Témata
Reklama

České vize pro evropské plastikářství

Od raného mládí to šluknovského rodáka Zdeňka Rybczuka táhlo ke strojařině. Navzdory tomu je dnes vrcholovým manažerem v oblasti plastikářství – konkrétně působí ve firmě Coveris Rigid Zell Deutschland na pozici ředitele výroby a obchodu. Jaká byla jeho životní cesta a jak se stalo, že „konvertoval“ od kovů k plastům?

Zaměřit pozornost tohoto seriálu právě na osobnost Zdeňka Rybczuka doporučil MM Průmyslovému spektru prof. Petr Lenfeld, současný děkan Strojní fakulty technické univerzity v Liberci. Právě pod jeho vedením zde totiž v roce 1995 Zdeněk Rybczuk absolvoval obor tváření kovů a plastů. Jeho volba univerzity nebyla rozhodně náhodná – už na rumburském gymnáziu si jako maturitní obor zvolil strojírenství, a jak sám říká, technická univerzita byla dalším logickým krokem.

Reklama
Reklama
Zdeněk Rybczuk, výkonný ředitel prodeje a výroby společnosti Coveris Rigid pro Evropu říká: „Rozdíly mezi námi a jinými vyspělými zeměmi vidí především v rychlosti zařazování změn a trendů do systému vývoje, výroby i prodeje v reálném čase. A to ať se jedná o výrobu, nebo o makroekonomické, sociální či politické změny. Rychlost aplikace změny není pro české firmy plnohodnotnou devizou. Mnoho českých firem se primárně zaměřuje na nákladovou a cenovou konkurenceschopnost, přestože se jako národ můžeme hrdě hlásit k tradici vývojářů, zlepšovatelů a inovátorů.“

Průmyslová odvětví mají v naší zemi dlouhodobou tradici a řada z nich získala vysoké renomé po celém světě,“ je si vědom Ing. Rybczuk. „Mezi obory s dlouholetými úspěchy patří, a vždy patřilo, tváření a obrábění kovů. Moje rozhodnutí věnovat se právě tomuto oboru tedy ovlivnila v podstatě sázka na tradice v kombinaci s uplatněním v mnoha oborech – od automobilového průmyslu přes třeba potravinářství až po zdravotnictví.“

V průběhu vysokoškolského studia nikdy nebyl tím typem studenta, který tráví přehnaně mnoho času v posluchárnách a knihovnách.

Naopak, teoretické znalosti jsem před zkouškami často musel dohánět samostudiem z kopií zápisků z přednášek, které mi půjčili spolužáci,“ vzpomíná. „Nicméně tvrdím, že kvalitativní stránku vzdělání nelze prioritně hodnotit podle množství dosažených teoretických znalostí, ale podle schopností aplikovat získané metody, postupy, a samozřejmě i znalosti ve variabilních podmínkách každodenní praxe.“

Z pohledu výběru kandidáta o zaměstnání je podle něj důležitější zaměřit se na osobnost a rozvojový potenciál uchazeče. Přitom mezi nejhodnotnější patří schopnost využít návyky a informace z různých zdrojů, a schopnost metodicky a systematicky řešit situace a pracovat v týmu.

Coveris Rigid, s obchodní značkou PACCOR, se stal největším dodavatelem pevných plastových obalů pro evropské potravinářství. Má obrat cca 600 milionu eur, 3 500 zaměstnanců, 19 výrobních závodů na různých místech v Evropě a dva ve Spojených státech.

Výhoda pro budoucnost

Mimo profesora Lenfelda měl Zdeněk Rybczuk štěstí i na další lidi, kteří jej nějak profesně ovlivnili či nasměrovali.

„Snažil jsem se vždy následovat příklady těch, kdo něco dokázali – pozorovat, hledat souvislosti a získávat inspiraci. A to jak ze setkávání s kolegy, tak se zákazníky, partnery či dodavateli…“ říká Rybczuk a dodává: „Nicméně v tržním prostředí pramení úspěch především z vlastní ctižádosti a výkonnosti každého jednotlivce, z nároků kladených na sebe sama.“

Navíc podle jeho slov vás na začátku profesní kariéry budou ovlivňovat ti, kterým vás představí jiní, později pak tým lidí, které si pro spolupráci vyberete vy sami.
Tato profesní cesta však bezesporu musí začít již v době studia.

„Například máte-li při studiu volný čas,“ radí Rybczuk, „využijte jeho část k plánování a realizaci toho, co vám čas pomůže ušetřit v budoucnosti. Tím získáte výhodu ve chvíli, kdy pravou nohou vykročíte na dráhu své profesní kariéry. Konkurenční výhoda není nic jiného než pozitivní odlišení se od ostatních v určité situaci. Mám na mysli třeba dnešní možnosti paralelního studia více oborů, využití stáží v zahraničí a podobně. Tyto možnosti se před námi poprvé otevřely v 90. letech, ale já je tehdy bohužel nevyužil.“

Více vzdělání i praxe

Zdeněk Rybczuk tedy hned po absolvování univerzity nastoupil do práce. Avšak již po několika měsících začal uvažovat o vycestování za účelem zdokonalení angličtiny. Přihlásil se také na postgraduální studium oboru ekonomika a Management na VŠE. Po jejich absolvování pokračoval dále ve studiu manažerských oborů Finanční management, Change management, Marketing na Open University po dobu dalších šesti let, i přesto, že studium při zaměstnání určitě nebylo ve srovnání s denním studiem nijak snadné.

„Vycházel jsem však z toho, že na profesní cestu vzhůru je třeba se důkladně připravit,“ říká a radí dnešním studentům: „Poptávka po absolventech technických oborů je dlouhodobě vysoká jak u nás, tak i v zahraničí. Proto není třeba, aby hlavním kritériem vašeho směřování byla vidina rychlé finanční jistoty. Vždy je dobré porovnat aktuální možnosti se zkušenostmi ostatních, a teprve pak se rozhodovat.“

Podle jeho slov mají naši mladí lidé velkou výhodu i v kvalitě našeho technického školství. To má v oblasti teoretických znalostí velmi dobrý kredit po celé Evropě, přičemž v některých specializovaných oborech je dokonce považováno za jedno z nejlepších. Velký pokrok zaznamenává také v oblasti jazykové vybavenosti dnešních studentů, což je základ možnosti úspěšné integrace.

Kritičtější však je, když se zamýšlí nad osobnostní stránkou současných absolventů. Je přesvědčen, že by bylo vhodné klást větší důraz na rozvíjení osobností mladých lidí a rozvíjení jejich schopností budoucích řídicích pracovníků. Podle jeho názoru, je třeba se již v rámci univerzit více zaměřit na motivaci k rozhodování, střídání týmových rolí, orientaci na tvorbu přidané hodnoty a další dnes tak důležité „měkké dovednosti“.

Jak přicházely výzvy

Prvním pracovním místem Zdeňka Rybczuka byla společnost Strojobal, tehdy dceřiná společnosti nadnárodní obalářské skupiny Pechiney Group. Zde byl již za studií na povinné praxi, z níž se posléze stala pětitýdenní letní brigáda s možností pracovat v týmu zaměřeném na optimalizaci procesů lakovacího a tiskařského provozu. Takže, jak říká, skvělá příležitost i zkušenost. Poté následovala konkrétní pracovní nabídka, navíc s možností prohloubení odborného a jazykového vzdělání. A tak se z brigády stal desetiletý pracovní poměr…

V roce 2006 se rozhodl přijmout nabídku finské nadnárodní společnosti Huhtamaki, zabývající se výrobou plastových a papírových obalů s globálním zastoupením a multi-technologickým programem, zahrnujícím vývoj nových aplikací.

„Považoval jsem to za obrovskou osobní i profesní výzvu,“ vzpomíná. „A tak jsem ‚konvertoval‘ od tváření kovů k plastům.“

V letech 2008–2010 se zde podílel na významných strategických projektech a tak, když posléze vznikla v rámci korporace firma s dnešním názvem Coveris Rigid, bylo logické, že v ní získal postavení ve vrcholovém managementu. Dnes je konkrétně výkonným ředitelem prodeje a výroby pro Evropu s několika dalšími pravomocemi v globálním měřítku.

