Témata

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí - část 4.

Pokračujeme v našem seriálu o transformačním procesu montovny, tj. podniku, který nemá vlastní produkt či službu, nemá značku a nemá ani přístup ke koncovému zákazníkovi. V minulém vydání jsme se zabývali instinktem lovce a schopnostmi rychlé akce, dnes se zaměříme na eliminaci TAGA a inovační myšlení.

Tento článek je součástí seriálu:
Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí
Díly
Libor Witassek

Dlouhodobě se specializuje na oblast kybernetiky druhého řádu se zaměřením na řízení podniku jako živého organizmu. Působil jako poradce americké Wharton University of Pensylvannia pro programy podnikání ve střední Evropě. Rovněž působil jako Chairman of Managing Partners přední poradenské skupiny Allied Consultants Europe e.V. Libor je expertem v budování soustav podnikového řízení. S metodou Lean Six Sigma pomohl již několika desítkám globálních firem, například Siemensu, Foxconnu, nebo Johnson & Controls. Působil jako transformační manažer v globálních korporacích GCE Group a Vítkovice Machinery Group. 

Liborovýn přáním je pomoci vrátit české firmy mezi podniky světové třídy s vlastním vývojem, vlastními produkty a službami a s přímou vazbou na koncové zákazníky. Podporuje podnikatelské aktivity, které jsou na principech trvalé udržitelnosti, zajímám se o využití vodíku v čisté energetice a elektromobilitě.

Díl 4. Inovace bez implementace je halucinace!

Pojem inovace má podobně jako slovo robot kořeny v českých zemích. Profesor Joseph Schumpeter z Harvardské univerzity a rodák z moravské Třeště jako první definoval inovační teorii jako „kreativní destrukci“. Často přemýšlíme nad inovativními nápady a řada podnikatelů si stěžuje na nedostatek tvořivosti. Na vytvoření skutečně inovativních myšlenek nepotřebujete najímat kreativní agentury, je potřeba se zamyslet nad jedním ze zdrojů plýtvání ve firmě v podobě nedostatečně využitých zdrojů. Klíčovým zdrojem každé firmy jsou její zaměstnanci.

Nevyužité mozky

Za účelem tvorby inovací je tedy vhodné využít vlastních zaměstnanců a jejich schopností tvořit. Nestačí jen běžný brainstorming na téma, co budeme vyrábět a prodávat, ale je vhodné diskuzi dát jasnou strukturu a využít nástrojů pro stimulaci inovačního myšlení. Nástrojů pro generování nápadů jsou desítky, každý člověk má obě hemisféry mozku, a je tak schopen tvořit. Tvořivost se dá naučit. Řada zaměstnanců tvoří především u sebe doma a manažeři jsou občas překvapeni, co všechno si čeští kutilové doma dokážou vyrobit. Proč to nefunguje ve firmě? Klíčovým problémem jsou nefunkční firemní kultura a absence motivace.

Ing. Libor Witassek, MBA, je transformačním manažerem firem, dlouhodobě se specializující na oblast kybernetiky druhého řádu se zaměřením na řízení podniku jako živého organismu. Působil jako poradce prestižní Wharton University of Pennsylvania, byl předsedou představenstva evropské poradenské skupiny Allied Consultants Europe, působil jako transformační manažer v globálních korporacích GCE Group nebo Vítkovice, a.s., a řadě dalších.Ing. Witassek byl jmenovaný výkonným ředitelem Nadace ZET prof. Zeleného.

Eliminujte TAGA

Porady k inovační strategii se v prostředí zatuchlé firemní kultury mohou stát noční můrou. Kromě několika málo jedinců se nikdo nezapojuje, otrávené obličeje naznačují, že někteří členové týmu pro firmu nic vymýšlet nebudou, nezřídka argumentují tím, že pokud budou mít převratný nápad, pak začnou podnikat a svému zaměstnavateli to přece dávat nebudou. Dalším problémem při generování nových inovačních nápadů je častý argument „to nejde“, to už jsme přece kdysi zkoušeli a nic z toho nebylo.

Japonské slovo TAGA znamená kovovou obruč stahující dřevěné sudy. V nefunkční firemní kultuře tyto pomyslné obruče svazují jakoukoliv kreativitu. Je tedy potřeba je v první fázi inovačního myšlení zcela potlačit. Musíme se naučit dívat na svět očima dětí a žádný nápad není špatný, při generování nových nápadů je přísně zakázáno je ihned hodnotit. Je nesmírně těžké vypnout část mozku, která řídí racionální myšlení, jakékoliv hodnocení se však musí ve fázi generování nápadů zcela potlačit.

Divergentní myšlení

Inovační workshopy a porady začínají generováním nových nápadů s pomocí inovačních technik. Primárně lze inovovat firemní procesy a produkty. V případě montoven je to především o inovaci procesů, aby byly nejefektivnější na světě. Pokud firma získá důvěru akcionářů, i v montovnách lze začít implementovat vývojové týmy a přemýšlet o inovacích produktů.

Navážeme-li na teorii profesora Schumpetera o kreativní destrukci, je velmi jednoduché využít inovační techniky rozbití. Příklady této techniky jsou vidět na každém kroku, vzpomeňme například na první dotykové telefony. Dříve byly telefony s klávesnicí, nyní jsou bez klávesnice. Dalším příkladem může být úspěšné tiché piano. Dříve byla piana hlasitá, nyní existují i tichá se sluchátky. Základem této techniky je zcela rozbít, změnit či odstranit vybranou charakteristiku produktu nebo procesu, ale zachovat funkčnost celku. Nádraží je místo, kde zastavují vlaky – nádraží je místo, kde NEzastavují vlaky, tramvaj má řidiče – tramvaj NEmá řidiče apod.

Nezapomínejme, že ty nejpřevratnější inovace bývají často charakterizovány naprostou jednoduchostí. Univerzity a inženýry potřebují inovace často až při vlastní implementaci. Inovačních technik pro generování nápadů jsou desítky, je vhodné vygenerovat stovky či tisíce nápadů.

Konvergentní myšlení

Řada podniků má dostatek nápadů, problémem je jejich implementace. Inovace se stává inovací až její implementací, to jest v momentě, kdy si to někdo koupí. Inovace bez implementace je halucinace.

Pro vyfiltrování těch správných inovačních myšlenek existují opět desítky inovačních technik pro pilování nápadů, mapovací techniky, řízení rizik a techniky pro vlastní projektové řízení. Za naprosto klíčovou techniku lze považovat roadmapping neboli vizuální cestu projektu. Doporučuji mít tento plán vytištěný ve velkém formátu a pověšený ideálně u zodpovědného vlastníka inovačního projektu, u nejvyššího manažera či přímo u majitele firmy. Tento plán se pravidelně doplňuje a vyhodnocuje, musí být neustále na očích.

Stále se zaměstnancům nechce? Pak se tedy v příštím čísle zaměříme na jejich nábor a motivaci. Brzy na shledanou! ☺

Partnerem seriálu 5 kroků jak se vymanit z pozice submisivní montovny od autora Libora Witasska je společnost DC Vision. Její tým specialistů s globálním dosahem a lokální implementací se zaměřuje na budování unikátních organizačních soustav řízení a inovačního myšlení. DC Vision je členem globální sítě inovačních firem BCon a aktivním členem Nadace ZET.

DC Vision

Ing. Libor Witassek, MBA

libor.witassek@dcvision.cz

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit