Témata
Reklama

Česká expozice společné účasti na veletrhu CIMT je stejně jako v předchozích ročnících realizovaná specializovaným úsekem a. s. Veletrhy Brno a organizovaná pod patronací Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Nutno podotknout, že letošní expozice, i když po dlouhé době beze strojů, byla po designové stránce s ohledem na její kompaktnost velmi povedená. Možná právě proto, že ji netříštily volné otevřené plochy kolem stroje.

Tento článek je součástí seriálu:
Světové veletrhy obráběcí techniky
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec nedostudoval kombinovanou formu doktorského studia (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Ve společné expozici, pro změnu ve východní části výstaviště (předloni nás ještě zřejmě pokládali za Západ a byli jsme v západní části výstaviště mezi Němci, Italy, Švýcary, …), se letošního ročníku účastnily české firmy (abecední pořadí) Fermat, Gearspect, Pilana, Škoda Machine Tool, Šmeral Brno, Strojírna Tyc, TOS Kuřim a ČKD Blansko, TOS Varnsdorf a TOS Olomouc, Toshulin a tradiční Žďas. Všichni zde mají čínské obchodní zástupce či na místě operující Čechy. Bez znalosti čínštiny nedojde ani k prvotnímu jednání, natož k řešení možného obchodního případu. Naše komodita obráběcích a tvářecích strojů je v Číně etablovaná a oblíbená, český vývoz zde má více než šedesátiletou tradici. Konkurence však každým rokem sílí a polevení v aktivitách znamená ztrátu pozice, ratingu.

Druhý den veletrhu se konal Czech Business Day, který zahájil zástupce MPO Vladimír Bomerovič. Přítomen byl i viceprezident čínské asociace CMTBA profesor Wang Liming, který ve své krátké řeči mj. vzpomenul konkrétní české značky etablované na čínském trhu. Na jeho slova navázal Bedřich Musil ze Svazu strojírenské technologie, matador a znalec čínského trhu a prostředí, který zde působí už třicet let. Čínským hostům představil komoditu českých výrobců, jejich zdejší aktivity a dosažené úspěchy a závěrem pak zdůraznil důležitost takových akcí, jako je právě CIMT.

Reklama
Reklama


Druhý den veletrhu se konal Czech Business Day, který zahájil zástupce MPO Vladimír Bomerovič. Přítomen byl i víceprezident čísnké asociace CMTBA proesor Wang Liming, který ve své kráké řeči mj. vzpomenul konkrétní české značky etablované na čínském trhu.

Na slova Wanga Liminga navázal Bedřich Musil ze Svazu strojírenské technologie, který je již více než třicet let matadorem a znalcem čínského trhu a prostředí. Čínským hostům představil komoditu českých výrobců, jejich zdejší aktivity a dosažené úspěchy. Závěrem zdůraznil důležitost takových akcí, jako je právě CIMT.

Díky aktivitám celé řady dobrodruhů, kteří zde v sektoru obráběcích strojů začali působit před dvaceti třiceti lety odříznuti daleko od svých domovů za neexistence současných komunikačních prostředků (za všechny jmenujme právě pana Musila), měl v Číně pojem Made in Czechoslovakia velký zvuk. Na něj nedávno navázali následovníci – lidé a jejich stroje: Škoda Machine Tool, Žďas, TOS Kuřim či ČKD Blansko, TOS Varnsdorf, Toshulin či Fermat. Plzeňský výrobce velkých strojů značky Škoda má zde v působení na čínském trhu dlouholetou tradici díky aktivitám tehdejšího ředitele Ing. Janouška. Ten českou produkci nyní hájí v barvách společnosti Fermat, která je za léta spolupráce též znalým subjektem čínského trhu (mj. díky spolupráci s SMTCL). TOS Varnsdorf svoji výrobu v joint venture společnosti v Kunmingu vloni prodloužil o dalších deset let a letos v lednu dokonce zahájil výrobu obráběcích center na Tchaj-wanu ve společné firmě TOS Litz. Hulínský výrobce karuselů Toshulin své zájmy zde háji díky erudovanému Petru Příkopovi, který svojí brilantní znalostí čínštiny je v jednáních taktní a zároveň nekompromisní. Toshulin má svoji kancelář v Šanghaji a finišují dodávku strojů pro zdejší výrobu pro Airbus. Stanislav Hrdina z firmy Žďas na čínském trhu operuje od roku 2000 a za tu dobu sem jejich firma dodala desítky strojů a řešení pro technologie tváření a lisování.

A ve výčtu bychom mohli pokračovat – karusely z Blanska, portály z Kuřimi, lisy ze Šmeralu, ozubárenské stroje z Gearspectu. Všechny tyto firmy se vydávají do tvrdého konkurenčního boje se zahraničními nadnárodními koncerny a zejména se stále zkušenějšími čínskými výrobci, kteří si osvojují moderní technologie.


Pohled na společnou účast 11 českých firem na pekingském veletrhu CIMT 2017. Paradoxně největší plocha měla expozice před šesti lety, kdy se nejednalo o tzv. oficiální účast. Za stavbu expozice, stejně jako ročníky předešlé, zodpovídá společnost Veletrhy Brno, která v čele s vedoucím příslušné skupiny Michalem Čechurou zde tradičně odvádí profesionální práci.

Inspirující zkušenosti

Situace na čínském trhu se během předchozích dvou až tří let zásadně měnila. Ekonomika rostla polovičním tempem, než předpokládaly oficiální prognózy. Důvodem jsou kroky zdejší vlády k omezování závislosti na zpracovatelském průmyslu, vývozu a neefektivních výdajích na infrastrukturu. Místo toho usiluje o větší závislost růstu na službách a soukromé spotřebě. Změny jsou však pomalé a promítají se do investic. Země se tak potýká se snížením průmyslové výroby a rostoucí mírou zadlužení. Dalším zásahem je současný boj proti korupci, který investice také oddaluje. Jak tento fakt ovlivňuje naše exportéry v komoditě výrobních strojů?

O rozhovor jsme v rámci veletrhu CIMT požádali majitele společnosti TOS Varnsdorf Jana Rýdla ml. a obchodního ředitele Miloše Holakovského, dále majitele společnosti Fermat Jiřího Ference spolu s jeho obchodním ředitelem pro čínské teritorium Lubošem Janouškem a zástupce další etablované firmy na čínském trhu – Žďas – a jejího ředitele pro klíčové projekty a zákazníky Stanislava Hrdinu.

MM: Jak se odráží zpomalení čínské ekonomiky v posledním období na investicích zdejších firem do nových technologií? Jak tento fakt ovlivňuje vaše aktivity zde?

Rýdl ml.:
Od začátku letošního roku pozorujeme výrazné oživení poptávky po našich strojích. Nejsme tedy ve fázi, že nás zpomalení čínské ekonomiky brzdí v rozvoji. Vzestup je citelný od 4Q loňského roku.

Holakovský: Tvrzení pana Rýdla mohu konkrétně deklarovat. V současné době TOS Varnsdorf společně s čínským joint venture TOS Kunming eviduje 30 objednaných strojů pro zdejší trh. V porovnání s loňským rokem se jedná o 50% nárůst.

Hrdina: Zpomalení čínské ekonomiky, ekonomická situace na zdejším trhu a různá nařízení čínské vlády v roce 2015 a v roce 2016 společnost Žďas poznamenala zcela zásadním způsobem. Poptávka po našem zařízení poklesla o více než 50 %. Naše konkurence ještě více vyhrotila cenovou válku a nabízela zařízení za dumpingové ceny. Situace se z hlediska nových poptávek a projektů začala zlepšovat na konci loňského roku a doufejme, že i díky tomuto navážeme na úspěchy z minulých let. K čínskému trhu shlížíme pozitivně a předpokládáme zvýšení a zintenzivnění našich aktivit.

Janoušek: Zdejší situace se projevila na zklidnění trhu, registrovali jsme méně poptávek, situace zde byla složitější. Podle dostupných informací firmy řešily změny týkající se transformací do soukromých rukou či kombinovaného vlastnictví, které přetrvávají dodnes. Letošní ročník veletrhu CIMT nám naznačuje, že již bylo docíleno určitého minima, situace se stabilizuje a mezi zákazníky, především z privátního sektoru, je lepší nálada, než byla v předchozím období.

Ferenc: Ve státním sektoru ke stabilizaci zatím ještě nedošlo. Probíhá zde boj proti korupci, což způsobuje oddalování projektů. Lidé s rozhodovacími pravomocemi se bojí cokoliv rozhodnout, a tak se neinvestuje. Říká se, že každá vlna boje proti korupci sníží HDP o více než 1 %. Prodlužuje se čas – to, co se dříve rozhodlo za dva měsíce, trvá nyní dva roky. Z jednání s partnery máme potvrzeno, že státní sektor na severu Číny je stále obchodně pasivní. Jižní část je opačná, zde dochází k velkým investicím.

Janoušek: Ano, to je zajímavý postřeh. Jižní provincie Guangdong byla historicky centrem výroby spotřební elektroniky a bílého zboží a zdejší zástupci nám potvrdili, že tato komodita je zde na ústupu a začíná se zde rozvíjet výroba strojních dílů a forem pro automobilový průmysl. Portfolio zdejších firem se během krátké doby změnilo

MM: Jaká je úroveň vyspělosti zdejší výroby, nasazování nových technologií, digitalizace a automatizace výroby atd. v kontextu s evropským směrem Industry 4.0?

Hrdina:
Úroveň výroby, kvalita a technologická kázeň se za poslední roky v Číně výrazně zvýšily. Je zde patrná snaha se přiblížit evropským standardům. Ne všem firmám se to daří, přesto počet úspěšných a rozvíjejících se firem roste. Vždyť právě investice do nových technologií a zařízení jsou v Číně podle našeho názoru nejvyšší ze všech průmyslových zemí. Nevýhoda čínských podniků spočívá v nedostatku kvalifikovaných a technologicky se přizpůsobivých pracovníků.

Holakovský: Rozvoj a pokrok v automatizaci je znát i zde, i když ne v takových intencích, jako to vidíme v Evropě. Probíhá to zde jaksi přirozeně, bez žádné výrazné medializace. Často se naši zákazníci ptají na možnost propojení našich strojů do automatického systému sledování vytížení stroje. Hlavní problém je v infrastruktuře pro přenos velkých dat. Problémem je například i připojení dálkové diagnostiky mimo daný závod.

Rýdl ml.: Akcent na Průmysl 4.0, který je u nás vnímán jako velké téma, zde na CIMTu nijak nerezonuje, viděli jsme pouze odkaz na tuto iniciativu v jedné expozici. Není to o headlinech, ale o konkrétních řešeních. Nabízíme námi vyvinutý komfortní systém pro obsluhu stroje TOS Control. Věříme, že zdejší zákazníci to ocení, neboť jim jsou smart řešení velmi blízká z každodenního života. Využití systému je pro sdílení dat v rámci firmy, přenášení programů, výkresů atd.

Janoušek: Moje optimistická prognóza vychází z toho, že Číňané jsou v oblasti používání elektrotechniky a elektroniky daleko vpředu a nikdy se moderních technologií nebáli. My jsme v tomto konzervativnější, nad vším moc přemýšlíme. Úroveň provozů je zde rok od roku vyšší. Nedávno jsme navštívili jednoho našeho zákazníka a setkali se s velmi moderním provozem CNC strojů s vícestrojovou obsluhou.

Ferenc: Ze 40 strojů vybavených dálkovou diagnostikou, které jsme na zdejší trh dodali, není do sítě připojen ani jeden. Neexistuje zde zatím dostatečná infrastruktura, která by umožnila přenášet potřebná data. Praxe pokulhává za realizací. Ale jak víme, Číňané jsou velmi pružní a za dva roky může být vše úplně jinak.

MM: Jaké aspekty zdejšího trhu ovlivňují váš byznys?

Ferenc: Klady ve spolupráci s čínským partnerem převažují nad negativy. I když slovo platí, je třeba vše podložit smlouvou. Bohužel, jako všude jinde i zde existují výjimky. V souvislosti s doznívajícími problémy v ekonomice existují projekty, které již trvají poměrně dlouho. Máme obavy z privátního sektoru, který je citlivější na změny, a je třeba ohlídat zajištění posledních plateb. Firma, která se jeví zdravě, zaplatí zálohu, ale v průběhu realizace se situace ve firmě změní a může nastat riziko, že stroj neodebere. Je třeba pojistit případ proti riziku. Pro úsporu prostředků může firma vyvolat umělý problém, aby nevyplatila poslední platbu. Je třeba být stále obezřetný v otázce duševního vlastnictví, které je zde vnímáno jinak než v Evropě. Co u nás není košer, zde je standardem. Mnoho věcí již okopírovali, a tak se situace již částečně zklidnila, ale přesto je nutné mít se na pozoru.

Janoušek: S Číňany se nám spolupracuje velmi dobře, jsou otevření, pracovití. Pokud je něco zaujme, začnou se tomu věnovat, nastartuje se komunikace a výsledky se relativně brzy dostaví. Na rozdíl od Indie, kde je to běh na dlouhou trať.

Rýdl ml.: Čínský trh je odlišný především díky své kultuře a jiné mentalitě lidí. Trh jako takový je vztahovým trhem a tak předpokladem úspěchu je schopnost nalézat potřebné kontakty a vytvářet vzájemné obchodní a lidské vztahy. Nám, Evropanům, se zde vztahy samozřejmě vytvářejí obtížněji než domácím.

Holakovský: Pro úspěch na čínském trhu je velice důležité nalézt správného partnera. Vzájemnou důvěru nelze vybudovat během jedné návštěvy. Vztahy a partnersví se budují mnoho měsíců, samozřejmostí jsou nezbytné společenské večeře, ke kterým patří i předávání dárků.

Hrdina: Především jde o kvalitu a cenu našich výrobků, o konkurenční prostředí, úroveň ekonomiky a z toho vyplývající investice a v neposlední řadě o kvalitu našeho zdejšího zástupce.

MM: V čem jsou zdejší výrobci pro vás nejvíce konkurenční?

Hrdina: Vedle ceny je rovněž důležitá i měna, ve které je vypsán konkurz – místní měna RMB je pro zdejší firmy velkou výhodou. Dále je nutné uvést postupně se zvyšující kvalitu zdejší výroby, kratší dodací termíny, místní vazby na „decision makers“.

Rýdl ml.: Největší výhodou čínských výrobců je především to, že jsou na svém domácím trhu. To platí o všech trzích. Zde v Číně se k tomu přidává i zcela odlišná kultura, jejíž pochopení nám Evropanům chvíli trvá. Ale i zde platí, že zákazníka musíme především přesvědčit kvalitou našich produktů a služeb.

Holakovský: Naší výhodou je, že nejsme na zdejším trhu nováčci, naše dceřiná společnost TOS Kunming zde byla založena již před 13 lety. Pro ještě větší zviditelnění na asijském trhu jsme letos založili na Tchaj-wanu další společný joint venture TOS Litz, odkud vedle Číny chceme dodávat stroje do Indonésie, Malajsie, Thajska či Vietnamu. Budou se zde vyrábět především obráběcí centra a chceme také využít vztahů a distribučních sítí, které zde má již vybudovány náš partner.

Ferenc:
Kvalita místních výrobců se zvyšuje. Samozřejmě neustále monitorujeme zdejší výrobce, od nich si stále udržujeme, byť zmenšující se náskok. Rád bych uvedl příklad z reality obchodu. V našem oboru v 80 % výběrových řízení na zdejším trhu mezi sebou soutěží čínští výrobci, ve zbývajících 20 % pak výrobci z Japonska, Evropy a USA. Pokud vystupujeme do výběrového řízení, tak do onoho 20% podílu.

Janoušek: Místní výrobci mohou zákazníkovi vedle zajímavé ceny nabídnout podstatně kratší dodací termín – minimálně odpadá čas dopravy stroje od výrobce v ČR k zákazníkovi do ČLR. Důležitá je otázka kvality. Dosud existující poněkud nižší kvalitu vykompenzují „místní“ včasným servisem, který jako domácí dodavatelé dokážou pružně zajišťovat. To jsou pro nás výzvy, abychom si zachovali konkurenceschopnost, což znamená neustále hledat cesty ke snižování nákladů, zkracování termínů a zároveň se snažit o nová technická řešení a udržovat kvalitu na co nejvyšší úrovni.

MM: Jak vám pomáhají současné pročínské iniciativy České republiky ve vašem byznysu? Vnímají vaši zdejší obchodní partneři tyto kroky? Hovoří se zde o nich, či jsme pouze zrnkem v hromadě písku?

Rýdl ml.: Pro běžný obchod žádný efekt z mého pohledu nezaznamenáváme. Neočekávám, že by nám vláda měla pomáhat v hledání obchodních příležitostí, za to jsme si zodpovědní sami. Tak to vnímám. Vláda by skrze zahraniční politiku neměla vytvářet nepříznivé prostředí pro podnikání a to se naštěstí zde v Číně neděje.

Holakovský: Naši čínští partneři velmi silně vnímají pozici prezidenta Zemana zde v Číně a jeho osoba je vnímána velmi dobře.

Hrdina: Naše největší konkurence pochází z Německa, Itálie, USA a Velké Británie a pochopitelně vlády všech těchto zemí se snaží lobbovat za své firmy na perspektivních trzích, čínský nevyjímaje. Přesto mohu ze svých zkušeností říci, že vliv v současné době „nadstandardně dobrých“ vztahů nám k získání konkurenční výhody nijak nepomohl.

Ferenc: Každé pozitivní zviditelnění vzájemné vazby je v byznysu dobře vnímáno. Naši zákazníci pozitivně vnímají aktivity České republiky, znají prezidenta Zemana, znají krtečka. Dělá to zde dobré promotion. Bezesporu cestovnímu ruchu pomohlo zprovoznění přímého letu z Pekingu a Šanghaje do Prahy. Ale obecně Číňané neřeší, co se děje v okolním světě, neboť svět je jejich země. Japonsko je zde však tradičně bojkotováno, lidé demonstrují, bojkotují se nákupy japonské produkce.
Janoušek: V oblasti česko-čínských vztahů se toho v posledních letech udělalo opravdu hodně. Nejen v oblasti byznysu, ale také ve sportovní a kulturní oblasti. Při setkání s partnery máte společné náměty pro zahájení neformální diskuze. Když referuji o návštěvě představení čínské opery v ČR, zabere to a lépe se pak posuneme k obchodním záležitostem. Nechci opomenout, že se velmi zpružnil systém udělování víz, jak pro nás, zástupce českých firem, tak i pro naše čínské partnery a zákazníky. Tento krok byl vnímán oběma stranami velmi pozitivně.

MM: Děkuji vám za rozhovor, za reprezentaci České republiky a přeji mnoho úspěchů na tomto náročném trhu.

Roman Dvořák, Peking

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #6
Kód článku: 170630
Datum: 07. 06. 2017
Rubrika: Servis / Reportáž
Seriál
Firmy
Související články
CIMT je v Číně, Čína je na CIMTu

Při letošním ročníku došlo na CIMT k významné změně. Evropští i američtí vystavovatelé byli přemístěni z hal tzv. západních do východních. Proč, to se mi nepodařilo zjistit. V reportáži před čtyřmi lety jsem umístění evropských a asijských firem popisoval s notnou nadsázkou, a tak si tuto změnu vysvětluji po svém – vystavovatelé si přečetli mé zpravodajství z výstaviště?. Také platí, že není pavilon jako pavilon. Standardy úklidu v halách, stravovacích prostorech, na toaletách byly v pavilonech, kde byla německá a švýcarská expozice, bližší evropským zemím než asijským. A o tom je jedna z čínských mentalit – jaké standardy mají být, ty jim musejí být ukázány, resp. nadiktovány či nařízeny.

Made in Asia

Třináctý ročník výstavy China International Machine Tool Show se opět nesl v duchu změn, které v Číně delší dobu probíhají. Čeští škarohlídi se ve zprávách „radují“, že růst Číny v minulém kvartále zpomalil. A hned udávají čísla ze 7,4 na 7 procent. Zajisté katastrofální – sarkasmus. V tomto textu se dostaneme k některým aspektům i konkrétním objektům vystavované výrobní techniky, kterých si letos stálo za to všimnout.

MSV představí svět budoucnosti

Mezinárodní strojírenský veletrh vstupuje do svého již 61. ročníku. Během let se z něj stal nejrenomovanější oborový veletrh. Je tedy jasné, že řídit jej tak, aby renomé neztratil, není nic snadného a vyžaduje to člověka nejen schopného, ale i zkušeného. Současný ředitel, Ing. Michalis Busios, bezesporu splňuje obojí. Dokladem je skutečnost, že pro veletrh úspěšně pracuje již od roku 2008.

Související články
Cíle a píle jsou tím, co mě žene stále kupředu

Martin Šula, majitel společnosti MSR Engines, založené roku 2004, vyrábí motorizovaná surfovací prkna JetSurf. Zajímavé na tomto projektu je, že úplně všechno vzniká v Brně – Střelice, kam se firma nastěhovala před dvěma lety. Tak se podařilo zvýšit plánovanou kapacitu na 1 500 výrobků ročně. Ale hned první rok zde vyrobili 1 200 surfovacích prken. Firma už ale přistavěla další objekty a hodlá se rozšiřovat i nadále.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Komodita Machine Tool je japonskou jistotou. Jak dlouho?

Japonsko. U Evropana tato destinace stále vyvolává pocit neznáma a určitého tajemna. Je to země kruté historie ovlivněné přímo i nepřímo lidskými rozhodnutími, jenž zanechaly v celé řadě generací znatelný šrám projevující se uzavřeností a prvotní osobní nedůvěřivostí a i určité váhavosti projevující se například z obavy ze sdělení negativního názoru spoluřečníkovi, aby se případně necítil uražen. V komunitě Japonců jste pokaždé udivováni obrovskou vzájemnou úctou a respektem. Budiž jejich chování vzorem pro ostatní národy.

Formárenský veletrh se blíží

Již třetí ročník formárenského veletrhu Moulding Expo v druhé polovině května bude hostit výrobce forem a nástrojů a dodavatelé potřebných technologií ve Stuttgartu. Pořadatelé sezvali novinářskou obec do slovinské Lublaně, kde prozradili několik detailu o blížícím se veletrhu. Součástí tiskové konference byla také návštěva místních nástrojáren a výzkumného centra pro formárenství.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Spjato s regiónem, otevřeno pro celý svět

Aktuálním tématem současné doby jsou diskuze o lokálních ekonomikách, jejich vlivu na inovační potenciál, vytváření firemní kultury a rozvoj podnikatelského prostředí. Jejím velkým zastáncem a propagátorem je profesor Milan Zelený. Učíme se od Baťů a jejich metody bychom měli s potřebnou modifikací upravovat pro naši dobu. Nedávno jsem měl možnost navštívit německého výrobce obráběcích strojů, společnost Hermle, která mojí optikou pohledu splňuje znaky lokální výroby s globální působností. Na každém kroku to bylo znát.

Obráběcí stroje pro produkční výrobu

Po sérii článků v minulém vydání se v posledním poohlédnutí po letošním hannoverském veletrhu EMO věnujeme důležité oblasti, a to jednoúčelovým strojům. I v letošním ročníku byla část expozic věnována této komoditě pro produkční výrobu a my se podíváme, co trh zákazníkům nabídl. Proč? Menším dílem proto, že se jim dlouhá léta autor (nejen) profesně věnuje, dílem podstatným proto, že jsou na nich „bytostně“ závislé veškeré obory nejen strojírenské či technické, ale i stavebnictví, telekomunikace, zdravotnictví a další.

Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Co naznačila největší továrna na světě

Záruka dobrých obchodů, výkladní skříň pro mezinárodní trh, ukázka budoucnosti ve strojírenství – tak hodnotí vystavovatelé veletrh EMO Hannover 2017. Pod heslem Connecting systems for intelligent production představilo své novinky více než 2 200 vystavovatelů z 43 zemí. Tematické těžiště spočívalo v digitalizaci a propojení výrobních procesů. V centru pozornosti byly především výrobní postupy, stroje a zařízení pro zpracování a opracování kovů.

Moderní technologie v mechanice

Vyškovský výrobce teleskopických krytů, kapotáží a jiných výrobků z plechu firma Hestego společně se svojí sesterskou společností KSK Precise Motion, kuřimským výrobcem kuličkových šroubů, uspořádali pro své zákazníky a dealery z tuzemska i zahraničí Technický open house. Během třech dní se této akce zúčastnila celá řada návštěvníků z Německa, Rakouska, Švýcarska, Itálie, Turecka, Ruska, Polska a dalších zemí, kteří využili pozvání a nahlédli tzv. pod pokličku technického rozvoje a výroby samotné. Naše redakce byla též přítomna, a tak vám přinášíme malé poohlédnutí.

Perspektivy asijských trhů

Čína se v roce 2009 stala největším výrobcem obráběcích a tvářecích strojů na světě a o dva roky později dosáhla své dosavadní největší produkce v historii v hodnotě 29,5 mld. dolarů. Od té doby tři roky po sobě dochází k postupnému poklesu až na loňský objem 23,8 miliardy dolarů v poměru 6:4 ve prospěch obráběcích strojů. Vzhledem k povaze čínského trhu obráběcích strojů a ochazování jeho hospodářství lze očekávat další pokles v produkci a spotřebě i v letošním roce 2015.

Tovární výroba bez produkce odpadu

Zlepšení podmínek pro zaměstnance i pro obyvatele města slibuje americká společnost Procter & Gamble, která vstoupila na československý trh v roce 1991, kdy odkoupila od Fondu národního majetku závod Rakona Rakovník. Zástupci firmy hovoří o moderní výrobě na nových automatických linkách a nulovém spotřebním odpadu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit