Témata
Reklama

Příklady táhnou aneb Mladí nechť jsou inspirací

Před dvěma lety jsme na stránkách MM Průmyslového spektra přinášeli rozhovory s úspěšnými absolventy technických škol, kteří našli uplatnění v zahraničí na zajímavých postech. Nyní se k této koncepci v rámci kampaně podpory technického vzdělávání vracíme a zaměříme se na tuzemské pozice.

Tento článek je součástí seriálu:
Příklady táhnou aneb mladí nechť jsou inspirací
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec nedostudoval kombinovanou formu doktorského studia (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Vysoké školy a firmy bijí na poplach. V České republice je dlouhodobě velký nedostatek technicky vzdělaných lidí. Proto poptávka po technicích na trhu práce není překvapením. Vyvstává zde otázka, jak tuto situaci zlepšit. Odpověď není jednoduchá. Jen málo středoškoláků, kteří se rozmýšlejí, jakou cestou se bude ubírat jejich budoucí studium, přesvědčí argument téměř jistého zaměstnání v případě absolvování technického oboru. Mnohem větší výpovědní hodnotu mají ohlasy a názory lidí, kteří studium vysoké školy úspěšně absolvovali a nyní pracují na významných postech v technicky zaměřených firmách. Právě proto vám s nimi budeme každý měsíc přinášet rozhovory. Pro toto vydání jsme oslovili Ing. Jitku Krocovou, který nám poskytl zajímavé odpovědi na naše otázky.

Reklama
Reklama
Jméno: Jitka Krocová, rok narození: 1979. Absolventka školy: ČVUT v Praze. Současná pozice: projektová manažerka

Jakou střední školu jste studovala a věnovala jste se během ní mimoškolním aktivitám?

Studovala jsem gymnázium. První dva ročníky jsem ještě aktivně dělala sport, konkrétně lehkou atletiku. Díky dlouhému dojíždění jsem to po čase vzdala a nějaké speciální mimoškolní aktivitě jsem se vlastně nevěnovala. Ale sport v rekreační podobě mi samozřejmě zůstal a je mým velkým koníčkem dodnes.

Připraví studenta na VŠ technického směru lépe gymnázium, nebo průmyslová škola?

Myslím, že to není možné jednoznačně určit. Absolvovala jsem gymnázium a nepřipadalo mi, že bych byla oproti ostatním studentům zvýhodněna, nebo naopak znevýhodněna. Samozřejmě jsou předměty, na které asi gymnázium připraví lépe, jako matematika, nebo fyzika. Spolužáci z průmyslové školy měli zase více zkušeností z odborných předmětů. Ale vždy mi přišlo, že hlavní rozdíl je nakonec stejně v samotných studentech – v tom smyslu, že každý má talent na něco jiného a podle toho mu to, nebo to, více jde. Významnější vliv bych viděla v kvalitě střední školy, ať už je to gymnázium, nebo průmyslovka.

Pro jakou VŠ jste se rozhodla a jaké byly vaše důvody?

Rozhodla jsem se pro ČVUT, Fakultu strojní. Pokud se ptáte, proč zrovna pro strojní fakultu, tak to byl výsledek několika faktorů. Díky tomu, že mi šly technické předměty nejvíce, jsem o žádném jiném oboru než technickém ani na chvíli neuvažovala. „Strojárna“ pak vyplynula z toho, že jsem nechtěla dělat nic teoretického, ale chtěla jsem na obor, se kterým se uplatním v praxi a budu si moci na výsledky své práce i sáhnout. Pokud se ptáte, proč ze strojních fakult zrovna ČVUT v Praze, pak jednoduše proto, že jsem chtěla do hlavního města, do středu dění, a protože ČVUT mělo, a snad pořád má, pověst nejlepší technické vysoké školy v zemi.

Co vás na technice fascinuje?

Fascinuje mě rychlost pokroku, který technika a její rozvoj za posledních pár desítek let zapříčinila. A toto tempo vývoje se neustále zrychluje. Asi nejvíce bych si přála podívat se tak 100 až 200 let do budoucnosti a vidět kam až se lidstvo s tím překotným vyvíjením nových a nových technologií dostane. A taky tak trochu doufám, že třeba i já svým úsilím ve firmě zabývající se mimo jiné i vývojem nových technologií, přispěji k těm velkým technickým objevům budoucnosti.

Jaká je vaše specializace a proč jste zvolila právě tento obor?

Vystudovala jsem obor Výrobní stroje a zařízení. Zvolila jsem tento obor, protože jsem chtěla hlavně konstruovat, tedy kreslit a navrhovat konkrétní stroje, nebo výrobky, které podle mého návrhu může někdo vyrobit a budou někomu sloužit. Tento obor obsahoval právě takovéto zaměření a nejvíce konstrukčních předmětů.

V čem vidíte výhody a nevýhody technického vzdělávání v ČR?

Bohužel nemohu srovnávat s výukou v zahraničí, na žádné technické zahraniční škole jsem nestudovala. A také budu mluvit o zkušenosti již značně zastaralé, nevím, do jaké míry se výuka od dob mých studií změnila. Během studia bych určitě uvítala větší propojení s praxí. Přišlo mi, že v některých předmětech se dává velký důraz na teorii, bez příkladů uplatnění v konkrétních úkolech. Student pak nevidí, k čemu by mohl danou látku vlastně využít a může ztratit motivaci se věc vůbec učit. Také výuka cizích jazyků hodně pokulhávala. Věřím, že v tomto se již hodně změnilo, například nabídka výjezdu do zahraničí v rámci studia je mnohem širší než dříve. Já to vyřešila přerušením studia na rok a cestou za výukou angličtiny do zahraničí na vlastní pěst. Zkušenost k nezaplacení a navíc, bez znalosti alespoň jednoho cizího jazyka se v praxi jen těžko prosadíte. Za velké plus naopak určitě považuji zavedení kreditového systému. Student má více volnosti ve volbě předmětů i samotné intenzitě studia.

Prosinec 2015 uzavírá Rok průmyslu a technického vzdělávání

Na co by se měli studenti během studia zaměřit a čemu se naopak vyhnout?

Určitě doporučuji začít hledat brigádu v oboru co nejdříve. Jakýkoliv střet s realitou je pro člověka bod k dobru, ať už při pozdějším hledání zaměstnání či při výuce samotné. Student si může díky tomu více uvědomit, co ho vlastně baví, a třeba se i spíše rozhodne pro správný obor nebo zvolí pro něj vhodnější volitelné předměty. Na druhé straně radím vyhnout se předmětům s tématy, které daného studenta vůbec nezajímají (nemluvím samozřejmě o těch povinných). Je to ztráta času pro studenta i učitele. S dnešní nabídkou různých předmětů na školách si určitě každý najde téma, které ho zajímá a nemusí si vybírat předmět jen proto, že kamarád říkal, že se tam dostane zápočet zadarmo.

Jaký máte názor na duální systém? Zavedla byste jej i v ČR?

Neznám moc podrobností. Vím, že hlavně v souvislosti s Německem se mluví o významném začlenění praxe do výuky, a jak už jsem zmínila dříve, i já vidím přínos v propojení s praxí. Je však na zvážení, v jakém poměru praktickou část a výuku střídat. Určitě by se neměla upřednostňovat praxe nad teoretickým základem.

Bylo pro vás těžké najít si praxi během studia, a co bylo její náplní?

Asi jsem měla velké štěstí, ale já si praxi našla již během závěru druhého ročníku a u firmy jsem zůstala až do promoce i kousek po ní. A to přes to, že jsem na rok školu i praxi přerušila. Náplní jsem se trefila hodně do budoucího oboru. Začínala jsem překreslováním papírových výkresů součástek do digitální podoby a končila 3D návrhem komplexních sestav s pneumatickými pohony. Bylo to pro mě hodně přínosné a kromě zkušenosti odborné jsem se naučila i samostatnosti, což myslím hodně předurčilo i můj další profesní vývoj.

Jaké jsou vaše doposud získané pracovní zkušenosti, jaký pracovní post nyní zastáváte?

Po již zmíněné zkušenosti během studia jsem měla jedno malé odbočení do světa pevnostních výpočtů.Záhy se ale ukázalo, že to nebude práce pro mě. Práce s modely sítí mě moc nenaplňovala, a tak jsem se poohlédla opět po konstrukci. Před více jak osmi lety jsem nastoupila na pozici konstruktérky do firmy s celosvětovým zastoupením vyrábějící elektromechanické součástky pro většinu známých automobilek. Po čtyřech letech mi byla nabídnuta změna pozice a já se začala rozkoukávat jako projektová manažerka. Je pravda, že náplň práce se mi hodně změnila, ale po čase se stalo zřejmé, že v porovnání se samotným konstruováním, jakkoliv mě tato práce bavila a naplňovala, je organizování a zajišťování rozběhu nových projektů práce rozmanitější a tím pádem pro mě i zajímavější. I když změna typu práce nebyla vůbec jednoduchá. Zatímco za konstruktérem zůstává viditelná práce ve formě modelů a výkresů, jako manažerka projektu jsem závislá hlavně na práci ostatních v týmu. Situace, kdy zákazník tlačí na splnění termínů a vy s tím nemůžete vůbec nic udělat, může být hodně frustrující. Před rokem pak přišla další výzva – nabídka vedení úplně nového oddělení projektového managementu. Do té doby byla totiž většina projektů řízena projektovými manažery z mateřské společnosti v Německu. Pro mne to znamenalo nejen vybrat si lidi do týmu a zaučit je, ale také vymezit pro nové oddělení kompetence i povinnosti v zavedeném systému. Výzva, se kterou se stále peru.

Jaké jsou vaše další ambice?

Momentálně bych hlavně chtěla naplnit úkol, který jsem si ve firmě předsevzala, tedy rozvoj a úplné začlenění nového oddělení projektového managementu do fungování firmy.

Reklama
Související články
Technická soutěž EBEC 2020

Již po dvanácté proběhne na VUT v Brně lokální kolo soutěže EBEC (European BEST Engineering Competition). Ta se pyšní statusem největší soutěže pro studenty technických vysokých škol v Evropě. Soutěží se na lokální, regionální a celoevropské úrovni. Letošní finále se uskuteční ve Varšavě.

Elektromobilita pro energetickou nezávislost

Téměř veškeré hlavní fosilní zdroje energie planety – ropa nebo uhlí, se nacházejí v nějak problematických oblastech, ať už místem, nebo politicky, či ekonomicky, a závislost na nich je snadno zneužitelná. Proto je snaha o energetickou samostatnost tak strategicky důležitá pro celou Evropu.

Jak vytvořit draka

Už několikrát jsme v našem časopise představili formule, které jsou dílem studentů českých technických univerzit. Mezi nimi rozhodně nesmí chybět ta, která spatřila světlo světa na VUT v Brně – dravý i elegantní Dragon 9.

Související články
Studentská formule pro světové autodromy

Ve středu 22. května letošního roku se mohli příznivci rychlých aut zúčastnit slavnostního odhalení formule Vector 05, kterou sestavili studenti VŠB – Technické univerzity Ostrava. Cílem studentského týmu Formula TU Ostrava bylo postavit již pátý monopost konkurenceschopného závodního vozidla kategorie pro spalovací motory a získat zkušenosti ve využití standardních a nestandardních technologií, a samozřejmě vyhrát na mezinárodních závodech Formula Student.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

České a slovenské odborné školství

Přinášíme vám pohled na problematiku školství a jeho vliv na tvorbu vyspělé ekonomiky očima dvou odborníků - slovenského výzkumného pracovníka a podnikatele prof. Milana Gregora a podnikatele a neústupného reformátora českého školství ing. Jiřího Rosenfelda. S oběma dotyčnými jsme v předchozích vydáních realizovali profilové rozhovory mapující jejich dosavadní profesní příběh. Oblast školství jsme z nich vyjmuli pro tento komplexní pohled, který ve společném regionálním kontextu spatřujeme za velmi poučný a inspirující. Názory vycházejí a jsou opřeny o bohaté zkušenosti jejich působení jak na akademické půdě, tak i v byznyse.

Česko a Sasko společně pro plasty

Pracovní skupina zabývající se technologiemi plastů a vláknových kompozitů se na Vysoké škole v Žitavě/Zhořelci (Hochschule Zittau/Görlitz) začala postupně ustavovat v zimním semestru roku 2015.

Česko-francouzskou cestou vzhůru

Kombinace magisterského titulu z oboru Industrial Engineering na VUT a inženýrského diplomu ze školy Arts et Métiers – to je dokonalý startovní můstek pro uplatnění ve špičkových zahraničních firmách. Pro brněnskou rodačku Pavlínu Trubačovou to byl začátek profesní cesty do CERNu.

Český manažer, technolog i dobrodruh

Jan Jakoubek je poměrně netypickým příkladem člověka, kterého lze s jistou nadsázkou nazvat „self made man“. A to i přesto, že jeho kariéru spoluutvářely i odborné školy a univerzity, včetně pražské ČVUT.

Český mozek pro světové vozy

Rozhodnete-li se pořídit si nový vůz, pravděpodobně nebudete znát člověka, který rozhodl o konkrétním dílu, jež bude součástí automobilu. Pokud však tím vozem bude Škodovka, pak je velmi pravděpodobné, že mužem, který o mnohém ve vašem voze rozhodoval, je Ing. Radek Urbiš, PhD., MBA.

České vize pro evropské plastikářství

Od raného mládí to šluknovského rodáka Zdeňka Rybczuka táhlo ke strojařině. Navzdory tomu je dnes vrcholovým manažerem v oblasti plastikářství – konkrétně působí ve firmě Coveris Rigid Zell Deutschland na pozici ředitele výroby a obchodu. Jaká byla jeho životní cesta a jak se stalo, že „konvertoval“ od kovů k plastům?

Světový design s českými kořeny

„Kolikrát jste se snažili otevřít dveře na špatnou stranu? Mně se to stává neustále,“ říká známá designérka, působící momentálně v Mnichově, Charlota Blunárová.

Výzkum, vývoj, simulace - z Čech až na konec světa

„Všeobecný přehled je vlastně to nejlepší, co styl vysokoškolského vzdělání v Česku mladým lidem dává. Ještě zlepšit jazyky a máme – s malou nadsázkou řečeno – celou Evropu v hrsti.“ To jsou slova Ing. Jakuba Jelínka, vedoucího Střediska virtuálních simulací v německé společnosti TÜV SÜD Czech, které se věnuje nejen zkušebnictví a testování.

Jak se stát poslem britské vědy ve střední Evropě

„Pracuji pro britské Ministerstvo zahraničí, ale v České republice, takže propojuji svou rodnou zemi se zemí, kterou mám rád a kde jsem studoval.“ To jsou slova Ing. Otakara Fojta, který je, jakožto vědecký diplomat, zaměstnancem britského Ministerstva zahraničí.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit