Témata
Zdroj: archiv E. Hrbáčkové

Příklady táhnou: Stavět mosty mezi obory

Propojení techniky a medicíny. To je to, co především lákalo Evu Hrbáčkovou, když se rozhodovala, kterou univerzitu bude studovat. Volba proto padla na Fakultu biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze. Profesní cesta ji posléze zavedla do britského města Crawley, konkrétně do společnosti Elekta, která se zabývá radioterapií. Zde nyní pracuje na pozici produktového manažera.

Tento článek je součástí seriálu:
Příklady táhnou aneb mladí nechť jsou inspirací
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

Eva nejprve absolvovala dvojjazyčné česko-anglické gymnázium v Olomouci. Odtud pokračovala do Prahy, kde během studia získala především široký vhled do zdravotnické techniky.

„Na biomedicíně mi imponovala její mezioborovost,“ vzpomíná Eva Hrbáčková a dodává: „Propojení techniky a medicíny je zde zpestřené pár předměty ze světa managementu a marketingu. V dnešní době je spousta vysoce kvalifikovaných, ale jen úzce profilovaných odborníků, přitom je hodně příležitostí pro lidi, kteří umí od všeho trochu, kteří dokážou mezi obory či odděleními stavět mosty.“

Na studium ČVUT vzpomíná Eva Hrbáčková jako na velmi příjemné období svého života.

„V dnešní době je spousta vysoce kvalifikovaných, ale jen úzce profilovaných odborníků, přitom je hodně příležitostí pro lidi, kteří umí od všeho trochu, kteří dokážou mezi obory či odděleními stavět mosty.“ (Zdroj: archiv E. Hrbáčkové)

„Studenti by si měli svá vysokoškolská léta hlavně užít,“ doporučuje s úsměvem a dodává: „Vysoká škola přece není jenom o vzdělání. Na druhou stranu je to pro studium to nejlepší období. O pár let později, při práci, při dětech, při dalších povinnostech už je to mnohem náročnější. Ačkoli dnes se lidé běžně několikrát za život rekvalifikují, takže možné to je, jen už to není ten bezstarostný studentský život…“

Z období studií Evy Hrbáčkové určitě stojí za zmínku i její zkušenost z Erasmu, který ji zavedl na univerzitu ve finském Oulu. Podle jejích slov zde byla, oproti studiu v Česku, jedna obrovská výhoda – všechny předměty byly velmi prakticky orientované a ve chvíli, kdy se student učil teorii, dozvěděl se současně, jak a kde ji lze uplatnit v praxi, a často ji rovnou mohl aplikovat na nějakém miniprojektu.

Na studijním pobytu ve Finsku. Oulu je zhruba 300 kilometrů od polárního kruhu, takže zimy jsou kruté – obrovský mráz a spousta sněhu. Studenti často jezdí do školy na běžkách. (Zdroj: archiv E. Hrbáčkové)

„Atmosféra zde byla velmi uvolněná, založená na spolupráci mezi studenty i učiteli. Po chodbách nechodili žádní vystresovaní studenti s obavou, že budou vyhozeni od zkoušky…“ říká Eva Hrbáčková, ale dodává: „Možná to je nefér srovnání, protože finské školství je prostě fenomén.“

Reklama
Reklama

Cesta do Anglie

Ještě, než Eva absolvovala univerzitu, začala pracovat ve společnosti Linet, která je předním světovým výrobcem zdravotnických lůžek. Nejprve zde byla v pozici brigádníka, ale po pár měsících se v marketingu uvolnilo místo produktového manažera.

„Dohodli jsme se, že to zkusím, a tak to všechno začalo,“ vzpomíná.

V Linetu zůstala Eva Hrbáčková celých pět let. Mnohému se zde naučila. Kdo chtěl pracovat a jakkoliv se realizovat, měl tady spoustu příležitostí. Pak však přišla nabídka, která se neodmítá – ze společnosti Elekta.

Eva Hrbáčková se synem Tomáškem, tehdy asi rok a půl starým. (Zdroj: archiv E. Hrbáčkové)

„Vlastně ani nevím, jak mě tehdy našli,“ uvažuje po letech Eva Hrbáčková. „Musela jsem mít svůj životopis na stránkách různých personálních agentur. Z jedné mi zavolali, že pro mě mají zajímavou pozici, jestli nechci zkusit pohovor. Zkusila jsem. První po telefonu, druhý osobně v Anglii. Následovaly psychometrické testy. Nakonec nabídka. Když se na situaci dívám zpětně, uvědomuji si, jak obrovské jsem měla štěstí.“

Jak Eva dnes říká, štěstí nespočívalo jen v prostém faktu, že získala práci v zahraničí, ale také v tom, jakou část firemního portfolia dostala na starost – kolimátory pro tvarování svazku záření.

„Tehdy běžely dva zásadní projekty – do půlroku po svém nástupu jsem uváděla na trh multilistový kolimátor Agility a zhruba o rok později jsem měla možnost spolupracovat na tvorbě tzv. flattening filter free (FFF), tedy nehomogenních svazků záření. Ta kombinace Agility a FFF otevřela nové možnosti v radioterapii, a já jsem byla u toho!“ říká s nadšením.

Pozice produktového manažera vyžaduje obrovské množství komunikace se zákazníky, spoustu technické, ale i hodně kreativní marketingové práce. Je při ní spousta příležitostí cestovat – Evu Hrbáčkovou „služebky“ zavedly nejen do Evropy, ale i do USA nebo na Nový Zéland. (Zdroj: archiv E. Hrbáčkové)

Rozhraní mezi firmou a zbytkem světa

Pětka je zřejmě paní Hrbáčkové šťastné číslo. Po pěti letech totiž z Elekty odešla do menší firmy, která vyvíjí informační systémy pro laboratoře patologie. Chtěla zde získat zkušenost s produktovým managementem čistě softwarových produktů. Dlouho se zde však neohřála. Důvodem odchodu však tentokrát nebyl další profesní růst, ale fakt, že čekala dítě. Se synem pak zůstala doma téměř čtyři roky, což je na Británii, kde mateřská dovolená trvá pouze rok, nezvykle dlouho.

„Když jsem se pak opět začala poohlížet po práci, shodou okolností se mi ozval bývalý kolega z Elekty a přeposlal mi inzerát, že hledají produktového manažera na servis,“ vypráví Hrbáčková. „V současné době tedy znovu pracuji v Elektě a mám zde na starosti strategii týkající se dat, která můžeme využít mimo jiné pro proaktivní a prediktivní údržbu našich technologií. Cílem je jaksi předvídat, zajistit servis dříve, než se stroje porouchají a jejich výpadek způsobí problém zákazníkům. Ty možnosti jsou ale mnohem širší. V dnešní době, která je daty přesycená, tkví výzva v tom, najít data, která jsou skutečně užitečná, nejen zajímavá.“

Reklama

Podle jejích slov produktový manažer ve firmě reprezentuje zákazníky, je jakýmsi rozhraním mezi firmou a okolním světem. Klíčové proto je rozumět potřebám zákazníků, jejich problémům, výzvám i ambicím. A s přihlédnutím k těmto poznatkům pak nabídnout řešení, přičemž v technologických firmách má řešení podobu nových produktů, inovací těch stávajících nebo nabídky nových služeb.

„Ve chvíli, kdy ‚produkťák‘ najde takovou příležitost, musí vytvořit byznys plán. A přesvědčit vedení firmy, že je do této oblasti dobré investovat. Musí vytvořit jakousi rozvahu – jak dlouho by vývoj trval, kolik by stál peněz a kolik by nový produkt mohl firmě vydělat,“ popisuje podstatu své práce Eva Hrbáčková.

Otevřený svět i možnosti

Pokud produktový manažer dostane od vedení „zelenou“, zformuluje technické zadání pro vývojové oddělení. Během celého cyklu vývoje – který u nemocničních lůžek může trvat dva roky, avšak u urychlovačů mnohem déle – pak produktový manažer řešení oponuje a zajišťuje, že skutečně odpovídá potřebám zákazníků.

Evin hlavní dopravní prostředek ve Finsku. (Zdroj: archiv E. Hrbáčkové)

Ve chvíli, kdy je produkt téměř hotový, nastává intenzivní příprava jeho uvedení na trh – tvorba marketingových materiálů, brožur, videí, školení pro interní teamy. A v neposlední řadě také nacenění produktu.

„Ta pozice vyžaduje obrovské množství komunikace s interními i externími zákazníky,“ vysvětluje Eva Hrbáčková. „V průběhu vývoje klade na produktového manažera relativně vysoké technické požadavky, před uvedením na trh na něj zase čeká hodně kreativní marketingové práce. No a po uvedení produktu na trh je potřeba jej dále monitorovat – jestli skutečné funguje tak, jak má, jak jsou zákazníci spokojení a podobně.“

Je tedy zjevné, že jde o práci velmi náročnou a nikdy nekončící. To mimo jiné znamená, že skloubit ji s péčí o malé dítě bez příbuzných, kteří by bydleli poblíž a pomohli nebo pohlídali, není lehké. Nicméně Elekta je naštěstí firma s kořeny ve Švédsku a jako taková je hodně „prorodinně“ orientovaná. Nabízí flexibilní pracovní dobu i možnost pracovat až 50 % času z domova. A tak se Evě Hrbáčkové zatím daří v pracovním i osobním životě dohromady.

Z období studií Evy Hrbáčkové určitě stojí za zmínku i její zkušenost z Erasmu, který ji zavedl na univerzitu ve finském Oulu. (Zdroj: archiv E. Hrbáčkové)

„Zatím nemám žádné další ambice, co se týče pracovního uplatnění,“ říká. „V současné pozici jsem teprve rok, stále se učím, jsem součástí úžasného týmu a mám skvělého šéfa. Jen se bojím, aby ve firmě nenastala nějaká reorganizace a nezměnilo se to,“ usmívá se.

Jak sama říká, má dosud pracovní zkušenosti pouze ze tří firem. Jednou z nich byla česká středně velká firma, druhou nadnárodní korporát s 4 000 zaměstnanci a třetí malá lokální britská firma. Nedokáže tedy zatím obecně porovnávat, ale jedno ví jistě: vzdělání na české technické univerzitě jí otevřelo svět i možnosti profesního uplatnění, které se jí dále rozšířily díky schopnosti zareagovat na výzvy. Dá se tedy očekávat, že profesní cesta Evy Hrbáčkové bude i nadále pokračovat směrem vzhůru.

Související články
Univerzita Karlova cílí na vyšší spolupráci s firmami

Poprvé v historii byla zvolena do funkce rektorky Univerzity Karlovy, jedné z nejstarších univerzit v Evropě, žena. Lékařka prof. MUDr. Milena Králíčková v březnu tohoto roku, měsíc po svých 50. narozeninách, převzala mandát. Jejím cílem je poskytovat trhu práce moderního absolventa, větší zapojení studentů do komerční sféry, maximální podpora aplikace vědeckých výsledků do praxe a další úspěšný rozvoj Charles University Innovations Prague, která vznikla za jejího předchůdce prof. Zimy.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Síla společnosti tkví v chytrých lidech a vědecké základně

Nadační fond Neuron vznikl na podporu české vědy v období hospodářské krize po roce 2009. Jeho mecenáši rozdali za dobu jeho existence více než 110 milionů korun. Není závislý na státních financích, ale přesto, pokud by se současný státní rozpočet vydal cestou škrtání výdajů na vědu, byl by to pro jeho členy signál pro to, aby své aktivity zesílili a nedovolili, aby česká věda upadla v zapomnění a čeští vědci odcházeli do zahraničí. Hovoříme s Monikou Vondrákovou, která Nadační fond Neuron od jeho vzniku řídí.

Související články
Platforma pro kolaborativní návrh i výrobu

Každoroční uživatelské setkání společnosti Dessault Systèmes dostalo nové jméno 3DExperience World. Jde o pokračování pravidelné konference Solidworks World pro uživatele softwarových nástrojů Solidworks. Nové jméno odráží nový ekosystém tvořený celou řadou inovativních řešení od společnosti Dassault Systèmes. Akce 3DExperience World 2020 se konala začátkem února v americkém Nashvillu ve státě Tennessee a účastnilo se jí na 6 000 konstruktérů, inženýrů a prodejců z celého světa.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Moderní technologie z Miskinu pomáhají léčit

Měřicí sondy Renishaw jistě velmi dobře zná každý náš čtenář a každý druhý obráběč. Plní nezbytnou a důležitou funkci v kontrole kvality v mnoha strojírenských aplikacích již téměř padesát let. Produkty společnosti se však neomezují pouze na prvky kontroly kvality, ale s technickým pokrokem a vývojem lidské společnosti se vyvíjí také portfolio této nadnárodní společnosti. Od roku 2011 vyrábí zařízení pro 3D tisk z kovů, která nacházejí uplatnění mj. v lékařství. Kvalita je důležitý faktor v průmyslové výrobě i v běžném životě, avšak zdraví je nade vše.

Léčivá mračna

Oftalmologie je lékařský obor, který se zabývá anatomií, fyziologií a nemocemi očí. V Indii je šedý zákal nejčastější příčinou slepoty, jíž by šlo zabránit, a jistá firma vyrábí potřebné zařízení, které oční lékaři potřebují a používají k léčbě postižených.

Příklady táhnou:
Maximum aerodynamiky pro nejrychlejší vozy

Petra Palizu již od mládí zajímaly automobily a záhy se rozhodl, že se v dospělosti bude podílet na jejich vývoji. V průběhu prvních ročníků studia Wichterlova gymnázia v Ostravě si ujasnil, že jeho profesní dráha povede přes strojírenský obor na univerzitě. Že se za několik let bude podílet na vývoji nejrychlejších automobilů na světě, by jej nejspíš v té době ještě nenapadlo…

Příklady táhnou:
Z Čech až na vrcholky

Ing. Marek Kožnar dnes pracuje na pozici manažera projektů v oblasti forenzních technologií a eDiscovery ve společnosti Deloitte v Mnichově. Za hlavní (ale zdaleka ne jediný) benefit tohoto místa s manželkou a dětmi považují fakt, že bydliště mají přímo v alpském městečku Zillertal. Na počátku jeho profesní dráhy, která jej dovedla až na úpatí evropských velehor, stálo české technické vzdělání, konkrétně pražské ČVUT.

Příklady táhnou:
Krásné, velké, chytré domy

Olympijský stadion v Londýně – London Stadium, West Ham United s kapacitou 45 000 diváků – byl po rozsáhlé transformaci slavnostně otevřen v září 2015. Od té doby se zde odehrály zápasy mistrovství světa v ragby a další sportovní i kulturní události, například koncert Rolling Stones. Zajímavou i nádhernou střechu stadionu navrhl český architekt, absolvent FA ČVUT, Vladimír Mašínský. Jeho životní vášní jsou však nejen sportovní stadiony, ale obecně velké, chytré budovy.

Příklady táhnou - Být součástí něčeho velkého

Začít po gymnáziu studovat na technické univerzitě, to chce velký kus cílevědomosti a odhodlání. Maturita na gymnáziu sice určitě není zadarmo, ale - jak říká Ing. Petr Jániš - třeba strojnické tabulky vidí student gymnázia leda tak z vlaku. I přes tento počáteční handicap se tento maturant z krnovského gymnázia v roce 1998 nejen na první pokus dostal na Fakultu strojní VŠB-TUO, ale také ji o pár let později úspěšně absolvoval, aby s titulem Ing. a se spoustou nabytých znalostí vyrazil dobývat svět.

Technická soutěž EBEC 2020

Již po dvanácté proběhne na VUT v Brně lokální kolo soutěže EBEC (European BEST Engineering Competition). Ta se pyšní statusem největší soutěže pro studenty technických vysokých škol v Evropě. Soutěží se na lokální, regionální a celoevropské úrovni. Letošní finále se uskuteční ve Varšavě.

Elektromobilita pro energetickou nezávislost

Téměř veškeré hlavní fosilní zdroje energie planety – ropa nebo uhlí, se nacházejí v nějak problematických oblastech, ať už místem, nebo politicky, či ekonomicky, a závislost na nich je snadno zneužitelná. Proto je snaha o energetickou samostatnost tak strategicky důležitá pro celou Evropu.

Jak vytvořit draka

Už několikrát jsme v našem časopise představili formule, které jsou dílem studentů českých technických univerzit. Mezi nimi rozhodně nesmí chybět ta, která spatřila světlo světa na VUT v Brně – dravý i elegantní Dragon 9.

Studentská formule pro světové autodromy

Ve středu 22. května letošního roku se mohli příznivci rychlých aut zúčastnit slavnostního odhalení formule Vector 05, kterou sestavili studenti VŠB – Technické univerzity Ostrava. Cílem studentského týmu Formula TU Ostrava bylo postavit již pátý monopost konkurenceschopného závodního vozidla kategorie pro spalovací motory a získat zkušenosti ve využití standardních a nestandardních technologií, a samozřejmě vyhrát na mezinárodních závodech Formula Student.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit