Témata
Reklama

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, Část 2.

V minulém vydání jsme si vysvětlili pojem montovny, tj. podniku, který nemá vlastní produkt či službu, nemá značku, a nemá ani přístup ke koncovému zákazníkovi. Výroba je de facto poskytovanou službou zvanou „outsourcing“ pro globální a nadnárodní společnosti s nízkým podílem vlastního výzkumu a vývoje. Prvním důležitým krokem je přiznat si submisivní pozici v globálním dodavatelském řetězci a sebrat odvahu ke změně. Odvážní čeští manažeři to dokázali prosadit i v rámci nadnárodních koncernů.

Tento článek je součástí seriálu:
Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí
Díly
Libor Witassek

Dlouhodobě se specializuje na oblast kybernetiky druhého řádu se zaměřením na řízení podniku jako živého organizmu. Působil jako poradce americké Wharton University of Pensylvannia pro programy podnikání ve střední Evropě. Rovněž působil jako Chairman of Managing Partners přední poradenské skupiny Allied Consultants Europe e.V. Libor je expertem v budování soustav podnikového řízení. S metodou Lean Six Sigma pomohl již několika desítkám globálních firem, například Siemensu, Foxconnu, nebo Johnson & Controls. Působil jako transformační manažer v globálních korporacích GCE Group a Vítkovice Machinery Group. 

Liborovýn přáním je pomoci vrátit české firmy mezi podniky světové třídy s vlastním vývojem, vlastními produkty a službami a s přímou vazbou na koncové zákazníky. Podporuje podnikatelské aktivity, které jsou na principech trvalé udržitelnosti, zajímám se o využití vodíku v čisté energetice a elektromobilitě.

Díl 2. Jak vykročit z pozice montovny? Zkuste tři v jednom!

Lidé rozhodně nejsou stroje, dva lidé se stejným zadáním úkolu nevytvoří stejný výstup. Nelze tedy ani na podnik pohlížet jako na stroj, kde zadáme nový výrobní program jako do počítače. Lidé mají schopnost se rozvíjet, učit se z vlastních i cizích zkušeností, což je mnohem lepší. Stroje musí být předem naprogramovány, na rozdíl od člověka. Pokusy o autonomizaci, tj. přetvořit manuální dělníky na linkách v roboty, nemají dlouhodobou budoucnost. Přestěhují se do „levných“ zemí nebo spíše budou tito zaměstnanci (živé stroje) nahrazeni roboty a automaty. Snaha sehnat a nacpat více dělníků z levných zemí do montoven je ze střednědobého hlediska jen přesouvání židle na potápějícím se Titanicu, kde na horní palubě sice stále hraje muzika, ale podpalubí se již pomalu plní vodou.

Reklama
Reklama
Ing. Libor Witassek, MBA, je transformačním manažerem firem, dlouhodobě se specializující na oblast kybernetiky druhého řádu se zaměřením na řízení podniku jako živého organismu. Působil jako poradce prestižní Wharton University of Pennsylvania, byl předsedou představenstva evropské poradenské skupiny Allied Consultants Europe, působil jako transformační manažer v globálních korporacích GCE Group nebo Vítkovice, a.s., a řadě dalších.

Podnik je živým organismem

Skutečný podnik je řízen jako živý organismus. Typickým jevem pro živý organismus je pak schopnost reprodukce: všechny jeho buňky odumírají, vznikají neustále nové, spojují se a rozdělují se podle aktuální potřeby. Je to obdobné jako lidská kůže, kde denně umírají tisíce buněk, vznikají nové, spojují se do lidské tkáně a vše musí být v rovnováze, aby cirka za dva týdny byla kůže složena ze zcela nových buněk. Pro přežití je rovněž nutná organizace celku, tj. organizační soustava živého organismu (organistická soustava). Organisticky řízený podnik má definována pravidla pro (1) vznik buněk, (2) spojování/rozpojování a (3) zánik buněk, tyto tři fáze podniku je nutno udržovat v rovnováze, kde buňkou je definovaný tým.

Zkusme si přiznat, kolik podniků má svá KPI skutečně nastavena tak, že je zřejmé, že ten či onen tým při nesplnění bude automaticky rozpuštěn a nahrazen ihned jiným. Velmi často necháváme poměrně dlouho týmy pracovat neefektivně, stejně tak projekty se často táhnou jako roztavený sýr, až se stanou příliš drahými, než bychom je (včas) zrušili a dali prostor novým myšlenkám a lidem. Většina podniků je stále řízena mechanicky, teprve se značným zpožděním reagujeme na odchylky od plánu či pohybů na trhu.

Tři v jednom

Řízení tak zásadní změny, jakou je transformace montovny v autonomní podnik, vyžaduje rovněž zcela nový přístup. Stávající týmy pracují na stávajícím výrobním programu, mají své návyky, svůj funkční reporting, řadu let zavádění procesních změn á la Lean Six Sigma, to vše je stále více svazuje a posouvá do jejich vlastních uzavřených stavů. Vymanit je z těchto hluboce zakořeněných procesů a návyků je velmi obtížné, často nemožné, a možná i zbytečné. Ponechte tyto týmy i procesy jet v jejich standardních kolejích, nechte „dojnou krávu“ dle definice BCG běžet dále.

Sestavte druhý tým z jiných lidí ve firmě, který se začne na stávající procesy i technologie dívat jinýma očima. Tento nový tým může podporovat stávající tým nad novými projekty, pomoci v tom, jak zvýšit kvalitu a produktivitu, snížit náklady nebo zkrátit průběžnou dobu zakázek. Toto úsilí druhého týmu může, např. formou intenzivních změnových Kaizen Blitz Events, přinést mnohaleté prodloužení životnosti stávající výroby či procesu.

Naprosto klíčové je pak sestavení třetího týmu, zcela nového a nezávislého na stávajícím obchodně-výrobním týmu. Filozofií třetího týmu je udržení principu start-up – podnikatelského ducha v každé buňce, instinkt lovce, který jde cíleně po vyšší přidané hodnotě. Větší korporace často investují do třetího týmu jako nového start-upu. Nám jde o to, aby nový tým začal uvažovat o zcela nové službě či produktu, pro „své“ koncové zákazníky. Kritickým faktorem úspěchu je nemíchat tyto týmy, tj. ponechat třetí tým zcela nezávislý. Máte-li k dispozici tři nezávislé týmy v jedné firmě, tj. tři v jednom, pak jste učinili první nutný krok pro zvládnutí nové výzvy.

V dalším čísle se podíváme na kognitivní strategie.
V září na shledanou!

Partnerem seriálu 5 kroků jak se vymanit z pozice submisivní montovny od autora Libora Witasska je společnost DC Vision. Její tým specialistů s globálním dosahem a lokální implementací se zaměřuje na budování unikátních organizačních soustav řízení a inovačního myšlení. DC Vision je členem globální sítě inovačních firem BCon a aktivním členem Nadace ZET.

DC Vision

Ing. Libor Witassek, MBA

libor.witassek@dcvision.cz

Reklama
Související články
Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Na kapitánském můstku strojíren

Ing. Jiří Rosenfeld, CSc. vloni oslavil sedmdesáté narozeniny a je znám svými velmi zajímavými, až kontroverzními názory, které ale mají svou logiku. Stojí v čele společnosti Slovácké strojírny ve funkci generálního ředitele od roku 1997, v roce 1999 se stal předsedou představenstva, v dozorčí radě ale působil již od roku 1993. Za přínos regionu a podnikání v něm se stal v roce 2014 Osobností roku Zlínského kraje a v roce 2017 se pak dostal do finále soutěže EY podnikatel roku.

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí - část 4.

Pokračujeme v našem seriálu o transformačním procesu montovny, tj. podniku, který nemá vlastní produkt či službu, nemá značku a nemá ani přístup ke koncovému zákazníkovi. V minulém vydání jsme se zabývali instinktem lovce a schopnostmi rychlé akce, dnes se zaměříme na eliminaci TAGA a inovační myšlení.

Související články
Z garáže až na vrchol v PVD technologii povlakování

Pavel Holubář je ředitelem průmyslové společnosti SHM. Tato zkratka značí Super Hard Materials, a to je přesně to, o co tu jde. Zjednodušeně řečeno jde principiálně o fyzikální metody nanášení tenkých vrstev na nástroje, kdy nanesená několikamikronová vrstva dává materiálu zcela jiné mechanické vlastnosti. Především podstatně prodlužuje jeho životnost. Jaká byla 25 let trvající cesta až na samotný vrchol, kdy technologie firmy SHM jsou v současné době rozesety ve 35 zemích světa? O tom – a nejen o tom – jsme si s Pavlem Holubářem povídali.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Je třeba udělat seriózní diagnózu českého průmyslu

Český průmysl je nemocný subdodavatelstvím a pouhým montováním. Jsme nad únosnou míru pouhým subdodavatelem Evropské unie, především Německa, mnohokrát subdodavatelem subdodavatelů. Z řemeslníka kdysi světové úrovně jsme se stali nádeníkem. Je třeba to změnit, přestat být závislý na odběratelích, kteří diktují, za kolik jim můžete jejich součástku nebo jejich díl vyrobit. Chopte se příležitosti a vytvořte svůj vlastní finální výrobek s vyšší mírou lidského umu, který můžete prodat komukoliv na světovém trhu, abyste se stali nezávislými!

Nastal čas očisty a posílení

V rámci našeho seriálu podnikatelských příběhů vám představujeme lidi s mozkem a srdcem na pravém místě, kteří celý svůj profesní život věnují tvorbě firemního ekosystému pro společenské uspokojení a profesní realizaci svých zaměstnanců podílející se na vzniku produktu, jež zajistí stabilitu a perspektivu pro další léta existence firmy. Tentokráte jsme hovořili s ing. Lubošem Švecem, který před 27 lety zprivatizoval tehdejší Teslu Vráble nedaleko slovenské Nitry, kde nyní naleznete špičkový strojírenský provoz.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Inteligentní výroba obráběcích strojů

Německo-japonská společnost DMG Mori pokračuje v postupném rozvoji svých výrobních závodů po celém světě. Vlastní výroba strojů je též příležitostí, jak prakticky ověřit vlastní řešení pro zajištění potřebné produktivity a přesnosti pomocí inteligentní výroby.

Fórum výrobních průmyslníků

Je typ vaší výroby (klíčový výrobní úsek ve firmě) vhodný k tomu, abyste integrací inteligentních automatizovaných systémů a „chytrých“ technologií on-line propojenými zvýšili její efektivitu provozu? Je to pro vás v této chvílí „na programu dne“, nebo jsou pro vás aktuálnější investice do upgrade výroby?

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Moderní technologie v mechanice

Vyškovský výrobce teleskopických krytů, kapotáží a jiných výrobků z plechu firma Hestego společně se svojí sesterskou společností KSK Precise Motion, kuřimským výrobcem kuličkových šroubů, uspořádali pro své zákazníky a dealery z tuzemska i zahraničí Technický open house. Během třech dní se této akce zúčastnila celá řada návštěvníků z Německa, Rakouska, Švýcarska, Itálie, Turecka, Ruska, Polska a dalších zemí, kteří využili pozvání a nahlédli tzv. pod pokličku technického rozvoje a výroby samotné. Naše redakce byla též přítomna, a tak vám přinášíme malé poohlédnutí.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vyda-vatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

V čele high-tech továrny

Ivan Slimák je vedoucím závodu Škoda Auto ve Vrchlabí. člověk, který místo já většinou říká my je ve vedení závodu od roku 2011 a dá se říci, že mu dal novou tvář. Do té doby se zde montovaly Škodovky, známé jsou 1203, 105, 120, Favorit, Octavia, Roomster a další. Rozhodnutím koncernu Volkswagen se zde od roku 2011 nastartoval nový projekt a v roce 2012 sériová výroba automatických převodovek DSG (Direct Shift Gearbox).

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit