Témata

Příklady táhnou aneb Mladí nechť jsou inspirací

Před dvěma lety jsme na stránkách MM Průmyslového spektra přinášeli rozhovory s úspěšnými absolventy technických škol, kteří našli uplatnění v zahraničí na zajímavých postech. Nyní se k této koncepci v rámci kampaně podpory technického vzdělávání vracíme a zaměříme se na tuzemské pozice.

Tento článek je součástí seriálu:
Příklady táhnou aneb mladí nechť jsou inspirací
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Vysoké školy a firmy bijí na poplach. V České republice je dlouhodobě velký nedostatek technicky vzdělaných lidí. Proto poptávka po technicích na trhu práce není překvapením.

Vyvstává zde otázka, jak tuto situaci zlepšit. Odpověď není jednoduchá. Jen málo středoškoláků, kteří se rozmýšlejí, jakou cestou se bude ubírat jejich budoucí studium, přesvědčí argument téměř jistého zaměstnání v případě absolvování technického oboru. Mnohem větší výpovědní hodnotu mají ohlasy a názory lidí, kteří studium vysoké školy úspěšně absolvovali a nyní pracují na významných postech v technicky zaměřených firmách. Právě proto vám s nimi budeme každý měsíc přinášet rozhovory.

Pro toto vydání jsme oslovili Ing. Libora Mikulku, který nám poskytl odpovědi na naše otázky.

Jakou střední školu jste studoval a jakým mimoškolním aktivitám jste se během ní věnoval?

Studoval jsem střední průmyslovou školu strojní v Mostě. Tehdy jsem se hodně věnoval fotografování, sám jsem také fotografie dělal. Fotografoval jsem i pro školu, pokud se konala nějaká školní akce nebo soutěž mezi školami.

Jméno: Libor Mikulka, Rok narození: 1967, Absolvent školy: TU v Liberci, Současná pozice: provozní ředitel OPW

Připraví studenta na VŠ technického směru lépe gymnázium nebo průmyslová škola?

Podle mého názoru by měla takového studenta lépe připravit průmyslová škola, je to tak logické. Nicméně v době, kdy jsem studoval já, tomu tak nebylo. Ne že by mě střední škola připravila špatně, to vůbec ne. Naopak si myslím, že jsme byli jedni z mála, kteří mohli v předmětech, jako je matematika nebo fyzika, konkurovat gymnazistům. Problémy nastaly po nástupu na VŠ, kdy jsme byli zařazeni do rozdílových předmětů, aby se co nejvíce vyrovnaly znalosti průmyslováků a gymnazistů. Jenže gymnazisté chodili do dílen a učili se soustružit, frézovat, svařovat atd., zatímco průmyslováci chodili na tzv. matematicko-fyzikální seminář, kde nebylo vůbec snadné získat zápočet, a proto hned na začátku musela spousta z nás školu opustit. To rozhodně nebylo jen o tom, abychom se vyrovnali gymnazistům.Ty nároky na studenty byly podle mne nepřiměřené a myslím, že tehdy zbytečně odešla spousta lidí. Gymnazisté samozřejmě zápočty z dílen získali velice snadno a všichni. Tak abych to uzavřel, jsem přesvědčen, že lépe připraveni na celé studium na VŠ byli průmyslováci, ale asi bylo lepší být tehdy absolventem gymnázia, protože to bylo zárukou nesrovnatelně jednoduššího začátku studia na VŠ. Chci věřit, že dnes už je vše jinak.

Pro jakou VŠ jste se rozhodl a jaké byly vaše důvody?

Já jsem se rozhodl pro Strojní fakultu tehdejší Vysoké školy strojní a textilní v Liberci (současná Technická univerzita Liberec). Důvodem bylo, že jsem předtím studoval na strojní průmyslovce a chtěl jsem pokračovat ve studiu ve stejném oboru, a také to, že jsem měl známé, kteří se krátce před mým nástupem na VŠ do Liberce přestěhovali. Samozřejmě v neposlední řadě mě lákal Liberec a okolí, myslím, že to je jedno z nejhezčích míst v rebublice.

Co vás na technice fascinuje?

Hlavně to, jak rychle se vyvíjí a ukazuje nám stálé nové, téměř neomezené možnosti. Já jsem přesvědčen, že technika v době,ve které žijeme, musí asi fascinovat téměř každého. Myslím, že máme velké štěstí, že žijeme v období, kdy je technický pokrok jedním z nejrychlejších v dějinách lidstva. Když si vzpomenu, kde byla technika v dobách mého dětství – že nebyly počítače, měli jsme černobílou televizi, u které táta každou chvíli musel měnit nějakou lampu, nebyly mobilní telefony, auto, ze kterého tekl olej téměř okamžitě potom, co jste si jej koupili, a po 80 000 km jste musel dělat generálku motoru. Dnes je samozřejmostí mít mobilní telefon, počítač s terabytovým diskem, televizi, která vám bude hrát 10 let bez jakékoliv opravy, a téměř každým autem dnes najedete bez problémů nejméně 250 000 km. Já se celý život hodně zajímám o medicínu a vesmír, takže sleduji technický pokrok i v těchto oblastech a je skutečně fascinující, co všechno je možné.

Jaká je vaše specializace a proč jste zvolil právě tento obor?

Já jsem studoval strojírenskou technologii a mojí specializací je tváření kovů a zpracování plastů. Tento obor jsem zvolil zejména proto, že jsem po maturitě získal stipendium od Železáren Chomutov, takže jsem se zavázal, že tam budu nějaký čas po ukončení studia pracovat. V Železárnách se vyráběly mimo jiné tažené ocelové tyče a dráty z neušlechtilých, uhlíkových, ušlechtilých, nerezových a nástrojových ocelí, takže proto tváření kovů.

V čem vidíte výhody a nevýhody technického vzdělávání v ČR?

Já už dnes bohužel nemám tak velký přehled, abych toto mohl objektivně hodnotit, protože se určitě spousta věcí změnila. Mám dva příbuzné, kteří studují jednu technickou školu, každý z nich ale studuje jiný obor. Potom mám spoustu zahraničních kolegů v rámci firmy, kteří mají technické vzdělání. Mám pocit, že u nás je vzdělávání, zejména vysokoškolské, téměř stoprocentně o teorii, zatímco v zahraničí mají studenti rozhodně více praktických cvičení v rámci výuky a pracují v mnohem menších skupinách. Mně třeba přijde nenormální, když studujete strojní VŠ, máte předmět pojednávající například o obrábění, ale nikdo vám za ten semestr nebo dva neukáže soustruh ani frézku. No, a já vím, že toto se mnoha lidem během studia stalo. Na průmyslovkách je rozhodně mnohem více praktických hodin než na VŠ a nejsem si jist, zda je to správné. Myslím, že by se do studia na VŠ mělo hodně praxe přidat.

Na co by se měli studenti během studia zaměřit a čemu se naopak vyhnout?

Já, jestli dovolíte, si tuto otázku trochu přizpůsobím. Nevím, čemu by se studenti měli nebo neměli vyhnout během studia, ale na sto procent vím, čemu by se měli vyhnout a na co se zaměřit, než si vyberou, co vůbec budou studovat. Já už se totiž mnoho let setkávám s jedním fenoménem: nejdřív jsem tomu nevěnoval moc pozornosti, ale čím dál víc se mi potvrzuje, že tady určitě existuje jeden problém. Mám totiž pocit, že je spousta budoucích studentů, kteří nejdou studovat to, co je baví a o co je na trhu práce zájem. Oni studují školy, kde je ten diplom jednodušší získat, bez ohledu na to, zda v budoucnu bude mít nějaké uplatnění, nebo ne. Já to pozoruji na skutečnosti, že pokud hledáme nového kolegu do našeho týmu, tak se mi vždycky dostanou na stůl nějaké životopisy a v naprosté většině z nich najdu, že jde o člověka, který studoval jednu ze dvou VŠ, které nebudu jmenovat, ale věřte, že to technické školy nejsou. Měl jsem i několik bývalých kolegů, kteří některou z těchto škol studovali dálkově a měl jsem možnost nahlédnout, jaké tam mají předměty a co je jejich obsahem, a přišlo mi občas směšné, co všechno je možné se učit. Tito lidé potom samozřejmě velmi těžko shánějí práci, protože jednoduše řečeno neumějí nic užitečného, nic, co by někdo potřeboval a za co by je platil. Další důležitou věcí jsou jazyky. Moje zkušenost z pohovorů s některými absolventy, ať už středních nebo vysokých škol, je taková, že uvádějí, že například umí anglicky, a když se jich na něco v angličtině zeptáte, tak buď pohovor vzdají hned nebo nedokážou dát dohromady souvislou větu. Takže, jednoduše řečeno, studenti by měli studovat obory, které je baví, a zároveň by měli brát ohled na poptávku na trhu práce. Nezbytnou součástí je potom aktivní studium jazyků nějakou formou, která člověka donutí mluvit.

Jaký máte názor na duální systém? Zavedl byste jej i v ČR?

Duální systém ve smyslu spojení studia se zaměstnáním považuji za správný, ale dokážu si představit i komplikace s ním spojené. Za správné a výhodné zejména pro firmu považuji to, že v duálním systému vzdělávání se člověk velice dobře připraví pro potřeby konkrétní firmy, pro kterou bude i po ukončení studia nadále pracovat. Nevýhodou, zejména pro malé firmy, kde je minimální zastupitelnost na jednotlivých pracovních pozicích, určitě je skutečnost, že toho studenta nemá neustále k dispozici, protože on samozřejmě musí podstatnou část svého času strávit i ve škole. Někde jsem četl, že u duálního systému je riziko, že student se připraví pro jednu firmu a pak není použitelný nikde jinde. Toto já si však nemyslím. Pokud by byl zaveden duální systém, tak by to určitě neznamenalo, že školy začnou učit méně...Předpokládám, že budou učit stejně a ta práce ve firmě bude pro studenta benefit.

Bylo pro vás těžké najít si praxi během studia, a co bylo její náplní?

Nebylo to těžké, protože, jak už jsem řekl dříve, měl jsem podnikové stipendium, takže když nastal čas praxe, tak jsem jen do Železáren zavolal a domluvil se s nimi. Já jsem tehdy byl přidělen do tažírenského provozu, kde se vyráběly tažené a loupané tyče včetně jejich tepelného zpracování pro všechna možná využití. Pracoval jsem v technologické kanceláři, takže jsem vlastně vytvářel společně s technology provozu technologické postupy pro jednotlivé zakázky. Bylo to pro mě tehdy velice zajímavé, mohl jsem si totiž vždy i ověřit mechanické hodnoty a struktury materiálu v laboratořích, což mě bavilo. Vždycky jsem byl trochu nervózní, jestli jsem tím mým technologickým postupem docílil toho, co požadoval zákazník.

Jaké jsou vaše doposud získané pracovní zkušenosti, jaký pracovní post nyní zastáváte?

Začal jsem jako technolog tažírny drátů v Železárnách Chomutov, v čemž jsem pokračoval ještě asi rok po vojně. Pak jsem byl jmenován vedoucím tohoto provozu a tady jsem začal získávat své první zkušenosti, jak řídit firmu. Provozy v Železárnách měly značnou nezávislost, takže jsem se musel starat nejen o výrobu, ale i o naše zákazníky včetně cenových nabídek a nákup válcovaného materiálu pro výrobu. Samozřejmě jsme byli zodpovědní za kvalitu a také jsme spolupracovali s technickým úsekem na vývoji nových výrobků. Po sedmi letech jsem Železárny opustil z určitých důvodů souvisejících se změnou majitele a nastalo asi dvouleté období, kdy jsem se hledal. Během těchto dvou let jsem vystřídal dvě zaměstnání. Jednak jsem pracoval jako ředitel divize Tažírna ve Šroubárně Žatec a posléze jako vedoucí obchodního úseku divize Rubber-Metal v Rubeně v Hradci Králové. Pak ale přišla nabídka dělat ředitele logistiky v Magně v Chomutově, což pro mě byla výzva, protože jsem až do té doby nikdy v automobilovém průmyslu nepracoval a věděl jsem, že mě čeká spousta nových věcí. V Magně jsem byl sedm let a byla to pro mě opravdu skvělá životní zkušenost – náročná práce, ale spousta skvělých lidí. Na konci roku 2008 jsem dostal nabídku na pozici provozního ředitele OPW Česká republika, kde pracuji až dosud. OPW je globální firma vyrábějící zařízení pro benzinové, LPG a CNG čerpací stanice a z našeho výrobního závodu v Klášterci nad Ohří obsluhujeme celou Evropu, Afriku, Střední východ, Rusko a státy bývalého Sovětského svazu.

Jaké jsou vaše další ambice?

Momentálně bych chtěl zůstat i nadále v OPW. Věřím, že máme stále obrovský prostor pro další růst, tak bych k tomu rád přispěl.

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit