Témata
Reklama

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí - část 4.

Pokračujeme v našem seriálu o transformačním procesu montovny, tj. podniku, který nemá vlastní produkt či službu, nemá značku a nemá ani přístup ke koncovému zákazníkovi. V minulém vydání jsme se zabývali instinktem lovce a schopnostmi rychlé akce, dnes se zaměříme na eliminaci TAGA a inovační myšlení.

Tento článek je součástí seriálu:
Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí
Díly
Libor Witassek

Dlouhodobě se specializuje na oblast kybernetiky druhého řádu se zaměřením na řízení podniku jako živého organizmu. Působil jako poradce americké Wharton University of Pensylvannia pro programy podnikání ve střední Evropě. Rovněž působil jako Chairman of Managing Partners přední poradenské skupiny Allied Consultants Europe e.V. Libor je expertem v budování soustav podnikového řízení. S metodou Lean Six Sigma pomohl již několika desítkám globálních firem, například Siemensu, Foxconnu, nebo Johnson & Controls. Působil jako transformační manažer v globálních korporacích GCE Group a Vítkovice Machinery Group. 

Liborovýn přáním je pomoci vrátit české firmy mezi podniky světové třídy s vlastním vývojem, vlastními produkty a službami a s přímou vazbou na koncové zákazníky. Podporuje podnikatelské aktivity, které jsou na principech trvalé udržitelnosti, zajímám se o využití vodíku v čisté energetice a elektromobilitě.

Díl 4. Inovace bez implementace je halucinace!

Pojem inovace má podobně jako slovo robot kořeny v českých zemích. Profesor Joseph Schumpeter z Harvardské univerzity a rodák z moravské Třeště jako první definoval inovační teorii jako „kreativní destrukci“. Často přemýšlíme nad inovativními nápady a řada podnikatelů si stěžuje na nedostatek tvořivosti. Na vytvoření skutečně inovativních myšlenek nepotřebujete najímat kreativní agentury, je potřeba se zamyslet nad jedním ze zdrojů plýtvání ve firmě v podobě nedostatečně využitých zdrojů. Klíčovým zdrojem každé firmy jsou její zaměstnanci.

Reklama
Reklama
Reklama

Nevyužité mozky

Za účelem tvorby inovací je tedy vhodné využít vlastních zaměstnanců a jejich schopností tvořit. Nestačí jen běžný brainstorming na téma, co budeme vyrábět a prodávat, ale je vhodné diskuzi dát jasnou strukturu a využít nástrojů pro stimulaci inovačního myšlení. Nástrojů pro generování nápadů jsou desítky, každý člověk má obě hemisféry mozku, a je tak schopen tvořit. Tvořivost se dá naučit. Řada zaměstnanců tvoří především u sebe doma a manažeři jsou občas překvapeni, co všechno si čeští kutilové doma dokážou vyrobit. Proč to nefunguje ve firmě? Klíčovým problémem jsou nefunkční firemní kultura a absence motivace.

Ing. Libor Witassek, MBA, je transformačním manažerem firem, dlouhodobě se specializující na oblast kybernetiky druhého řádu se zaměřením na řízení podniku jako živého organismu. Působil jako poradce prestižní Wharton University of Pennsylvania, byl předsedou představenstva evropské poradenské skupiny Allied Consultants Europe, působil jako transformační manažer v globálních korporacích GCE Group nebo Vítkovice, a.s., a řadě dalších.Ing. Witassek byl jmenovaný výkonným ředitelem Nadace ZET prof. Zeleného.

Eliminujte TAGA

Porady k inovační strategii se v prostředí zatuchlé firemní kultury mohou stát noční můrou. Kromě několika málo jedinců se nikdo nezapojuje, otrávené obličeje naznačují, že někteří členové týmu pro firmu nic vymýšlet nebudou, nezřídka argumentují tím, že pokud budou mít převratný nápad, pak začnou podnikat a svému zaměstnavateli to přece dávat nebudou. Dalším problémem při generování nových inovačních nápadů je častý argument „to nejde“, to už jsme přece kdysi zkoušeli a nic z toho nebylo.

Japonské slovo TAGA znamená kovovou obruč stahující dřevěné sudy. V nefunkční firemní kultuře tyto pomyslné obruče svazují jakoukoliv kreativitu. Je tedy potřeba je v první fázi inovačního myšlení zcela potlačit. Musíme se naučit dívat na svět očima dětí a žádný nápad není špatný, při generování nových nápadů je přísně zakázáno je ihned hodnotit. Je nesmírně těžké vypnout část mozku, která řídí racionální myšlení, jakékoliv hodnocení se však musí ve fázi generování nápadů zcela potlačit.

Divergentní myšlení

Inovační workshopy a porady začínají generováním nových nápadů s pomocí inovačních technik. Primárně lze inovovat firemní procesy a produkty. V případě montoven je to především o inovaci procesů, aby byly nejefektivnější na světě. Pokud firma získá důvěru akcionářů, i v montovnách lze začít implementovat vývojové týmy a přemýšlet o inovacích produktů.

Navážeme-li na teorii profesora Schumpetera o kreativní destrukci, je velmi jednoduché využít inovační techniky rozbití. Příklady této techniky jsou vidět na každém kroku, vzpomeňme například na první dotykové telefony. Dříve byly telefony s klávesnicí, nyní jsou bez klávesnice. Dalším příkladem může být úspěšné tiché piano. Dříve byla piana hlasitá, nyní existují i tichá se sluchátky. Základem této techniky je zcela rozbít, změnit či odstranit vybranou charakteristiku produktu nebo procesu, ale zachovat funkčnost celku. Nádraží je místo, kde zastavují vlaky – nádraží je místo, kde NEzastavují vlaky, tramvaj má řidiče – tramvaj NEmá řidiče apod.

Nezapomínejme, že ty nejpřevratnější inovace bývají často charakterizovány naprostou jednoduchostí. Univerzity a inženýry potřebují inovace často až při vlastní implementaci. Inovačních technik pro generování nápadů jsou desítky, je vhodné vygenerovat stovky či tisíce nápadů.

Konvergentní myšlení

Řada podniků má dostatek nápadů, problémem je jejich implementace. Inovace se stává inovací až její implementací, to jest v momentě, kdy si to někdo koupí. Inovace bez implementace je halucinace.

Pro vyfiltrování těch správných inovačních myšlenek existují opět desítky inovačních technik pro pilování nápadů, mapovací techniky, řízení rizik a techniky pro vlastní projektové řízení. Za naprosto klíčovou techniku lze považovat roadmapping neboli vizuální cestu projektu. Doporučuji mít tento plán vytištěný ve velkém formátu a pověšený ideálně u zodpovědného vlastníka inovačního projektu, u nejvyššího manažera či přímo u majitele firmy. Tento plán se pravidelně doplňuje a vyhodnocuje, musí být neustále na očích.

Stále se zaměstnancům nechce? Pak se tedy v příštím čísle zaměříme na jejich nábor a motivaci. Brzy na shledanou! ☺

Partnerem seriálu 5 kroků jak se vymanit z pozice submisivní montovny od autora Libora Witasska je společnost DC Vision. Její tým specialistů s globálním dosahem a lokální implementací se zaměřuje na budování unikátních organizačních soustav řízení a inovačního myšlení. DC Vision je členem globální sítě inovačních firem BCon a aktivním členem Nadace ZET.

DC Vision

Ing. Libor Witassek, MBA

libor.witassek@dcvision.cz

Reklama
Související články
Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, Část 2.

V minulém vydání jsme si vysvětlili pojem montovny, tj. podniku, který nemá vlastní produkt či službu, nemá značku, a nemá ani přístup ke koncovému zákazníkovi. Výroba je de facto poskytovanou službou zvanou „outsourcing“ pro globální a nadnárodní společnosti s nízkým podílem vlastního výzkumu a vývoje. Prvním důležitým krokem je přiznat si submisivní pozici v globálním dodavatelském řetězci a sebrat odvahu ke změně. Odvážní čeští manažeři to dokázali prosadit i v rámci nadnárodních koncernů.

Je třeba udělat seriózní diagnózu českého průmyslu

Český průmysl je nemocný subdodavatelstvím a pouhým montováním. Jsme nad únosnou míru pouhým subdodavatelem Evropské unie, především Německa, mnohokrát subdodavatelem subdodavatelů. Z řemeslníka kdysi světové úrovně jsme se stali nádeníkem. Je třeba to změnit, přestat být závislý na odběratelích, kteří diktují, za kolik jim můžete jejich součástku nebo jejich díl vyrobit. Chopte se příležitosti a vytvořte svůj vlastní finální výrobek s vyšší mírou lidského umu, který můžete prodat komukoliv na světovém trhu, abyste se stali nezávislými!

Nastal čas očisty a posílení

V rámci našeho seriálu podnikatelských příběhů vám představujeme lidi s mozkem a srdcem na pravém místě, kteří celý svůj profesní život věnují tvorbě firemního ekosystému pro společenské uspokojení a profesní realizaci svých zaměstnanců podílející se na vzniku produktu, jež zajistí stabilitu a perspektivu pro další léta existence firmy. Tentokráte jsme hovořili s ing. Lubošem Švecem, který před 27 lety zprivatizoval tehdejší Teslu Vráble nedaleko slovenské Nitry, kde nyní naleznete špičkový strojírenský provoz.

Související články
Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Inteligentní výroba obráběcích strojů

Německo-japonská společnost DMG Mori pokračuje v postupném rozvoji svých výrobních závodů po celém světě. Vlastní výroba strojů je též příležitostí, jak prakticky ověřit vlastní řešení pro zajištění potřebné produktivity a přesnosti pomocí inteligentní výroby.

Fórum výrobních průmyslníků

Je typ vaší výroby (klíčový výrobní úsek ve firmě) vhodný k tomu, abyste integrací inteligentních automatizovaných systémů a „chytrých“ technologií on-line propojenými zvýšili její efektivitu provozu? Je to pro vás v této chvílí „na programu dne“, nebo jsou pro vás aktuálnější investice do upgrade výroby?

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

V čele high-tech továrny

Ivan Slimák je vedoucím závodu Škoda Auto ve Vrchlabí. člověk, který místo já většinou říká my je ve vedení závodu od roku 2011 a dá se říci, že mu dal novou tvář. Do té doby se zde montovaly Škodovky, známé jsou 1203, 105, 120, Favorit, Octavia, Roomster a další. Rozhodnutím koncernu Volkswagen se zde od roku 2011 nastartoval nový projekt a v roce 2012 sériová výroba automatických převodovek DSG (Direct Shift Gearbox).

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Kontakt s regionálními firmami je pro mě obrovskou inspirací

V cyklu podnikatelských příběhů jsme tentokrát měli možnost vyzpovídat Ing. Jiřího Holoubka, jehož profesní kariéra byla spojena především se společnosti ELCOM. V současné době se Jiří Holoubek vrcholově věnuje problematice Průmyslu 4.0.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit