Témata

Příklady táhnou aneb Mladí nechť jsou inspirací

Před dvěma lety jsme na stránkách MM Průmyslového spektra přinášeli rozhovory s úspěšnými absolventy technických škol, kteří našli uplatnění v zahraničí na zajímavých postech. Nyní se k této koncepci v rámci kampaně podpory technického vzdělávání vracíme a zaměříme se na tuzemské pozice.

Tento článek je součástí seriálu:
Příklady táhnou aneb mladí nechť jsou inspirací
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Vysoké školy a firmy bijí na poplach. V České republice je dlouhodobě velký nedostatek technicky vzdělaných lidí. Proto poptávka po technicích na trhu práce není překvapením. Vyvstává zde otázka, jak tuto situaci zlepšit. Odpověď není jednoduchá. Jen málo středoškoláků, kteří se rozmýšlejí, jakou cestou se bude ubírat jejich budoucí studium, přesvědčí argument téměř jistého zaměstnání v případě absolvování technického oboru. Mnohem větší výpovědní hodnotu mají ohlasy a názory lidí, kteří studium vysoké školy úspěšně absolvovali a nyní pracují na významných postech v technicky zaměřených firmách. Právě proto vám s nimi budeme každý měsíc přinášet rozhovory. Pro toto vydání jsme oslovili Ing. Jitku Krocovou, který nám poskytl zajímavé odpovědi na naše otázky.

Jméno: Jitka Krocová, rok narození: 1979. Absolventka školy: ČVUT v Praze. Současná pozice: projektová manažerka

Jakou střední školu jste studovala a věnovala jste se během ní mimoškolním aktivitám?

Studovala jsem gymnázium. První dva ročníky jsem ještě aktivně dělala sport, konkrétně lehkou atletiku. Díky dlouhému dojíždění jsem to po čase vzdala a nějaké speciální mimoškolní aktivitě jsem se vlastně nevěnovala. Ale sport v rekreační podobě mi samozřejmě zůstal a je mým velkým koníčkem dodnes.

Připraví studenta na VŠ technického směru lépe gymnázium, nebo průmyslová škola?

Myslím, že to není možné jednoznačně určit. Absolvovala jsem gymnázium a nepřipadalo mi, že bych byla oproti ostatním studentům zvýhodněna, nebo naopak znevýhodněna. Samozřejmě jsou předměty, na které asi gymnázium připraví lépe, jako matematika, nebo fyzika. Spolužáci z průmyslové školy měli zase více zkušeností z odborných předmětů. Ale vždy mi přišlo, že hlavní rozdíl je nakonec stejně v samotných studentech – v tom smyslu, že každý má talent na něco jiného a podle toho mu to, nebo to, více jde. Významnější vliv bych viděla v kvalitě střední školy, ať už je to gymnázium, nebo průmyslovka.

Pro jakou VŠ jste se rozhodla a jaké byly vaše důvody?

Rozhodla jsem se pro ČVUT, Fakultu strojní. Pokud se ptáte, proč zrovna pro strojní fakultu, tak to byl výsledek několika faktorů. Díky tomu, že mi šly technické předměty nejvíce, jsem o žádném jiném oboru než technickém ani na chvíli neuvažovala. „Strojárna“ pak vyplynula z toho, že jsem nechtěla dělat nic teoretického, ale chtěla jsem na obor, se kterým se uplatním v praxi a budu si moci na výsledky své práce i sáhnout. Pokud se ptáte, proč ze strojních fakult zrovna ČVUT v Praze, pak jednoduše proto, že jsem chtěla do hlavního města, do středu dění, a protože ČVUT mělo, a snad pořád má, pověst nejlepší technické vysoké školy v zemi.

Co vás na technice fascinuje?

Fascinuje mě rychlost pokroku, který technika a její rozvoj za posledních pár desítek let zapříčinila. A toto tempo vývoje se neustále zrychluje. Asi nejvíce bych si přála podívat se tak 100 až 200 let do budoucnosti a vidět kam až se lidstvo s tím překotným vyvíjením nových a nových technologií dostane. A taky tak trochu doufám, že třeba i já svým úsilím ve firmě zabývající se mimo jiné i vývojem nových technologií, přispěji k těm velkým technickým objevům budoucnosti.

Jaká je vaše specializace a proč jste zvolila právě tento obor?

Vystudovala jsem obor Výrobní stroje a zařízení. Zvolila jsem tento obor, protože jsem chtěla hlavně konstruovat, tedy kreslit a navrhovat konkrétní stroje, nebo výrobky, které podle mého návrhu může někdo vyrobit a budou někomu sloužit. Tento obor obsahoval právě takovéto zaměření a nejvíce konstrukčních předmětů.

V čem vidíte výhody a nevýhody technického vzdělávání v ČR?

Bohužel nemohu srovnávat s výukou v zahraničí, na žádné technické zahraniční škole jsem nestudovala. A také budu mluvit o zkušenosti již značně zastaralé, nevím, do jaké míry se výuka od dob mých studií změnila. Během studia bych určitě uvítala větší propojení s praxí. Přišlo mi, že v některých předmětech se dává velký důraz na teorii, bez příkladů uplatnění v konkrétních úkolech. Student pak nevidí, k čemu by mohl danou látku vlastně využít a může ztratit motivaci se věc vůbec učit. Také výuka cizích jazyků hodně pokulhávala. Věřím, že v tomto se již hodně změnilo, například nabídka výjezdu do zahraničí v rámci studia je mnohem širší než dříve. Já to vyřešila přerušením studia na rok a cestou za výukou angličtiny do zahraničí na vlastní pěst. Zkušenost k nezaplacení a navíc, bez znalosti alespoň jednoho cizího jazyka se v praxi jen těžko prosadíte. Za velké plus naopak určitě považuji zavedení kreditového systému. Student má více volnosti ve volbě předmětů i samotné intenzitě studia.

Prosinec 2015 uzavírá Rok průmyslu a technického vzdělávání

Na co by se měli studenti během studia zaměřit a čemu se naopak vyhnout?

Určitě doporučuji začít hledat brigádu v oboru co nejdříve. Jakýkoliv střet s realitou je pro člověka bod k dobru, ať už při pozdějším hledání zaměstnání či při výuce samotné. Student si může díky tomu více uvědomit, co ho vlastně baví, a třeba se i spíše rozhodne pro správný obor nebo zvolí pro něj vhodnější volitelné předměty. Na druhé straně radím vyhnout se předmětům s tématy, které daného studenta vůbec nezajímají (nemluvím samozřejmě o těch povinných). Je to ztráta času pro studenta i učitele. S dnešní nabídkou různých předmětů na školách si určitě každý najde téma, které ho zajímá a nemusí si vybírat předmět jen proto, že kamarád říkal, že se tam dostane zápočet zadarmo.

Jaký máte názor na duální systém? Zavedla byste jej i v ČR?

Neznám moc podrobností. Vím, že hlavně v souvislosti s Německem se mluví o významném začlenění praxe do výuky, a jak už jsem zmínila dříve, i já vidím přínos v propojení s praxí. Je však na zvážení, v jakém poměru praktickou část a výuku střídat. Určitě by se neměla upřednostňovat praxe nad teoretickým základem.

Bylo pro vás těžké najít si praxi během studia, a co bylo její náplní?

Asi jsem měla velké štěstí, ale já si praxi našla již během závěru druhého ročníku a u firmy jsem zůstala až do promoce i kousek po ní. A to přes to, že jsem na rok školu i praxi přerušila. Náplní jsem se trefila hodně do budoucího oboru. Začínala jsem překreslováním papírových výkresů součástek do digitální podoby a končila 3D návrhem komplexních sestav s pneumatickými pohony. Bylo to pro mě hodně přínosné a kromě zkušenosti odborné jsem se naučila i samostatnosti, což myslím hodně předurčilo i můj další profesní vývoj.

Jaké jsou vaše doposud získané pracovní zkušenosti, jaký pracovní post nyní zastáváte?

Po již zmíněné zkušenosti během studia jsem měla jedno malé odbočení do světa pevnostních výpočtů.Záhy se ale ukázalo, že to nebude práce pro mě. Práce s modely sítí mě moc nenaplňovala, a tak jsem se poohlédla opět po konstrukci. Před více jak osmi lety jsem nastoupila na pozici konstruktérky do firmy s celosvětovým zastoupením vyrábějící elektromechanické součástky pro většinu známých automobilek. Po čtyřech letech mi byla nabídnuta změna pozice a já se začala rozkoukávat jako projektová manažerka. Je pravda, že náplň práce se mi hodně změnila, ale po čase se stalo zřejmé, že v porovnání se samotným konstruováním, jakkoliv mě tato práce bavila a naplňovala, je organizování a zajišťování rozběhu nových projektů práce rozmanitější a tím pádem pro mě i zajímavější. I když změna typu práce nebyla vůbec jednoduchá. Zatímco za konstruktérem zůstává viditelná práce ve formě modelů a výkresů, jako manažerka projektu jsem závislá hlavně na práci ostatních v týmu. Situace, kdy zákazník tlačí na splnění termínů a vy s tím nemůžete vůbec nic udělat, může být hodně frustrující. Před rokem pak přišla další výzva – nabídka vedení úplně nového oddělení projektového managementu. Do té doby byla totiž většina projektů řízena projektovými manažery z mateřské společnosti v Německu. Pro mne to znamenalo nejen vybrat si lidi do týmu a zaučit je, ale také vymezit pro nové oddělení kompetence i povinnosti v zavedeném systému. Výzva, se kterou se stále peru.

Jaké jsou vaše další ambice?

Momentálně bych hlavně chtěla naplnit úkol, který jsem si ve firmě předsevzala, tedy rozvoj a úplné začlenění nového oddělení projektového managementu do fungování firmy.

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit