Témata
Zdroj: Beznoska

Implantáty z Čech až na konec světa

V 70. letech minulého století stál u zrodu prvních ortopedických implantátů v Čechách. V roce 1992 pak v rámci privatizace založil vlastní firmu téhož zaměření, jejíž výrobky dodnes pomáhají lidem znovu se hýbat. Ano, hovoříme o Stanislavu Beznoskovi a české firmě téhož jména, kterou dnes úspěšně řídí členové rodiny zakladatele.

Tento článek je součástí seriálu:
Podnikatelské příběhy
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

„Můj děda byl od roku 1970 vedoucím dílny Chirurgie v Poldi Kladno,“ říká Pavel Milata, vnuk zakladatele a současný marketingový ředitel společnosti. „A naše firma vznikla právě díky dědovým zkušenostem z mnoha let práce v Poldovce.“

Dnešní vlastníci a vedení společnosti Beznoska (zleva):
Pavel Milata, marketingový ředitel
Eliška Milatová, exportní manažerka
Petr Milata st., externí poradce firmy
Alena Milatová, dcera zakladatele a majitelka
Petr Milata ml., jednatel společnosti
Stanislava Střesková, dcera zakladatele a majitelka
Lenka Janotová, vnučka zakladatele
Nad nimi busta Stanislava Beznosky, zakladatele firmy.

Právě v raných 70. letech vznikla v Poldi první kyčelní náhrada v ČR. Její generačně novější verzi prodává společnost Beznoska dodnes. V roce 1980 pak zde spatřila světlo světa souprava Poldi 5 pro osteosyntézu malých kostí. Ta byla v témže roce ohodnocena jako nejlepší výrobek Federálního ministerstva hutnictví a strojírenství. V průběhu 80. let pak byly v dílně Chirurgie Poldi vyrobeny také implantáty pro vnitřní a zevní osteosyntézu a náhrady kyčelních kloubů. A u zrodu těchto i dalších produktů vynikajících kvalit stál Stanislav Beznoska.

„Dědovo rozhodnutí založit vlastní firmu bylo logickým spojením zkušeností a příležitosti,“ říká Petr Milata mladší, jednatel společnosti. „Přitom on neměl v oboru vzdělání, ale zato kromě velkých zkušeností měl i velkou odvahu jít do něčeho nového a neznámého.“

Reklama
Reklama

David proti Goliášům

U produktů, které firma Beznoska vyrábí, je skutečně těžké rozhodnout, který je nejvýznamnější či nejzajímavější. Pozoruhodné jsou totiž bezesporu všechny.

„Jedním, z těch produktů, na které jsme obzvláště hrdí, je totální endoprotéza kolene, kterou jsme vyvíjeli ve spolupráci s předními ortopedy v Čechách,“ říká Pavel Milata. „Má skvělé výsledky v oblasti životnosti a pohybových možností pacienta. Avšak moje osobní hvězda‘  v rámci našeho portfolia je náhrada kloubu palce ruky. Jednak proto, že má o mnoho menší rozměry než naše ostatní produkty, ale hlavně má úžasný dokonale jednoduchý operační postup a příjemné nástroje.“

„Všechny naše výrobky jsou pro nás významné. Pomohly nám totiž etablovat naši firmu na trhu a dokázat, že i malá rodinná firma je schopna více než konkurovat velkým nadnárodním hráčům,“ dodává Petr Milata.

Kolenní náhrada s rentgenem. (Zdroj: Beznoska)

Z materiálů, které jsou pro výrobu produktů firmy Beznoska využívány, jsou tím hlavním kovové slitiny. Konkrétně chirurgická ocel, případně slitina kobaltu, chromu a molybdenu. Ty se používají jak pro výrobu kolenních, tak kyčelních implantátů. Dále je zde hojně využívána titanová slitina, ze které se také vyrábí náhrady velkých kloubů. Podle slov Pavla Milaty obecně platí, že materiál musí být biokompatibilní a certifikovaný pro použití jako zdravotnický prostředek.

„Také používáme specifický polyethylen, který obecně řečeno simuluje funkci chrupavky, tedy slouží jako třecí materiál, například u kolene mezi holenní a stehenní kostí,“ vysvětluje Petr Milata a dodává: „Jsou to stejné materiály, jako používají všichni světoví výrobci, což je jasně dané a předepsané legislativou.“

Výroba takto sofistikovaných produktů však pochopitelně není jen otázkou lidí uvnitř firmy. „V rámci vývoje nových produktů s námi spolupracuje řada specialistů, jako jsou lékaři nebo kliničtí pracovníci, s nimiž úzce řešíme například i různé úpravy a vylepšení nástrojů k operacím. A v rámci různých zkoušek materiálů při vývoji také spolupracujeme s vysokými školami,“ říká Pavel Milata.

Reklama

Když odborníci jsou „úzký profil“

V průběhu své historie firma měla, a dodnes má, opravdu pestrou paletu zákazníků z mnoha zemí světa.

„Nejdále se naše produkty dostali do Vietnamu nebo Jihoafrické republiky,“ říká Pavel Milata. „V současnosti se soustředíme zejména na Evropu a rusky mluvící země. Avšak naším hlavním zákazníkem je tuzemsko. Konkrétně dodáváme do všech velkých nemocnic, například do pražského Motola či na Bulovku nebo do nemocnice u sv. Anny v Brně.“

Pro špičkové výrobky však není velkým problémem najít zákazníky, ale v našich podmínkách je pro jejich výrobu spíše těžké dokázat najít příslušně špičkové lidi. I s tím si však ve firmě Beznoska dokázali poradit.

„Problém se získáváním kvalitních lidí nespočívá ve specifičnosti naší výroby. Máme podobné požadavky jako většina výrobních firem,“ vysvětluje Pavel Milata. „Nedostatek vhodných kandidátů, kteří by se věnovali zámečnictví a obrábění kovů, je dnes všeobecnou bolestí. Problém spočívá v systému vzdělávání, který je v Čechách obecně špatně nastaven.“

Titanové kyčelní dříky. (Zdroj: Beznoska)

Dalším problémem jsou však podle jeho slov pracovníci v konstrukci, vývoji a v oblasti technologií. Ty je obecně těžké získat, ale pro menší firmu je to zvláště obtížné, protože nemůže konkurovat velkým firmám, většinou z automotive, které mají větší dosah na potenciální zaměstnance a finance na masivní investice do náboru.

„Odborníků zkušených a kompetentních v technických oborech je obecně na trhu velký nedostatek. Uvidíme, zda v této oblasti nepřinese nějaký zajímavý posun dopad covidové doby na výrobní firmy obecně,“ zamýšlí se Petr Milata a dodává: „Snažíme se spolupracovat s vysokými školami, například s VŠCHT, ale co se týče získávání absolventů, určitě máme ještě co zlepšovat.“

Uplatnění zde najdou tytéž profese jako v každé výrobní firmě, která pracuje s ušlechtilými ocelemi. Právě nyní firma Beznoska hledá samostatného konstruktéra. Tato profese však je v této oblasti skutečně „úzký profil“.

„Ano, hledáme konstruktéra a předpokládám, že ho budeme hledat ještě dlouho,“ konstatuje Pavel Milata. „Jednak kvůli absolutnímu nedostatku těchto lidí a jednak protože nám stále roste vývojový tým kvůli legislativním nárokům. Neočekáváme, že bychom sehnali konstruktéra, který by měl zkušenost s ortopedií, ač by to bylo úžasné. Všechny naše konstruktéry jsme museli zaučit, protože náš obor je přece jenom dost specifický. Můžeme však na tuto pozici přijmout kandidáta, který má všeobecný přehled a chuť se učit a vzdělávat.“

„Výroba zdravotnických prostředků má samozřejmě svá specifika, ale ty jsme schopni své potenciální zaměstnance v průběhu času naučit,“ doplňuje bratra Petr Milata.

Ruční výroba Beznoska s kolenní komponentou. (Zdroj: Beznoska)

Milníky: dobré i zlé

Již od počátku jejího fungování se do chodu firmy aktivně zapojily obě dcery zakladatele, Alena a Stanislava. Alena jako obchodní ředitelka a Stanislava jako asistentka Stanislava Beznosky. A též manžel paní Aleny, Petr, který začal ve firmě jako vedoucí výroby.

Od svého vzniku zaznamenala firma Beznoska několik milníků, zpravidla v podobě nových úspěšných výrobků, které uvedla na trh. Například v roce 1998 byla představena totální náhrada kolenního kloubu typ SVL či v roce 2017, kdy byla uvedena na trh rostoucí endoprotéza pro děti, za kterou v roce 2019 firma získala cenu TA ČR (viz článek Aby mohli skutečně žít).

„Za největší osobní milník však považuji rok 2016, kdy proběhla druhá generační obměna a do vedení jsme se dostali bratr Petr a já. To pro nás znamenalo převzít otěže společnosti a realizovat své plány a projekty. Zároveň jsme oba začali naplno chápat odkaz, který tady náš dědeček zanechal,“ vzpomíná Pavel Milata a dodává: „Dalším důležitým milníkem pak byl rok 2019, kdy jsme si jako firma, vinou legislativních změn u zdravotnických prostředků i v kontextu anticovidových opatření, sáhli na pomyslné dno a úspěšně jsme tuto krizi zvládli.“

Firma Beznoska vyrábí implantáty, nástroje a operační pomůcky určené pro potřeby ortopedie a traumatologie. Po celou dobu své existence je ryze českým rodinným podnikem, bez podílu cizího kapitálu. Na vývoji svých produktů dlouhodobě spolupracuje s četnými klinickými pracovišti. Díky tomu, a zejména díky neustálé inovaci výrobních technologií a výrobního programu, se firmě podařilo zrealizovat několik patentů, například patent 295413 Kyčelní kloubní jamky TC či patent v řízení PV – 2006-411 pro vazivový aparát a patent 297700 pro způsob modifikace UHMWPE ve spolupráci s ústavem makromolekulární chemie AV ČR.

„Tento nejdůležitější milník vlastně probíhá doposud, zejména co se týká covidu a v té souvislosti očekávaných změn v ekonomice a zdravotnictví,“ dodává jeho bratr. „Naše produkty bohužel spadaly do omezení vlády, neboť jejich použití přímo nesouviselo s ohrožením života. Proto naše prodeje, ergo zisky klesly prakticky na nulu. V důsledku toho jsme zaznamenali velkou ztrátu, což nám z dlouhodobého hlediska zpomalilo jisté projekty a investice, nicméně jsme neskutečně vděční, že jsme tuto dobu, jako firma, přežili.“

Ačkoli současná doba není pro nikoho lehká, a pro menší firmy už vůbec ne, vedení firmy Beznoska rozhodně nevidí svoji budoucnost nijak černě.

Od svého vzniku zaznamenala firma Beznoska několik milníků, zpravidla v podobě nových úspěšných výrobků, které uvedla na trh. (Zdroj: Beznoska)

„V nejbližší době musíme především zapracovat na tom, abychom se po roce nuceného covidového výpadku stabilizovali, ukotvili svou pozici v tuzemsku a expandovali dál do zahraničí,“ plánuje Pavel Milata. „Máme v plánu firmu dostat do povědomí veřejnosti, kterou zároveň chceme vzdělávat v problematice ortopedie. Lidé, kteří potřebují implantáty, aby mohli opět plnohodnotně žít, by měli vědět, že jim mohou pomoci kvalitní tuzemské výrobky.“

„Jsem nesmírně rád, že se nám podařilo ustát poslední rok a těším se na projekty, které jsme kvůli covidu pozastavili,“ dodává Petr Milata. „Intenzivně pracujeme na nastartování stejného růstu, jaký jsme zažívali v předcházejících letech, přičemž naším cílem je zůstat i nadále rodinnou firmou.“

Vydání #6
Kód článku: 210638
Datum: 02. 06. 2021
Rubrika: Redakce / Management a řízení
Seriál
Firma
Beznoska

Firma je ryze českým rodinným podnikem, bez podílu cizího kapitálu, a to po celou dobu své existence. Má statut společnosti s ručením omezeným. Nejvyšším orgánem je valná hromada společníků, společnost obchodně vede a řídí jednatel. Je to středně velká firma se zázemím v kladenském regionu, ale její působnost je rozšířena na celé území České republiky i na zahraniční trhy. K nejdůležitějším patří Slovenská republika, kde byla v roce 2001 v Bánské Bystrici založena dceřiná firma Beznoska Slovakia. K hlavním obchodním partnerům dále patří především Rusko, Ukrajina, Libanon, Bulharsko, Belgie, Portugalsko, Estonsko a další země převážně Evropské unie. Vyrábí implantáty, nástroje a operační pomůcky určené pro potřeby ortopedie a traumatologie. Toto specifické zaměření zdejší výroby vyžaduje široký rozsah odborných znalostí technického a medicínského charakteru, proto úzce spolupracuje s předními odborníky z řad lékařů i metalurgů. Vzhledem k dlouhodobé spolupráci s četnými klinickými pracovišti na vývoji a díky neustálé inovaci výrobních technologií a výrobního programu se firmě podařilo zrealizovat několik patentů, například patent 295413 Kyčelní kloubní jamky TC či patent v řízení PV – 2006-411 pro vazivový aparát a patent 297700 pro způsob modifikace UHMWPE ve spolupráci s ústavem makromolekulární chemie AV ČR.

Číst dál
Související články
Desatero pro export - Marketingový průzkum poprvé

V dnešním díle našeho exportního seriálu se budeme věnovat marketingovému průzkumu. Ten je základním nástrojem pro posuzování jednotlivých vývozních teritorií a sestavování individuálních exportních plánů. Cílem je vytvořit profily potenciálních trhů, které zahrnou jejich charakteristiky, očekávání a preference. Na základě těchto profilů chceme sestavit klasifikaci atraktivity trhů podle předem určených kritérií. Dalšími cíli jsou analýza konkurence na vybraných trzích, identifikace hrozeb a příležitostí a určení právního rámce a systému autorského práva.

Nastal čas změnit přístup, nastal čas změn 2. Řízení podnikových procesů

Žijeme v turbulentní době. To co bude zítra, už pravděpodobně bude vypadat jinak, než to, co bylo včera. Je to dáno různými aspekty, které však znamenají, že výrobní podniky nemohou mít vzorce chování odvozené na základě svých zkušeností z minulosti. Pokud chtějí firmy přežít, musejí se pokusit předvídat přání zákazníků, musejí být proaktivní a zejména musejí mít zaměstnance schopné inovovat a přebírat zodpovědnost za své činy a chování. V tomto seriálu budeme popisovat naše úvahy tímto směrem.

Fórum výrobních manažerů

Jak se odráží ve vaší výrobě stále přetrvávající nedostatek materiálových vstupů? Jak to ovlivňuje chod vaší firmy, plánování průchodu zakázky výrobou? Navýšení cen surovin musíte pravděpodobně promítnout do výsledných cen vašich produktů. Jak na to reagují odběratelé?

Související články
Zcela jiné možnosti s aditivními technologiemi

Nadnárodní společnost General Electric napříč všemi svými dceřinými společnostmi neustále prohlubuje obrovské know-how. Vlastní zkušenosti s vývojem aditivně vyráběných částí zejména pro potřeby leteckého průmyslu přesahující již dvě dekády daly podnět ke vzniku zákaznického centra. GE Additive otevřela v roce 2017 zákaznické centrum (Customer experience center – CEC) kousek od Mnichova, kde firmám nabízí pomoc s nelehkými začátky s aditivními technologiemi.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
S MES systémy k vyšší efektivitě

Další konference z produkce společnosti Controller Institut, která se věnuje vzdělávání v oblasti controllingu a podnikových financí, s názvem Výroba v detailu se konala v Plzni a účastníkům vedle hodnotného programu v přednáškové sekci byl umožněn také vstup do výrobních prostor společnosti Doosan Škoda Power. Konference je primárně určena výrobním ředitelům a manažerům, technickým ředitelům či mistrům výroby, kterým představuje řešení pro efektivní řízení výroby ale také např. zaměstnanců.

Fórum výrobních průmyslníků

Máte ve své výrobě stroje integrovány do sítě, monitorujete jejich provoz? Pokud ano, jaká data z jejich provozu získáváte a jaký mají pro vás význam? V opačném případě, je pro vás otázka monitoringu výrobních zařízení (výrobního procesu) v blízkém horizontu důležitá? Co od něj očekáváte?

V nejisté době je univerzálnost řešením

Automatizace průmyslových procesů řeší problémy s nedostatkem kvalifikované pracovní síly, nahrazuje fyzicky namáhavou či zdravotně škodlivou činnost, snižuje chybovost lidského faktoru, zkracuje výrobní časy a v konečném důsledku přispívá ke zvýšení kvality a zisku. Nejen toto je pro ředitele společnosti Acam Solution Ing. Pavla Bortlíka a jeho tým motivace, ale i zábava. Za relativně krátkou dobu na trhu se firma stala, ať už napřímo, či přes své obchodní partnery, dodavatelem společností jako Volkswagen, Toyota, Olympus, Škoda Auto, Edwards, TE, BOSH, Heinze Gruppe, Woco STV či Fanuc a nyní přichází s řešením vhodným nejen pro velké výrobce, ale také pro malé a střední podniky – s univerzální robotickou buňkou HXG. Důležitým komponentem v této buňce je mimo jiné systém pro upínání nulového bodu VERO-S od společnosti Schunk.

Vzájemně prospěšná spolupráce

Ideální model spolupráce je ten, ze kterého profitují obě zainteresované strany, což vyžaduje pozitivní a vstřícný přístup s ochotou dospět k oboustranně prospěšnému řešení. Někdy bývá takové řešení označováno jako win-win. Ne vždy je však snadné toho dosáhnout. Rodinná firma na výrobu balicích strojů a linek Viking Mašek se sídlem ve Vlašimi takovou spolupráci navázala s jihočeským výrobcem obráběcích strojů Kovosvit MAS.

Spjato s regiónem, otevřeno pro celý svět

Aktuálním tématem současné doby jsou diskuze o lokálních ekonomikách, jejich vlivu na inovační potenciál, vytváření firemní kultury a rozvoj podnikatelského prostředí. Jejím velkým zastáncem a propagátorem je profesor Milan Zelený. Učíme se od Baťů a jejich metody bychom měli s potřebnou modifikací upravovat pro naši dobu. Nedávno jsem měl možnost navštívit německého výrobce obráběcích strojů, společnost Hermle, která mojí optikou pohledu splňuje znaky lokální výroby s globální působností. Na každém kroku to bylo znát.

Digitalizujeme svět obrábění

Digitalizace v oblasti obráběcích strojů je poměrně nový fenomén. Svět digitalizace se stává svébytným ekosystémem a Siemens jako jediný má pro jeho vytvoření a fungování potřebnou škálu nástrojů – od simulačních programů pro plánování a virtuální zprovoznění strojů, výrobků i procesů přes řídicí systémy a další prvky průmyslové automatizace po monitoring a sběr dat, cloudová úložiště i manažerské nadřazené systémy. Jaké výhody digitalizace přináší, ukázal Siemens na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně mimo jiné také na prototypu multifunkčního obráběcího centra MCU450 společnosti Kovosvit MAS.

Jak se stát leaderem ve výrobě důlního zařízení

Moravská společnost Ferrit, s. r. o., se za 25 let působení v těžařském průmyslu stala světovou firmou v projektování a výrobě důlní závěsné dopravy. Zároveň je průkopníkem v oblasti vývoje a výroby důlních akumulátorových lokomotiv a jako jediná na světě vyrábí speciální lokomotivu, tzv. lokobagr, pro údržbu a čištění kolejové tratě a prostoru kolem kolejiště v hlubinných šachtách. Jejich stroje pracují v uhelných a rudných dolech napříč všemi kontinenty.

Česká zbrojovka se světovým zvukem

Pistole ČZ-75 je druhou nejkopírovanější krátkou zbraní na světě, v zámoří se na zbraně z České zbrojovky Uherský Brod stojí fronty. Čeští zbrojaři mají trefu. Neodolali jsme a přijali pozvání do 20hektarové zbrojovky na pomezí Valašska a Slovácka.

Stroje pro to nejcennější

Než před 40 lety Fran Phillips založil svou firmu, pracoval jako samostatný obráběč - zručný kluk s frézkou a soustruhem v éře vesmírných závodů, kdy NASA velkoryse proměnila slib prezidenta J. F. Kennedyho v realitu, z čehož mohla těžit každá schopná obráběcí dílna v zemi. Jedna ze součástí, které tehdy Fran vyrobil, se stále nachází na Měsíci, přesně tam, kde ji astronauti z lodi Apollo zanechali. Oproti tomu jedna ze součástí, které vyráběl nedávno - stejně špatně dostupná, ale mnohem blíže domovu - je přesně a natrvalo usazena v jeho vlastní páteři. Stejně jako tisíce dalších pacientů z celého světa i Fran Phillips žije s implantátem vyrobeným na CNC obráběcích strojích Haas ve městě Elmwood v americkém státě New Jersey, kde sídlí firma Phillips Precision Medicraft (PPM).

EMO Hannover 2011, Část 8 - Materiály ve stavbě strojů

Dnešním předposledním dílem již pomalu uzavíráme náš profesně tříděný pohled na loňskou výstavu EMO Hannover. Dnes se zabýváme materiály ve stavbě obráběcích strojů, v příštím vydání se můžete těšit na zpracovanou oblast brousicích strojů.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit