Témata
Zdroj: www.gity.cz

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu.

Tento článek je součástí seriálu:
Podnikatelské příběhy
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

GiTy se stala zkušeným operátorem podnikových komunikačních služeb. Poskytovala řešení bezpečnosti a správy podnikových IP sítí a vytvářela univerzální prostředí pro přenos dat, hlasu a obrazu. Společnost měla několik prvenství – např. vybudovala optické páteřní sítě nebo zahájila provoz prvního řídicího satelitního datového centra. Dynamický růst rodinné firmy jak z učebnic ekonomie. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat.

Ing. Olga Girstlová, Ph.D. Podnikatelka, investorka, mentorka – Čestná prezidentka Českomoravské asociace podnikatelek a manažerek – Viceprezidentka České manažerské asociace. Vystudovala VUT v Brně, Fakultu elektrotechnickou. Doktorský titul pod vedením prof. Milana Zeleného získala na Fakultě managementu UTB ve Zlíně. V rámci doktorandského studia absolvovala několik zahraničních odborných stáží na univerzitách v Číně, Singapuru a v Indii. V roce 1990 spoluzaložila rodinnou telekomunikační firmu GiTy, která se zabývala přenosem dat, hlasu a obrazu. Z důvodu nemožnosti generačního pokračování tuto firmu v roce 2008 prodali. V roce 1993 koupila společně se svým manželem strojírenskou firmu VUVL v Kuřimi, kterou přebudovali na rodinný podnik. V roce 2017 ji pak opět prodali. V roce 2008 se začala věnovat green economy a vytvořila nový stavební recyklovaný materiál Flexibuild, ze kterého je postaveno mnoho nízkoenergetických a pasivních domů. V roce 2015 pak své působení rozšířila o konzultační a investorské činnosti v oblasti startup. Za svůj dosavadní profesní život získala celou řadu manažerských a podnikatelských ocenění, uveďme klíčové: v roce 1995 od kanadské vlády obdržela ocenění Manažerka – podnikatelka roku, v roce 1997 obdržela od Klubu a nadace českých podnikatelů ocenění Křišťálové srdce za etiku v podnikání a o dva roky později následovalo vyznamenání nejvyšší, v roce 1999 byla na prestižní soutěži v Monaku mezi 50 podnikatelkami z celého světa oceněna Vedoucí podnikatelkou světa, Monako. Pravidelně přednášela na místních i mezinárodních konferencích na téma strategie podniku, řízení znalostí v podniku a vazba současných systémů řízení na Soustavu řízení Baťa, dále přednáší problematiku systému řízení podniku jako živého organismu (Company as living organism). Aktivně pracuje v oblasti podpory žen podnikatelek a manažerek v jejich podnikání. Vykonává funkci čestné prezidentky Českomoravské asociace podnikatelek a manažerek, je členkou boardu Women´s Forum. Je prezidentkou mezinárodní konference Žena tvůrčí osobnost třetího tisíciletí, která již měla 10 úspěšných ročníků na několika světových kontinentech. „Mladým ženám říkám, že jde skloubit roli leadera, podnikatelky a manažerky. Jen je třeba vědět, jak na to. Jsem rozená optimistka a dokážu překonávat překážky, mj. i díky tomu, že vím, že žádná obtížná situace netrvá věčně. I ty nejtěžší mají svůj konec,“ předává Olga Girstlová, matka čtyř dětí, své životní zkušenosti dalším generacím. (Foto: archiv Olgy Girstlové)

Pojďme si s paní Olgou povídat o milnících jejího podnikání a co jí získané zkušenosti daly do její další cesty v profesní i osobní rovině.

Reklama
Reklama
Reklama


První odborné zkušenosti

Zlínská rodačka absolvovala v roce 1985 Fakultu elektrotechnickou VUT v Brně a poté nastoupila do brněnského závodu podniku ZPA Praha na pozici technologa pro slaboproudé rozvody, kde získala praxi na projektech pro jadernou elektrárnu Dukovany. I další její profesní působení bylo spjato s Brnem a nastoupila do zdejší pobočky podniku INPRO Praha na pozici vedoucího střediska kabelážních systémů pro počítačové sítě. Díky tomu získala první manažerské zkušenosti a odborné znalosti, včetně těch týkajících se optických sítí, které následně využila ve svém rodinném podnikání.

Na vlastní nohy…

Pro podnikání se rozhodla společně se svým otcem a manželem neprodleně po sametové revoluci. V květnu 1990 založili společnost GiTy, jejímž posláním bylo poskytovat službu svým zákazníkům „od zásuvky po satelit“. Zažívali nevídané období boomu budování komunikační infrastruktury. Vytvářeli počítačové sítě v objektech, mezi budovami v rozsáhlých areálech a mezi městy a státy.

Olga Girstlová vzpomíná: „Bylo to období ‚modrého oceánu celosvětově‛ a my jsme měli to životní štěstí být u toho a naplno vše realizovat ve spolupráci s našimi zaměstnanci – spolupracovníky, a společně jsme vytvořili mezinárodní společnost GiTy.“

Učili se věci za pochodu, nové zkušenosti získávali od svých obchodních amerických a britských partnerů. Realizovali velké pilotní projekty s plnou garancí provozu a servisu, což samozřejmě kladlo požadavky na 100% kvalitu majitelů a jejich spolupracovníků. V podnikání vždy vycházeli z trvalého odkazu hodnot a principů Tomáše a Jana Antonína Bati. V každodenním řízení společnosti uplatňovali principy 4S: spolupráce – spoluzodpovědnost – spoluúčast – spolupodnikání. Vize jejich podnikání byla přinést lidem hodnotu tam, kde to dává smysl, mění to jejich životy nebo byznys.

Realita devadesátek

Devadesátá léta byla podle Olgy Girstlové jiná, jen proto, že to byla doba před internetem. Technologie vznikaly a postupně přicházely na český trh, čímž se podnikatelské prostředí postupně měnilo. V prostředí IT a telekomunikačních služeb se vše rozvíjelo velmi rychle a běžně pro větší akceschopnost vznikaly aliance spolupráce mezi malými akčními firmami s velkými konzervativnějšími. Vznikalo tak silné konkurenční prostředí.

Tato fotografie má pro Olgu Girstlovou mimořádně vysokou hodnotu. Tomáš Baťa se pravidelně setkával se zaměstnanci GiTy na společných debatách. Celý její život a život její rodiny vychází z trvalých odkazů hodnot a principů Baťů. (Foto: archiv Olgy Girstlové)

Technologické expanze

Období v letech 1990 až 2000 bylo dobou velkého růstu a GiTy musela zvládat výzvy nových technologií, které se uváděly na trh a jejich zákazníci je požadovali. Museli investovat velký objem financí do vzdělávání svých zaměstnanců a do nových technologií, které vždy testovali předtím, než je jako součást komplexních řešení nabídli zákazníkům. „Vybudovali jsme VSAT Hub v Brně a poskytovali jako jedni z prvních satelitní služby přenosu dat, hlasu a obrazu,“ vzpomíná paní Olga a pokračuje, „používali jsme mezi prvními videokonference, které jsme nabízeli zákazníkům. Naši firmu jsme řídili online. Předběhli jsme dobu.“

Po 15 letech zvažovali, jak naložit s budoucností firmy. Budovali ji jako rodinné podnikání a v tomto duchu chtěli pokračovat i nadále. Ale všechny jejich čtyři děti si vybraly odlišné profesní cesty od předmětu podnikání GiTy. Nakonec tedy padlo rozhodnutí firmu připravit k prodeji a v roce 2008 se tak stalo.

Projekt recyklovaného odpadu

Následně Olga zvažovala, jakou cestou se dále vydat. Vždy inklinovala k oblasti ekologie a ochrany životního prostředí. Na pozvání Eisenhower Fellowship organizace strávila čtyři měsíce studia a praxe na předních amerických univerzitách, jako například na MIT Boston Institute Technology nebo na Stanfordské univerzitě v Kalifornii a Wharton University Philadelphie, a měla možnost se seznámit s principy tzv. green economy. Tato oblast se jí velmi zalíbila a rozhodla se tomuto novému trendu věnovat, a tak ve spolupráci s manželem vyvinula nový recyklovaný stavební materiál z tetrapackových potravinářských obalů – stavební desku Flexibuild, která získala evropský a americký patent. Je z ní postaveno několik desítek rodinných domů v ČR a aktuálně získala nový brand PackWall. Používá se jako izolační deska na střechy budov v USA a mj. díky spolupráci s americkým partnerem je na střeše továrny automobilky Tesla.

„Mám z tohoto projektu velkou radost a předběhli jsme dobu o 10 let. Naše vize se plně naplňují po mnoha letech nedůvěry konzervativců ve stavebním oboru a v dnešní době akcelerují čím dál více. V počátku jsem měla vizi výškových budov typu dřevostaveb a dnes již tyto budovy stojí např. v Norsku a nové se připravují k výstavbě,“ konstatuje Olga Girstlová.

Nadace ZET prof. Zeleného

Olgu Girstlovou s Milanem Zeleným seznámil Tomáš Baťa na vzpomínkovém setkání ve Zlíně. Tím bylo započato vzájemné přátelství a dlouhodobá spolupráce, která vyvrcholila v roce 2015 založením Nadace ZET. Jak je v zakladatelských listinách uvedeno: Nadace ZET je ustavena za účelem rozvoje národního podnikatelství ve smyslu rozvoje národního, regionálního i místního vlastnictví, rozhodování, autonomie a soběstačnosti za účelem zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků, stejně tak podniků v USA, Číně a v dalších transformujících ekonomikách. Podle slov paní Olgy je cílem nadace vrátit slovu podnikatel obsah, který k němu odjakživa patřil. Podnikatel má největší zodpovědnost a v ČR je jich celá řada, kteří svoji zodpovědnost berou velmi vážně, jsou úspěšní a zároveň podporují své lidi a región, ve kterém podnikají, a reprezentují svoji zemi ve světě.

Mezi klíčové aktivity nadace ZET patří Letní podnikatelský kemp pro mládež z dětských domovů a sociálně slabých rodin, který pomáhá mladé lidi rozvíjet a učí je zodpovědnosti zaměstnance, profesionála ve svém oboru a podnikatele. Podle paní Olgy teprve ten, kdo pochopí odpovědnost zaměstnance a roste jako profesionál (zvládne princip spolupráce, spoluzodpovědnosti a spoluúčasti na výsledku práce), se může stát podnikatelem. Je to v souladu s principy 4S Soustavy řízení Baťa, které byly zmíněny již v úvodu.

Česko má ve svém národním dědictví podnikatelský styl, který je po desetiletí stále funkční. Používají ho firmy, které jsou dnes velmi úspěšné, a propojují jej s aktuálními metodami, jako je např. Kaizen. Moderní manažerské metody a zkušenosti potvrzují jeho platnost i v současném světě. „Máme na zahradě zlato a my se v Nadaci ZET snažíme dát lidem do ruky motyku, aby si ho mohli vykopat,“ říká paní Olga. Velmi dobrým zdrojem inspirace a poznání je podle ní kniha profesora Milana Zeleného Cesty k úspěchu – trvalé hodnoty Soustavy řízení Baťa. Pan profesor věnoval autorská práva této své knihy ve prospěch Letního podnikatelského kempu a prodejem knihy na něm umožňuje účast mladých lidí, seznámení se s trvalými hodnotami Soustavy řízení Baťa a přijetí osobní zodpovědnosti za svůj život a své řízení financí.

V souvislosti s touto knihou se připravují webové stránky, které by měly sloužit jako platforma ke sdílení zkušeností a poznatků všech lidí, které tyto principy a hodnoty oslovují.

Mezi klíčové aktivity nadace ZET patří Letní podnikatelský kemp pro mládež z dětských domovů a sociálně slabých rodin.
Podnikatelský kemp patří k srdečním záležitostem Olgy Girstlové. Je klíčovou aktivitou Nadace ZET prof. Milana Zeleného. Kemp se koná každým rokem v červenci na zámku Vilémov na Vysočině a snaží se pomáhat mladým lidem z dětských domovů a sociálně slabých rodin rozvíjet a učí je zodpovědnosti zaměstnance, profesionála ve svém oboru a podnikatele. „Hledáme pro spolupráci mladé i zkušené manažery a podnikatele, aby sdíleli své poznání a zkušenosti s mladými lidmi na jejich startu profesního a dospělého života. Velmi jim pomáhá osobní komunikace a možnost si promluvit,“ vyzývá ke spolupráci Olga Girstlová. (Zdroj: archiv Nadace ZET)

Letošní 6. ročník kempu by se měl konat v termínu od 18. do 25. července 2021, avšak již nikoliv tradičně na zámku Vilémov, ale pravd. v resortu na jižní Moravě. Kempu jsou věnovány speciální internetové stránky, na nichž je možné získat více informací, stejně tak i na FB profilu. „Hledáme pro spolupráci mladé i zkušené manažery a podnikatele, aby sdíleli své poznání a zkušenosti s mladými lidmi na jejich startu profesního a dospělého života. Velmi jim pomáhá osobní komunikace a možnost si promluvit,“ vyzývá ke spolupráci Olga Girstlová. (Pozn. MM Průmyslové spektrum je součástí partnerské sítě Nadace ZET a mj. publikovala celou řadu materiálů, např. Seriál Mysleme globálně, jednejme lokálně, viz www.mmspektrum.com)

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit

      Znalosti a zkušenosti

      Přestože aktuálně paní Olga vstoupila do nových rolí, podnikatelka v ní i nadále zůstává. Jak říká: „To je, jako když máme vizi a dokážeme pro ni najít ty správné lidi. Firma je forma. Důležití jsou lidé. Technologie je pouze podpora a nástroj.“

      První její rolí je investorka – podporuje projekty, které jí dávají smysl a které jsou inovativní. Jsou to pro ni ony neprobádané nové modré oceány a zároveň podporují lokální ekonomiku. Druhou rolí je konzultantka, kdy pomáhá firmám zavádět metody, které se osvědčily jak jí, tak i dalším firmám. Jako konzultantka se cítí odpovědná za výsledek jejich zavádění, a proto je s firmami v průběhu celého projektu. Není prý ta, která poradí a tzv. zmizí. Třetí rolí je mentoring, ve kterém se věnuje osobnímu rozvoji manažerů a předává jim své získané zkušenosti.

      Olga Girstlová začínajícím podnikatelům: „Přijměte odvahu nést riziko, buďte pokorní, lidští, držte slovo, mějte svoji vnitřní integritu a stále se učte novým věcem.“

      Osobní poznání

      Dnes je Olga Girstlová v úžasném postavení. Vidí, jak se její rodina přirozeně rozrůstá a ona dnes svým vnoučatům může nabídnout jak nadhled, tak i oporu. „Podařilo se mi, nejlépe jak jsem uměla, skloubit role leadera, podnikatelky a manažerky. Všechny mne naplňovaly, všechny jsem si užila. Mladým ženám říkám, že to jde, jen je třeba vědět, jak na to. Jsem rozená optimistka a dokážu překonávat překážky, mj. i díky tomu, že vím, že žádná obtížná situace netrvá věčně. I ty nejtěžší mají svůj konec.“

      „Mladým ženám říkám, že jde skloubit roli leadera, podnikatelky a manažerky. Jen je třeba vědět, jak na to. Jsem rozená optimistka a dokážu překonávat překážky, mj. i díky tomu, že vím, že žádná obtížná situace netrvá věčně. I ty nejtěžší mají svůj konec,“ předává Olga Girstlová, matka čtyř dětí, své životní zkušenosti dalším generacím. (Foto: archiv Olgy Girstlové)

      Leader podle ní musí jít na neprobádaná místa jako první, ostatní následují jeho energii, musí jim být schopen dát prostor a zároveň držet hlavní myšlenku a vizi a neuhnout z ní. To je podle ní někdy nejtěžší.

      Jako podnikatelka se po prodeji GiTy nezastavila a dále brázdí modré vody oceány. Je pro ni důležité dobrodružství, umí pracovat s rizikem a zajímají ji nové trendy. Jako manažerka musí mít nápad, odpovědnost a potřebuje najít ty správné lidi do svého týmu, nese nejvyšší zodpovědnost za výsledek.


      Olga Girstlová je pragmatická žena, se kterou se život nemazlil. Prošla si náročným obdobím v podnikání i osobní rovině. Vychovala čtyři děti, bojovala se zákeřnou nemocí. Naše pracovní cesty se potkaly právě v Nadaci ZET, kde jsme společně pracovali na marketingové strategii nadace. Zde jsem poznal, že Olga není tou nepřístupnou ženou, jak jsem ji vnímal v době jejího působení v GiTy, ale empatickou a naslouchavou, která dokáže poradit, vnést do problému reálný pohled a hledat cesty k řešení. Je narozena na Silvestra a nedávno oslavila životní jubileum. Přeji jí do dalších let všechno dobré.

      Seriál
      Související články
      Průkopníci využití umělé inteligence v počítačové bezpečnosti

      S Miroslavem Trnkou se známe dlouhou dobu – od dob Invexu, kde jeho přednášky v rámci akcí o počítačových virech a ochraně proti nim patřily vždy k těm nejlepším na této akci. Jeho vždy velmi pečlivě připravené příspěvky vedly k zamyšlení o problematice ochrany uživatelů proti napadení počítačů.

      Život podle profesora Kassaye

      Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

      Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

      Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

      Související články
      Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

      Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

      Reklama
      Reklama
      Reklama
      Reklama
      Související články
      Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

      Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

      Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

      Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

      Od vydavatelství po startupy

      Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

      Kontakt s regionálními firmami je pro mě obrovskou inspirací

      V cyklu podnikatelských příběhů jsme tentokrát měli možnost vyzpovídat Ing. Jiřího Holoubka, jehož profesní kariéra byla spojena především se společnosti ELCOM. V současné době se Jiří Holoubek vrcholově věnuje problematice Průmyslu 4.0.

      Nebojte se výzev!

      Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

      Je třeba udělat seriózní diagnózu českého průmyslu

      Český průmysl je nemocný subdodavatelstvím a pouhým montováním. Jsme nad únosnou míru pouhým subdodavatelem Evropské unie, především Německa, mnohokrát subdodavatelem subdodavatelů. Z řemeslníka kdysi světové úrovně jsme se stali nádeníkem. Je třeba to změnit, přestat být závislý na odběratelích, kteří diktují, za kolik jim můžete jejich součástku nebo jejich díl vyrobit. Chopte se příležitosti a vytvořte svůj vlastní finální výrobek s vyšší mírou lidského umu, který můžete prodat komukoliv na světovém trhu, abyste se stali nezávislými!

      Inovace: Změna úhlu pohledu

      Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?

      Lesk a bída českých obráběcích strojů

      Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

      Fórum výrobních průmyslníků

      Vrátíme se po odeznění hygienických opatření v souvislosti s covid-19 do „normálního stavu“, jaký byl před krizí, nebo se firemní procesy a postupy trvale změní? Pokud ano, jaké změny očekáváte?

      Ujíždí nám vlak digitalizace?

      Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

      Reklama
      Předplatné MM

      Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

      Proč jsme nejlepší?

      • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
      • Vysoký podíl redakčního obsahu
      • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

      a mnoho dalších benefitů.

      ... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

          Předplatit