Témata
Zdroj: ZČU v Plzni

Machine learning v moderní výrobě

Strojové učení se může stát klíčovým nástrojem pro zvýšení efektivity moderních výrobních procesů. Chcete, aby váš stroj sám rozpoznal kritickou úroveň opotřebení nástroje dříve než vy nebo zkušená obsluha? Tohoto cíle lze dosáhnout použitím vhodných senzorů, které při obrábění dokážou sledovat například akustické signály a s využitím machine learningu (strojového učení) pak opotřebení nástroje spolehlivě detekovat, a to v reálném čase.

Luboš Kroft

Vědeckovýzkumný pracovník Regionálního technologického institutu při ZČU v Plzni s více než desetiletou praxí v oblasti strojírenské technologie a výrobních procesů. Jeho hlavní specializací je optimalizace technologie výroby, vývoj řezných nástrojů a chladicích systémů obráběcích nástrojů, za který v roce 2022 získal Zlatou medaili na MSV Brno za "Specifický systém chlazení ECHO".

Jindřich Sýkora

Věnuje se vývoji řezných nástrojů a návrhům technologií pro obrábění superslitin a velmi tvrdých materiálů. Působí v Regionálním technologickém institutu ZČU v Plzni. V rámci výzkumu a vývoje aplikuje do praxe nejnovější technologie v oblasti obrábění. 

Reklama

Vezměme si za příklad docela běžnou situaci. Zkušený operátor právě dokončuje sérii součástek. Kontrola náhodného vzorku je v pořádku, vrták o průměru 2,5 mm vypadá bezchybně. Přesto se ukáže, že čtyřicátý devátý dílec je mimo rozměrovou specifikaci. Došlo k tomu proto, že nástroj dosáhl kritické úrovně opotřebení někdy mezi čtyřicátým sedmým a devátým kusem – a než to operátor zjistil, bylo pozdě. Výsledkem jsou neshodné kusy, prostoje i finanční ztráty.

Měřicí aparatura – snímač, digitalizační karta a zesilovač – a její umístění ve stroji. (Zdroj: ZČU v Plzni)

Když stroj vidí víc než člověk

Co kdyby stroj dokázal předpovědět toto opotřebení už o dvě součástky dříve? Nejde o sci-fi, ale o realitu umožněnou díky moderním přístupům k obrábění – zejména díky vhodně zvoleným senzorům, například akustické emisi, a díky zpracování jejich signálu pomocí machine learningu (dále ML). A nemusí to být ani extrémně nákladné.

Český průmysl nesmí zaspat

Nasazení ML v průmyslu dnes není výjimkou a jeho využití roste tempem kolem 33 procent ročně. Stále více výrobních společností aktivně používá systémy ML v různých částech výrobního procesu. [1,2] Důvod je jednoduchý: prokázaná efektivita. Strojové učení má velké přínosy v oblasti provozních nákladů, produktivity i prediktivní údržby. [3]

FFT analýza frekvenčního spektra signálu akustické emise: vlevo pro nový nástroj, vpravo pro nástroj opotřebený. (Zdroj: ZČU v Plzni)

Jedním z příkladů široké využitelnosti ML je automatická vizuální kontrola vyráběných keramických dílců, založená na zpracování obrazu z kamer v reálném čase. Díky ML je možné vyhledávat vady přímo v peci, kde teplota dosahuje zhruba 1 500 °C, a snížit tak zmetkovitost až o 50 procent. [1]

Co je akustická emise a proč je vhodná pro malé nástroje

Při obrábění lze využít mnoho fyzikálních principů snímání uplatňujících se při monitoringu procesu. Tradiční snímače sil nebo vibrací fungují dobře u větších nástrojů, ale pro mikroobrábění či jemné dokončovací operace (jako je například vrtání otvorů o průměru menším než 3 mm, mikrofrézování, přesné broušení nebo jemné soustružení) mají zásadní limity. Podobně jsou na tom signály dostupné přímo v řídicím systému obráběcího stroje: jakmile silová odezva klesne pod určitou hranici, signály se ztrácejí v šumu. [4]

Reklama
Reklama
Reklama

Pro jemné obrábění a mikroobrábění se proto nabízí akustická emise (AE). Jde o technologii, která „poslouchá“ odezvy materiálu na vnější podněty ve vysokém frekvenčním pásmu. Funguje podobně jako lékařský stetoskop: snímá vlny, které materiál při obrábění vydává. Tyto senzory pracují s frekvencemi stokrát vyššími, než jaké dokáže zachytit lidské ucho. Přestože jsou tyto signály pro člověka neslyšitelné, nesou cenné informace o tom, jak nástroj obrábí, kde vznikají mikrotrhliny nebo kdy se začíná břit tupit. AE lze navíc využít i při obrábění v hloubkách řezu v řádu setin milimetru. [4]

Každá sekunda obrábění však generuje tisíce datových bodů. Surový signál AE je směsí mnoha jevů: zahrnuje jemné impulzy z místa řezu i vibrace celého stroje.

Pro člověka je takový signál složitý a v reálném čase prakticky neinterpretovatelný – pro algoritmy ML je však bohatým zdrojem dat.

Co přináší kombinace AE a ML do obrábění

Aby bylo možné data AE využít v reálném čase, je nutné jejich automatizované zpracování. A právě zde přichází ke slovu ML. Metody ML sahají od jednodušších statistických modelů až po pokročilé neuronové sítě. Pro menší datasety se často používají algoritmy jako Random Forest či Support Vector Machines, které rychle rozpoznají opakující se vzory. Pro velké objemy dat jsou vhodné hluboké neuronové sítě, jež dokážou identifikovat i velmi jemné změny ve frekvenčním spektru signálu AE. [5,6]

Systém ML nepracuje s intuicí ani se zkušeností, ale s daty a dokáže je zpracovat rychleji a přesněji než člověk.

Výsledek? Systém „vidí“ opotřebení nástroje dříve, než by jej zaznamenal i zkušený operátor – a to bez nutnosti nástroj vyjímat ze stroje a kontrolovat pod mikroskopem. Systém ML nepracuje s intuicí ani zkušeností, ale s daty a dokáže je zpracovat rychleji a přesněji než člověk. [5,6]

Bez člověka se to neobejde

Je však nutné zdůraznit, že ML není kouzelná hůlka. Průmyslové studie ukazují, že až 85 procent projektů ML selhává kvůli špatně připraveným trénovacím datům. Operátoři musí přesně označit typy opotřebení a určit, co je neopotřebovaný nástroj a co už je taková úroveň opotřebení, při které hrozí lom. Bez této expertizy by neuronová síť nevěděla, co má hledat. Systém ML tedy člověka nenahrazuje, ale rozšiřuje jeho možnosti. [6,7]

Reklama

České spojení s budoucností

Nejde jen o zahraniční průmyslové giganty. Regionální technologický institut (RTI) Západočeské univerzity v Plzni se aktivně věnuje projektům propojujícím ML s monitorováním obráběcích procesů. Dlouhodobé zaměření institutu na digitální dvojčata a na online monitoring strojů vytváří most mezi akademickým výzkumem a průmyslovou praxí.

Detekce aktivních míst obrábění pro ML. (Zdroj: ZČU v Plzni)

Jedním z dílčích úkolů je i predikce životnosti malých a mikroobráběcích nástrojů pomocí akustické emise a neuronových sítí – tento úkol je řešen v rámci výzvy OP JAK Mezisektorová spolupráce pro ITI.

Co dál?

Budoucnost neřeší otázku „jestli“, ale „kdy“. První krok vyžaduje investici času i peněz, ale návratnost 6 až 18 měsíců je doložena mnoha případy. Systém ML v obrábění není jen technologie, je to celková změna přístupu k výrobě.

Klíčová otázka však zní: Které přístupy a algoritmy zvolit pro konkrétní aplikaci a jak z nepřeberného množství možností vybrat to správné řešení? Odpovědi na tyto otázky budou hrát zásadní roli v tuzemské i světové konkurenceschopnosti – a vznikají také ve výzkumných laboratořích českých univerzit.


Zdroje, na něž autoři tohoto článku odkazují:
[1] mobidev.biz
[2] itransition.com
[3] mindtitan.com
[4] mdpi.com
[5] ncbi.nlm.nih.gov
[6] nature.com
[7] enterprisersproject.com


Tento výzkum byl podpořen projektem CZ.02.01.01/00/23_021/0009165 „Vývoj digitálních dvojčat konstrukčních komponent s podporou on‐line monitoringu jejich provozního zatěžování a simulacemi v laboratorních podmínkách“, financovaným z Operačního programu Jan Amos Komenský. Projekt je spolufinancován Evropskou unií.

Související články
IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

S 3D tiskem k efektivnějšímu obrábění

Chce-li Evropa zachovat svou konkurenceschopnost a držet krok se strojírenskými velmocemi, bude muset zvýšit efektivitu výroby. V oblasti soustružení k tomu může přispět i zdánlivá drobnost, a to účinné chlazení nástrojů.

Související články
Inteligentní ekosystém a materiálová alchymie

Současná podoba strojírenského průmyslu prochází transformací, která svou hloubkou připomíná spíše technologickou revoluci než postupnou evoluci. Zatímco v uplynulých dekádách byl vývoj výrobních technologií primárně diktován snahou o zvyšování mechanického výkonu, otáček vřeten a hrubé síly strojů, dnešní paradigma se dramaticky posouvá k jemnějším, avšak komplexnějším hodnotám. Středobodem zájmu se stává schopnost garantovat naprostou přesnost a opakovatelnost procesu v prostředí, které je čím dál proměnnější a náročnější. Tento přerod k inteligentní výrobě, definované nejen rozměrovou integritou, ale i vnitřními vlastnostmi materiálu a digitální stopou, tvoří základní pilíř konkurenceschopnosti pro nejnáročnější sektory, jako jsou letectví, energetika, e-mobilita nebo personalizovaná medicína.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Role technické univerzity v udržitelné společnosti: doc. Vladimír Duchek, ZČU

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Vladimíra Duchka, děkana Fakulty strojní ZČU v Plzni.

Úspora vedlejších časů

V současné době se firmy v České republice potýkají s nedostatkem pracovníků. Obzvláště citelná je tato situace v oblasti strojírenství, kde jsou na pracovníky kladeny vyšší požadavky na vzdělánV současné době se firmy v České republice potýkají s nedostatkem pracovníků. Obzvláště citelná je tato situace v oblasti strojírenství, kde jsou na pracovníky kladeny vyšší požadavky na vzdělání a praxi v oboru. Nelze ani očekávat, že se situace sama zlepší nebo nás zachrání zahraniční pracovníci. í a praxi v oboru. Nelze ani očekávat, že se situace sama zlepší nebo nás zachrání zahraniční pracovníci.

Nový pohled na moderní CAM programování v praxi

Při své dennodenní praxi se odborníci firmy Grumant u svých zákazníků opakovaně setkávají s tím, že jsou programy připravovány přímo na strojích. Důsledkem toho jsou ztráty strojní kapacity a dále dochází ke ztrátě kontroly nad výrobním procesem z hlediska použitých strategií a řezných podmínek. Ani tam, kde se již používá CAM programování, nemusí být vyhráno. O tom, jak revolučně vidí CAM programování ve firmě Grumant, pojednává tento článek.

Progres v navyšování podílu na trhu

Skupina Plansee Group dosáhla v hospodářském roce 2017/18 konsolidovaného obratu 1,3 miliardy euro, což znamenalo nárůst o 11 % ve srovnání s předchozím obdobím. V rámci bilanční tiskové konference konané v Reutte o tom informovali členové představenstva Bernhard Schretter a Karlheinz Wex.

Věnujte pozornost vedlejším časům při obrábění

Firma Grumant se již 25 let zabývá prodejem nástrojů a strojů pro třískové obrábění. Zároveň je již známo to, že klade silný důraz na podporu svých zákazníků. 25 let zkušeností jejích techniků ukazuje, že řada zákazníků se soustředí hlavně na kontrolu a optimalizaci strojního času a přehlíží ztráty časů vedlejších. A právě zkrácení vedlejších časů je klíčem k razantnímu zvýšení produktivity, zisku a překvapivě i cesta jak odlehčit problému nedostatku kvalifikovaných obráběčů.

Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

CIMT Peking, Část 2. Win Together

Podtitul veletrhu CIMT 2019 byl: 融合共赢 智造未来. Musíte uznat, že motto veletrhu je v této pro nás exotické podobě zahaleno značným tajemstvím. Dáte-li větu do automatického překladače, výsledná myšlenka zní: fúze a výhra. Jednoduchá slova, divný obsah - tento způsob nalezení významu věty opravdu není žádná výhra. Proto se o nápravu "ztráty v překladu" pokusíme v druhém vstupu z veletrhu, ve kterém se tentokrát podíváme i za technikou.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit