Témata
Reklama

Příklady táhnou aneb mladí budiž inspirací

Téměř na všech tuzemských technických fakultách (až na čestné výjimky) permanentně klesá počet studentů. Důvodem není v globálním pojetí snižující se zájem mladé generace o studium na vysokých školách. Naopak, humanitní obory na veřejnoprávních školách či ekonomické a manažerské na těch soukromých se těší čím dál většímu zájmu. Přesto pokračuje trend snižování zájmu o studium technických oborů i přes skutečnost, že právě po těchto absolventech a žádných jiných je v praxi zvyšující se poptávka a do budoucna tomu s ohledem na vývoj hi-tech techniky nebude jinak. Přesto se absolventi středních škol stále hlásí na humanitní obory, po jejichž vystudování získávají stále obtížněji uplatnění a nakonec končí například i jako pokladní v supermarketech.

Tento článek je součástí seriálu:
Příklady táhnou aneb mladí nechť jsou inspirací
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec nedostudoval kombinovanou formu doktorského studia (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Studenti technických oborů nacházejí uplatnění ve špičkových specializacích, získávají drahocenné zkušenosti v zahraničí u matek svých zaměstnavatelů. Po stáži se velká část z nich vrací zpět do vlasti na vysoké manažerské posty či na soukromé podnikání obohacena o  obrovské zkušenosti a kontakty v technické a obchodní sféře.

A právě tyto osoby v našem seriálu oslovujeme. Měsíc co měsíc přinášíme příběhy mladých lidí, kteří využili příležitosti odejít do zahraničí za odborným poznáním a nyní pracují na vysokých pozicích v prestižních světově působících společnostech. Rádi bychom, aby následující příběhy byly inspirací nejen pro středoškoláky při volbě jejich další studijní cesty.

Reklama
Reklama

Příběh třetí

Ing. Adam Tvarůžka, PhD.

Inženýr pro mechanismy v divizi structures and mechanisms,
Evropská kosmická agentura, technologické středisko ESA-ESTEC, Noordwijk, Nizozemsko

Rok narození: 1979

Jakou vysokou školu jste studoval a z jaké střední školy jste přišel?

Po gymnáziu v Opavě jsem studoval VŠB-TU v Ostravě. Na Fakultě strojní jsem absolvoval obor výrobní systémy s průmyslovými roboty a manipulátory a po magisterském studiu jsem zůstal na katedře a pokračoval na doktorském studiu robotiky.

Proč jste se rozhodl pro studium této vysoké školy a konkrétní specializace?

Měl jsem jasno v tom, že chci studovat Strojní fakultu a VŠB-TU byla blízko domova. Katedra robototechniky byla jasnou volbou, protože už tehdy měla své centrum robotiky o asi 200 m2, které bylo plné průmyslových robotů a studentských projektů. Všude byly vidět elektromotory, řídicí jednotky, komponenty průmyslových počítačů a k tomu měla katedra i vlastní malé výrobní centrum. A když jsem se dozvěděl, že se tam vyučují i CAD systémy a navíc i předmět se skvělým názvem – biorobotika –, měl jsem vybráno.

Na co z dob studií vzpomínáte rád a co naopak bylo špatné a v čem by se měli v porovnání se světem naše technické vysoké školství zlepšit?

Nejraději vzpomínám na konec studia, psaní diplomové práce a doktorandské studium. Věnoval jsem se tehdy řídicím systémům pro mobilní roboty, zpracování obrazu a umělé inteligenci. Na katedře byla k dispozici spousta senzorů a jiného vybavení pro roboty, měl jsem mobilní podvozek, na kterém jsem mohl testovat vyvíjený SW, takže jsem se věnoval vědeckému výzkumu, a zároveň to pro mě byla zábava.

Letecký pohled na areál Evropské kosmické agentury ESA, výzkumného a technologického centra ESTEC (European Space Research and Technology Centre) v holandském Noordwijku.

Co se mi naopak často nelíbilo, byl způsob výuky v nižších ročnících vysoké školy. Ty nejdůležitější předměty, které každý strojař potřebuje ve svém profesním životě, se přednášejí právě tehdy, ale nevyučují se tak, aby to studenti snadno vstřebali, zapamatovali si a dokázali bez problémů později použít. Naštěstí dnes není problém si na internetu najít přednášky z nejlepších světových univerzit, kde je i těžká látka podána tak, že je bez problémů pochopitelná.

Na co by se měli studenti během studia soustředit a čeho naopak vyvarovat?

I když jsem zmínil, že rád vzpomínám na období psaní diplomové práce, dnes už bych si nevybral pro diplomovou a doktorskou práci téma zadané katedrou, ale určitě bych pracoval na problému zadaném firmou. Také bych se snažil během studia vyjet na pracovní stáž. A konkrétně do velké firmy, protože právě velké koncerny si mohou dovolit takto sponzorovat výchovu mladých absolventů formou různých trainee programů. Profesní start je pak daleko jednodušší, protože člověk se ve firemním prostředí lépe orientuje a získá kontakty na kolegy z oboru. Já jsem sice při studiu pracoval v malé firmě, kde jsem později nastoupil, ale nedá se to srovnat se zkušeností některých kolegů z velkých podniků nebo studentů, kteří jsou na stáži či jako trainee v ESA.

Jakou máte dosavadní praxi, z jakých nabídek jste si po absolvování TU a následně vybíral?

Během doktorského studia a po něm jsem pět let pracoval v ostravské firmě UVB Technik, s. r. o., která se zabývala vývojem měřicích přístrojů pro válcovací průmysl. Práce měla jen málo společného s robotikou, kterou jsem studoval, ale většinu znalostí jsem velmi dobře uplatnil. Vyvíjeli jsme kontaktní i bezkontaktní měřicí přístroje, pracoval jsem například na systému měření tloušťky válcovaného plechu pomocí rentgenového záření.

Raketa Vega byla a stále je prvním projektem, na kterém doktor Tvarůžka pracoval. Konkrétně na systému řízení vektoru tahu (Thrust vector control). To znamená směrování trysky raketového motoru, která řídí směr letu rakety. Vega je evropská lehká nosná raketa pro náklady s hmotností do 2 100 kilogramů. Provozovatelem je společnost Arianespace, která zajišťuje starty z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Vývoj Vegy započal roku 1998, kdy se projekt lehkého nosiče italské kosmické agentury (ASI) stal mezinárodním projektem pod dohledem Evropské kosmické agentury ESA, jež ze 60 % financovala její vývoj, z 25 % Francie. Na projektu se dále podílely i Belgie, Itálie, Holandsko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko. První start rakety Vega proběhl 13. února 2012.

V roce 2010 jsem se však rozhodl pro změnu a začal hledat práci v zahraničí. To rozhodnutí bylo postaveno na tradičním klišé: už od dětství jsem snil o… Takže jsem začal kontaktovat vedoucí firmy v oboru letectví a kosmonautiky. První na seznamu byla ESA, kde se v té době otevřela nabídka práce pro inženýra pro mechanismy v ESTEC, což je technologické centrum agentury v Holandském Noordwijku. Po absolvování pohovoru, který byl vše, jen ne snadný, jsem dostal nabídku pracovat pro agenturu přes kontraktorskou firmu AOES B.V. Agentura ESA takto nepřímo zaměstnává množství lidí, kteří sice nejsou přímo zaměstnanci, ale jejich pracovní náplň se v ničem neliší. Z pozice kontraktora jsem po 11 měsících postoupil na zaměstnance ESA a dnes pracuji pro agenturu třetím rokem.

Za co jste na stávajícím postu zodpovědný?

Protože Evropská kosmická agentura není mezi lidmi příliš známá, tak na úvod krátce vysvětlím, čím je práce pro ESA a konkrétně pro ESTEC specifická. Agentura sama v podstatě přímo technologie nevyvíjí ani nevyrábí, ale zadává práci evropským firmám. ESA definuje klíčové technologie, které je potřeba vyvinout, projekty pak financuje a lidé z ESTECu, kteří se danému oboru věnují, ESA zastupují jako projektoví a techničtí manažeři. Mimo řízení směru technologického vývoje má agentura i své projekty satelitů pro vědecké mise, pro pozorování Země, navigační systém Galileo a podílí se i na vývoji raketových nosičů. Pro každý takový projekt má agentura manažerský tým, který je technicky podporován skupinou expertů z ESTECu. Osobně na svém postu částečně dohlížím na několik vývojových projektů z oboru komponentů pro mechanismy, ale z větší části jsem členem týmů, které pracují na vývoji raket VEGA a Ariane 5ME. Pracujeme i na technologiích pro budoucí nosiče, takzvaný Future launchers preparatory programme.

Jaké musí mít člověk předpoklady, aby mohl vykonávat v zahraničí manažerskou pozici?

Vedle odborných a manažerských znalostí je základním předpokladem samozřejmě dobré zvládnutí cizího jazyka. Ale neznamená to nutně, že v angličtině dokonale zvládám nuance použití předpřítomného času. Spíše je potřebná slovní zásoba a znalost odborné terminologie.

Čeho všeho se vzdáváte při odchodu za prací?

Já jsem odešel do Holandska s celou rodinou, museli jsme se zde začlenit. Syn začal chodit do místní školy, což pro něj bylo těžké, protože neuměl jazyk. Ale zvládli jsme to. Také proto, že Holandsko je vůči cizincům ohromně vstřícné. Osobně mi v zahraničí nejvíc schází český humor při kontaktu s lidmi v práci i mimo ni. A zřejmě schází nejen mě, a proto se zde v ESTECu pravidelně scházíme na oběd s ostatními Čechy a Slováky.

Jaké máte další ambice v zahraničí?

Mírně nadsazeně mohu říci, že mám před sebou přibližně 10 až 15 let práce na tom, abych se mohl začít považovat za experta v oboru mechanismů pro kosmické aplikace. Ale ESA a celý evropský kosmický průmysl je velice kariérně zaměřený, takže prostor pro profesní růst určitě existuje. Často směrem k pozici hlavního inženýra pro určitou misi, projekt satelitu, nebo přímo na post manažera takového projektu.

Máte zájem vrátit se časem zpět do ČR, a čím byste se chtěl zde zabývat?

Časem asi ano, ale bude záležet také na tom, jak se bude pobyt v deštivém Holandsku dále líbit mé rodině a jestli se v České republice naskytne příležitost uplatnit zkušenosti z oboru.

Co podle vás, viděno zvenčí, našemu průmyslu v porovnání s tím, co nyní znáte, schází?

Nemůžu příliš porovnávat své zkušenosti z ČR a ze zahraničí, protože firmy, ve kterých jsem pracoval, se diametrálně liší. Na práci s firmami, které se podílejí na našich projektech, oceňuji obrovskou profesionalitu a úsilí, které je věnováno každému detailu vývoje, testování produktu a řízení kvality výroby. Vše je dáno jednoduchou skutečností, že satelit na oběžné dráze ze Země bohužel opravit nelze.

Zpracoval

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Související články
Quo vadis, svařování?

Svařování je dlouhodobě jedna z nejvýznamnějších strojírenských výrobních technologií. Má rozhodující vliv na jakost řady výrobků a na výrobní náklady, proto má klíčové postavení mezi výrobními technologiemi. Patří také mezi technologie zpracovávající největší objem kovových materiálů (cca 25 %). Žádná jiná technologie nezpůsobuje tak rozsáhlé změny ve vlastnostech materiálů.

Technologie, roboti a profese budoucnosti

Zavádění robotické automatizace, technologií strojového učení a umělé inteligence, stejně jako preference mladých lidí vyžadujících pokud možno co největší flexibilitu dávají v nejrůznějších oborech, včetně výroby, vzniknout zcela novým profesím.

Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Související články
Made in Česko - Vodu nejen pro poušť

S.A.W.E.R. To je název vskutku geniálního zařízení na hranici skutečnosti a sci-fi, které bude ve velmi suchých oblastech generovat ze vzduchu vodu a posléze kultivovat místní půdu v úrodnou zemi. Zařízení již existuje a veřejnosti bude představeno na výstavě Expo 2020 v Dubaji. A stejně jako další neuvěřitelné patenty, které vám představujeme v tomto seriálu, i S.A.W.E.R. je výhradně dílem českých hlav a českých rukou.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

Česko a Sasko společně pro plasty

Pracovní skupina zabývající se technologiemi plastů a vláknových kompozitů se na Vysoké škole v Žitavě/Zhořelci (Hochschule Zittau/Görlitz) začala postupně ustavovat v zimním semestru roku 2015.

Spolu (nejen) pro informační bezpečnost

Jedním z komerčních subjektů, které dlouhodobě spolupracují s českými univerzitami, je společnost Gordic. Tento tvůrce softwaru, především pro veřejnou správu a bankovnictví, se dlouhodobě zabývá dnes tak žhavou problematikou kybernetické bezpečnosti. Jedním z jeho důležitých partnerů na poli akademickém je Fakulta podnikatelská brněnského VUT. Ohledně názorů na tuto spolupráci tentokrát proběhla diskuze ve třech. Zúčastnila se doc. Ing. Zdeňka Konečná, proděkanka fakulty, Ing. Viktor Ondrák, Ph.D., pracovník Ústavu informatiky, a Ing. Jaromír Řezáč, generální ředitel společnosti Gordic.

Mezi světem znalostí a světem peněz

Není zvykem začínat článek citací, ale nemohu si pomoci: „Spolupráce mezi komerční a akademickou sférou je obvykle nejvyšší přidaná hodnota, která vůbec v celé společnosti existuje.“

Český mozek pro německé inovace

Ing. Petr Grulich pracuje jako poradce a podporovatel vývojových týmů pro speciální technická témata ve společnosti Robert Bosch GmbH v německém Stuttgartu. Ačkoli to podle jeho jména nepoznáte, je Čech. Tento rodák z České Lípy je absolventem Ústavu mechaniky, biomechaniky a mechatroniky Fakulty strojní ČVUT. Je jedním z těch „našich“, díky nimž v zahraničí začínají chápat, že Česko není jen o pivu a hokeji.

Najít dveře do budoucnosti

Již 20. ročník Ceny Wernera von Siemense vyvrcholil 22. února slavnostním večerem v pražské Betlémské kapli. Za své práce zde převzalo ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Werner Siemens prý řekl: „Lepší než bušit hlavou do zdi je najít v ní očima dveře.“ Z mladých lidí, kteří převzali ocenění nesoucí jeho jméno, by měl jistě radost. Všichni totiž dokázali nejen najít dveře, ale otevřít je do budoucnosti.

Koroze napříč všemi obory

Mezinárodní konference Eurocorr, která každoročně přiláká k účasti tisícovku zástupců komerční i akademické sféry včetně nejvýznamnějších celosvětově uznávaných korozních inženýrů, řadu sponzorů a vystavovatelů z oblastí povrchových úprav a povlaků kovů, chemických úprav prostředí, elektrochemických protikorozních ochran, korozního monitoringu, inspekce a zkušebnictví a mnoha dalších, se letos v září díky Asociaci korozních inženýrů poprvé v historii konala v Praze.

Sázejme olivovníky, ať mají naši potomci co sklízet

Profesor Stanislav Hosnedl se celý svůj odborný život věnuje oboru konstruování výrobních strojů a zařízení. Značným podílem přispěl k rozvoji konstrukční vědní disciplíny Engineering Design Science and Methodology, ve které se stal uznávaným odborníkem nejen u nás, ale i v zahraničí. K jeho pedagogické a vědecké činnosti jej přivedly kroky z výrobní praxe. Tak by tomu mělo být. Stanislav Hosnedl je Plzeňák tělem i duší s aktivními kontakty po celém světě. Bylo nám ctí, že jsme mu mohli na letošním MSV v Brně předat Zlatou medaili za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Diskutovaný Průmysl 4.0

Fenomén Průmysl 4.0, nastínění možných směrů vývoje a příprava společnosti na změny způsobené novými technologiemi – to jsou diskutovaná témata konferencí a seminářů současnosti. Podpora výzkumu a vývoje se musí soustřeďovat na technologicky významné oblasti vycházející z potřeb české průmyslové praxe. Odborníci zdůrazňují potřebu vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

Dron jako nový fenomén

V seriálu o perspektivních technologiích zaujímají důležité místo také bezpilotní letadla. K anglickému pojmenování drone se český překlad trubec (včelí samec) neujal a jiný ekvivalent zatím nemáme. Tak říkáme česky dron, i když to počítač podškrtává červeně. Co však záleží na jménu! Rozhodující jsou možnosti nové techniky.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit