lze stručně říci, že reflektuje realitu současného ekonomického modelu ČR, který naráží na své limity. Konvergence k vyspělému Západu se hodně zpomalila, či prakticky zastavila, a my už se nemůžeme spoléhat na levnou pracovní sílu a roli montovny. Pokud se chceme posunout dál, musíme se zaměřit na to, co vytváří skutečnou přidanou hodnotu – tedy inovace, výzkum, vývoj, marketing, prodej a servis. Na celý hodnotový řetězec s možností poznat svého zákazníka.

Inteligentní ekosystém a materiálová alchymie

Současná podoba strojírenského průmyslu prochází transformací, která svou hloubkou připomíná spíše technologickou revoluci než postupnou evoluci. Zatímco v uplynulých dekádách byl vývoj výrobních technologií primárně diktován snahou o zvyšování mechanického výkonu, otáček vřeten a hrubé síly strojů, dnešní paradigma se dramaticky posouvá k jemnějším, avšak komplexnějším hodnotám. Středobodem zájmu se stává schopnost garantovat naprostou přesnost a opakovatelnost procesu v prostředí, které je čím dál proměnnější a náročnější. Tento přerod k inteligentní výrobě, definované nejen rozměrovou integritou, ale i vnitřními vlastnostmi materiálu a digitální stopou, tvoří základní pilíř konkurenceschopnosti pro nejnáročnější sektory, jako jsou letectví, energetika, e-mobilita nebo personalizovaná medicína.

Na cestě ke zrození stroje: Závěrečné ohlasy

Série 10 článků konstruktéra Michala Roseckého během celého roku popisovala proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku se autor snažil čtenáře provázet tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

CIMT a Čína v roce 2023

Počínaje Velikonočním pondělím se v Pekingu, téměř tradičně v tomto čase, po pět dnů konal další ročník veletrhu výrobních strojů CIMT 2023. Pro cizince byla poslední výstava jednoduše dostupná na jaře roku 2019. Od ledna 2020 se přestalo do Číny létat a události nabraly nečekaný spád. V tomto krátkém textu se podíváme na výstavu i před brány výstaviště.

Důraz na udržitelnost, digitalizaci a 3D tisk

Japonsko je zemí, kde se rodí nejmodernější technologie a kde se dbá na udržitelný způsob života. Je kolébkou průmyslu a domovem největších průmyslových firem. Každé dva roky mají návštěvníci z celého světa možnost nahlédnout prostřednictvím veletrhu Jimtof (Japan International Machine Tool Fair) pod pokličku nejnovějších inovací v oboru obráběcích strojů a jejich příslušenství. Díky pozvání Japonské asociace výrobců obráběcích strojů JMTBA jsme měli možnost zúčastnit se tohoto veletrhu osobně. V následující reportáži se vám pokusíme zprostředkovat alespoň pár nejzajímavějších témat, která zde zazněla.

CIMT Peking, Část 2. Win Together

Podtitul veletrhu CIMT 2019 byl: 融合共赢 智造未来. Musíte uznat, že motto veletrhu je v této pro nás exotické podobě zahaleno značným tajemstvím. Dáte-li větu do automatického překladače, výsledná myšlenka zní: fúze a výhra. Jednoduchá slova, divný obsah - tento způsob nalezení významu věty opravdu není žádná výhra. Proto se o nápravu "ztráty v překladu" pokusíme v druhém vstupu z veletrhu, ve kterém se tentokrát podíváme i za technikou.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit