Témata
Reklama

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Tento článek je součástí seriálu:
Světové veletrhy obráběcí techniky
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

První ročníky veletrhu CCMT se konaly ve východočínském průmyslovém Nanjingu a v Pekingu. Následně organizátor – čínský svaz CMTBA, přesunul akci do Šanghaje na nově budované výstaviště Shanghai New International Expo Center, které je vzdáleno cca 30 minut jízdy taxíkem od mezinárodního letiště Pudong (je možné za nižší částku a samozřejmě kratší čas využít vysokorychlostní, na magnetickém polštáři, pozemní dráhu Maglev, dodanou firmou Siemens).

Veletržní areál je trojúhelníkového tvaru s obrovskou vnitřní betonovo-trávníkovou plochou rozlohy několika fotbalových hřišť. Veletrh CCMT zabíral pět hal západní části a stejný počet severní části výstaviště, které se neustále rozšiřuje. Během pěti dnů všemi vstupními turnikety prošlo na 172 tisíc návštěvníků a vystavovatelů. Expozice 1 200 firem z 23 zemí světa se rozkládaly na čisté výstavní ploše 71 tisíc metrů čtverečních. Čínských firem zde bylo na 700 a zabíraly dvě třetiny plochy. Jak bývá zvykem, někteří domácí vystavovatelé vzhled svých expozic dolaďovaly ještě po ranním otevření bran prvního dne.

Reklama
Reklama
Šanghajský CCMT 2018 společně s pekingským CIMT patří mezi dvě největší veletržní události čínského oboru obráběcích strojů a řadí se ke světovým klíčovým veletržním událostem po boku hanoversko-milánského EMO, chicagského IMTS či tokijského Jimtof.

Ohromující statistika

V Číně se nachází k pěti stům výrobců obráběcích a tvářecích strojů. Na 90 % jejich produkce nachází spotřebu na domácím trhu. Zbylá část, pouhých 10 %, je vyváženo na trh americký, německý či korejský.

Nahlédneme-li do statistik amerického Gardneru, v roce 2017 se na celém světě vyrobily obráběcí a tvářecí stroje v objemu cca 75 miliard USD. Z toho čínská spotřeba činila 30 miliard dolarů (meziroční nárůst o 7,5 %), následovalo USA s 8,7 mld. USD, Německo s 6,8 mld. USD a Japonsko s 6,2 mld. USD. Na zmíněné čínské spotřebě 30 mld. USD se domácí produkce podílela více než 21 mld., tedy za necelých 9 mld. USD byly stroje dovezeny (Japonsko, Německo a Tchaj-wan a tyto tři země vloni dohromady představovaly přes dvě třetiny dovozů). Česká republika byla dle statistik s překvapivým meziročním nárůstem 56 % (!) v dovozu na 10. místě s objemem 111 mil. USD.

Jak vidno z podrobného studia statistik, podíl domácí výroby na spotřebě rok od roku roste na úkor snižujících se dovozů. Bezesporu složitá situace, především pro japonské, německé a korejské importéry, ale přesto každé promile získaného čínského trhu v obratu exportéra představuje zásadní údaje, pro naše firmy nevyjímaje. A proto i na veletrhu CIMT díky opětovné podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu měla ČR statut oficiální účasti. Společná expozice českých firem byla realizována Veletrhy Brno. V letošním roce své stánky ve společné expozici měl TOS Varnsdorf a ReTOS, KSK Precise Motion, pochopitelně čínský Žďas, tradiční Škoda Machine Tool, Fermat, Pilana, velká rodina TOS Kuřim, ČKD Blansko-OS a Toshulin a překvapivě i Kovosvit MAS. Samostatné expozice v sousední hale měly Narex Ždánice, Dormer Pramet a Tajmac – ZPS prostřednictví svého dealera European Turning Technologies.

Pohled na společnou expozici České republiky, která se mj. těší velkému zájmu ze strany pořadatelů, a to především díky neutuchající činnosti ing. Bedřicha Musila ze Svazu strojírenské technologie, který je tradičně zván na slavnostní zahájení veletrhu se všemi poctami k tomu patřícími.

Zvolené strategie prezentace

I přes značný inovativní růst čínských firem je stále patrný rozdíl v přístupu mezi nimi a zahraničními vystavovateli. Zatímco domácí firmy jsou ve svých expozicích ryze pragmatičtí a nabízejí to, co „běžná“ čínská výroba aktuálně vyžaduje – tedy v ideálním případě CNC obráběcí stroj s robotickou obsluhou často tuzemské výroby (často prezentované na obrábění disku kol auta), evropské, japonské, korejské a USA firmy v rámci celosvětové marketingové strategie představovaly smart řešení, digitální výrobu, umělou inteligenci či nové byznys modely. Samozřejmě to pozornost Číňanů přitahuje, otázkou však zůstává efekt promítnutý do přímé reálná poptávky po těchto řešeních u běžných čínských výrobců, kteří jsou ve fázi modernizace či rozšíření stávající výroby s omezenými financemi. Samozřejmě se zde budují na zelené louce nové moderní výrobní prostory, ale technologie jsou dodávány v rámci projektů přímo, nikoliv skrze tendry následně vzešlé z návštěv nadnárodních expozic. Ty mají spíše efekt technické osvěty.

Pro doplnění mých úvah: Vloni během pekingského veletrhu CIMT organizovala naše čínská sesterská redakce MM setkání domácích výrobních firem, kde z úst managementu napříč velikostí a technické vyspělosti firem shodně zazněly dva názory: máme obrovské množství levné pracovní síly, které musíme nabídnout práci, a za druhé nelze stávající technologie ze dne na den „vymést“ a nahradit novými v konceptu digitální továrny.

Bezesporu je však otázkou času, kdy čínští výrobci začnou masivně investovat do řešení smart výroby. Lze očekávat, že v prvním kroku do bude ve společných OEM výrobách či joint venture se zahraničním kapitálem. Headquarters rozsetý po celém světě bude vyžadovat přímý on-line dohled nad efektivností výroby. Bezesporu se to pak stane standardem, shodně jako v USA či Německu, které je pro Čínu velkým inovačním symbolem. A proto zdejší vláda činí...

Pravděpodobně největší exponát letošního veletrhu CCMT. V hlavní roli společnost Wuhan Heavy Duty Machine Tool a její „gantry“ karusel ZH 5480 s průměrem stolu 6 300 mm, nosností 30 tun a pojezdem v ose Y 8 000 mm.

Focus on Digitalization

Čínská vláda vědoma si zdejší komparativní výhody spočívající v levné pracovní síle a klesajícím výkonu ekonomiky, spustila program na zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu a nazvala jej Made in China 2025. Klade si v něm za cíl do roku 2025 podíl lokálně vyrobených komponent a materiálů ve vyráběných produktech zvýšit na 70 %. Program se z velké části otevřeně inspiroval německou Industrie 4.0 a soustředí se na deset prioritních průmyslových segmentů, jako jsou např. nové pokročilé informační technologie, letecký průmysl, výroba automatizovaných obráběcích strojů a robotů, železničních dopravních prostředků nebo energetických zařízení. Pokrývá celé oblasti výrobního průmyslu, včetně procesů, standardů, ochrany práv duševního vlastnictví a rozvoje lidských zdrojů. Součástí plánu je rovněž zřízení celkem čtyřiceti nových výzkumných pracovišť do roku 2025.

Důležitým obchodním partnerem Číny je Korea. Proto nahlédněme i do strategie jihokorejské ekonomiky, která před necelými čtyřmi lety představila program Manufacturing Industry Innovation 3.0, který cílí na užívání moderních technologií v průmyslové výrobě a podporuje budování inteligentních továren. Společné investice soukromého a veřejného sektoru v celkové výši přesahující 750 mil. EUR mají za cíl do roku 2020 postavit 10 000 nových inteligentních továren.

Zpět do Šanghaje. Nosná témata vyvěšena na různých místech výstaviště byla v duchu digitalizace, propojování a inteligentní výroby a bezesporu přitahovaly pozornost čínských návštěvníků. Toto aktuální téma dne, která si našlo cestu z Německa doslova do celého světa, patří ke zdejším headlinům především u německých a švýcarských vystavovatelů. Dále byl veletrh ve znamení podpory efektivní výroby a její funkcionality, inteligentních technologií a v neposlední míře se snažil podporovat kreativitu a vynalézavost, o čemž svědčila i expozice opakovaně v MM Průmyslovém spektrum prezentovaného špičkového pekingského designového studia Purifying Design, které si za další rok připsalo na své konto nejedno z úspěšných realizací a s patřičnou hrdostí a elegancí je ve své expozici prezentovalo.

Renomované pekingské designérské studio Purifying Design je u konstruktérů pojmem. Spolupracují s těmi nejlepšími a výsledky práce formou modelů byly i zde prezentovány.

Celkovým překvapením byly menší expozice prémiových čínských společností, ale i nadnárodních koncernů jako DMG Mori, Okuma nebo Mazak. Například německý Trumpf zde chyběl, americký Haas Automation taktéž a italská Pama měla pouze malý informační stánek v porovnání s rozsáhlou expozici s velkou horizontkou vloni v Pekingu. Letošní ročník byl zajímavý i s ohledem na typy prezentovaných strojů – vedle tradičních obráběcích center (frézovací, soustružnická, multicentra) převažovaly karusely a portálová centra, naopak horizontky nebyly v expozicích tak často ke zhlédnutí. Stroje na aditivní výrobu neměly ve svých expozicích žádní světoví leadeři.

Velká pětka

Veletrhy tohoto charakteru jsou především barometrem demonstrující stav domácí produkce. Nejen návštěvníci zhlédnou expozice, ale i zahraniční vystavovatelé důkladně prozkoumávají exponáty čínských výrobců zpravidla ze své konkurenční komodity. Jejich kroky často směřují k těm inovačně nejvyspělejším, spadajícím do tzv. Velké čínské pětky, tedy firem Dalian Machine Tool Group (DMTG), Shenyang Machine Tool (SMTCL), Beijing No. 1 Machine Tool Plant (BYJC), Jier a Qiqihar Qinchuan Machine Tool. Vydejme se tam i my.

Čínské firmy byly umístěny v celém západním křídle, v pěti pavilonech výstaviště, a tak návštěvník, který přicházel z této strany neprodleně vstoupil do expozice QCMT&T Group neboli Shaanxi Qinchuan Machine Tool&Tool Group (podobně jako v severní části zahraničních vystavovatelů při vstupu do expozice DMG Mori).

Qiqihar vystavoval karusel s průměrem stolu 1 600 mm, nosností 8 tun a s max. výsuvem smykadla 1 200 mm. Vše řízeno Sinumerikem 840Dsl.

Vedle viditelně menších expozic vlajkových čínských výrobců bylo neočekávané další poznání. Bohužel přetrvávající obrovské finanční problémy s nesplacenými pohledávkami dlouhodobého charakteru řádově v desítkách miliard juanů a nesplácené státem vydané dluhopisy stály za tím, že největší čínská, z velké části státní společnost Dalian Machine Tool (DMTG), která vždy patřila bezesporu k tomu nej, co bylo možné zde v Číně na výstavách zhlédnout, a to jak co do velikosti expozice, tak i do počtu prezentovaných strojů, letos v Šanghaji nevystavovala. Firma s miliony čtverečních metrů výrobních ploch a dávající práci desítkám tisíc lidí se dostala do zásadních problémů a státní subvence v kontextu přetrvávajících ekonomických problémů země musely být zásadně tlumeny. Tato globální společnost má své akvírované firmy po celém světě ve více než 100 zemích, mj. např. Ingersoll či F. Zimmermann a řadu dalších... Čas ukáže, jak to vše dopadne.

Obecně se do existenčních problémů dostává mnoho čínských firem, jak soukromých, tak i státních – jako například společnost SMTCL, kterou údajně stát stále subvencemi podporuje. Tato ekonomická rizika se začnou projevovat ve zpomalení inovačního vývoje a technická vyspělost strojů a jejich řešení nepokračuje v předpokládaném modu. Otázkou je, zdali je to pro importéry v krátkodobém hledisku zpráva dobrá a zvýší jim podíl na trhu, či naopak z pohledu ekonomického vývoje Číny se jedná o časovanou bombu.

Expozice Kunming Machine Tool a detail frézovacího centra HoriMill 63. Firma spadá do skupiny SMTCL, která vznikla konsolidací několika tradičních čínských firem, včetně China Czechoslovakia Friendship Works (věhlasný Závod Československo-čínského přátelství). Výroba se realizuje ve třech závodech v čínském Shenyangu a Kunmingu a v německém Ascherslebenu (akvírovaný výrobce Schiess). Firma TOS Varnsdorf již 13. rokem provozuje s touto skupinou společný joint venture závod TOS Kunming. Skupina SMTCL společně s DMG Mori patří v současné době k největším výrobcům této komodity s průměrným ročním obratem blížícím se k 3 mld. USD. Pro informaci, roční produkce celé ČR v této komoditě představuje pouhou pětinu – 0,6 mld. USD.
Beijing No. 1 Machine Tool Plant (BYJC) v současné době představuje výrobce všech různých typů CNC obráběcích strojů a center a komponent. Specializují se dále na stavbu výrobních linek, ale i na konstrukci a výrobu geologických vrtných strojů. Není překvapením, že i „pekingská jednička“ za dobu své existence realizovala celou řadu akvizic světových firem – konkrétně jde o devět případů. Za všechny jmenujme rok 2005, kdy koupila německou společnost Waldrich Coburg. Společnost BYJC licenčně vyrábí stroje Okuma pro čínský trh.
Často byly u strojů prezentovány v plném provozu možnosti paletizace.
Kontrasty exponátů. Vše však má své kouzlo a krásu.

I přes rostoucí inovační potenciál čínských výrobců zdejší zákazník stále rozlišuje čtyři kategorie strojů dle teritoria – čínské, tchajwanské, evropské a japonské. A svůj výrobní park si v souladu s tímto rozdělením obsazuje dle potřebné náročnosti na přesnost a spolehlivost. Do vypisovaných tendrů pak oslovují konkrétní dodavatele spadající do výše uvedených kategorií.

V Číně v sektoru obráběcích a tvářecích strojů pracuje přes půl milionu lidí, kteří vytvářejí roční produkci kolem 25 mld. USD. Ta jde minimálně na vývoz, téměř vše se spotřebuje doma, a ještě jsou kapacity na dovoz ze zahraničí v objemu cca 9 mld. USD.

Strategie zdejších firem se stále nemění, především vyrábět pro domácí trh a zbytek exportovat. Vydělané prostředky pak investovat do nákupu světových firem v podílu málo přes 50 %, ale s rozhodujícími pravomocemi. Majitelé neprosperujících firem na nabídku většinou kývnou, nic jiného jim nezbyde, neboť jsou si vědomi, že jejich firma měsíc co měsíc ztrácí na své prodejní hodnotě. Taková byla a je taktika Made in China.

ÚSPĚŠNÝ ROK 2017

Česká republika se dle statistik s objemem 111 mil. USD. (pouhý 1 mil. USD tvářecí stroje) umístila na 10. příčce v dovozu na čínský trh. Znamenalo to meziroční nárůst o 56 % (!), který potvrzují reference oslovených firem během veletrhu CMMT. Společnost TOS Varnsdorf dle slov obchodního ředitele Miloše Holakovského v loňském roce dodala na čínský trh 10 strojů a dalších 20 bylo vyrobeno ve společném podniku v Kunmingu. Výrobce karuselů Toshulin ústy místního zástupce Petra Příkopa hodnotí loňský rok též velmi pozitivně, jelikož se jim podařilo realizovat velké projekty do aerospace a energetiky, které v rámci dlouhotrvajících tendrů čekaly na schválení. Taktéž firma Fermat dle slov obchodního ředitele Jana Ference hodnotí loňský rok velmi pozitivně a letos díky rozjednaným obchodním případům očekává dvojnásobný růst. Dodavatel kuličkových šroubů KSK Precise Motion prostřednictvím obchodního ředitele Antonína Kopřivy uvádí, že během roku 2017 své aktivity na čínském trhu výrazně zintenzivnili, nalezli vhodné teritoriální obchodní partnery a výsledky představovaly více než 100% nárůst a očekávání pro rok letošní jsou obdobné. V rámci společné české expozice se účastnila i firma Kovosvit MAS. Dle slov teritoriálního obchodně-technického zástupce Romana Mládka předchozí snahy firmy zde byly nesourodé a obchodním zástupcům chyběla technická fundovanost. Snahou je nyní kontakty „oprášit“, potřebné know-how předat a prodej podpořit i kvalitním servisem. Nadále platí vyhlášená strategie restrukturalizace firmy Kovosvit MAS se stěžejní koncentrací na evropský trh.

Roman Dvořák,Šanghaj, Čína

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #6
Kód článku: 180640
Datum: 06. 06. 2018
Rubrika: Servis / Reportáž
Seriál
Firmy
Související články
Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Související články
Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Co naznačila největší továrna na světě

Záruka dobrých obchodů, výkladní skříň pro mezinárodní trh, ukázka budoucnosti ve strojírenství – tak hodnotí vystavovatelé veletrh EMO Hannover 2017. Pod heslem Connecting systems for intelligent production představilo své novinky více než 2 200 vystavovatelů z 43 zemí. Tematické těžiště spočívalo v digitalizaci a propojení výrobních procesů. V centru pozornosti byly především výrobní postupy, stroje a zařízení pro zpracování a opracování kovů.

Hlavní trendy EMO Hannover 2017 očima výzkumníků

Hannoverský veletrh EMO je právem považován za výkladní skříň toho nejlepšího, co inovační týmy světových leaderů i jejich následovníků navrhli a v prototypech či již sériově nabízejí. Sektor výrobních strojů bývá na špici technického pokroku v oblasti strojírenství a udává směr dalším oborům, které jej následují. U nás má velkou tradici a není proto s podivem, že letos do Hannoveru zavítalo na 2 200 českých návštěvníků.

Moderní technologie v mechanice

Vyškovský výrobce teleskopických krytů, kapotáží a jiných výrobků z plechu firma Hestego společně se svojí sesterskou společností KSK Precise Motion, kuřimským výrobcem kuličkových šroubů, uspořádali pro své zákazníky a dealery z tuzemska i zahraničí Technický open house. Během třech dní se této akce zúčastnila celá řada návštěvníků z Německa, Rakouska, Švýcarska, Itálie, Turecka, Ruska, Polska a dalších zemí, kteří využili pozvání a nahlédli tzv. pod pokličku technického rozvoje a výroby samotné. Naše redakce byla též přítomna, a tak vám přinášíme malé poohlédnutí.

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Z garáže až na vrchol v PVD technologii povlakování

Pavel Holubář je ředitelem průmyslové společnosti SHM. Tato zkratka značí Super Hard Materials, a to je přesně to, o co tu jde. Zjednodušeně řečeno jde principiálně o fyzikální metody nanášení tenkých vrstev na nástroje, kdy nanesená několikamikronová vrstva dává materiálu zcela jiné mechanické vlastnosti. Především podstatně prodlužuje jeho životnost. Jaká byla 25 let trvající cesta až na samotný vrchol, kdy technologie firmy SHM jsou v současné době rozesety ve 35 zemích světa? O tom – a nejen o tom – jsme si s Pavlem Holubářem povídali.

CIMT Peking, Část 2. Win Together

Podtitul veletrhu CIMT 2019 byl: 融合共赢 智造未来. Musíte uznat, že motto veletrhu je v této pro nás exotické podobě zahaleno značným tajemstvím. Dáte-li větu do automatického překladače, výsledná myšlenka zní: fúze a výhra. Jednoduchá slova, divný obsah - tento způsob nalezení významu věty opravdu není žádná výhra. Proto se o nápravu "ztráty v překladu" pokusíme v druhém vstupu z veletrhu, ve kterém se tentokrát podíváme i za technikou.

Úspěšné dny otevřených dveří

Ve druhý dubnový týden 2019 pozvala společnost Grob-Werke hosty na letošní první firemní výstavu do svého sídla v Mindelheimu. Přibližně 400 pozvaných zákazníků a hostů kvitovalo inovativní produkty, praktické ukázky, odborné přednášky a zajímavé komentované prohlídky firmy.

Strojírenské fórum 2018: Zaměřeno na nové technologie a materiály

Příběh pátého ročníku Strojírenského fóra se začal psát 10. května 2018 na půdě Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně konferencí na téma moderní výrobní technologie a materiály s důrazem na aditivní výrobu z velké části kovových materiálů a na inovativní aplikace kompozitních materiálů. Na sto účastníků z řad výrobní a akademické sféry vyslechlo na 13 přednášek a následně v pozdních odpoledních hodinách se větší část z nich odebrala na exkurzi po šesti VaV pracovišťích zaměřených na nové technologie. Plný den poznání a nových setkání. Pojďme se k němu vrátit fotoreportáží.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit