Témata
Reklama

S MES systémy k vyšší efektivitě

Další konference z produkce společnosti Controller Institut, která se věnuje vzdělávání v oblasti controllingu a podnikových financí, s názvem Výroba v detailu se konala v Plzni a účastníkům vedle hodnotného programu v přednáškové sekci byl umožněn také vstup do výrobních prostor společnosti Doosan Škoda Power. Konference je primárně určena výrobním ředitelům a manažerům, technickým ředitelům či mistrům výroby, kterým představuje řešení pro efektivní řízení výroby ale také např. zaměstnanců.

Eva Zajícová

Vystudovala Fakultu strojní na ČVUT v Praze, obor Výrobní inženýrství na Ústavu strojírenské technologie.
Od roku 2014 pracuje v MM Průmyslovém spektru nejprve na pozici editorky, poté odborné redaktorky a od roku 2019 na pozici vedoucí redakce. Technika je její prací i zálibou.

Konference Výroba v detailu si klade za cíl pomoci osobám odpovědným za výrobní procesy ve firmě nalézt cestu, jak plánovat, řídit a realizovat výrobní strategie efektivně a bez chyb. Součástí přednáškového bloku byly prezentace seznamující posluchače s informačními výrobními systémy. Konkrétně v Plzni představovala společnost Merz vlastní výrobní informační systémy MES Merz. Své zkušenosti se zaváděním systému business inteligence od téže společnosti přijel z papírny Mondi Štětí prezentovat pan Müller. Systém však není určen pouze pro výrobní podniky, úspěšně je využíván také např. ve společnosti Logio v oblasti řízení dodavatelských řetězců. Zástupce společnosti Minerva Michal Hégr pak ukázal účastníkům, jak rychle a efektivně reagovat na neočekávané změny ve výrobě pomocí softwaru Siemens APS. Tento nástroj pro podporu strategického rozhodování v sobě propojuje prognostické funkce a možnosti zpracování zákaznických objednávek s ohledem na úroveň zásob a na aktuální výrobní kapacity a mnoho dalšího.

Reklama
Reklama
Reklama
Společnost Doosan Škoda Power se pyšní již více než stoletou historií výroby energetických zařízení.

Digitalizace vhodná také pro kusovou výrobu

Plzeňský výrobní závod Doosan Škoda Power se pyšní již více než stoletou historií výroby energetických zařízení a parních turbín (společnost Doosan akvírovala Škoda Power v roce 2009). Vysoce účinné parní turbíny od 3 MW do 1 200 MW jsou vhodné pro široké spektrum zákaznických požadavků. To je v podstatě předurčuje být jedinečné v každé konkrétní aplikaci. Lze tedy nadneseně říci, že ve výrobním programu společnosti Doosan Škoda Power neexistují dvě naprosto totožné turbíny. I přes koncept kusové výroby společnost zavádí a úspěšně využívá výrobní informační systémy a digitalizaci. Již v roce 2000 byl zprovozněn první PLM systém a v následujících letech zavádění digitalizace pokračovalo v podobě systému správy nářadí TDM, který původních 90 000 aktivních nástrojů ve výrobě pomohl redukovat na méně než polovinu (35 000). I toto číslo je však podle slov ředitele výroby Jaroslava Milsimera stále příliš vysoké. Zavedení MES, systému pro sledování činnosti strojů (obrábí/neobrábí), přineslo jednorázové zvýšení produktivity o deset procent na všech CNC strojích. „I přesto, že je náš výrobní program tvořen kusovou výrobou, díky MES systému dosahují naše výrobní stroje výkonnosti 73 %,“ dodává Milsimer. Dalším příkladem úspěšné aplikace informačních systémů je monitorování činnosti vysokozdvižných vozíků a portálových jeřábů. Analýza získaných dat odhalila, že přestože se potýkali s nedostatečnou kapacitou, byly vozíky a jeřáby pouze neefektivně využívány a vlastně by jich stačilo i méně. Osvědčilo se také umístění videokamer (CCTV) do některých obráběcích strojů, které napomáhají kontrolovat výrobní proces, řezné parametry včetně např. tvorby třísky apod. Kamery a další kontrolní systémy strojů napomáhají mimo jiné i zefektivnit vlastní údržbu těchto sofistikovaných zařízení. V následujícím roce budou testovány také chytré hodinky ve spojitosti s monitoringem a prediktivní údržbou strojů. Snahou je také zavést bezpapírovou dokumentaci, ale zde je zatím nepřekonatelnou překážkou zobrazení výrobních výkresů velikosti A0 na vhodných obrazovkách instalovaných přímo u obráběcích strojů. Data v rámci výrobního systému MES nejsou plně propojena/integrována s PLM systémem (aktuálně dvě nezávislá IT/IS řešení), ale to by se mělo v blízké budoucnosti změnit. Zavádění vysokého stupně automatizace a robotizace v kusové výrobě není předmětné z pohledu finanční efektivnosti celého procesu. Výroba turbínových lopatek by se dala zčásti sériovou nazvat, i když jde vždy maximálně o počet zhruba sta stejných kusů. Robotizace zde už je technicky realizovatelná a projektový tým velmi intenzivně pracuje i na výpočtu ekonomického zhodnocení této investice. Rozhodnutí o realizaci projektu by mělo být během následujícího roku. Tak jako v jiných výrobních podnicích i v Doosan Škoda Power se zavádění kontrolních a monitorovacích systémů potkalo s nevolí zaměstnanců. Až časem si začali uvědomovat benefity, které to přináší, a nyní považují tyto systémy za prospěšné a užitečné.


Schéma architektury MES systému v Doosan Škoda Power

Investice do výrobních technologií

Investice do nadřazených systémů nejsou jediné, které společnost Doosan Škoda Power realizuje. Významnou investicí ve výši 170 milionů korun byla v loňském roce koupě horizontálního obráběcího centra řady MC Ultraturn 3500 od společnosti Georg. Nové obráběcí centrum umožňuje provádět soustružení, vrtání, frézování, broušení a měření mimořádně velkých dílců do hmotnosti 140 tun s průměrem do 3 500 mm a délkou 12 000 mm na jednom zařízení na jedno upnutí. Primárně je obráběcí centrum určeno pro výrobu rotorů turbín, které se dříve obráběly na třech různých strojích. Snížení počtu strojů nutných k výrobě turbínového rotoru ze tří na jediný snížilo dobu obrábění z 1 000 hodin na pouhých 550. Ačkoliv je Georg kolos vážící několik desítek tun, při pracovní směně ho zvládne obsloužit jeden člověk, i díky tomu, že může pomocí tří vnitřních kamer pohodlně sledovat celý řezný proces. Přes 5 metrů vysoký, 30 metrů dlouhý a 10 metrů široký stroj je totiž zapuštěn do masivní betonové vany a vzhledem k dobře propracované ergonomii má obsluha osu rotace rotoru v úrovni očí – stroj je obsluhován z úrovně podlahy. Obráběcí centrum Georg je opatřeno lunetami s hydrostatickým uložením, neobvyklé je také úplné zakrytování stroje s integrovaným odsáváním olejové mlhy – do prostoru haly pak neunikají žádné výpary. Výrazně se snížila také hlučnost okolí stroje.

Investice do horizontálního obráběcího centra MC Ultraturn 3500 od společnosti Georg umožňuje provádět soustružení, vrtání, frézování či broušení na až 12 m dlouhých dílech na jedno upnutí.

Již v minulosti bylo investováno do technologie hot wire welding určené pro svařování rotorů, která významně snížila dobu výroby, neboť dříve se na výkovek o hmotnosti 50 tun čekalo až dva roky. Technologie umožňuje svařování tloušťky stěny do 130 mm i z různých materiálů. Důležitou roli ve výrobě turbínových lopatek (největší vyrobená turbínová lopatka na světě má délku 60 palců, v Doosan Škoda Power vyrábějí největší lopatky o délce 48 palců) hrají pěti- a šestiosá obráběcí centra švýcarského výrobce Leichti. Skříně turbíny jsou pak obráběny na obrovských horizontkách od společnosti Škoda Machine Tool.

Technologie hot wire welding umožňuje svařovat rotory do tloušťky stěny 130 mm.

Po výrobě a montáži všech částí rotoru turbíny je nutné provést test stability a funkčnosti ve vyvažovacím tunelu. Doosan Škoda Power disponuje vyvažovacím tunelem o délce 19 m s nosností 150 tun. Turbínové rotory se zde roztáčejí rychlostí od 3 000 do 10 000 otáček za minutu podle daného typu. Aby byla ověřena zejména bezpečnost, jednou za svou životnost se zde rotor turbíny roztočí otáčkami až o 20 % vyššími, než jakými se bude rotor točit v aplikaci, pro kterou je vyroben.

Vysoce účinné parní turbíny Doosan Škoda Power od 3 MW do 1 200 MW jsou vhodné pro široké spektrum zákaznických požadavků. To je v podstatě předurčuje být jedinečné v každé konkrétní aplikaci.
Turbínové rotory se ve vyvažovacím tunelu roztáčejí rychlostí od 3 000 do 10 000 otáček za minutu po dle daného typu.Vysoce účinné parní turbíny Doosan Škoda Power od 3 MW do 1 200 MW jsou vhodné pro široké spektrum zákaznických požadavků. To je v podstatě předurčuje být jedinečné v každé konkrétní aplikaci.

Jakým způsobem se ve výrobě pracuje s lidmi?

Na závěr si dovolím ještě vyzdvihnout poslední přednášku prezentovanou Ivou Šubrtovou, lektorkou ve společnosti Controller Institut, která místo úskalí při práci se systémy a stroji poukázala na časté chyby při práci s lidmi, zejména při obsazování manažerských/vedoucích pozic. Často jsou nevhodně voleni z řad specialistů, kteří sice mohou být nejvýkonnějšími pracovníky, ale postrádají manažerské schopnosti. V nové funkci pak nejsou spokojeni. Vhodnější adept na povýšení do manažerské či vedoucí pozice je např. ten, který nejlépe vychází s ostatními. Kde se také často chybuje, je nesprávný způsob zadávání úkolů. Při zadávání úkolů je vhodnější určit, co má být uděláno, než jak to má být uděláno. Zaměstnancům je důležité svěřit odpovědnost, aby se mohli realizovat a připadat si důležití. Pak mají sami snahu vybudovat si respekt a práci odvést podle svého nejlepšího svědomí.

Další konference, tentokrát s názvem Setkání výrobních ředitelů, z dílny společnosti Controller Institut se bude konat od 11.–12. dubna 2019. Účastníci se mohou těšit na exkurzi do výrobního podniku Zetor Tractors.

Eva Buzková, Plzeň
Foto: Doosan Škoda Power

Reklama
Související články
V nejisté době je univerzálnost řešením

Automatizace průmyslových procesů řeší problémy s nedostatkem kvalifikované pracovní síly, nahrazuje fyzicky namáhavou či zdravotně škodlivou činnost, snižuje chybovost lidského faktoru, zkracuje výrobní časy a v konečném důsledku přispívá ke zvýšení kvality a zisku. Nejen toto je pro ředitele společnosti Acam Solution Ing. Pavla Bortlíka a jeho tým motivace, ale i zábava. Za relativně krátkou dobu na trhu se firma stala, ať už napřímo, či přes své obchodní partnery, dodavatelem společností jako Volkswagen, Toyota, Olympus, Škoda Auto, Edwards, TE, BOSH, Heinze Gruppe, Woco STV či Fanuc a nyní přichází s řešením vhodným nejen pro velké výrobce, ale také pro malé a střední podniky – s univerzální robotickou buňkou HXG. Důležitým komponentem v této buňce je mimo jiné systém pro upínání nulového bodu VERO-S od společnosti Schunk.

Digitalizujeme svět obrábění

Digitalizace v oblasti obráběcích strojů je poměrně nový fenomén. Svět digitalizace se stává svébytným ekosystémem a Siemens jako jediný má pro jeho vytvoření a fungování potřebnou škálu nástrojů – od simulačních programů pro plánování a virtuální zprovoznění strojů, výrobků i procesů přes řídicí systémy a další prvky průmyslové automatizace po monitoring a sběr dat, cloudová úložiště i manažerské nadřazené systémy. Jaké výhody digitalizace přináší, ukázal Siemens na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně mimo jiné také na prototypu multifunkčního obráběcího centra MCU450 společnosti Kovosvit MAS.

Další veletržní postřehy z EMO 2019

Z pohledu technika lze veletrh EMO v roce 2019 považovat za zdařilý, protože byl více o invenci, kreativitě, vylepšování stávajícího i hledání nových cest. Na veletrhu bylo možné vysledovat několik řekněme fenoménů, které se objevovaly napříč veletrhem. Přitom bych je přímo nepovažoval za trendy, protože obdobné počiny, technika, software i smýšlení byly (u asijských výrobců) k vidění o šest měsíců dříve na veletrhu obráběcích strojů v Pekingu. Nedávám tímto záminku k mezikontinentální diskusi o tom, kdo trendy určuje. V tomto textu zazní několik dalších veletržních postřehů.

Související články
Zcela jiné možnosti s aditivními technologiemi

Nadnárodní společnost General Electric napříč všemi svými dceřinými společnostmi neustále prohlubuje obrovské know-how. Vlastní zkušenosti s vývojem aditivně vyráběných částí zejména pro potřeby leteckého průmyslu přesahující již dvě dekády daly podnět ke vzniku zákaznického centra. GE Additive otevřela v roce 2017 zákaznické centrum (Customer experience center – CEC) kousek od Mnichova, kde firmám nabízí pomoc s nelehkými začátky s aditivními technologiemi.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Open House Pfronten 2019

Počátek roku přinesl jednu z tradičních akcí světa obráběčů a obrábění - Open House v závodě Deckel Maho Pfronten společnosti DMG Mori. Mezi sedmi desítkami vystavených strojů bylo možné spatřit dvě světové premiéry i novinku z oblasti kovového 3D tisku. Hlavním letošním tématem ale byla digitalizace a automatizace.

Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Vzájemně prospěšná spolupráce

Ideální model spolupráce je ten, ze kterého profitují obě zainteresované strany, což vyžaduje pozitivní a vstřícný přístup s ochotou dospět k oboustranně prospěšnému řešení. Někdy bývá takové řešení označováno jako win-win. Ne vždy je však snadné toho dosáhnout. Rodinná firma na výrobu balicích strojů a linek Viking Mašek se sídlem ve Vlašimi takovou spolupráci navázala s jihočeským výrobcem obráběcích strojů Kovosvit MAS.

Technologie roku 2018

Další z řady odborných seminářů společnosti Misan v jejím sídle v Lysé nad Labem s názvem Technologie roku 2018 se uskutečnil v únoru ve spolupráci se společností Tungaloy. Hlavními tématy byly automatizace výrobních procesů, monitorování a propojování výrobních strojů a systémů a představení nových výrobních zařízení, nástrojů a technologií, které pak byly následně předvedeny v praktické části semináře při ukázkách obrábění. Bonusem na semináři byla přítomnost chairmana a CEO Okuma Europe a Okuma America Corporation Takeshiho Yamamota a senior manažera z oddělení obchodu Okuma Europe Ralfa Baumanna, kteří poskytli MM Průmyslovému spektru exkluzivní rozhovor.

Digitální řešení pro přesná broušení

Je Průmysl 4.0 pouhá vize? Touto otázkou zahájil generální ředitel společností Studer, Schaudt a Mikrosa Jens Bleher letošní výroční tiskovou konferenci v sídle společnosti Fritz Studer ve švýcarském Thunu. Odpověď přišla záhy – ne pro skupinu United Grinding.

Open House Pfronten

Koncem ledna 2018 se konalo pravidelné setkání uživatelů technologií DMG Mori ve výrobním středisku ve Pfrontenu. Akci již tradičně podpořila pobočka DMG Mori Czech, která svým parnerům zorganizovala možnost prohlídky sídla mateřské firmy v tomto bavorském městečku na úpatí Alp.

Transparentní továrna usnadňuje přístup k datům z výroby

Před pěti lety prošel vrchlabský závod Škoda Auto kompletní proměnou z výroby automobilů na výrobu high-tech automatické dvouspojkové převodovky DSG. Samozřejmě musel být vymyšlen zcela nový layout všech jednotlivých výrobních úseků, důkladně byl navržen tok materiálu až do posledního centimetru a myšleno bylo již od počátku také na přicházející digitalizaci a éru Průmyslu 4.0. Postupné zavádění prvků moderní výroby později pomohlo k vyšší efektivitě. Dnes se namísto původního 1 000 převodovek denně vyrábí více než dvojnásobek.

Obráběcí stroje pro produkční výrobu

Po sérii článků v minulém vydání se v posledním poohlédnutí po letošním hannoverském veletrhu EMO věnujeme důležité oblasti, a to jednoúčelovým strojům. I v letošním ročníku byla část expozic věnována této komoditě pro produkční výrobu a my se podíváme, co trh zákazníkům nabídl. Proč? Menším dílem proto, že se jim dlouhá léta autor (nejen) profesně věnuje, dílem podstatným proto, že jsou na nich „bytostně“ závislé veškeré obory nejen strojírenské či technické, ale i stavebnictví, telekomunikace, zdravotnictví a další.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit