Témata
Zdroj: Aero Vodochody

S novou generací cvičných proudových letounů, L-39 Skyfox (česky Nebeská liška), se na scéně objevuje jeden z nejstarších leteckých výrobců na světě - společnost Aero Vodochody. Projekt, který navazuje na legendární Albatros L-39, není jen prostou modernizací, ale kompletně novým strojem, jenž kombinuje tradici českého letectví se špičkovými technologiemi 21. století.

Tento článek je součástí seriálu:
Made in Česko
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

„Albatros je známý po celém světě nejenom proto, že jej bylo vyrobeno téměř 3 000 kusů, ale zejména pro svoje chování za letu a letové vlastnosti. Letoun je velmi intuitivní a nemá žádné záludnosti, čímž je velmi vhodný zejména pro výcvik pilotů,“ říká Vojtěch Labuda, zástupce hlavního řešitele projektu.

Projekt L-39 Skyfox, původně s názvem L-39NG, se zrodil v roce 2014 s jasnou vizí: obnovit výrobu proudových cvičných vojenských letadel ve Vodochodech a připravit se na poptávku trhu, která měla přijít do 10 let s postupným ukončováním životnosti starších L-39C a jejich derivátů, ale také obdobných typů konkurence.

„Podpora z programů Epsilon a Trend pro Aero Vodochody znamenala, že jsme samotný vývoj mohli rozšířit na výzkum, což nám právě umožnilo dosáhnout tak kvalitního výsledku, kterým je trojnásobná životnost,“ vzpomíná Labuda. (Zdroj: Aero Vodochody)

„Obchodní strategie byla také jasná. Věděli jsme, že do 10 let se na trhu otevře prostor pro nový stroj v naší kategorii,“ vysvětluje Vojtěch Labuda a dodává: „Klíčovým a prvním krokem byla náhrada původního sovětského motoru AI-25, který již nebyl po roce 2010 k dispozici a nákup náhradních dílů byl komplikovaný. Volba padla na moderní americký motor FJ44-4M od Williams International, upravený pro vojenský provoz, který nabízí tah 16,8 kN. Tato zástavba do draku L39C nejprve vytvořila typ L-39CW a po jejím ověření se rozeběhl vývoj zcela nového stroje, L-39 Skyfox. Konstrukční práce naplno začaly v květnu 2016, prototyp se vznesl do vzduchu na Vánoce 2018 a finální certifikace základní cvičné verze proběhla v létě 2022. První sériová, již vyzbrojená dodávka, se uskutečnila na konci roku 2023.“

Trojnásobná životnost – klíč k úsporám

Jedním z nejdůležitějších parametrů Skyfoxu je prodloužená životnost draku na 15 000 letových hodin, což je ve srovnání s konkurencí na horní hranici a více než trojnásobek oproti předchozí L-39.

„Tento parametr bezesporu snižuje provozní náklady,“ zdůrazňuje Vojtěch Labuda. „Jednak rozkladem amortizace do delšího života a dále méně častou investicí do zavádění nového typu, což je v rozpočtu armádních letectev vždy extrémně vysoká částka. V konečném důsledku to vše významně snižuje cenu jedné letové hodiny.“

Projekt L-39 Skyfox, původně s názvem L-39NG, se zrodil v roce 2014 s jasnou vizí: obnovit výrobu proudových cvičných vojenských letadel ve Vodochodech. (Zdroj: Aero Vodochody)

K efektivnímu využití prodloužené životnosti přispívá i moderní SHMS (Structure Health Monitoring System), zařízení instalované v každém letadle, které měří a zaznamenává zatížení draku, letové hodiny a počty přistání.

„Zatímco u starších L-39 bylo určení zbytkové životnosti bez kompletních záznamů obtížné, nyní máme maximální životnost 15 000 letových hodin...,“ konstatuje Labuda. „K tomu známe u každého letadla přesně, co a jak nalétalo z hlediska cyklického zatížení primární konstrukce, a budeme tak schopni vypočítat velmi přesně skutečnou zbytkovou životnost pro každý letoun individuálně. To umožňuje provozovatelům optimalizovat strukturu využití jejich flotil a šetřit peníze.“

Reklama
Reklama
Reklama

Výzkum s podporou TA ČR

Dosažení trojnásobné únavové životnosti by nebylo možné bez rozsáhlého výzkumu a vývoje, podpořeného Technologickou agenturou ČR (TA ČR).

„Podpora z programů Epsilon a Trend pro Aero Vodochody znamenala, že jsme samotný vývoj mohli rozšířit na výzkum, což nám právě umožnilo dosáhnout tak kvalitního výsledku, kterým je trojnásobná životnost,“ vzpomíná Labuda. „Tomu předcházelo i náročné zkoušení materiálů, jako například ověřování Wöhlerovy křivky vysokopevnostní oceli, které zabralo téměř rok.“

Nebeská liška na Airshow v Dubaji. (Zdroj: Aero Vodochody)

Na draku letounu byly použity moderní kompozitní materiály, převážně technologie prepregů.

Vojtěch Labuda popisuje, že proti úspoře hmotnosti, kterou kompozity přinášejí, je technologické zpracování zhruba pětkrát náročnější ve srovnání s kovovými díly. Mezi hlavní kompozitní prvky primární konstrukce patří celokompozitové křidélko, vyráběné patentovanou metodou navíjení jako jeden kus, složitý vzduchovod, na jehož výzkumu se pracovalo čtyři roky, a náběžná hrana křídla tvořená sendvičovou konstrukcí s uhlíko-aramidovým kompozitem pro odolnost proti nárazu.

Kromě kompozitů zavádí Aero Vodochody do výroby také 3D tisk, který je považován za další moderní technologii, jež je v leteckém průmyslu na začátku svého života.

Výcvik pro pátou generaci

L-39 Skyfox je primárně cvičný letoun, ačkoliv je na základě požadavků zákazníků vyzbrojován i jako lehký bojový stroj. Jeho hlavními prodejními výhodami jsou nízké provozní náklady, širokospektré použití, a především integrovaný výcvikový systém.

Vojtěch Labuda zdůrazňuje klíčovou roli L-39 Skyfox v přípravě pilotů na bojová letadla čtvrté a páté generace (např. F-35), které se vyvíjejí zejména sdílením, zpracováním a zobrazením dat.

Jedním z nejdůležitějších parametrů Skyfoxu je prodloužená životnost draku na 15 000 letových hodin. (Zdroj: Aero Vodochody)

„Skyfox tuto technologii simuluje,“ vysvětluje Labuda. „Letadlo čtvrté a páté generace má k dispozici informace, které jsou mimo jeho vlastní dosah a v datové formě. Informace jsou předzpracované mozkem letounu a pilot dostává již vyhodnocenou situaci.“

Tato schopnost se přenáší do výcviku pomocí VTS (Virtual Training System), který je součástí celého kompletu LVC (Live, Virtual, Constructive). LVC umožňuje propojit reálně letící Skyfoxy s piloty v simulátorech a virtuálními cíli, které zadává instruktor, takže se všech osm letadel (reálných i simulátorů) vidí v reálném čase.

„Dosud se tato úroveň výcviku provádí až na bojových letounech, které jsou pochopitelně řádově dražší. Toto je pozice Skyfoxe jako výcvikového systému,“ dodává Labuda.

Reklama

Obchodní výzvy i strategické partnerství

Letouny L-39 Skyfox si již objednaly země jako Vietnam, Maďarsko a také LOM Praha (pro Armádu ČR). Z obchodního hlediska byla největší výzvou paradoxně Česká republika.

„Výrobce vojenského letadla, který nedodává vlastní armádě, má extrémně složitou obchodní pozici jako prodejce. Tedy prodej české armádě je podmínka nutná pro potenciální úspěch na světových trzích,“ říká Labuda s tím, že jednání trvala téměř šest let. Zahraničně je nejsložitější Vietnam kvůli vzdálenosti, časovému, jazykovému a kulturnímu rozdílu.

