Témata
Reklama

Prezentace vysokých škol na IMT 2006

22. 11. 2006

Během veletržního týdne se v Rotundě pavilonu A konala prezentace výsledků prací studentů českých technických škol. Celkem se výstavy nazvané Nové technologie strojírenské výroby - Obrábění a tváření zúčastnilo pět strojních fakult různých vysokých škol, konkrétně ČVUT v Praze, TU v Liberci, VŠB v Ostravě, VUT v Brně a ZU v Plzni, a dále Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii při ČVUT. Každý subjekt prezentoval na posterech velikosti A0 šest prací. Organizátory této výstavy byly Veletrhy Brno, a. s., Svaz výrobců a dodavatelů strojírenské techniky, agentura Czechinvest a náš časopis, který zároveň při pondělním slavnostním udílení Zlatých medailí MSV a IMT ocenil na návrh hodnotitelské komise tři nejlepší práce. Objektivní hodnocení předložených prací bylo velmi obtížné, neboť předložené práce byly rozdílného rozsahu a je za nimi velmi rozdílné zázemí, ze kterého samozřejmě vycházejí. Komise hodnotila tyto práce zejména z pohledu "neotřelosti témat", potřebnosti témat pro praxi, obecných současných problémů (ekologie, energetická náročnost) a přístupu jednotlivých řešitelů.Náplň a důvod realizace těchto prací, využití získaných poznatků v praxi a představení jejich hlavních řešitelů vám přinášíme v následujících příspěvcích.

-dvo-

Tento článek je součástí seriálu:
Světové veletrhy obráběcí techniky
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

1. místo

Téma: Nová návrhová metodika obráběcích strojů

Dnešní globální konkurence vyžaduje neustálý růst kvality a užitných vlastností výrobků při současném zkracování vývoje, tedy doby do uvedení na trh. Těmto protichůdným požadavkům lze vyhovět zvýšenou efektivností návrhových postupů, neboť pravděpodobnost získání optimálního řešení roste s možností generovat a vyhodnotit velké množství variant řešení při stejné nebo kratší době návrhu. Složením řady výsledků výzkumu v Ústavu mechaniky, biomechaniky a mechatroniky Fakulty strojní ČVUT v Praze vznikla nová návrhová metodika pro obráběcí stroje.

Reklama
Reklama
Reklama

Dekompozice návrhového prostoru

Tradiční návrhové postupy používají dlouhé iterační smyčky, které se postupně uzavírají pro jednotlivá kritéria. V případě velké vzájemné závislosti návrhových parametrů se návrh stává téměř neřešitelným. Výsledkem výzkumu v integrovaném inženýrství se podařilo provést rozklad návrhového prostoru do hierarchie oblastí - "ostrůvků", v nichž probíhá většina iterací (např. oblast geometrického, strukturálního a pohonového konfliktu). Návrhových iterací mezi oblastmi je podstatně méně. Výpočtová složitost návrhu se tak s užitím globálních výpočtových nástrojů podstatně sníží.

Rozklad návrhového prostoru (nahoře) do hierarchie oblastí – tzv. ostrůvků (dole)

Globální výpočtové nástroje

Dalším důležitým výsledkem výzkumu jsou globální výpočtové nástroje. Tradičně se v mechanice řeší přímá úloha, kdy se ze vstupních proměnných (např. síly) určují výstupní proměnné (např. zrychlení pohybu), nebo inverzní úloha, kdy se z výstupních proměnných (např. požadovaného pohybu) určují vstupní proměnné (např. potřebná síla). Při návrhu však potřebujeme řešit globální úlohy, kdy se z intervalu vstupních (výstupních) proměnných (např. interval dosažitelných momentů pohonu) určuje interval výstupních (vstupních) proměnných (např. oblast dosažitelných rychlostí a zrychlení pohybu). Takové úlohy řešíme při návrhu v oblasti dynamiky, tuhosti, modálních vlastností a jiných parametrů. Jejich cílem je určit mechanické vlastnosti návrhu v celém pracovním prostoru za zlomek času, kterého je třeba při použití běžně používaných postupů řešení přímých a inverzních úloh. V případě dynamiky se podařilo nalézt postupy, které přímo z pohybových rovnic bez simulace pohybu určují hranice oblasti dosažitelné dynamiky. V případě tuhosti a modálních vlastností se využilo velmi účinných metod kondenzace modelu a automatického propojování strukturních modelů dílčích komponent stroje v jednotlivých polohách v pracovním prostoru místo ručního spojování dílčích podrobných modelů v jedné nebo několika polohách. Při sestavování tak odpadají časově náročné manuální operace, které bývají tradičně prováděny pro jednu konkrétní polohu. K objektivnímu zhodnocení chování je však třeba několik stovek až tisíců takových poloh. Místo určení jedné či několika hodnot je určena mapa mechanické vlastnosti v celém pracovním prostoru za zlomek výpočetního času potřebného při tradičním postupu.

Pareto množinaa generovaných variant

Vícekriteriální optimalizace

Každá úloha inženýrského návrhu je úloha vícekriteriální, a pro návrh obráběcích strojů to platí snad ještě více. Jednotlivá kritéria inženýrského návrhu jsou většinou protichůdná. Řešením tohoto konfliktu je nalezení Pareto množiny pro vícekriteriální optimalizační úlohu a volba vhodného výsledného řešení v této množině. Pareto množina představuje hranici dosažitelných hodnot jednotlivých kritérií s podstatnou vlastností, že zlepšení jednoho kritéria nutně vede ke zhoršení jiného kritéria a naopak. Vezmeme-li za příklad obráběcí stroje, tak při zvyšování tuhosti dochází k nárůstu hmot a to vede k současnému snižování dynamických vlastností s nutností použít silnější pohony. Pokud jsou oba takovéto parametry klíčovými, nezbývá než vybrat kompromis. Velmi účinné určení Pareto množiny při vícekriteriální optimalizaci je umožněno právě vyvinutými globálními výpočetními nástroji ve spojení s genetickými algoritmy. Tradiční postupy optimalizace obvykle narážejí na problém mnoha lokálních extrémů. To lze překonat užitím genetických algoritmů, které jsou sice necitlivé na lokální extrémy, ale které jsou náročné na počet vyhodnocených variant. Zde se právě uplatní globální výpočetní nástroje, které v krátkém čase vyhodnotí velké množství případů. Navíc je smysluplné vyhodnocované varianty uchovat a určovat z nich nové poznatky o vazbách mezi návrhovými vlastnostmi. Určování Pareto množiny má vedle výpočtové složitosti také problém se znázorněním výsledků ve vícerozměrných prostorech. Byly proto také vyvinuty nové metody zpracování a vizualizace výsledků vícekriteriální optimalizace.

Znovupoužití znalostí generovaných a používaných při různých fázích tvorby a použití simulačního modelu

Virtuální prototypy

Analogií globálních výpočetních nástrojů pro posouzení celkových dynamických interakcí v obráběcím stroji je virtuální prototypování. Simulační nástroje dnes umožňují simulovat a optimalizovat celý stroj od řízení přes pohony po poddajná tělesa v podobě virtuálního prototypu.Znalostní podpora inženýrského návrhu Inženýrský návrh lze urychlit užitím znalostí z minulých případů návrhu. Při inženýrském návrhu vznikne řada poznatků, z nichž je obvykle většina nezaznamenána, a tak pro budoucí znovupoužití ztracena. Příkladem může být právě vytváření simulačního modelu pro virtuální prototyp. Během jeho vytváření je sestaven konceptuální model, fyzikální model, je přijata řada předpokladů a je provedeno množství rozhodnutí o zjednodušení modelu, založených na dílčích simulacích. Obvykle je jako výsledek uchován pouze výsledný simulační model a vzniklé znalosti jsou ztraceny. Byla proto vytvořena metodika a software pro zachycení a znovupoužití znalostí generovaných a používaných při různých fázích tvorby a použití simulačního modelu. Tyto nástroje lze snadno využít i pro znalostní podporu při znovupoužití celých minulých konstrukcí. Dále lze užít metod vynálezeckého inženýrství pro znovupoužití znalostí zobecněných z patentových řešení.

Všechny tyto nástroje byly použity v různé míře při průmyslových projektech, například při vývoji strojů firmy Kovosvit MAS, a. s. V nejúplnější podobě byly použity při vývoji horizontálního obráběcího centra TriJoint 900H založeného na hybridní paralelní kinematice, který současně zdvojnásobil všechny mechanické vlastnosti oproti tradičnímu dobrému obráběcímu stroji.

Ing. Jan Zavřel

Ing. Jan Zavřel se narodil 8. května 1978 v Ústí nad Labem. V Lounech absolvoval základní školu s rozšířenou výukou jazyků. Poté nastoupil na Střední průmyslovou školu v Lounech a v roce 1996 ji zakončil maturitou. Následně byl přijat na České vysoké učení technické v Praze, Fakultu strojní. Studium mechatroniky zakončil v roce 2001 diplomovou prací na téma Otočný nekývající jeřáb. Od roku 2001 je studentem postgraduálního studia v Ústavu mechaniky, biomechaniky a mechatroniky Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde se věnuje své dizertační práci z oblasti optimalizací, efektivním návrhovým postupům a práci na výzkumných projektech. Dále se podílí na výuce předmětů z oblasti mechaniky pro základní i oborové studium.

Co byste vytkl našemu současnému vysokému školství?Jedním z problémů je nedostatečné propojení průmyslu s vysokými školami a následná aplikace nejnovějších poznatků do výuky. Tento jev nelze sice zobecnit, ale jistě máme co dohánět. V současné době se také zvyšuje vliv studentské části senátu na chod školy, což je v pořádku v oblasti provádění výuky. Často se bohužel rozhoduje i o oblastech, které jsou studentské veřejnosti vzdálené (věda, výzkum, přenos poznatků výzkumu do praxe apod.), a tato rozhodnutí nezřídka předurčují dlouhodobý rozvoj vysoké školy. Stejně tak je třeba zlepšit zpětnou odezvu od studentů a uvádět jejich cenné připomínky k výuce v realitu.

Co naopak považujete za výhodné v porovnání se zahraničními VŠ?České vysoké školství, alespoň v oblasti technického vysokého školství, je poměrně otevřené vůči přijímání studentů. V zahraničí je přijetí na všechny formy studia, zvláště doktorského, více omezené.

2. místo

Téma: Zmenšování energetické náročnosti mechanických lisů

V dizertační práci byla řešena problematiky energetické náročnosti mechanických lisů s ohledem na možnost jejího snižování. Na příkladech skutečných strojů byla řešena energetická bilance a bylo analyzováno, jak se na ní podílí jednotlivé komponenty stroje, a dále jsou hledány rezervy pro další optimalizaci stroje nebo jeho komponent. V závěru práce byly naznačeny možné konstrukční změny k dosažení lepší energetické bilance.Světové zásoby nerostných surovin a tím i energetické zásoby se postupně vyčerpávají. V souvislosti s tím, že se energie postupně stává nedostatkovým zbožím, značně roste a v budoucnosti dále poroste její cena. Ve všech činnostech společnosti je tedy nutné nejen zabránit jejímu plýtvání, ale i nastolit otázku šetření energií jako pravidlo pro další udržitelný, ekologický a ekonomický rozvoj společnosti. I pro zákazníky je rozhodující, s jakými výrobními náklady (přirozeně s co nejmenšími) dokáží dosáhnout požadovaných parametrů svých výrobků. U většiny z nich je prvotním rozhodovacím kritériem pořizovací cena výrobního zařízení. Stále více zákazníků se také dívá na další parametr, kterým jsou provozní náklady. Do těchto provozních nákladů patří, a to nemalou měrou, energetická spotřeba konkrétního zařízení.

Sledovaná místa energetických ztrát

Energetická bilance? Proč?

V minulosti byla často slyšet kritická slova, co se energetické náročnosti naší výroby, energetické náročnosti námi vyráběných strojů a zařízení týče. Při posouzení odborníky se mnohokrát ukázalo, že celá řada výrobků byla a je více než srovnatelná se světovým standardem. Bohužel pocit nekvality zůstává. Proto je nezbytné se snažit o konstrukci kvalitnějších strojů, postavené na základě objektivních a komplexních rozborů technických parametrů, podrobných analýz zahraničních i námi vyráběných strojů, a objektivně určit jejich kvalitu, jejich energetickou bilanci.

Výpočtový model lisu

Aplikace na mechanických lisech

O tento přístup se autor snažil ve své dizertační práci, která je konkretizována pro jedny z největších spotřebitelů energie v technologických procesech - pro tvářecí stroje. Zároveň se autor snažil o metodický návod pro stanovení energetické náročnosti stroje a pro její následné zmenšování.Práce se zabývá problémy energetické náročnosti mechanických lisů (pro rozsáhlost se autor zaměřil pouze na některé z nich - klikové a vřetenové lisy) s ohledem na možnost jejího snižování. Při řešení bylo vycházeno z rovnice energetické bilance, kde se celková energie přivedená k mechanismu stroje rovná součtu vykonané práce (vlastní tváření materiálu), energie spotřebované na překonání třecích účinků vzájemně se pohybujících částí a energie spotřebované pružnými deformacemi součástí. Na příkladech skutečných strojů byla řešena energetická bilance (na obrázcích jsou ukázány části rozboru excentrového lisu) a analyzováno, jak se na ní podílí jednotlivé komponenty stroje. Praktické stanovení energetické náročnosti se neobejde jak bez moderních výpočtových metod (jako je metoda konečných prvků), tak bez již klasických analytických výpočtů a experimentálních měření. Výsledkem analýz mohou být procentní podíly energií, jako jsou naznačeny na obrázku.

Deformace rámu excentrového lisu

Navrhovaná řešení

Dalším úkolem bylo zjistit, jaký vliv mají různé změny v technologii práce na strojích a modifikace konstrukčních parametrů (tuhost rámu, beranu, součinitele tření na různých místech) na energetickou bilanci a na co se zaměřit při optimalizacích.Z provedených rozborů byla vytvořena sada doporučení pro vývoj nových a rekonstrukce starších mechanických lisů. Při snahách o minimalizaci spotřebované energie je třeba mít na zřeteli, že každá konstrukční úprava lisů by měla být vždy posuzována komplexně, nejen z hlediska energetické náročnosti (ekonomie provozu stroje), ale i z pohledu výrobní ceny stroje. Příkladem možných finančních ztrát plynoucích ze spotřeby energie může být jeden z analyzovaných lisů, pro který byl zjištěn rozdíl v celkových účinnostech mezi standardní a méně vhodnou konfigurací stroje téměř 20 %, což při životnosti 15 let, třísměnném provozu a příkonu 55 kW činilo ztrátu cca 4 mil. Kč (při stálé ceně energie)!

Místa energetických ztrát klikového lisu

Neopomíjet třecí plochy

Nevyřešeným tématem k dalšímu výzkumu je problematika skutečných třecích součinitelů na stykových plochách. Ukazuje se, že součásti lisů, jež zároveň slouží jako kluzné plochy (vedení či kluzných ložisek), mají složitá rozložení třecích součinitelů po svém povrchu, která jsou pro výpočty silně zjednodušena či nahrazena odhadovanými podle různých zdrojů v literatuře. To vnáší do silového a posléze i energetického rozboru velké nepřesnosti a ve výsledku pak bývá konstrukce předimenzovaná. Neméně důležitý by byl ucelený průzkum třecích vlastností mazadel a různých třecích materiálů.

Práce se snaží být podrobným metodickým průvodcem pro provádění energetické bilance a pro analýzu vlivů konstrukčních a technologických parametrů na výslednou účinnost stroje. Navíc může posloužit pro tvorbu znalostního nebo i expertního systému pro výrobce strojů.

Ing. Milan Círek, PhD.

Podrobné analýze energetické bilance by se měly také podrobit, při stále rostoucích cenách energií, všechny stroje, nejen tvářecí, s cílem přispět k rozumné energetické politice, většinou závislé na vyčerpatelných zdrojích. Kromě úspory by došlo ke zlepšení souvisejících negativních jevů, jako je množství exhalací, skládkování odpadů výroby energií a podobných. Ing. Milan Círek, PhD. se narodil 11. 4. 1980. Po ukončení studia oboru Strojírenství na Střední průmyslové školy v Příbrami začal v roce 1998 na Fakultě strojní Západočeské univerzity v Plzni studovat obor Stavba výrobních strojů a zařízení. Po úspěšném absolvování započal v roce 2003 doktorský studijní program Strojní inženýrství, který zakončil v roce 2006 dizertační prací na téma Zmenšování energetické náročnosti mechanických lisů. Během doktorského studia vykonával výuku v magisterském studijním programu. Je členem řešitelských týmů grantů MPO a FST/ZČU, spolupracuje při organizaci studentské konference. V roce 2005 absolvoval tříměsíční studijní pobyt ve Finsku v rámci programu Free movers. K jeho zájmům patří cestování, technika, sport (cyklistika, jachting, turistika), fotografování a PC. Je svobodný.

Co byste vytkl našemu současnému vysokému školství?U současného vysokého školství je nepříjemným faktem zhoršení kvalit absolventů. Je to částečně způsobeno bývalou metodikou přidělování finančních prostředků pro jednotlivé školy, které upřednostňovalo kvantitu studentů před kvalitou. Naštěstí se to díky změnám ve způsobu financování vysokých škol změní. Na výsledky změn si však musíme počkat. Dalším problémem je nevýrazná pobídka a podpora vědců, pedagogů a doktorandů pro získávání grantů a spolupráce s průmyslem, která je částečně způsobena odrazující byrokracií a odvody. Sám jsem při oficiálním shánění podkladů pro svou práci narazil na množství omezujících pravidel a předpisů, které pro poskytující subjekt už nebyly akceptovatelné. Mnoho spoluprací s průmyslem se potom odehrává odděleně od chodu kateder a ústavů, jak se říká "na dobré slovo". K tomu se přidává řevnivost a mnoho osobních konfliktů na všech úrovních.

Co naopak považujete za výhodné v porovnání se zahraničními VŠ?Přes všechny problémy poskytují naše vysoké školy výsledky, které jsou srovnatelné se zahraničními. Přispívají k tomu schopní vědci a pedagogové, kteří stále dokáží improvizovat. Výhodou našich vysokých škol je jejich vzájemná kvalitativní srovnatelnost (v zahraničí je často možné narazit na velké rozdíly v kvalitě - špičkové i podprůměrné vysoké školy) a vysoký standard vyplývající z dřívějšího plánování.

3. místo

Téma: Management rizik ve stavbě výrobních strojů

Brněnské pracoviště Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (VCSVTT) při ČVUT v Praze působí na FSI VUT v Brně při Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky (ÚVSSR) již osmým rokem. Prvních pět let činnosti výzkumného centra bylo v rámci projektu "Automatická manipulace v technologických pracovištích a ve výrobních systémech (robotizace a výrobní logistika)" zaměřeno na budování bezobslužného robotizovaného modulárního výrobního systému pro výrobu a diskrétní montáž.

Současně byla ve výzkumném centru v rámci doktorského studia autora řešena i problematika využití moderních metod řízení a zabezpečování jakosti při konstrukci obráběcích center. Autor při řešení této práce vyvinul novou metodu preventivního zabezpečování jakosti, nazvanou QSOFD (Quality, Safety and Organizational Function Deployment). Tato metoda splňuje ve všech směrech požadavky norem ISO řady 9000:2000, bere v úvahu kromě požadavků zákazníků i zákonné požadavky, požadavky předpisů a požadavky vlastní organizace, podporuje systémový přístup nejen u managementu jakosti, ale u všech tvůrčích činností. Do metody je integrována analýza potenciálních chyb a jejich příčin spojených s vývojem a konstrukcí obráběcích center. QSOFD rovněž podporuje zabezpečování všech čtyř úrovní jakosti (způsobilost pro standard, užití, skutečné a skryté požadavky), a tudíž zvyšuje pravděpodobnost budoucího úspěchu stroje v konkurenčním prostředí při současném snižování výskytu dodatečně zjištěných neshod a tím i nákladů na jejich odstraňování.Metoda QSOFD sklidila kladný mezinárodní ohlas, o čemž svědčí i nominace článku prezentujícího tuto metodu k publikování v DAAAM International Scientific Book 2003 formou samostatné kapitoly.

V dalších letech pokračovaly práce na jejím zdokonalování s důrazem na analýzu rizik vyvíjených strojů. Vzhledem k požadavkům z průmyslu a k záměru zabývat se touto problematikou na pracovišti VCSVTT na VUT v Brně bylo preventivní zabezpečování jakosti zařazeno od roku 2003 do samostatného podúkolu s názvem Analýza rizik výrobních strojů.S přípravami ČR na přijetí do EU vstoupily a nyní dále vstupují v platnost legislativní požadavky Evropského společenství týkající se bezpečnosti strojů a strojních zařízení, závazné jak pro výrobce, tak pro uživatele. Nařízení a směrnice EU jsou do české legislativy zaváděny formou nařízení vlády, kterých v současnosti existuje již celá řada. Jelikož tempo vývoje vědy a techniky v dnešní době výrazně předstihuje rychlost procesů přijímání legislativních aktů, nelze zcela přesně a konkrétně specifikovat legislativní požadavky na bezpečnost jednotlivých výrobků. Proto byl vytvořen institut harmonizovaných technických norem a jejich splnění je považováno za splnění právní povinnosti uložené technicko-právním předpisem, ke kterému se harmonizovaná norma vztahuje.

V tomto prostředí jsou na výrobce a dovozce strojních zařízení kladeny stále vyšší a dynamicky se měnící požadavky, vyžadující neustálý monitoring předmětných legislativních a normativních oblastí.Tyto podmínky vyvolaly zvýšenou poptávku průmyslu po spolupráci s odborníky při řešení problematiky posuzování shody výrobku s příslušnými legislativními požadavky a harmonizovanými normami. Tato skutečnost se promítla i do zaměření Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii, jehož brněnské pracoviště řeší od roku 2005 samostatné výzkumné téma "Analýza rizik a bezpečnost strojů".

Náplň realizace

  • Metody analýzy nebezpečí, ohodnocení rizik a predikcí poruch;
  • Tvorba systémové metodiky realizace analýzy rizik u výrobních strojů;
  • Tvorba metodických prostředků podporujících predikci a odstranění závad, poruch a bezpečnostních rizik.
  • Normy a předpisy pro bezpečnost strojů

    Metody analýzy nebezpečí, hodnocení rizik a predikcí poruch

    Tvorba metodických prostředků podporujících predikci a odstranění závad, poruch a bezpečnostních rizik

    Přínos pro praxi

    Brněnské pracoviště VCSVTT při Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky FSI VUT v Brně je nyní připraveno v oblasti "Automatizace a bezpečnosti výrobních procesů - managementu rizik u strojního zařízení" na poradenskou, vzdělávací i kooperační spolupráci se zájemci z průmyslu v oblasti zabezpečování technické, ergonomicko-hygienické a funkční bezpečnosti u nově vyvíjených či starších repasovaných strojních zařízení, řešení automatické manipulace a robotizace výrobních procesů, projektování a konstrukce nekonvenčních robotů, manipulačních zařízení a jejich koncových efektorů.

    Tento výzkum je podporován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR (program 1M Výzkumná centra, projekt 1M6840770003 nazvaný "Výzkum výrobní techniky a technologií").

    Ing. Petr Blecha, PhD.

    Ing. Petr Blecha, PhD. se narodil 1. 6. 1973 v Ivančicích. Po ukončení SOU strojírenského TOS Kuřim (1987 - 91) v oboru Mechanik NC strojů pokračoval ve studiu na Strojní fakultě VUT v Brně (1991 - 96) v oboru Stavba výrobních strojů a zařízení. Zde rovněž absolvoval kurz technického znalectví ve strojírenství a ekonomice výrobních strojů, zařízení a systémů. V roce 1999 složil státní doktorskou zkoušku, stal se akademickým pracovníkem Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky (ÚVSSR) na FSI VUT v Brně a posléze kmenovým pracovníkem brněnského pracoviště VCSVTT při ČVUT Praha. V roce 2003 obhájil dizertační práci "Využití moderních metod řízení a zabezpečování jakosti při konstrukci obráběcích center". Od roku 2005 působí jako vedoucí odboru výrobních strojů v ÚVSSR. V roce 2006 absolvoval na TÜV Akademie Österreich kurz "Ausbildung zum zertifizierten Risikomanager" a 1. května 2006 byl jmenován ředitelem ÚVSSR. Je ženatý a má dvouletou dcerku.

    Co byste vytkl našemu současnému vysokému školství?Domnívám se, že současným problémem technického vysokého školství je nedostatečná připravenost absolventů plnit požadavky průmyslové praxe. Řekl bych, že se na této skutečnosti podílí způsob financování vysokého školství. Z pozice ředitele ústavu mohu ovlivnit strukturu našeho studijního programu. Zajištění jeho kvality je ale limitováno finančními možnostmi ústavu, které by měly například umožňovat udržet na škole perspektivní mladé asistenty, zapojit větší měrou do výuky odborníky z praxe, pořádat odborné exkurze pro studenty, realizovat semestrální práce studentů formou inovačních projektů s hmatatelnými výstupy apod. Myslím si, že by bylo vhodné zrevidovat stanovené koeficienty ekonomické náročnosti studijních programů, které jsou nyní v rozsahu od 1 (humanitní) až do 5,9 (umělecké). Technické studijní programy jsou přitom ohodnoceny koeficientem 1,65 a zemědělské koeficientem 2,25, což letos představuje rozdíl cca 20 tis. Kč na studenta. Z mého jistě zaujatého pohledu bych schopného konstruktéra přirovnal k umělci s plnou odpovědností za bezpečnost a funkčnost svého výtvoru. Jsem rád, že se našemu ústavu podařilo realizovat s TU Chemnitz společný studijní program Double Diploma, který částečně řeší popsaný problém u studentů s dobrou znalostí němčiny. Rovněž mě těší aktivita vedení fakulty a univerzity, které například zajistilo studentům možnost podílet se na průmyslových projektech formou odborných praxí.

    Co naopak považujete za výhodné v porovnání se zahraničními VŠ?Z vlastních zkušeností vím, že velkou výhodou našich studentů v porovnání se zahraničními je schopnost improvizovat a řešit problém z různých úhlů pohledu, což vytváří dobré předpoklady pro jejich začlenění do vývojových týmů. Tato vlastnost našich absolventů je podporována pestrou škálou předmětů, které povinně absolvují na bakalářském stupni studia. Zahraniční studenti mívají větší volnost ve výběru předmětů, což ale většinou vede k jejich zbytečně úzké specializaci.

    Reklama
    Vydání #11
    Kód článku: 61111
    Datum: 22. 11. 2006
    Rubrika: Servis / Technické školství
    Seriál
    Firmy
    Související články
    Elektronická dvojčata

    Slyšíme-li slovo „dvojčata“, představíme si mnohé, od úplně stejných dětiček ve stejných šatičkách až po smutně proslulé newyorské mrakodrapy. Málokdo z nás by si však představil dva malé chlapce – Petra a Pavla Bařinovi – kteří, místo aby běhali za míčem, sedí u stolu a vybaveni stejnými pájkami tvoří různé svíticí nebo hýbací doplňky ke svým hračkám...

    Technická soutěž EBEC 2020

    Již po dvanácté proběhne na VUT v Brně lokální kolo soutěže EBEC (European BEST Engineering Competition). Ta se pyšní statusem největší soutěže pro studenty technických vysokých škol v Evropě. Soutěží se na lokální, regionální a celoevropské úrovni. Letošní finále se uskuteční ve Varšavě.

    Elektromobilita pro energetickou nezávislost

    Téměř veškeré hlavní fosilní zdroje energie planety – ropa nebo uhlí, se nacházejí v nějak problematických oblastech, ať už místem, nebo politicky, či ekonomicky, a závislost na nich je snadno zneužitelná. Proto je snaha o energetickou samostatnost tak strategicky důležitá pro celou Evropu.

    Související články
    Jak vytvořit draka

    Už několikrát jsme v našem časopise představili formule, které jsou dílem studentů českých technických univerzit. Mezi nimi rozhodně nesmí chybět ta, která spatřila světlo světa na VUT v Brně – dravý i elegantní Dragon 9.

    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Související články
    Studentská formule pro světové autodromy

    Ve středu 22. května letošního roku se mohli příznivci rychlých aut zúčastnit slavnostního odhalení formule Vector 05, kterou sestavili studenti VŠB – Technické univerzity Ostrava. Cílem studentského týmu Formula TU Ostrava bylo postavit již pátý monopost konkurenceschopného závodního vozidla kategorie pro spalovací motory a získat zkušenosti ve využití standardních a nestandardních technologií, a samozřejmě vyhrát na mezinárodních závodech Formula Student.

    Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

    Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

    České a slovenské odborné školství

    Přinášíme vám pohled na problematiku školství a jeho vliv na tvorbu vyspělé ekonomiky očima dvou odborníků - slovenského výzkumného pracovníka a podnikatele prof. Milana Gregora a podnikatele a neústupného reformátora českého školství ing. Jiřího Rosenfelda. S oběma dotyčnými jsme v předchozích vydáních realizovali profilové rozhovory mapující jejich dosavadní profesní příběh. Oblast školství jsme z nich vyjmuli pro tento komplexní pohled, který ve společném regionálním kontextu spatřujeme za velmi poučný a inspirující. Názory vycházejí a jsou opřeny o bohaté zkušenosti jejich působení jak na akademické půdě, tak i v byznyse.

    Česko a Sasko společně pro plasty

    Pracovní skupina zabývající se technologiemi plastů a vláknových kompozitů se na Vysoké škole v Žitavě/Zhořelci (Hochschule Zittau/Görlitz) začala postupně ustavovat v zimním semestru roku 2015.

    Česko-francouzskou cestou vzhůru

    Kombinace magisterského titulu z oboru Industrial Engineering na VUT a inženýrského diplomu ze školy Arts et Métiers – to je dokonalý startovní můstek pro uplatnění ve špičkových zahraničních firmách. Pro brněnskou rodačku Pavlínu Trubačovou to byl začátek profesní cesty do CERNu.

    Český manažer, technolog i dobrodruh

    Jan Jakoubek je poměrně netypickým příkladem člověka, kterého lze s jistou nadsázkou nazvat „self made man“. A to i přesto, že jeho kariéru spoluutvářely i odborné školy a univerzity, včetně pražské ČVUT.

    Český mozek pro světové vozy

    Rozhodnete-li se pořídit si nový vůz, pravděpodobně nebudete znát člověka, který rozhodl o konkrétním dílu, jež bude součástí automobilu. Pokud však tím vozem bude Škodovka, pak je velmi pravděpodobné, že mužem, který o mnohém ve vašem voze rozhodoval, je Ing. Radek Urbiš, PhD., MBA.

    České vize pro evropské plastikářství

    Od raného mládí to šluknovského rodáka Zdeňka Rybczuka táhlo ke strojařině. Navzdory tomu je dnes vrcholovým manažerem v oblasti plastikářství – konkrétně působí ve firmě Coveris Rigid Zell Deutschland na pozici ředitele výroby a obchodu. Jaká byla jeho životní cesta a jak se stalo, že „konvertoval“ od kovů k plastům?

    Světový design s českými kořeny

    „Kolikrát jste se snažili otevřít dveře na špatnou stranu? Mně se to stává neustále,“ říká známá designérka, působící momentálně v Mnichově, Charlota Blunárová.

    Výzkum, vývoj, simulace - z Čech až na konec světa

    „Všeobecný přehled je vlastně to nejlepší, co styl vysokoškolského vzdělání v Česku mladým lidem dává. Ještě zlepšit jazyky a máme – s malou nadsázkou řečeno – celou Evropu v hrsti.“ To jsou slova Ing. Jakuba Jelínka, vedoucího Střediska virtuálních simulací v německé společnosti TÜV SÜD Czech, které se věnuje nejen zkušebnictví a testování.

    Reklama
    Předplatné MM

    Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

    Proč jsme nejlepší?

    • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
    • Vysoký podíl redakčního obsahu
    • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

    a mnoho dalších benefitů.

    ... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

        Předplatit