Témata
Zdroj: www.gity.cz

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu.

Tento článek je součástí seriálu:
Podnikatelské příběhy
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

GiTy se stala zkušeným operátorem podnikových komunikačních služeb. Poskytovala řešení bezpečnosti a správy podnikových IP sítí a vytvářela univerzální prostředí pro přenos dat, hlasu a obrazu. Společnost měla několik prvenství – např. vybudovala optické páteřní sítě nebo zahájila provoz prvního řídicího satelitního datového centra. Dynamický růst rodinné firmy jak z učebnic ekonomie. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat.

Ing. Olga Girstlová, Ph.D. Podnikatelka, investorka, mentorka – Čestná prezidentka Českomoravské asociace podnikatelek a manažerek – Viceprezidentka České manažerské asociace. Vystudovala VUT v Brně, Fakultu elektrotechnickou. Doktorský titul pod vedením prof. Milana Zeleného získala na Fakultě managementu UTB ve Zlíně. V rámci doktorandského studia absolvovala několik zahraničních odborných stáží na univerzitách v Číně, Singapuru a v Indii. V roce 1990 spoluzaložila rodinnou telekomunikační firmu GiTy, která se zabývala přenosem dat, hlasu a obrazu. Z důvodu nemožnosti generačního pokračování tuto firmu v roce 2008 prodali. V roce 1993 koupila společně se svým manželem strojírenskou firmu VUVL v Kuřimi, kterou přebudovali na rodinný podnik. V roce 2017 ji pak opět prodali. V roce 2008 se začala věnovat green economy a vytvořila nový stavební recyklovaný materiál Flexibuild, ze kterého je postaveno mnoho nízkoenergetických a pasivních domů. V roce 2015 pak své působení rozšířila o konzultační a investorské činnosti v oblasti startup. Za svůj dosavadní profesní život získala celou řadu manažerských a podnikatelských ocenění, uveďme klíčové: v roce 1995 od kanadské vlády obdržela ocenění Manažerka – podnikatelka roku, v roce 1997 obdržela od Klubu a nadace českých podnikatelů ocenění Křišťálové srdce za etiku v podnikání a o dva roky později následovalo vyznamenání nejvyšší, v roce 1999 byla na prestižní soutěži v Monaku mezi 50 podnikatelkami z celého světa oceněna Vedoucí podnikatelkou světa, Monako. Pravidelně přednášela na místních i mezinárodních konferencích na téma strategie podniku, řízení znalostí v podniku a vazba současných systémů řízení na Soustavu řízení Baťa, dále přednáší problematiku systému řízení podniku jako živého organismu (Company as living organism). Aktivně pracuje v oblasti podpory žen podnikatelek a manažerek v jejich podnikání. Vykonává funkci čestné prezidentky Českomoravské asociace podnikatelek a manažerek, je členkou boardu Women´s Forum. Je prezidentkou mezinárodní konference Žena tvůrčí osobnost třetího tisíciletí, která již měla 10 úspěšných ročníků na několika světových kontinentech. „Mladým ženám říkám, že jde skloubit roli leadera, podnikatelky a manažerky. Jen je třeba vědět, jak na to. Jsem rozená optimistka a dokážu překonávat překážky, mj. i díky tomu, že vím, že žádná obtížná situace netrvá věčně. I ty nejtěžší mají svůj konec,“ předává Olga Girstlová, matka čtyř dětí, své životní zkušenosti dalším generacím. (Foto: archiv Olgy Girstlové)

Pojďme si s paní Olgou povídat o milnících jejího podnikání a co jí získané zkušenosti daly do její další cesty v profesní i osobní rovině.



První odborné zkušenosti

Zlínská rodačka absolvovala v roce 1985 Fakultu elektrotechnickou VUT v Brně a poté nastoupila do brněnského závodu podniku ZPA Praha na pozici technologa pro slaboproudé rozvody, kde získala praxi na projektech pro jadernou elektrárnu Dukovany. I další její profesní působení bylo spjato s Brnem a nastoupila do zdejší pobočky podniku INPRO Praha na pozici vedoucího střediska kabelážních systémů pro počítačové sítě. Díky tomu získala první manažerské zkušenosti a odborné znalosti, včetně těch týkajících se optických sítí, které následně využila ve svém rodinném podnikání.

Na vlastní nohy…

Pro podnikání se rozhodla společně se svým otcem a manželem neprodleně po sametové revoluci. V květnu 1990 založili společnost GiTy, jejímž posláním bylo poskytovat službu svým zákazníkům „od zásuvky po satelit“. Zažívali nevídané období boomu budování komunikační infrastruktury. Vytvářeli počítačové sítě v objektech, mezi budovami v rozsáhlých areálech a mezi městy a státy.

Olga Girstlová vzpomíná: „Bylo to období ‚modrého oceánu celosvětově‛ a my jsme měli to životní štěstí být u toho a naplno vše realizovat ve spolupráci s našimi zaměstnanci – spolupracovníky, a společně jsme vytvořili mezinárodní společnost GiTy.“

Učili se věci za pochodu, nové zkušenosti získávali od svých obchodních amerických a britských partnerů. Realizovali velké pilotní projekty s plnou garancí provozu a servisu, což samozřejmě kladlo požadavky na 100% kvalitu majitelů a jejich spolupracovníků. V podnikání vždy vycházeli z trvalého odkazu hodnot a principů Tomáše a Jana Antonína Bati. V každodenním řízení společnosti uplatňovali principy 4S: spolupráce – spoluzodpovědnost – spoluúčast – spolupodnikání. Vize jejich podnikání byla přinést lidem hodnotu tam, kde to dává smysl, mění to jejich životy nebo byznys.

Realita devadesátek

Devadesátá léta byla podle Olgy Girstlové jiná, jen proto, že to byla doba před internetem. Technologie vznikaly a postupně přicházely na český trh, čímž se podnikatelské prostředí postupně měnilo. V prostředí IT a telekomunikačních služeb se vše rozvíjelo velmi rychle a běžně pro větší akceschopnost vznikaly aliance spolupráce mezi malými akčními firmami s velkými konzervativnějšími. Vznikalo tak silné konkurenční prostředí.

Tato fotografie má pro Olgu Girstlovou mimořádně vysokou hodnotu. Tomáš Baťa se pravidelně setkával se zaměstnanci GiTy na společných debatách. Celý její život a život její rodiny vychází z trvalých odkazů hodnot a principů Baťů. (Foto: archiv Olgy Girstlové)

Technologické expanze

Období v letech 1990 až 2000 bylo dobou velkého růstu a GiTy musela zvládat výzvy nových technologií, které se uváděly na trh a jejich zákazníci je požadovali. Museli investovat velký objem financí do vzdělávání svých zaměstnanců a do nových technologií, které vždy testovali předtím, než je jako součást komplexních řešení nabídli zákazníkům. „Vybudovali jsme VSAT Hub v Brně a poskytovali jako jedni z prvních satelitní služby přenosu dat, hlasu a obrazu,“ vzpomíná paní Olga a pokračuje, „používali jsme mezi prvními videokonference, které jsme nabízeli zákazníkům. Naši firmu jsme řídili online. Předběhli jsme dobu.“

Po 15 letech zvažovali, jak naložit s budoucností firmy. Budovali ji jako rodinné podnikání a v tomto duchu chtěli pokračovat i nadále. Ale všechny jejich čtyři děti si vybraly odlišné profesní cesty od předmětu podnikání GiTy. Nakonec tedy padlo rozhodnutí firmu připravit k prodeji a v roce 2008 se tak stalo.

Projekt recyklovaného odpadu

Následně Olga zvažovala, jakou cestou se dále vydat. Vždy inklinovala k oblasti ekologie a ochrany životního prostředí. Na pozvání Eisenhower Fellowship organizace strávila čtyři měsíce studia a praxe na předních amerických univerzitách, jako například na MIT Boston Institute Technology nebo na Stanfordské univerzitě v Kalifornii a Wharton University Philadelphie, a měla možnost se seznámit s principy tzv. green economy. Tato oblast se jí velmi zalíbila a rozhodla se tomuto novému trendu věnovat, a tak ve spolupráci s manželem vyvinula nový recyklovaný stavební materiál z tetrapackových potravinářských obalů – stavební desku Flexibuild, která získala evropský a americký patent. Je z ní postaveno několik desítek rodinných domů v ČR a aktuálně získala nový brand PackWall. Používá se jako izolační deska na střechy budov v USA a mj. díky spolupráci s americkým partnerem je na střeše továrny automobilky Tesla.

„Mám z tohoto projektu velkou radost a předběhli jsme dobu o 10 let. Naše vize se plně naplňují po mnoha letech nedůvěry konzervativců ve stavebním oboru a v dnešní době akcelerují čím dál více. V počátku jsem měla vizi výškových budov typu dřevostaveb a dnes již tyto budovy stojí např. v Norsku a nové se připravují k výstavbě,“ konstatuje Olga Girstlová.

Nadace ZET prof. Zeleného

Olgu Girstlovou s Milanem Zeleným seznámil Tomáš Baťa na vzpomínkovém setkání ve Zlíně. Tím bylo započato vzájemné přátelství a dlouhodobá spolupráce, která vyvrcholila v roce 2015 založením Nadace ZET. Jak je v zakladatelských listinách uvedeno: Nadace ZET je ustavena za účelem rozvoje národního podnikatelství ve smyslu rozvoje národního, regionálního i místního vlastnictví, rozhodování, autonomie a soběstačnosti za účelem zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků, stejně tak podniků v USA, Číně a v dalších transformujících ekonomikách. Podle slov paní Olgy je cílem nadace vrátit slovu podnikatel obsah, který k němu odjakživa patřil. Podnikatel má největší zodpovědnost a v ČR je jich celá řada, kteří svoji zodpovědnost berou velmi vážně, jsou úspěšní a zároveň podporují své lidi a región, ve kterém podnikají, a reprezentují svoji zemi ve světě.

Mezi klíčové aktivity nadace ZET patří Letní podnikatelský kemp pro mládež z dětských domovů a sociálně slabých rodin, který pomáhá mladé lidi rozvíjet a učí je zodpovědnosti zaměstnance, profesionála ve svém oboru a podnikatele. Podle paní Olgy teprve ten, kdo pochopí odpovědnost zaměstnance a roste jako profesionál (zvládne princip spolupráce, spoluzodpovědnosti a spoluúčasti na výsledku práce), se může stát podnikatelem. Je to v souladu s principy 4S Soustavy řízení Baťa, které byly zmíněny již v úvodu.

Česko má ve svém národním dědictví podnikatelský styl, který je po desetiletí stále funkční. Používají ho firmy, které jsou dnes velmi úspěšné, a propojují jej s aktuálními metodami, jako je např. Kaizen. Moderní manažerské metody a zkušenosti potvrzují jeho platnost i v současném světě. „Máme na zahradě zlato a my se v Nadaci ZET snažíme dát lidem do ruky motyku, aby si ho mohli vykopat,“ říká paní Olga. Velmi dobrým zdrojem inspirace a poznání je podle ní kniha profesora Milana Zeleného Cesty k úspěchu – trvalé hodnoty Soustavy řízení Baťa. Pan profesor věnoval autorská práva této své knihy ve prospěch Letního podnikatelského kempu a prodejem knihy na něm umožňuje účast mladých lidí, seznámení se s trvalými hodnotami Soustavy řízení Baťa a přijetí osobní zodpovědnosti za svůj život a své řízení financí.

V souvislosti s touto knihou se připravují webové stránky, které by měly sloužit jako platforma ke sdílení zkušeností a poznatků všech lidí, které tyto principy a hodnoty oslovují.

Mezi klíčové aktivity nadace ZET patří Letní podnikatelský kemp pro mládež z dětských domovů a sociálně slabých rodin.
Podnikatelský kemp patří k srdečním záležitostem Olgy Girstlové. Je klíčovou aktivitou Nadace ZET prof. Milana Zeleného. Kemp se koná každým rokem v červenci na zámku Vilémov na Vysočině a snaží se pomáhat mladým lidem z dětských domovů a sociálně slabých rodin rozvíjet a učí je zodpovědnosti zaměstnance, profesionála ve svém oboru a podnikatele. „Hledáme pro spolupráci mladé i zkušené manažery a podnikatele, aby sdíleli své poznání a zkušenosti s mladými lidmi na jejich startu profesního a dospělého života. Velmi jim pomáhá osobní komunikace a možnost si promluvit,“ vyzývá ke spolupráci Olga Girstlová. (Zdroj: archiv Nadace ZET)

Letošní 6. ročník kempu by se měl konat v termínu od 18. do 25. července 2021, avšak již nikoliv tradičně na zámku Vilémov, ale pravd. v resortu na jižní Moravě. Kempu jsou věnovány speciální internetové stránky, na nichž je možné získat více informací, stejně tak i na FB profilu. „Hledáme pro spolupráci mladé i zkušené manažery a podnikatele, aby sdíleli své poznání a zkušenosti s mladými lidmi na jejich startu profesního a dospělého života. Velmi jim pomáhá osobní komunikace a možnost si promluvit,“ vyzývá ke spolupráci Olga Girstlová. (Pozn. MM Průmyslové spektrum je součástí partnerské sítě Nadace ZET a mj. publikovala celou řadu materiálů, např. Seriál Mysleme globálně, jednejme lokálně, viz www.mmspektrum.com)

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit

      Znalosti a zkušenosti

      Přestože aktuálně paní Olga vstoupila do nových rolí, podnikatelka v ní i nadále zůstává. Jak říká: „To je, jako když máme vizi a dokážeme pro ni najít ty správné lidi. Firma je forma. Důležití jsou lidé. Technologie je pouze podpora a nástroj.“

      První její rolí je investorka – podporuje projekty, které jí dávají smysl a které jsou inovativní. Jsou to pro ni ony neprobádané nové modré oceány a zároveň podporují lokální ekonomiku. Druhou rolí je konzultantka, kdy pomáhá firmám zavádět metody, které se osvědčily jak jí, tak i dalším firmám. Jako konzultantka se cítí odpovědná za výsledek jejich zavádění, a proto je s firmami v průběhu celého projektu. Není prý ta, která poradí a tzv. zmizí. Třetí rolí je mentoring, ve kterém se věnuje osobnímu rozvoji manažerů a předává jim své získané zkušenosti.

      Olga Girstlová začínajícím podnikatelům: „Přijměte odvahu nést riziko, buďte pokorní, lidští, držte slovo, mějte svoji vnitřní integritu a stále se učte novým věcem.“

      Osobní poznání

      Dnes je Olga Girstlová v úžasném postavení. Vidí, jak se její rodina přirozeně rozrůstá a ona dnes svým vnoučatům může nabídnout jak nadhled, tak i oporu. „Podařilo se mi, nejlépe jak jsem uměla, skloubit role leadera, podnikatelky a manažerky. Všechny mne naplňovaly, všechny jsem si užila. Mladým ženám říkám, že to jde, jen je třeba vědět, jak na to. Jsem rozená optimistka a dokážu překonávat překážky, mj. i díky tomu, že vím, že žádná obtížná situace netrvá věčně. I ty nejtěžší mají svůj konec.“

      „Mladým ženám říkám, že jde skloubit roli leadera, podnikatelky a manažerky. Jen je třeba vědět, jak na to. Jsem rozená optimistka a dokážu překonávat překážky, mj. i díky tomu, že vím, že žádná obtížná situace netrvá věčně. I ty nejtěžší mají svůj konec,“ předává Olga Girstlová, matka čtyř dětí, své životní zkušenosti dalším generacím. (Foto: archiv Olgy Girstlové)

      Leader podle ní musí jít na neprobádaná místa jako první, ostatní následují jeho energii, musí jim být schopen dát prostor a zároveň držet hlavní myšlenku a vizi a neuhnout z ní. To je podle ní někdy nejtěžší.

      Jako podnikatelka se po prodeji GiTy nezastavila a dále brázdí modré vody oceány. Je pro ni důležité dobrodružství, umí pracovat s rizikem a zajímají ji nové trendy. Jako manažerka musí mít nápad, odpovědnost a potřebuje najít ty správné lidi do svého týmu, nese nejvyšší zodpovědnost za výsledek.


      Olga Girstlová je pragmatická žena, se kterou se život nemazlil. Prošla si náročným obdobím v podnikání i osobní rovině. Vychovala čtyři děti, bojovala se zákeřnou nemocí. Naše pracovní cesty se potkaly právě v Nadaci ZET, kde jsme společně pracovali na marketingové strategii nadace. Zde jsem poznal, že Olga není tou nepřístupnou ženou, jak jsem ji vnímal v době jejího působení v GiTy, ale empatickou a naslouchavou, která dokáže poradit, vnést do problému reálný pohled a hledat cesty k řešení. Je narozena na Silvestra a nedávno oslavila životní jubileum. Přeji jí do dalších let všechno dobré.

      Seriál
      Související články
      MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

      Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

      CIMT 2021 plně prezenční

      Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

      Hannover Messe 2021

      Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

      Související články
      MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

      V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

      Související články
      V hlavní roli strojař

      Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

      Chytrá kombinace systémů

      Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

      MSV ve znamení materiálů i technologií

      Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

      Aditivně s nadzvukovou rychlostí

      Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

      Názorové fórum odborníků

      Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

      Svařování mědi pomocí vláknového laseru

      Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

      Procesně stabilní zpracování recyklátů

      Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

      Uplatnění kovového 3D tisku

      Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

      Aditivní výroba velkých dílů

      Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

      Fórum výrobních průmyslníků

      Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

      Předplatné MM

      Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

      Proč jsme nejlepší?

      • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
      • Vysoký podíl redakčního obsahu
      • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

      a mnoho dalších benefitů.

      ... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

          Předplatit