V oblasti certifikace má Aero Vodochody výhodu členství v NATO, kde je certifikace podle EMAR (European Military Airworthiness Requirements) automaticky uznatelná.

L-39 Skyfox je hrdým produktem českého průmyslu. Téměř polovina všech dodavatelů jsou české firmy.

Podle slov Vojtěcha Labudy bylo během sedmi let práce na Skyfoxu nesmírně motivující sledovat, jak generace otců a synů společně tvoří nový stroj. (Zdroj: Aero Vodochody)

„Český dodavatel je pro nás vždycky výhodnější. Je to logisticky levnější. Je to nám známé prostředí, s kolegy z našich dodavatelů máme mnohdy dlouholeté a přátelské vztahy a na kvalitu českých firem se můžeme spolehnout,“ zdůrazňuje Labuda strategický význam domácího trhu. „Na druhou stranu zde máme v našem prostředí obrovský problém s dostatkem kvalifikovaných pracovníků zejména v úzkoprofilově zaměřených odbornostech. Souvisí to velmi s rozvojem informačních technologií, které ukusují stále větší kus krajíce nastupujících generací v technologických oborech.“

Vojtěch Labuda též poukazuje také na platový rozdíl v prostředí českého průmyslu oproti západním zemím.

Zásadní je podle něj partnerství s Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem (VZLÚ). Labuda konstatuje, že VZLÚ uchovává zařízení, vědomosti a zkušenosti, které má jen několik států na světě. Jeden podnik bez druhého by, podle jeho slov, historicky neexistoval.

„Během sedmi let spolupráce na Skyfoxu bylo zároveň nesmírně motivující sledovat, jak generace otců a synů společně tvoří nový stroj,“ vzpomíná Labuda.

V Aero Vodochody chtějí navázat na tradici českého letectví, které patřilo vždy ke světové špičce. (Zdroj: Aero Vodochody)

Navázat na tradici světové špičky

Úspěch Skyfoxu byl potvrzen i získáním Ceny TA ČR 2025 v kategorii Business.

„Toto ocenění je pro mě důkazem, že lidé o nás vědí, sledují nás a drží nám palce,“ potěšeně konstatuje Vojtěch Labuda.

V Aero Vodochody chtějí navázat na tradici českého letectví, které patřilo vždy ke světové špičce. Budoucí vývoj se proto soustředí na zákaznické úpravy a vlastní pokračující vývoj, včetně vylepšení komfortu posádky, a především na rozšiřování schopností virtuálního výcviku a systémů sdílení informací, aby L-39 Skyfox zůstal globálně konkurenceschopnou platformou pro výcvik pilotů na mnoho dalších desetiletí.

„Každá koruna utracená na podporu české vědy, výzkumu a průmyslu je cestou, jak motivovat šikovné mladé lidi, aby zůstali zde, doma, jak udržet Českou republiku na úrovni světové špičky a jak zde u nás technologie vymýšlet, a ne pouze využívat,“ uzavírá Labuda.

Vydání #12
Kód článku: 251238
Datum: 10. 12. 2025
Rubrika: Servis / Letecký průmysl
Seriál
Související články
IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Cíle a píle jsou tím, co mě žene stále kupředu

Martin Šula, majitel společnosti MSR Engines, založené roku 2004, vyrábí motorizovaná surfovací prkna JetSurf. Zajímavé na tomto projektu je, že úplně všechno vzniká v Brně – Střelice, kam se firma nastěhovala před dvěma lety. Tak se podařilo zvýšit plánovanou kapacitu na 1 500 výrobků ročně. Ale hned první rok zde vyrobili 1 200 surfovacích prken. Firma už ale přistavěla další objekty a hodlá se rozšiřovat i nadále.

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Související články
Letecký servis z Mošnova cílí na nové zákazníky

Letos na podzim získala česká opravna letadel v Mošnově licenci na servis tzv. wide-body (širokotrupých) letadel Airbus A330. Udělením této licence se jí otevírají dveře k novým zákazníkům především na Blízkém a Středním východě. Až do této doby prováděla Job Air Technic údržbu narrow-body (úzkotrupých) letadel Boeing 737 a Airbus A320. Díky své výhodné poloze uprostřed Evropy má zakázky zajištěné. Přesto ji na cestě v dalšímu rozvoji brzdí některé překážky.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
CIMT je v Číně, Čína je na CIMTu

Při letošním ročníku došlo na CIMT k významné změně. Evropští i američtí vystavovatelé byli přemístěni z hal tzv. západních do východních. Proč, to se mi nepodařilo zjistit. V reportáži před čtyřmi lety jsem umístění evropských a asijských firem popisoval s notnou nadsázkou, a tak si tuto změnu vysvětluji po svém – vystavovatelé si přečetli mé zpravodajství z výstaviště?. Také platí, že není pavilon jako pavilon. Standardy úklidu v halách, stravovacích prostorech, na toaletách byly v pavilonech, kde byla německá a švýcarská expozice, bližší evropským zemím než asijským. A o tom je jedna z čínských mentalit – jaké standardy mají být, ty jim musejí být ukázány, resp. nadiktovány či nařízeny.

Češi v říši středu a snů

Česká expozice společné účasti na veletrhu CIMT je stejně jako v předchozích ročnících realizovaná specializovaným úsekem a. s. Veletrhy Brno a organizovaná pod patronací Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Nutno podotknout, že letošní expozice, i když po dlouhé době beze strojů, byla po designové stránce s ohledem na její kompaktnost velmi povedená. Možná právě proto, že ji netříštily volné otevřené plochy kolem stroje.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Made in Česko: Tam, kde věří, že sníh má budoucnost

Příběh podkrkonošské značky Lusti se začal psát již v ranných 90. letech. Dnes, po více než 30 letech, ukazuje, že když se spojí manuální zručnost, láska k zimním sportům a nekompromisní lpění na tradiční konstrukci, může i v malém krkonošském městě vzniknout moderní výrobní podnik, jehož produkty konkurují největším světovým hráčům. Milan Luštinec, zakladatel a majitel firmy z Žacléře, vybudoval rodinnou manufakturu, která si i při roční produkci kolem 6 000 párů lyží zachovává charakter poctivé malosériové rukodělné práce.

Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

IMTS Chicago 2026: Pro nový rytmus strojírenství

Veletrh International Manufacturing Technology Show, který se koná od 14. do 19. září 2026 v krásném chicagském centru McCormick Place na břehu Michiganského jezera, potvrzuje svoji roli nejvýznamnější události v oblasti výrobních technologií na západní polokouli. Na výstavní ploše přesahující 110 000 čtverečních metrů představí na1 800 vystavovatelů nejnovější trendy v obrábění, automatizaci, aditivní výrobě, metrologii a softwaru. Veletrh, organizovaný asociací AMT tradičně přitahuje pozornost více než 90 000 odborníků z celého světa a reflektuje silný růstový moment transatlantického průmyslového sektoru.

CCMT 2026: Veletržní dění ve znamení čínské výrobní síly

V roce 2026 je veletržní dění v oblasti výrobních strojů a technologií velmi pestré. Pokud jde o Evropu, proběhlo, a ještě proběhne, několik veletrhů lokálního i regionálního významu, včetně víceoborového MSV v Brně. V Paříži se v březnu konal veletrh Global Industrie, v Moskvě se v květnu uskutečnila Metalloobrabotka a v září se ve Stuttgartu uskuteční AMB. Souběžně s ní pak v Chicagu proběhne zámořský IMTS a o měsíc později v Tokiu asijský Jimtof. Všechny tyto akce bezesporu poskytují hluboký a strategický vhled do stavu výrobní techniky v daném teritoriu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit