Jak se stát poslem britské vědy ve střední Evropě

Když jsem začala připravovat tento článek, netušila jsem, že existuje pracovní pozice „vědecký diplomat“. Přitom je zřejmé, že podobní lidé mohou přinášet pro uplatnění našich znalostí a schopností v zahraničí a jejich propojení s cizím know-how více než politici či „běžní“ byznysmeni. Jak se ale člověk vlastně k takovému povolání dostane, co má vystudovat a kam pokračovat? Univerzální návod jistě neexistuje, ale životním příběhem Otakara Fojta se lze bezesporu inspirovat.

„Chodil jsem na Střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Brně,“ vzpomíná Ing. Fojt. „Z elektroprůmyslovky se ale dalo jen těžko odejít studovat vysokou školu zcela jiného směru, a tak volba byla snadná – Fakulta elektrotechniky brněnského VUT. Konkrétně šlo o Biomedicínské inženýrství, které mě zaujalo jako hraniční obor mezi medicínou, přístrojovým vybavením a IT.“

Studium na této univerzitě, kromě skutečně velkého množství znalostí, naučilo Otakara Fojta podle jeho vlastních slov jednu podstatnou věc – samostatně myslet. Odlišovat podstatné věci od těch nepodstatných, dokázat se zaměřit na detail, a přitom neztrácet celkový přehled…

„Učilo mě mnoho výborných profesorů a měl jsem štěstí na dobré spolužáky,“ oceňuje s odstupem času. „Pro další profesní cestu mě však ovlivnilo více lidí. Rodiče, spolužáci, profesoři z katedry biomedicínského inženýrství… Ale především profesor Jiří Holčík, můj školitel, který mě směřoval k novým metodám nelineární dynamiky a nabádal k jejich uplatnění na biomedicínská data. A hodně mi samozřejmě dal výzkum v rámci mého Ph.D. na Oxfordské univerzitě a průmyslový výzkum na univerzitě v Yorku.“

Naše – především technické – školství má tradičně dobrou pověst, ale srovnání máme zpravidla jen s těmi nám geograficky nejbližšími zeměmi. Vzhledem k tomu, že Otakar Fojt do hloubky poznal jak naše školství, tak i to v Británii, může tyto dva školské systémy dobře srovnávat. „V britském systému kolejí jsou spolu promícháni studenti všech oborů a naše pravidelná setkávání a diskuze mě neuvěřitelně obohatily a stimulovaly. A zároveň mě nutily vysvětlovat to, co dělám, ostatním lidem z naprosto jiných specializací – od astrofyziky po ošetřovatelství a latiníky.“

Na co by se podle Otakara Fojta měli lidé během studia soustředit, a čeho naopak vyvarovat, jestliže chtějí mít v budoucnu podobný úspěch, ať už v Česku, nebo v zahraničí? Univerzální rada z pohledu britského vědeckého diplomata neexistuje. Říká: „Kdybych mohl poradit sám sobě před nějakými 28 lety, asi bych se chtěl dříve specializovat, neplýtvat čas na nepodstatné věci. A především, dostat se k těm nejlepším odborníkům na světě, protože od těch bych se mohl naučit nejvíc.“

Jako vědecký diplomat má Otakar Fojt možnost srovnávat „z první ruky“ nejen školství, ale pochopitelně i úroveň podnikání v obou zemích. Úspěšné a neúspěšné podniky jsou však podle něj u nás i v zahraničí. Navíc řada podniků v ČR má zahraniční vlastníky, a jsou vlastně zahraničními. Říká, že rozdělení na „náš“ a „zahraniční“ v dnešní době globalizace přestává dávat smysl.

„Úspěšné podniky u nás i v zahraničí mají vizi, jasné cíle a dokáží se přizpůsobovat rychle se měnícím podmínkám. A přeji si, aby takových podniků bylo všude co nejvíc,“ říká a dodává: „V Cambridge mě zaujala přednáška Berta Twaalfhovena. Byla na téma, jak za posledních 48 let podnikání přišel o svých 55 miliónů dolarů v 17 z 51 start-upů. Tenhle úspěšný podnikatel se neváhal podělit nejen o své zkušenosti ze všeho, co udělal dobře, ale i z toho, co udělal špatně a kde bychom si měli dát pozor. Takových přednášek a poučení není nikdy dost.“

Jak už z názvu jeho pozice vyplývá, Otakar Fojt nepracuje pro firmu, ale pro britské Ministerstvo zahraničí. V Science and Innovation Network, kde působí, pracuje celkem kolem stovky vědeckých diplomatů umístěných ve 34 zemích světa. Vzájemným propojením všichni sdílejí znalosti o vědě a inovacích ve všech významných vědeckých částech světa. Dnes už je podle něj naprosto jedno, kde se fyzicky nacházíte, důležité jsou komunikační dovednosti a oborové znalosti.

„V rámci virtuálního prostředí a dnešních možností komunikace není fyzická vzdálenost na překážku,“ konstatuje Fojt. „Přesto považuji osobní setkání za důležitá a snažím se s ostatními kolegy setkávat co nejčastěji. Snažím se také propojit a vyvážit čas pro pracovní i rodinný život. Pomáhá mi, že věda a práce s talentovanými lidmi mě opravdu baví a že svou práci mohu dělat všude. Pochopitelně využívám i možností práce z domova.“

Otakar Fojt zatím žije v České republice, a jak sám říká, chce zde žít i nadále, protože naše země je krásná, od šumavských lesů až po vinice jižní Moravy. A také chce zůstat vědeckým diplomatem.

„Současná práce a výzvy, které jsou přede mnou, jsou natolik zajímavé a inspirující, že se otázkami další profesní cesty nezabývám. Ale zcela jistě bych se chtěl i nadále věnovat oblastem mezinárodní vědy a výzkumu, jejich propojení s praktickým využitím a uplatněním ve společnosti. Spojené království opouští Evropskou unii, ale ne Evropu, a mým hlavním úkolem je posílit vědeckou a inovační spolupráci britských vědeckých týmů v tomto regionu a dohodnout se na co nejlepší budoucí vědecké a inovační spolupráci po brexitu. Naši již dnes intenzivní spolupráci chceme ještě dále posílit.“

V sedmém rámcovém programu spolupracovaly české a britské vědecké týmy na 708 společných projektech. Více než 1 500 českých studentů studuje na britských vysokých školách a v loňském roce studovalo české vysoké školy 622 Britů.

Po absolvování brněnské VUT pracoval Ing. Otakar Fojt v aplikovaném výzkumu na Univerzitě v Yorku, poté vedl malou technologickou firmu v Brně a nyní je již téměř 15 let vědeckým diplomatem britské Science and Innovation Network. Během Ph.D. studia jej náhoda přivedla k žádosti o britské Chevening stipendium do Merton College Oxfordské univerzity. Stipendium získal a po dokončení Ph.D. studia se mu otevřely dveře do celého světa. Do současné pozice vědeckého diplomata se dostal otevřeným výběrovým řízením. V roce 2003 už bylo jasné, že Česká republika vstoupí do Evropské unie, a protože česká věda byla z nově vstupujících zemí na velmi dobré úrovni, tehdejší ministr pro vědu, Lord Sainsbury, se rozhodl vytvořit novou pozici vědeckého diplomata právě v Praze. V této práci spojil Ing. Fojt znalost českého i britského vědeckého a vysokoškolského prostředí. Dnes zde zastává funkci regionálního ředitele zodpovědného za osm zemí střední a východní Evropy a britskou spolupráci ve vědě a inovacích v tomto regionu.

Hana Janišová

hana.janisova@mmspektrum.com