Nejcennější podpora

Samozřejmě není jednoduché skloubit práci vrcholového manažera v zahraniční firmě se životem a rodinou v Česku. Jak se s tím dokáže poprat Zdeněk Rybczuk?
„Popravdě řečeno, ideální recept už jsem přestal hledat,“ říká. „Po 10 letech práce v zahraničí, kdy neustále intenzivně cestuji z místa na místo, tak ‚nej‘ řešení použitelné pro každého prostě neexistuje. V mém případě je tím, kdo mi umožnil realizovat mé profesní výzvy, rodina, a hlavně moje manželka Alena. I když žijeme v době pokročilých komunikačních technologií, stejně může být osobní kontakt rozhodujícím činitelem v důležitém jednání. A tak člověk cestuje čtyři až pět dní v týdnu, po 40 týdnů v roce. A to bez podpory rodiny prostě není možné.“

Přesto Zdeněk Rybczuk neuvažuje a nikdy neuvažoval, že by žil jinde než v České republice. Podle svých slov je patriot, ale i kdyby nebyl, chtěl by prostě žít tam, kde žije jeho rodina.

Doposud nebyla příležitost, aby společnost Coveris Rigid vybudovala na území naší republiky svůj první český, a přitom ten nejmodernější závod v Evropě, případně jej získala prostřednictvím akvizice. To by pak i pro něj osobně otevíralo zajímavé nové možnosti.

Nicméně říká: „Nepřemýšlím o další profesní cestě. Příležitosti nemůžeme naplánovat, ale lze jim jít aktivně naproti přístupem, otevřeností a dosaženými výsledky. Profesně inklinuji k výrobnímu prostředí, kde můžete fyzicky uchopit výrobek. Dále vyhledávám výzvy, jako jsou projekty krizového managementu či řízení skokové expanze. Co přinese budoucnost, tedy uvidíme…“

Hana Janišová

hana.janisova@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #9
Kód článku: 180939
Datum: 05. 09. 2018
Rubrika: Servis / Technické školství
Autor:
Firmy
Související články
Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Příprava pracovníků pro výrobu technologií vstřikování plastů

Následující příspěvek představuje jeden ze způsobů přípravy pracovníků ve firmách, jejichž hlavní pracovní náplní je technologie vstřikování plastů

Jak vytvořit draka

Už několikrát jsme v našem časopise představili formule, které jsou dílem studentů českých technických univerzit. Mezi nimi rozhodně nesmí chybět ta, která spatřila světlo světa na VUT v Brně – dravý i elegantní Dragon 9.

Související články
České a slovenské odborné školství

Přinášíme vám pohled na problematiku školství a jeho vliv na tvorbu vyspělé ekonomiky očima dvou odborníků - slovenského výzkumného pracovníka a podnikatele prof. Milana Gregora a podnikatele a neústupného reformátora českého školství ing. Jiřího Rosenfelda. S oběma dotyčnými jsme v předchozích vydáních realizovali profilové rozhovory mapující jejich dosavadní profesní příběh. Oblast školství jsme z nich vyjmuli pro tento komplexní pohled, který ve společném regionálním kontextu spatřujeme za velmi poučný a inspirující. Názory vycházejí a jsou opřeny o bohaté zkušenosti jejich působení jak na akademické půdě, tak i v byznyse.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Česko a Sasko společně pro plasty

Pracovní skupina zabývající se technologiemi plastů a vláknových kompozitů se na Vysoké škole v Žitavě/Zhořelci (Hochschule Zittau/Görlitz) začala postupně ustavovat v zimním semestru roku 2015.

Česko-francouzskou cestou vzhůru

Kombinace magisterského titulu z oboru Industrial Engineering na VUT a inženýrského diplomu ze školy Arts et Métiers – to je dokonalý startovní můstek pro uplatnění ve špičkových zahraničních firmách. Pro brněnskou rodačku Pavlínu Trubačovou to byl začátek profesní cesty do CERNu.

Světový design s českými kořeny

„Kolikrát jste se snažili otevřít dveře na špatnou stranu? Mně se to stává neustále,“ říká známá designérka, působící momentálně v Mnichově, Charlota Blunárová.

Příklady táhnou aneb Mladí nechť jsou inspirací

Před dvěma lety jsme na stránkách MM Průmyslového spektra přinášeli rozhovory s úspěšnými absolventy technických škol, kteří našli uplatnění v zahraničí na zajímavých postech. Nyní se k této koncepci v rámci kampaně podpory technického vzdělávání vracíme a zaměříme se na tuzemské pozice.

Příklady táhnou aneb Mladí nechť jsou inspirací

Před dvěma lety jsme na stránkách MM Průmyslového spektra přinášeli rozhovory s úspěšnými absolventy technických škol, kteří našli uplatnění v zahraničí na zajímavých postech. Nyní se k této koncepci v rámci kampaně podpory technického vzdělávání vracíme a zaměříme se na tuzemské pozice.
Vysoké školy a firmy bijí na poplach. V České republice je dlouhodobě velký nedostatek technicky vzdělaných lidí. Proto poptávka po technicích na trhu práce není překvapením.
Vyvstává zde otázka, jak tuto situaci zlepšit. Odpověď není jednoduchá. Jen málo středoškoláků, kteří se rozmýšlejí, jakou cestou se bude ubírat jejich budoucí studium, přesvědčí argument téměř jistého zaměstnání v případě absolvování technického oboru. Mnohem větší výpovědní hodnotu mají ohlasy a názory lidí, kteří studium vysoké školy úspěšně absolvovali a nyní pracují na významných postech v technicky zaměřených firmách. Právě proto vám s nimi budeme každý měsíc přinášet rozhovory.

Příklady táhnou aneb Mladí nechť jsou inspirací

Před dvěma lety jsme na stránkách MM Průmyslového spektra přinášeli rozhovory s úspěšnými absolventy technických škol, kteří našli uplatnění v zahraničí na zajímavých postech. Nyní se k této koncepci v rámci kampaně podpory technického vzdělávání vracíme a zaměříme se na tuzemské pozice.

Možnosti v prosperující firmě

Je na zaměstnanci, jak dokáže využít zavedený systém kariérního postupu a prosadit se třeba z pozice obráběče kovů na vyšší manažerský post, říká personalistka firmy Brück AM Drahomíra Smetáková.

Příklady táhnou aneb mladí budiž inspirací

Před dvěma lety jsme na stránkách MM Průmyslového spektra přinášeli rozhovory s úspěšnými absolventy technických škol, kteří našli uplatnění v zahraničí na zajímavých postech. Nyní se k této koncepci v rámci kampaně podpory technického vzdělávání vracíme a zaměříme se na tuzemské pozice.

Vzdělávání a rozvoj v provozech s automatizací

Moderní technologie s sebou přinášejí nejen vyšší stupeň automatizace, ale i velkou míru zodpovědnosti v oblasti obsluhy těchto technologií a obecně v oblasti spolupráce mezi lidskou obsluhou a strojem. I když jsou moderní technologie na vysoké automatizované úrovní a např. koboty se dnes vyrábějí s cílem až osmiletého bezúdržbového provozu, je velmi důležité mít na paměti, že i ta nejlepší technologie na světě stále vyžaduje lidský faktor. Další díl seriálu Fenomén automatizace pojednává o přístupu ke vzdělávání a rozvoji zaměstnanců.

Nevyléčitelná nemoc českého průmyslu

V současnosti je realita České republiky, jako malé exportní země, která nemá mnoho domácích firem se svými vlastními finálními výrobky prodejnými do celého světa velmi nebezpečná, neboť zkrachují-li naši odběratelé, zkrachujeme s nimi. Jsme pouze zemí nádeníků a hrozí nám novodobé nevolnictví. Z pozice subdodavatele je dnešní výše přijímaného státního dluhu nesplatitelná.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit