Témata
Reklama

Čínský trh patřil historicky společně s ruským a indickým mezi ty, kam českoslovenští výrobci obráběcích a tvářecích strojů směřovali nejvíce své produkce. Značky jako Škoda, TOS či ČKD dodnes představují pečeť kvality a spolehlivosti, na kterou se snaží současní pokračovatelé těchto českých symbolů navazovat. Někde se jim to celkem daří, někde zasahuje vyšší moc v podobě restrikcí a někde se teprve investiční boom zavádění nových technologií očekává. Čína patří do té první skupiny a firmy se mohou právem těšit z úspěchů, které zde sklízejí.

Tento článek je součástí seriálu:
Světové veletrhy obráběcí techniky
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Letošní účast České republiky na pekingském veletrhu CIMT představovala společnou expozici 19 českých firem na ploše 420 metrů čtverečních. Každý svoji prezentaci pojal po svém – někomu postačovala plocha šesti metrů čtverečních hrazených z rozpočtu oficiální účasti, jiní, jako Škoda Machine Tool, TOS Kuřim – OS, Kovosvit MAS či TOS Varnsdorf měli expozice rozsáhlejší. Jediným prezentovaným strojem byla škodovácká horizontka. Témata rozhovoru byla různá, i názory se občas lišily, hovořilo se o současném stavu v komoditě uživatelů obráběcích strojů, o tom, jak se české firmy vyrovnávají se stále sílícím konkurenčním postavením domácích výrobců, kteří v poměru 50:50 mezi konvenčními a CNC stroji na svůj trh chrlí stroje vlastní produkce za 20,5 mld. USD, což představuje na třicet procent celosvětové výroby v segmentu obráběcích a tvářecích strojů (rok 2014 – 70 mld. USD). Tomu je bezesporu těžké konkurovat. Hledejme cestu a způsoby.

Reklama
Reklama
Reklama
Pohled do expozicí českých firem na letošním veletrhu China International Machine Tool CIMT 2015. Prezentace 19 našich firem na ploše 420 metrů čtverečních byla realizována v rámci oficiální účasti České republiky. Druhý den veletrhu přijel přítomné navštívit i ministr průmyslu Jan Mládek. (Foto: autor)

V loňském roce čeští výrobci na čínský trh vyvezli stroje v hodnotě 42 mil. USD. Zdá se vám to hodně, či naopak málo? Srovnávejme: například rakouští obchodníci exportovali 2x více, američtí, kde zdaleka není tolik značek jako v ČR, dokonce 10x více a Německo se stále drží na čele s objemem vyvezených strojů za 2,7 mld. USD. V uvedených statistikách nebudou započítány stroje, které se vyrábějí v čínsko-zahraničních joint-venture uskupeních. I když v tomto kontextu Davida a Goliáše působí naše snaha jako velmi marná, čeští výrobci jsou s čínským odbytem spokojeni a v exportním průměru 15–20 % vidí čínský trh jako dobře diverzifikující jejich exportní rozložení.

Zkušenosti učí

Mezi největší stálice z historického pohledu bezesporu patří značka Škoda, která je svojí dlouholetou výrobní tradicí a počtem instalovaných strojů jedním z nejvýznamnějších výrobců na celosvětovém trhu těžkých obráběcích strojů. Plzeňští inženýři do Číny dlouhá desetiletí vyvážejí své horizontky a soustruhy. Pozice firmy je na zdejším trhu díky referencím velmi dobrá. „Pokud bychom prošli podniky v Číně, kde je těžká průmyslová výroba, nalezneme zde v každém závodě minimálně jeden náš stroj Škoda,“ říká obchodní ředitel společnosti Škoda Machine Tool Ing. Luboš Janoušek, jehož zásluhou se zde firmě dlouhodobě daří. Již od osmdesátých let minulého století se v Číně objevují stroje Škoda, i když ne v takovém množství jako na ruském teritoriu, kam šla téměř polovina produkce. V roce 1997 byla v Pekingu proto zřízena reprezentační kancelář pomáhající monitorování trhu a podporující prodej nových strojů. V roce 1999 vznikl společný podnik, který se v roce 2007 transformoval do dceřiné společnosti Eastern Škoda Machine Tool Modernization Co. Ta sídlí v Dalianu a provádí modernizace obráběcích strojů, servis a prodej náhradních dílů. Nabídku svých služeb nyní rozšiřuje o zpracováni technologických studií efektivního opracování zadaného obrobku. Aktuálně zde byla zahájena výroba menších strojů do průměru vřetena 160 mm, neboť podle slov pana Janouška není cena dovezených menších strojů při započtení všech nákladů s tím spojených konkurenceschopná. A právě jeden stroj, jediný v celé společné české expozici CIMT, zde plzeňská Škoda Machine Tool vystavovala.

Jednalo se o horizontální vyvrtávačku menší velikosti Škoda HCW 1000, která byla kompletně v Číně vyrobena, kromě vřeteníku, nejsložitější části stroje, které jsou ke všem strojům dováženy z Plzně. Tyto všechny kroky pomáhají společnosti vytvářet konkurenční náskok na zdejším trhu. V jejich případě většinou jde o zakázky do státních podniků realizované výběrovým řízením. „To způsobilo, že jsme se cenově a technicky inovovali a srovnali s konkurencí z Německa či Itálie. Čínský zákazník je ve své podstatě konzervativní zákazník, a pokud má nabídku srovnatelné cenové relace a technické úrovně, dá na reference – a to je naše výhoda,“ říká ředitel Janoušek.

Jediný stroj v české expozici, škodovácká horizontální vyvrtávačka menší velikosti HCW 1000, která byla v Číně kompletně vyrobena, kromě vřeteníku. Uprostřed fotografie je obchodní ředitel Ing. Janoušek, společně s Miroslavem Linhartem zodpovědným po obchodní stránce za čínský trh a jejich zdejším partnerem. Stroj je vyveden v designu Martina Tvarůžka, který za tuto řadu obdržel prestižní ocenění Red Dot, shodné svým významem jako udělení Oscara ve filmové branži. (Foto: autor)

Další českou firmou, která má svoji výrobu v Číně, je TOS Varnsdorf. Před deseti lety v roce 2005 zde s místním výrobcem strojů Kunming Machine Tool, součástí uskupení Shenyang Machine Tool (SMTCL), založili 50/50 joint venture s názvem TOS Kunming na výrobu horizontálních frézovacích a vyvrtávacích strojů podle výkresové dokumentace českých konstruktérů. Současnou roční produkci 20 strojů včetně dalších 10 strojů vyrobených ve Varnsdorfu a prodaných skrze obchodní kancelář TOS Shanghai považuje obchodní ředitel Miloš Holakovský za velmi úspěšné působení na čínském trhu. Podle jeho slov nyní zvažují, jak budou za dva roky, kdy smlouva o spolupráci vyprší, pokračovat.

Reference 300 strojů u čínských zákazníků pomáhá značce TOS posilovat zdejší renomé. Podle ředitele Holakovského v posledních dvou letech daleko více čínských zákazníků projevuje zájem o kvalitní evropské stroje na úkor domácí výroby. Druhý aspekt, který pomáhá nejen TOS Varnsdorf, ale i dalším firmám, je posilování jüanu, čímž dochází k poklesu cen dovážených strojů v porovnání s domácí produkcí.

Obdobné zkušenosti uvádí Ing. Lukáš Pokorný, který nabízí čínským zákazníkům portály a karusely. Reference u klíčových zákazníků je to, co firmám TOS Kuřim – OS a ČKD Blansko-OS pomáhá otevírat dveře jinam. Hlavně se koncentrují na letecký průmysl, který díky státní podpoře roste. To má odraz na nárůstu prodaných strojů, a tak lze letošní rok očekávat lepším než předchozí. Především jde o velká portálová centra s pojezdy kolem 20 metrů. Soukromý sektor stále stagnuje, zdejší firmy si prý raději koupí levnější čínský stroj, jelikož nemají tolik kooperační výroby z Evropy jako dříve. Pan Pokorný působí na čínském trhu dlouhá léta a zkušenosti získával coby reprezentant i jiných českých výrobců.

Obchodní zástupce Toshulin Petr Příkop v rozhovoru s autorem reportáže. (Foto: Betsy Zhang)

Další Čech, který se zde usadil, našel životní partnerku a založil rodinu, je Ing. Petr Příkop, který prodej horizontek před třemi lety nahradil karusely. V Šanghaji jím vedenou kanceláří zastupuje hulínského výrobce Toshulin. Každé začátky etablování značky jsou těžké a v případě Toshulin o to více, že přišli na trh pozdě, kdy již byly tzv. karty rozdány. Nejprve musel pan Příkop projet všechny čínské lokality, poznat důležité zákazníky a pak se dostat na jejich agenty, skrze které vede jediná cesta k úspěchu. „Je třeba se koncentrovat ani ne tak na výrobce, ale na zástupce, kteří mají kontakty ve firmách a jsou schopni prodávat. Nepřipadá v úvahu někam na blind zavolat a domluvit si schůzku s kompetentní osobou, která je zodpovědná za nákup strojního parku. Jedná se o tisíce agentů, mezi nimiž je obtížné vybrat spolehlivé klíčové, kteří budou schopni do detailu znát tvůj produkt a prosadit jej v konkurenci,“ říká Petr Příkop. A konkurence v komoditě svislých soustruhů je zde díky blízkosti japonského, korejského a tchajwanského trhu velká. Tyto firmy zde mají přes dvacet let výrobu, znají lépe prostředí. Jedinou šancí konkurenceschopnosti je nabízet špičkový produkt. Petr Příkop je nyní v aktivním kontaktu s cca 200 agenty, kteří jej informují o výběrových řízeních firem v jejich regionu.

Kvalitu čínských výrobků, které byly prezentovány v expozicích veletrhu, lze považovat za vysokou. Jsou osazeny špičkovými evropskými komponenty, často s velmi moderním designem, velmi kvalitně řemeslně provedeným krytováním. „V oblasti kvality místních výrobců zaznamenáváme rok od roku její růst,“ potvrzuje mé postřehy z expozic ředitel Janoušek a pokračuje: „Nicméně se jim zatím nedaří dosáhnout evropské kvality, za kterou stále pokulhávají. Na hrubování si pořídí domácí stroj, ale pro přesnější práci jdou pro evropský.“ Roste počet privátních firem a ty potřebují pro získání zakázky referenční stroj od etablovaného výrobce, který garantuje spolehlivost, kvalitu a přesnost.

Současná úroveň místní produkce

Podle varnsdorfského obchodního ředitele Holakovského celá Asie předčila Evropu v designu, kde ušla velký kus cesty. Je celá řada zákazníků, které líbivý design osloví a stroj si koupí. Ale je i mnoho těch, kteří upřednostňují technické parametry stroje a jeho provedení. Lukáš Pokorný argumentuje při obchodních jednáních: „Pokud vám dostačuje kvalita čínských strojů, kupte si domácí produkci. Ale my nemůžeme dělat evropské stroje naší kvality za vaši cenu.“ České strojírenství zde má stále dobré jméno a reference kuřimských strojů jsou prý dobré. Letecký sektor, na který se mj. soustředí, vyžaduje kvalitní obráběcí stroje, tam je třeba cílit a tím podle Pokorného eliminovat dopad čínské konkurence.

Také Petr Příkop stále spatřuje rozdíl mezi jejich stroji a průměrnými čínskými, které mají minimální automatizaci, nižší přesnost, horší bezpečnost práce, malé zavádění moderních technologií. Povědomí Číňanů o karuselech je prý takové, že jde o jednoduchý stroj vhodný pro přípravné operace a dokončování se realizuje na jiných strojích. Proto nabízejí kompletní řešení v pětiosém obrábění. Po obdržení nabídky jsou zástupci firmy překvapeni, co všechno hulínský karusel dokáže a v jaké kvalitě. Pak ovšem řeší cenu, což je bohužel zde stále to hlavní, čím se zabývají a co porovnávají v konkurenčních nabídkách, byť strojů ne zdaleka tak technicky vyspělých, jako jsou z Toshulinu.

Inspirace ve světě

Čínský trh je velký a je snaha zde všechno vyrábět. V padesátých letech neměli žádný průmysl, začali jej postupně budovat a následně i vyrábět obráběcí stroje. Pokrokovější technologie, například výrobu leteckých motorů, jim dodávali Rusové a v sedmdesátých letech po uvolnění vztahů i USA. Postupem let se výroba vyvíjela a dnes mají ambice vyrábět špičkové produkty, a to ve všech komoditách. K tomu, aby se jim to dařilo, musejí disponovat i špičkovým strojním parkem, který získají od světových, především německých firem. Jsou si právem vědomi vysoké kvality německých strojů, ke kterým vzhlížejí s velkým respektem. Podle Bedřicha Musila, jenž zná zdejší strojírenské prostředí jako nikdo jiný, Číňané dobře vědí, na jakých strojích a jakými technologiemi se ve světě vyrábí to či ono – na kterých konkrétních strojích součásti leteckých motorů Rolls-Royce, železniční nápravy, komponenty jaderných elektráren. Mají velice dobře zmapovaný světový výrobní trh. A pokud firma své stroje dodává do těchto špičkových pracovišť, má vysokou pravděpodobnost, že se o ni začnou zajímat. Panu Musilovi se často stalo, že přišel na obchodní jednání a argumentoval referencemi českých výrobců ve světových firmách. A oni všechno věděli, měli velmi detailně zanalyzovanou světovou výrobu.

DNA z akvizicí

Je zřejmé, že Číňané budou pokračovat expanzí do Evropy – koupili německé F. Zimmermann, Schiees, Waldrich Coburg, Emag. Pokud by se naskytla příležitost koupit další vyspělou evropskou firmu, pravděpodobně tak učiní. Především se posunou s kvalitou, využijí znalosti dané firmy, jejich technických odborníků. Autor navštívil výrobu Beijing No. 1 Machine Tool Plant (tzv. První Pekingská), která právě od roku 2005 ze 100 % vlastní Waldrich Coburg. Na finální montáži se zde zrovna nacházel výsledek vývojové spolupráce čínských a německých inženýrů – obrovský osmimetrový karusel se dvěma smykadly odhadovaného výsuvu 3 metry, z nichž jedno bylo pomocí řízeného servomotoru naklápěno. Nikde však logo WC, pouze čínského výrobce.

Druhým aspektem zahraniční akvizice je přístup na evropský trh, kde zatím nejsou přítomni v takové míře, jak by chtěli, pouze čas od času náhodně skrze obchodní zakázku. Ale pokud budou mít příležitost, určitě ji využijí.

Čínská vláda vyhlásila nový program na zavádění high-tech technologií do stávající hromadné výroby. Proto začala budovat ekonomické rozvojové zóny na mnoha místech v Číně a nabízí firmám z celého světa tyto administrativní, ale i výrobní prostory využívat. Možnosti využily společnosti Hestego a Kuličkové šrouby Kuřim, za které Ivo Bezloja právě na veletrhu CIMT podepsal dohodu o spolupráci s uskupením Investment Promotion Bureau v Jiangsu Jintanu, kde se jedna ze zón nachází, konkrétně se starostou města Jintan panem Di Zhiqiangem. Smyslem této čínské aktivity je vznik vývojových center světových inovačních firem, se kterými pak budou místní firmy spolupracovat. Hestego a KSK Kuřim spatřují v této příležitosti profesionální servisní podpory českých strojů u čínských zákazníků. (Foto: autor)

Perspektivní komodity

Jak lze predikovat dlouhodobé potřeby čínských zákazníků? Obecně se firmy na výrobce čím dál častěji obracejí s požadavkem na dodání stroje i s technologií. Vědí, že strojní čas je velmi drahý a čím rychleji a kvalitněji výrobek obrobí, tím produktivita poroste. Například na 70 % dodávek strojů TOS Varnsdorf jde s technologiemi. Proto posilují technologické oddělení jak ve Varnsdorfu, tak i v Kunmingu. Důkazem toho je v lednu podepsaný kontrakt na dodávku šesti strojů WHR 13 s technologií k jednomu zákazníkovi. Nyní se daří zejména státem podporovaným komoditám, výrobě aut, rozvoji železnice a leteckého průmyslu a na ty je třeba se zaměřit. „Naši zákazníci již nebudou požadovat velké stroje jako doposud a my se těmto požadavkům musíme podřídit, tzn. zaměřit se na menší stroje, např. s lineárním vedením v jednotlivých osách s vysokou dynamikou a rychlostí pojezdů,“ uvádí ředitel Janoušek. Trend leteckého průmyslu vedle TOS Kuřim – OS včas podchytil i Toshulin. Do čínské výroby francouzského výrobce leteckých motorů Snecmy již dodali tři stroje na obrábění planetových převodovek a zbývá ještě jeden, který se nyní dokončuje. Dveře do zdejší výroby jim právě otevřela reference z francouzské výroby, kam stroje dodávají.

Tato oblast je oprávněně na programu dne. Čína je totiž nejrychleji rostoucím leteckým trhem na světě a v příštích dvaceti letech bude podle odhadů potřeboval víc než 4 000 letadel. To by byla dobrá zpráva pro společnosti Airbus a Boeing, které mají čínský trh rozděleny takřka rovnoměrně. Ale… zdejší letecký výrobce COMAC (Commercial Aircraft Corporation of China) by v letošním roce chtěl provést první letové zkoušky nově vyvíjeného dopravního letounu C 919 o kapacitě kolem 170 až 190 cestujících, jímž by chtěl konkurovat populárním Airbusu A320 a Boeingu 737, které jsou ideální především pro střední tratě, což čínské vnitrostátní lety představují.

Všichni světoví výrobci, a čeští nejsou výjimkou, na zdejší trh vstupovali s vizemi, že požadavky čínských zákazníků půjdou směrem k vyšší přesnosti výroby, důrazu na kvalitu a produktivitu. A zdá se, že vsadili na správnou kartu. Technologická úroveň výroby roste a s ní i požadavky na strojní park. Avšak stále je to případ od případu a otázkou je, zda časem zůstane místo pro evropské, japonské a americké výrobce po boku čínských firem, které nabízejí čím dále sofistikovanější stroje přibližující se kvalitou těm světovým. Pak již zůstane jediným kritériem cena...

Roman Dvořák, Peking, Čína

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #6
Kód článku: 150644
Datum: 03. 06. 2015
Rubrika: Servis / Reportáž
Seriál
Firmy
Související články
TOSmeet & TOSday 2018

Zákaznický den ve firmě TOS Varnsdorf tradičně patří k vyvrcholení půlročního maratonu open houses, které pořádají téměř všechny výrobní a obchodní společnosti v komoditě obráběcích strojů pro své zákazníky a obchodní partnery. Zejména u výrobních firem je neopakovatelnou příležitostí zavítat do jejich provozů, zhlédnout zdejší technologické možnosti, být přímo od zdroje informovaný o žhavých novinkách a technologických řešeních, a v neposlední řadě pak potkat a pohovořit se známými lidmi.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Související články
Češi v říši středu a snů

Česká expozice společné účasti na veletrhu CIMT je stejně jako v předchozích ročnících realizovaná specializovaným úsekem a. s. Veletrhy Brno a organizovaná pod patronací Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Nutno podotknout, že letošní expozice, i když po dlouhé době beze strojů, byla po designové stránce s ohledem na její kompaktnost velmi povedená. Možná právě proto, že ji netříštily volné otevřené plochy kolem stroje.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
CIMT je v Číně, Čína je na CIMTu

Při letošním ročníku došlo na CIMT k významné změně. Evropští i američtí vystavovatelé byli přemístěni z hal tzv. západních do východních. Proč, to se mi nepodařilo zjistit. V reportáži před čtyřmi lety jsem umístění evropských a asijských firem popisoval s notnou nadsázkou, a tak si tuto změnu vysvětluji po svém – vystavovatelé si přečetli mé zpravodajství z výstaviště?. Také platí, že není pavilon jako pavilon. Standardy úklidu v halách, stravovacích prostorech, na toaletách byly v pavilonech, kde byla německá a švýcarská expozice, bližší evropským zemím než asijským. A o tom je jedna z čínských mentalit – jaké standardy mají být, ty jim musejí být ukázány, resp. nadiktovány či nařízeny.

Technologie soustružení na CIMT 2015

Na veletrhu CIMT bylo možné vidět různé typy a velikosti výrobních zařízení. V tomto článku se budeme věnovat strojům provádějícím primárně soustružnické operace. Svislé soustruhy a svislá obráběcí centra na rotační součástky jsou v Číně, ale i v Indii, specifickou skupinou. Z hlediska výroby lze konstatovat, že je vyrábí každá firma mající ve výrobním programu více než dva typy obráběcích strojů. Samozřejmě vedle těchto existují firmy, které se na svislé soustruhy specializují.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

MSV představí svět budoucnosti

Mezinárodní strojírenský veletrh vstupuje do svého již 61. ročníku. Během let se z něj stal nejrenomovanější oborový veletrh. Je tedy jasné, že řídit jej tak, aby renomé neztratil, není nic snadného a vyžaduje to člověka nejen schopného, ale i zkušeného. Současný ředitel, Ing. Michalis Busios, bezesporu splňuje obojí. Dokladem je skutečnost, že pro veletrh úspěšně pracuje již od roku 2008.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Evropská výstava v čínské režii

Evropské sdružení Cecimo připravovalo několik let projekt výstavy obráběcích a tvářecích strojů v Číně. Během té doby byla základní idea výstavy několikrát modifikována. Původní záměr uspořádat každý druhý rok, kdy se nekoná EMO ani pekinský CIMT výstavu EMO China, nakonec realizaci nenašel. Po jednáních s čínskými státními orgány byl následně upraven název výstavy na EMTE (European Machine Tool Exhibition).

Důraz na udržitelnost, digitalizaci a 3D tisk

Japonsko je zemí, kde se rodí nejmodernější technologie a kde se dbá na udržitelný způsob života. Je kolébkou průmyslu a domovem největších průmyslových firem. Každé dva roky mají návštěvníci z celého světa možnost nahlédnout prostřednictvím veletrhu Jimtof (Japan International Machine Tool Fair) pod pokličku nejnovějších inovací v oboru obráběcích strojů a jejich příslušenství. Díky pozvání Japonské asociace výrobců obráběcích strojů JMTBA jsme měli možnost zúčastnit se tohoto veletrhu osobně. V následující reportáži se vám pokusíme zprostředkovat alespoň pár nejzajímavějších témat, která zde zazněla.

Formárenský veletrh se blíží

Již třetí ročník formárenského veletrhu Moulding Expo v druhé polovině května bude hostit výrobce forem a nástrojů a dodavatelé potřebných technologií ve Stuttgartu. Pořadatelé sezvali novinářskou obec do slovinské Lublaně, kde prozradili několik detailu o blížícím se veletrhu. Součástí tiskové konference byla také návštěva místních nástrojáren a výzkumného centra pro formárenství.

Inteligentní výroba obráběcích strojů

Německo-japonská společnost DMG Mori pokračuje v postupném rozvoji svých výrobních závodů po celém světě. Vlastní výroba strojů je též příležitostí, jak prakticky ověřit vlastní řešení pro zajištění potřebné produktivity a přesnosti pomocí inteligentní výroby.

Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit