Projekt Národní centrum kompetence - STROJÍRENSTVÍ (NCKS) byl realizován od ledna 2019 do prosince 2022. V konsorciu bylo zapojeno celkem 26 účastníků, z toho 9 výzkumných organizací a 17 průmyslových partnerů.
V minulém vydání jsme si vysvětlili pojem montovny, tj. podniku, který nemá vlastní produkt či službu, nemá značku, a nemá ani přístup ke koncovému zákazníkovi. Výroba je de facto poskytovanou službou zvanou „outsourcing“ pro globální a nadnárodní společnosti s nízkým podílem vlastního výzkumu a vývoje. Prvním důležitým krokem je přiznat si submisivní pozici v globálním dodavatelském řetězci a sebrat odvahu ke změně. Odvážní čeští manažeři to dokázali prosadit i v rámci nadnárodních koncernů.
Lidé rozhodně nejsou stroje, dva lidé se stejným zadáním úkolu nevytvoří stejný výstup. Nelze tedy ani na podnik pohlížet jako na stroj, kde zadáme nový výrobní program jako do počítače. Lidé mají schopnost se rozvíjet, učit se z vlastních i cizích zkušeností, což je mnohem lepší. Stroje musí být předem naprogramovány, na rozdíl od člověka. Pokusy o autonomizaci, tj. přetvořit manuální dělníky na linkách v roboty, nemají dlouhodobou budoucnost. Přestěhují se do „levných“ zemí nebo spíše budou tito zaměstnanci (živé stroje) nahrazeni roboty a automaty. Snaha sehnat a nacpat více dělníků z levných zemí do montoven je ze střednědobého hlediska jen přesouvání židle na potápějícím se Titanicu, kde na horní palubě sice stále hraje muzika, ale podpalubí se již pomalu plní vodou.
Skutečný podnik je řízen jako živý organismus. Typickým jevem pro živý organismus je pak schopnost reprodukce: všechny jeho buňky odumírají, vznikají neustále nové, spojují se a rozdělují se podle aktuální potřeby. Je to obdobné jako lidská kůže, kde denně umírají tisíce buněk, vznikají nové, spojují se do lidské tkáně a vše musí být v rovnováze, aby cirka za dva týdny byla kůže složena ze zcela nových buněk. Pro přežití je rovněž nutná organizace celku, tj. organizační soustava živého organismu (organistická soustava). Organisticky řízený podnik má definována pravidla pro (1) vznik buněk, (2) spojování/rozpojování a (3) zánik buněk, tyto tři fáze podniku je nutno udržovat v rovnováze, kde buňkou je definovaný tým.
Zkusme si přiznat, kolik podniků má svá KPI skutečně nastavena tak, že je zřejmé, že ten či onen tým při nesplnění bude automaticky rozpuštěn a nahrazen ihned jiným. Velmi často necháváme poměrně dlouho týmy pracovat neefektivně, stejně tak projekty se často táhnou jako roztavený sýr, až se stanou příliš drahými, než bychom je (včas) zrušili a dali prostor novým myšlenkám a lidem. Většina podniků je stále řízena mechanicky, teprve se značným zpožděním reagujeme na odchylky od plánu či pohybů na trhu.
Řízení tak zásadní změny, jakou je transformace montovny v autonomní podnik, vyžaduje rovněž zcela nový přístup. Stávající týmy pracují na stávajícím výrobním programu, mají své návyky, svůj funkční reporting, řadu let zavádění procesních změn á la Lean Six Sigma, to vše je stále více svazuje a posouvá do jejich vlastních uzavřených stavů. Vymanit je z těchto hluboce zakořeněných procesů a návyků je velmi obtížné, často nemožné, a možná i zbytečné. Ponechte tyto týmy i procesy jet v jejich standardních kolejích, nechte „dojnou krávu“ dle definice BCG běžet dále.
Sestavte druhý tým z jiných lidí ve firmě, který se začne na stávající procesy i technologie dívat jinýma očima. Tento nový tým může podporovat stávající tým nad novými projekty, pomoci v tom, jak zvýšit kvalitu a produktivitu, snížit náklady nebo zkrátit průběžnou dobu zakázek. Toto úsilí druhého týmu může, např. formou intenzivních změnových Kaizen Blitz Events, přinést mnohaleté prodloužení životnosti stávající výroby či procesu.
Naprosto klíčové je pak sestavení třetího týmu, zcela nového a nezávislého na stávajícím obchodně-výrobním týmu. Filozofií třetího týmu je udržení principu start-up – podnikatelského ducha v každé buňce, instinkt lovce, který jde cíleně po vyšší přidané hodnotě. Větší korporace často investují do třetího týmu jako nového start-upu. Nám jde o to, aby nový tým začal uvažovat o zcela nové službě či produktu, pro „své“ koncové zákazníky. Kritickým faktorem úspěchu je nemíchat tyto týmy, tj. ponechat třetí tým zcela nezávislý. Máte-li k dispozici tři nezávislé týmy v jedné firmě, tj. tři v jednom, pak jste učinili první nutný krok pro zvládnutí nové výzvy.
V dalším čísle se podíváme na kognitivní strategie.
V září na shledanou!
Partnerem seriálu 5 kroků jak se vymanit z pozice submisivní montovny od autora Libora Witasska je společnost DC Vision. Její tým specialistů s globálním dosahem a lokální implementací se zaměřuje na budování unikátních organizačních soustav řízení a inovačního myšlení. DC Vision je členem globální sítě inovačních firem BCon a aktivním členem Nadace ZET.
DC Vision
Ing. Libor Witassek, MBA
Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.
Německo-japonská společnost DMG Mori pokračuje v postupném rozvoji svých výrobních závodů po celém světě. Vlastní výroba strojů je též příležitostí, jak prakticky ověřit vlastní řešení pro zajištění potřebné produktivity a přesnosti pomocí inteligentní výroby.
Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.
Je typ vaší výroby (klíčový výrobní úsek ve firmě) vhodný k tomu, abyste integrací inteligentních automatizovaných systémů a „chytrých“ technologií on-line propojenými zvýšili její efektivitu provozu? Je to pro vás v této chvílí „na programu dne“, nebo jsou pro vás aktuálnější investice do upgrade výroby?
Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.
Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.
Ivan Slimák je vedoucím závodu Škoda Auto ve Vrchlabí. člověk, který místo já většinou říká my je ve vedení závodu od roku 2011 a dá se říci, že mu dal novou tvář. Do té doby se zde montovaly Škodovky, známé jsou 1203, 105, 120, Favorit, Octavia, Roomster a další. Rozhodnutím koncernu Volkswagen se zde od roku 2011 nastartoval nový projekt a v roce 2012 sériová výroba automatických převodovek DSG (Direct Shift Gearbox).
Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.
V cyklu podnikatelských příběhů jsme tentokrát měli možnost vyzpovídat Ing. Jiřího Holoubka, jehož profesní kariéra byla spojena především se společnosti ELCOM. V současné době se Jiří Holoubek vrcholově věnuje problematice Průmyslu 4.0.
Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.
Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem.
Proč jsme nejlepší?
a mnoho dalších benefitů.
... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou