Témata
Reklama

Německo-japonská společnost DMG Mori pokračuje v postupném rozvoji svých výrobních závodů po celém světě. Vlastní výroba strojů je též příležitostí, jak prakticky ověřit vlastní řešení pro zajištění potřebné produktivity a přesnosti pomocí inteligentní výroby.

Počátkem října tohoto roku firma slavnostně otevřela rozšířenou část výrobního závodu své firmy Famot v polském městě Pleszew. Při této příležitosti bylo možné se seznámit s průběhem výroby strojů firmy DMG Mori. Počátek existence tohoto závodu sahá do roku 1875, kdy firma začala fungovat jako slévárna a strojírna. Výroba strojů DMG Mori zde probíhá od roku 1999. Během roku 2017 a 2018 proběhlo rozšíření celkové plochy závodu na nynějších 50 000 m2, z čehož 21 000 m2 zaujímají výrobní a montážní plochy. Vedle toho již započaly stavební práce pro další rozšíření výrobních kapacit. Aktuální kapacita závodu se 700 pracovníky je schopna produkovat 2 000 strojů ročně. V závodě probíhá především výroba tříosých frézovacích strojů s označením CMX U, pětiosé varianty stroje s označením CMX V a soustružnických center CLX. Dále jsou zde obstarávány i zakázky pro další výrobce obráběcích strojů. Součástí závodu je kalírna pro lože strojů nebo montovna frézovacích vřeten třídy Master (např. nabízené vřeteno inlineMaster dosahuje maximálních otáček 15 000 min-1).

Hlavním předmětem prezentace produkčního řetězce byla ukázka využití moderních prvků v oblasti digitalizace dat chodu závodu. Demonstrovaná aplikace má být v této oblasti vzorem pro celou skupinu a příkladem pro zákazníky a dodavatele. Digitální propojení napříč výrobním řetězcem si klade za cíl zefektivnění výrobních procesů, zlepšení kvality a transparentnosti výroby a umožnění zcela nových reakčních schopností. Systém také do určité míry reflektuje nedostatek pracovních sil, který vzniká s nastávajícím rozšířením výrobní kapacity závodu.

Reklama
Reklama
Reklama
Stávající roční kapacita rozšířeného výrobního závodu Famot Pleszew firmy DMG Mori přestavuje přes 2 000soustružnických a frézovacích strojů v řadách CLX, CMX V a CMX U. (Foto: DMG Mori)

Systém propojené digitální výroby

Základem digitalizace výrobního procesu je propojení všech vrstev tvorby hodnot v jednotnou síť. Jednotný systém tak musí zahrnovat vše od samotné výroby přes vnitropodnikové procesy až po plánování zakázek. Na výrobní úrovni se jedná o virtuální propojení všech strojů v závodě. Z valné většiny probíhá výroba na strojích DMG Mori, propojeny však musí být i stroje ostatních výrobců. Pro starší vlastní stroje a stroje jiných výrobců nabízí řešení nový modul IoTconnector. Propojení samotné je podle použitého řídicího systému řešeno přes rozhraní MTconnect, UDI nebo Heidenhain DNC. Do budoucna se uvažuje o nasazení rozhraní OPC UA. Softwarové propojení strojů a ostatních součástí výroby zajišťuje systém Celos.

Jak je bezesporu technické veřejnosti známo, Celos je nadstavba řídicího systému strojů DMG Mori. Slouží jak k ovládání samotného stroje a usnadnění práce na něm, tak k jeho propojení s dalšími systémy. Jedná se v podstatě o uživatelské rozhraní, které může být přímo na panelu stroje nebo ve verzi pro samostatné PC. Celý systém se skládá z celkem 27 samostatných aplikací s různými funkcemi, přičemž jedna z těchto aplikací je vlastní CNC, tedy běžná obrazovka konkrétního řídicího systému (na strojích DMG Mori standardně Siemens Sinumerik, Heidenhain nebo Fanuc). Ostatní aplikace mohou také zajišťovat technickou podporu nebo propojovat stroj se zbytkem výroby a jejím plánováním. Obsluha stroje má například přístup k seřizovacím listům, seznamům upínek a dalším informacím, používaným v procesu obrábění, v rámci jednotného prostředí na řídicím panelu. Každý konkrétní obrobek je již od vstupu do výrobního procesu kontrolován mimo jiné 3D scanováním, přičemž získaná data jsou okamžitě odesílána jako podklad pro přípravu NC programu obrábění daného dílce. Jednotlivé dílce provází na jejich cestě mezi operacemi list s informacemi k výrobě, na němž jsou také čárové kódy, které pracovník závodu u každého postupu dílce v řetězci načítá. Příprava součástí pro montáž sestav a samotná montáž jsou rovněž doprovázeny digitální správou dat pro větší efektivitu a přesnost procesu.

Prezentované ukázky systému Celos byly zaměřeny především na volitelnou sadu nástrojů Planning Solutions. Bylo zde představeno, jakým způsobem je propojení dílčích součástí závodu využíváno k plánování výroby a jakým způsobem lze sledovat průběh výroby, případně reagovat na nastalé situace. Planning Solutions je vyvinutá společností ISTOS (dceřinou společností DMG Mori) a skládá se z aplikací Production Planning, Production Feedback a Production Cockpit. Aplikace Production Planning slouží k plánování práce jednotlivých strojů. Vizualizuje vytíženost jednotlivých pracovišť v celém závodu a obsahuje informace o zakázkách, jako je například potřebný materiál a časová náročnost. Získaná data umožňují v reálném čase přeplánovat výrobu mezi stroji jednoduchým přesunutím, a pružně tak reagovat na všemožné výzvy výroby související například s kapacitním omezením nebo s prioritou konkrétní zakázky. O přeplánování výroby na základě získávaných dat nicméně stále rozhodují určení pracovníci. Aplikace Production Cockpit a Production Feedback naopak zobrazují informace o průběhu výroby. Využívají data ostatních aplikací systému CELOS, například messenger. Production Cockpit mimo jiné zobrazuje aktivitu stroje v souvislosti s informacemi o prováděných zakázkách.

Uživatelské prostředí aplikace plánování výroby (foto: Zdeněk Machala)

Automatizační řešení

Kromě digitálních řešení vázaných na plánování a kontrolu výroby byla na výrobní ploše k vidění i řada automatizačních řešení strojů. Automatizace manipulace s obrobky a nástroji je krokem směrem k nepřetržitému provozu a vyšší produktivitě závodu. Součástí události byla také ukázka dalších strojů a aplikací z portfolia společnosti DMG Mori, kde na vystavených strojích probíhaly ukázky obrábění a dalších funkcí, jako například automatické výměny obrobku. K některým obráběcím centrům byly připojeny moduly PH 150, které mohou obsahovat 6 až 24 palet pro rychlou automatizaci výměny obrobku. Součástí další ukázky bylo pracoviště s integrovaným robotem Kuka, připojeným ke stroji. Tento robot může být řízen řídicím systémem Siemens Sinumerik (stejně jako stroj samotný), tudíž řízení robota a stroje pak probíhá NC programy o stejné syntaxi. Pro soustružnicko-frézovací stroje DMG Mori nabízí vlastní robotickou automatizaci výměny obrobku Robo2Go, který pracuje s obrobky až do hmotnosti 35 kg. Tento přídavný systém je programovatelný přes Celos a lze jej přemisťovat mezi různými soustruhy. Společnost DMG Mori nabízí také vlastní technologické cykly, které rozděluje na manipulační, měřicí, obráběcí a kontrolní. Celkem 30 cyklů je nabízeno jako podpora dílenského programování, kde jsou přínosem v přehlednosti a rychlosti programování. Volba zmíněných technologických cyklů probíhá na strojích nezávisle na řídicím systému.

Závěrem

Prezentace digitálního propojení jednotlivých složek, podílejících se na výrobě strojů v nově rozšířeném závodě Famot, ukázala moderní prvky, které jsou již využívány i v dalších výrobních závodech. Význačná je v představeném případě detailnost zpracování dílčích aplikací a také celistvost celého systému, daná zejména okolností, že byl systém jednorázově implementován do nových výrobních prostor. Zároveň je zde stále patrný prostor pro určitá zdokonalení systému, především stran komunikace mezi dílčími prvky, kde je možné docílit vyšší produktivity a vyšší přesnosti řízení systému. V současné podobě systému je nutný významný fyzický zásah právě v předávání informací mezi jednotlivými aplikacemi – například v případě distribuce zakázek na jednotlivé stroje by bylo vhodné pokročilejší řešení.

RCMT, FS ČVUT v Praze

Bc. Zdeněk Machala, Bc. Tomáš Kratěna, Ing. Matěj Pešice, Ing. Alexander Panteleev, Ing. Tomáš Havlan

E.Kopecka@rcmt.cvut.cz

Reklama
Vydání #12
Firmy
Související články
Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Související články
Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí - část 4.

Pokračujeme v našem seriálu o transformačním procesu montovny, tj. podniku, který nemá vlastní produkt či službu, nemá značku a nemá ani přístup ke koncovému zákazníkovi. V minulém vydání jsme se zabývali instinktem lovce a schopnostmi rychlé akce, dnes se zaměříme na eliminaci TAGA a inovační myšlení.

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, Část 2.

V minulém vydání jsme si vysvětlili pojem montovny, tj. podniku, který nemá vlastní produkt či službu, nemá značku, a nemá ani přístup ke koncovému zákazníkovi. Výroba je de facto poskytovanou službou zvanou „outsourcing“ pro globální a nadnárodní společnosti s nízkým podílem vlastního výzkumu a vývoje. Prvním důležitým krokem je přiznat si submisivní pozici v globálním dodavatelském řetězci a sebrat odvahu ke změně. Odvážní čeští manažeři to dokázali prosadit i v rámci nadnárodních koncernů.

Fórum výrobních průmyslníků

Je typ vaší výroby (klíčový výrobní úsek ve firmě) vhodný k tomu, abyste integrací inteligentních automatizovaných systémů a „chytrých“ technologií on-line propojenými zvýšili její efektivitu provozu? Je to pro vás v této chvílí „na programu dne“, nebo jsou pro vás aktuálnější investice do upgrade výroby?

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Je třeba udělat seriózní diagnózu českého průmyslu

Český průmysl je nemocný subdodavatelstvím a pouhým montováním. Jsme nad únosnou míru pouhým subdodavatelem Evropské unie, především Německa, mnohokrát subdodavatelem subdodavatelů. Z řemeslníka kdysi světové úrovně jsme se stali nádeníkem. Je třeba to změnit, přestat být závislý na odběratelích, kteří diktují, za kolik jim můžete jejich součástku nebo jejich díl vyrobit. Chopte se příležitosti a vytvořte svůj vlastní finální výrobek s vyšší mírou lidského umu, který můžete prodat komukoliv na světovém trhu, abyste se stali nezávislými!

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit