Témata

V rámci našeho seriálu podnikatelských příběhů vám představujeme lidi s mozkem a srdcem na pravém místě, kteří celý svůj profesní život věnují tvorbě firemního ekosystému pro společenské uspokojení a profesní realizaci svých zaměstnanců podílející se na vzniku produktu, jež zajistí stabilitu a perspektivu pro další léta existence firmy. Tentokráte jsme hovořili s ing. Lubošem Švecem, který před 27 lety zprivatizoval tehdejší Teslu Vráble nedaleko slovenské Nitry, kde nyní naleznete špičkový strojírenský provoz.

Tento článek je součástí seriálu:
Podnikatelské příběhy
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Luboše Švece znám již nějaký čas díky společnému setkávání v rámci komunity tvořené Jánkem Košturiakem. Necelý rok spolupracujeme na projektu inovační sítě Inovato, která v jeho společnosti Švec Group dostala základní obrysy a od letošního roku začala fakticky fungovat. Nejen o Lubošových aktivitách na poli inovačního propojování lidí a technologií, ale především o jeho podnikatelských milnících jsme si společně povídali. Bohužel kvůli karanténě jsme museli náš rozhovor realizovat online. Velký dík patří Peťovi Ballonovi, který nám byl v našem povídání prostředníkem.

Ing. Lubomír Švec, absolvent Strojníckej fakulty VŠT v Bratislave, zprivatizoval v roce 1995 Teslu Vráble, kde tehdy pracovalo na 300 lidí, v prostorech, kam za doby nejvyšší slávy závodu docházelo na 2 300 zaměstnanců. Celý podnik obrátil vzhůru nohama, aby firmu oživil a nastartoval. Dnes ho to čeká znovu. Firma čítá 400 lidí, obrat 40 mil. euro, a to je dle jeho slov velmi málo produktivní. Musí se rapidně zvýšit přidaná hodnota, a to se stejným počtem zaměstnanců. (Foto: archiv Švec Group, Inovato)

Začátky podnikání

První vánek podnikání k Luboši Švecovi zavál již během studia vysoké školy, kdy se zabýval protikorozní ochranou karoserií. Již v lednu 1989 obdržel první povolení na podnikání vydané místním MNV v místě bydliště. Během pracovního poměru v Tesla Vráble na sobě stále odborně pracoval, učil se konstruovat nástroje a následně si založil vlastní živnost i na tuto oblast. Příležitostně najímal konstruktéry, kteří si u něho po práci a o víkendech vydělali dvakrát více než kdekoliv jinde. Již tehdy jeho impulzem k podnikání bylo, aby se lidé u něj měli dobře.

Ale i s ohledem na tyto začátky Luboš Švec v podstatě žádné dlouhodobější profesní zkušenosti před startem skutečného podnikání neměl. Po absolvování vysoké školy nastoupil do státního podniku Tesla Vráble, kde začal pracovat jako konstruktér nástrojů, za dva roky byl jmenován vedoucím konstrukce a za dalšího 1,5 roku se stal vedoucím odboru hospodaření s nástroji a vedl na 85členný tým konstruktérů, technologů a zástupců výroby. Po půl roce si pak nástrojárnu pronajal.

Ocitl jsem se v pravou chvíli na pravém místě,“ vzpomíná Luboš Švec a pokračuje: „Začal jsem pracovat rok před sametovou revolucí v podniku, který měl značné problémy, a byl mi umožněn rychlý kariérní postup a ve finále díky tomu, že jsem se ocitl ve třetí řídicí linii velké fabriky, jsem měl možnost si pronajmout část závodu.“ S týmem 17 lidí začal konstruovat a na strojích stáří až 30 let vyrábět speciální nářadí a nástroje. Někteří z jeho prvních zaměstnanců jsou u něho doposud. Později se Tesla Vráble z důvodu vysoké zadluženosti ocitla v konkurzu a on ji zprivatizoval. Během kuponové privatizace totiž o tuto fabriku nebyl zájem a mnoho akcií zůstalo na Fondu národního majetku, odkud je Luboš Švec odkoupil.


Letecký pohled na novou část areálu společnosti Švec Group nacházející se ve Vráble v nitranském okrese. (Foto: archiv Švec, Group, Inovato)

Na otázku, co bylo tehdy v jeho rozhodnutí nejtěžší, mi odpovídá: „Vlastně asi nic. Byl jsem mladý, ambiciózní, bez dostatečných zkušeností. Člověk s velkou odvahou a odhodláním, který se bezhlavě pustil do podnikání, aniž by tušil, co to všechno obnáší. A ještě jedno důležité – pracoval jsem v podniku, o který tehdy žádná politická struktura neměla zájem, neboť neměl výrobní program. I vedení Tesly bylo slabé a nemělo odvahu jít do podnikání, ale házelo mi polena pod nohy, aby zkomplikovali moji cestu odhodlání.“

K rozhodnutí vydat se na tuto cestu jej vedla jeho nespokojenost s tehdejším systémem řízení a touha to změnit. A šel byste do toho znova? – ptám se. „Pokud by se psal rok 1993 a měl bych stávající zkušenosti a přehled, tak ano. Ale jelikož je realita roku 2020, tak si nejsem úplně jistý. Doba se změnila, podmínky pro podnikání jsou jiné, lidé se změnili. Léta, zkušenosti a poznání přibyly, ale naopak odvaha jít do nových potřebných věcí ubývá.“

V letošním roce spustili novou linku Trumpf na kusovou výrobu plechových dílů technologií laseru, vysekávání a ohýbání s propojením na centrální sklad materiálu Stopa. Na tuto linku pak navazují nové prostory s technologiemi svařování, povrchových úprav a montáže. (Foto: archiv Švec, Group, Inovato)

Na cestě podnikání

Podnikatelské prostředí je klíčovou základnou podnikatelovy cesty. Má nastavena pravidla, je svírány administrativou a byrokracií, je součástí výrobního řetězce. Těžko něco může změnit a musí fungovat v tom, kde se nachází. Jak se na současný stav Slovenska z ekonomického pohledu dívá Luboš Švec? „Vsadit vše na jednu kartu je velmi rizikové a v životě se to nevyplatí. Podobně je tomu z makroekonomického pohledu. Na Slovensku je mnoho firem závislých na zahraničních automobilkách. Je ale potřeba diverzifikovat. Automotiv nám byl zpočátku velmi nápomocný, ale neměli jsme zůstat pouze u montážních činností, ale ucházet se o vývoj a úkony s vyšší přidanou hodnotou. Mám pocit, že jsme nevyužili dobré časy, a to se nyní bohužel projeví.“
Stejně jako u nás, tak i na Slovensku nemají dostatek vlastních finálních výrobků a struktura průmyslové výroby je založena na subdodavatelském řetězci. „Musíme ale být v této oblasti realisté a najít vhodný poměr mezi jedním a druhým.“ Vyjadřuje se k tomuto tématu Luboš Švec a pokračuje: „Samozřejmě s ohledem na dlouhodobou stabilitu firmy je výhodnější jít cestou finálního výrobku. Přináší to větší marže z přidané hodnoty produktu, avšak rizika v obchodě a v investicích jsou velká. Na druhou stranu být subdodavatelem představuje nižší marže z výroby, ale i menší rizika v uvedených oblastech, a především možnost rychlé přeorientace se na jiného zákazníka, často tolik potřebná flexibilita.“


Na pracovní cestě v Číně s nejmladším synem Adamem, Jankem Košturiakem a generálním ředitelem Švec Group Milošem Olejárem. (Foto: archiv Švec, Group, Inovato)


Luboš Švec vidí dále z globálního pohledu problémy slovenského průmyslu v obecně slabších obchodních dovednostech, ve slabé míře inovací a v porovnání se zahraničním v nízké vzájemné spolupráci a síťování. V regionech jim podle něho chybějí finanční ekosystémy. „Nitranský region historicky nevynikal strojírenskou výrobou, proto je třeba špičkové odborníky hledat v okolí Váhu a Hronu nebo si je vychovat. Dnes se doba a vedení firem změnila v tom směru, že zaběhnuté praktiky příchodu manažerů zvenčí jsou spíše na škodu. Osvědčují se nám lidi, které si sami ve firmě vychováme po odborné a manažerské stránce, řídící se svým rozumem. Ty si následně pak jmenujeme do vedoucích pozicí,“ říká Luboš Švec k tématu odborníků v regionu, kde podniká. Zaměstnance, které přijímají do firmy, musejí dovzdělávat. Proto již před pěti lety založili koncept duálního vzdělávání. Aktuálně mají v celém čtyřletém vzdělávacím systému 35 žáků, z toho 10 maturantů. Takto si připravují mladé lidi v profesích.

Od začátku si Luboš Švec rozdělil podnikání jak na samostatné právnické subjekty, tak i obchodní jednotky. To se mu osvědčilo jako nejúčinnější nástroj pro rozvoj lidí, výroby, a dosáhl tím korektní motivace k dosaženým výkonům v rámci pracovních skupin zaměstnanců. Pro všechny mají zavedený podíl na zisku v daných jednotkách. Budují firemní kulturu, vytvářejí týmového ducha, podporují zdravý životní styl, formou přednášek edukují své zaměstnance.

Nepřetržitě investují do nových technologií a strojních vybavení. Avšak stále ještě řeší problémy v důsledku privatizace starého areálu. Doposud nemají zrekonstruované všechny výrobní prostory rozsáhlého areálu, a tak se musejí v rozpočtu vyrovnávat se ztrátami vzniklými únikem energií.

Cyklistika je oblíbeným sportem nejen Luboše Švece, ale celé jeho společnosti. (Foto: archiv Švec, Group, Inovato)

Zaměřeno na inovace

Osvícený leader zapaluje své okolí. Stále máte sílu hořet? – ptám se Luboše Švece. Jak přesvědčíte lidi ve firmě, aby byli proinovační? „Snažím se stále zapalovat a energii k tomu přiměřeně ke svému věku hledám ve vytrvalostním sportu. Osobně se stále posouvám dopředu, vzdělávám se, chci být stále svému okolí příkladem.“ Ve firmě pořádají inovační workshopy, založili Strojírenskou univerzitu a Baťovské inspirace, realizují celou řadu výjezdních zasedání, velký počet zaměstnanců navštěvuje Podnikatelskou univerzitu společnosti IPA.

Ve firmě položili základy pro inovační ekosystém nápadů Inovato, kde chtějí nabídnout výrobní kapacity a zkušenosti pro inovátory a začínající firmy ve strojírenství. Chtějí být inovačním hráčem podnikání malých a středních strojírenských firem v regionu a nabytými znalostmi se posouvat i za jeho hranice. Na fotografii Luboš Švec společně s Peterem Ballonem, členem inovačního týmu Švec Group Inovato. (Foto: archiv Švec, Group, Inovato)Z posledních proinovačních kroků, které tým Luboše Švece – konkrétně Peťa Ballon a Noro Brath, společně s jejich kamarádem Jánem Košturiakem realizoval, je založení sítě Inovato, jejíž heslem je spojovat lidi a nové technologie. Sdílením znalostí a inovací dělat svět lepším.

„Skrze Inovato se chceme otevřít spolupráci a společně se všemi, co mají zájem, se posouvat vpřed, hledat příležitosti na realizaci společných projektů. Jedná se o otevřenou platformu, kam každý může přinést svůj projekt, pracovat na něm a přizvat si k tomu experty s kompetencemi, kterými nedisponuje.“ Do budoucnosti prý chtějí rozvíjet další témata, jako například elektromobilitu, zemědělství a výrobu potravin, medicínské přístroje, zařízení pro volný čas a podporu neziskových aktivit.

„Budujeme prototypovou dílnu, abychom vedle digitálního modelu dodali i skutečný produkt,“ hovoří Luboš Švec dále o atributech sítě Inovato a pokračuje: „Toto považuji za nejlepší investici do oboru mladých strojařů a elektrotechniků. Máme kompetence v obrábění, lisování, svařování klasické, ultrazvukem i robotem a v dalších technologiích. V práci v síti s inovátory a designéry dokážeme zrealizovat komplexní produkt, od vývoje přes výrobu až po servis. Jsme otevřeni spolupráci na takovýchto projektech.“ Letos započal první ročník Strojírenské univerzity Inovato, který byl bohužel po necelých třech měsících přerušen koronavirovou karanténou. Není možné navštěvovat výrobní závody a výzkumná pracoviště, v diskuzích si vyměňovat zkušenosti, proto se modul dočasně překlápí do výukové online platformy, kde by mj. měly být jako vzdělávací materiál k dispozici i vybrané odborné články z MM Průmyslového spektra.

Strojírenská univerzita Inovato letos v březnu na půdě FSI VUT v Brně. Luboš se synem Adamem a Janem Košturiakem. Noro Brath, další z týmu inovátorů sítě Inovato sedí vzadu vpravo. (Foto: archiv Švec, Group, Inovato)

Budoucnost firmy

I když Luboš Švec podniká téměř 30 let, doposud zde nepracuje žádný rodinný příslušník, ale přesto jeho firma funguje jako jedna velká rodina. Důvěra, zodpovědnost, spolupráce, inovativnost i vysoké nasazení při zdravém rozumu je prý spojuje. Když před 27 lety začínal, dlouho byl nejmladším v celé fabrice. Nyní zaměstnává na 400 lidí a zdaleka nepatří mezi nejstarší. Během posledních let postupně do vedení firem a divizí dosadil management, který je plně za jejich chod zodpovědný. V loňském roce pak jmenoval generálním ředitelem společnosti Švec Group o 18 let mladšího Miloše Olejára. Sám v současné době působí jako jednatel ve všech firmách a právně je zastupuje. Obměna ve vedení probíhá postupně a do pozic manažerů jsou jmenovaní ti nejschopnější.

Aktuální pandemie Covid-19 vstoupila do života všech, Luboše Švece nevyjímaje. Co to pro něj znamená aktuálně a z dlouhodobého hlediska? „Je to pro nás ohrožení, ale i šance. Musíme ve firmě realizovat opatření pro zvýšení efektivity a zároveň využít šanci a investovat do nových perspektivních oblastí. Je třeba se s tím vyrovnat. V první řadě musíme udělat vše pro naše existenční přežití a zároveň se připravovat na rychlé oživení, které následně přijde, uchopit příležitosti. Je to prostor pro očištění a posílení,“ pomalu uzavírá naše online povídání Luboš Švec.

A kde v kontextu vyřčeného vidí svoji firmu za 10 let a kde vidí sám sebe? – ptám se na úplný závěr. „Doufám, že za 10 let budu z poloviny v udržovacím a regeneračním modu a z poloviny ještě nápomocen ve firmě svými radami a zkušenostmi. Deset let je v životě firmy velmi dlouhá doba. Již nějakou dobu nás páni profesoři Zelený a Košturiak upozorňovali na to, že přijde změna a je třeba být připravený na novou dobu. Samozřejmě ani v nejmenším nevěděli o případné pandemii, ale nastal okamžik, kdy během následujících několika měsíců se mnoho věcí změní. Myšlení lidí, řízení firem a uznávaní hodnot. Nastane další přerozdělování velkého množství kapitálu na základě odvahy, šikovnosti a zkušeností jednotlivců.“

Koronavirus přinesl do popředí otázku dezinfekce. Inovátoři z Inovato a výroba Švec Group rychle zareagovali vlastním vývojem dezinfekční brány. Od nápadu po výrobu prototypu to trvalo pouze šest dní. (Foto: archiv Švec, Group, Inovato)

A jak bude jeho společnost vypadat za několik let? Luboš Švec se snaží po celou svoji profesní dobu budovat firemní kulturu, podporovat kreativitu a vzdělávání lidí, obklopovat se šikovnými, odvážnými a rozumnými lidmi, a pevně věří a doufá v to, že budou pokračovat v jím nastolené cestě stabilní firmy pro konkurenční prostředí. Držme jim v tom palce.

Určitě jste se setkali s tím, že hlas člověka, kterého znáte, vám v online přenosu zní tak nějak odlišně. Po celou dobu rozhovoru jsem si říkal, komu mi je ta barva, melodie a intonace hlasu Luboše Švece podobná. Až téměř na samý závěr mi to došlo. Jožo Ráž ze skupiny Elán. A vlastně možná i tyto dva „chalani“ toho mají mnoho společného. Tak všechno dobré na Slovensko!

Roman Dvořák

Seriál
Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit