Témata
Zdroj: CIIRC ČVUT v Praze

Made in Česko: Když trávu seče inteligentní dříč

Sekačky jako plně autonomní stroje schopné vnímat svět kolem sebe? Do nedávna pouze sci-fi vize, dnes je to realita. Podívejme se spolu do náročného terénu solárních parků, do prostoru kolem letištních ranvejí či na prudké svahy kolem železničních koridorů. Právě zde totiž probíhá revoluce v údržbě zeleně. Česká společnost Smaut Technology ve spolupráci s institutem CIIRC ČVUT v Praze vyvinuly systém, který proměňuje údržbu zeleně v high-tech oblast činnosti.

Tento článek je součástí seriálu:
Made in Česko
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

Zatímco běžná robotická sekačka na zahradě u rodinného domu připomíná spíše sofistikovanou hračku odkázanou na obvodový drát, stroje vybavené technologií Smaut jsou profesionální pracovní nástroje. Jejich úkolem je zvládnout tisíce hektarů v nesmírně náročných infrastrukturách, kde selhání techniky nebo lidského faktoru může mít fatální následky. V čem spočívá tajemství jejich inteligence a proč se tento projekt stal výkladní skříní českého aplikovaného výzkumu?

Právě speciální prostředí klade na stroje nároky, které by běžná komerční technika nezvládla. (Zdroj: CIIRC ČVUT v Praze)

Autonomie jako certifikovaný produkt

„Smaut však není značka stroje, ale certifikovaná autonomní řídicí technologie,“ vysvětluje Alan Ilczyszyn, Chief Executive Officer společnosti Smaut Technology.

Tato technologie je integrována do robustních mechanických platforem OEM výrobců, jako je například Spider Autonomous 2.0, které jsou uzpůsobeny pro extrémní nasazení.

Podle Ilczyszyna spočívá hlavní rozdíl mezi chytrým a „méně chytrým“ strojem ve schopnosti reakce v reálném čase.

„Na rozdíl od běžných sekaček, které se pohybují podle předem definovaných tras nebo obvodových vodičů, stroje se systémem Smaut vnímají, chápou a reagují na své okolí. Naše pojetí autonomie zahrnuje dynamické plánování tras, klasifikaci překážek a schopnost pokračovat v práci i tam, kde jiní končí – například při ztrátě signálu GNSS,“ dodává.

Právě speciální prostředí klade na stroje nároky, které by běžná komerční technika nezvládla.

„Komerční sekačky spoléhají na rovný terén a čistý satelitní signál. Naše stroje jsou navrženy pro opačné podmínky: vysokou trávu, prudké svahy, kovové konstrukce clonící satelity a neustálý pohyb osob či vozidel v pracovním prostoru,“ upřesňuje Alan Ilczyszyn.

Pavel Burget (vlevo) zdůrazňuje, že umělá inteligence zde hraje roli aktivního bezpečnostního prvku, nikoli jen nástroje pro efektivitu. Podle slov Alana Ilczyszyna chápou tvůrci těchto sekaček bezpečnost jako vlastnost celého systému. (Zdroj: CIIRC ČVUT v Praze)

Spojení vědy a praxe

Vývoj takto komplexního systému by se neobešel bez úzkého propojení s akademickou sférou. Klíčovým partnerem se stal Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC ČVUT v Praze), konkrétně vědecké týmy z RICAIP Testbed Praha. Tato spolupráce umožnila přejít od laboratorního prototypu k certifikovanému průmyslovému produktu.

Filip Dvořák, výzkumník z RICAIP Testbed Praha, popisuje roli institutu v projektu: „Naší doménou je pokročilý výzkum v oblasti robotiky, především formou experimentování a ověřování. To zahrnuje AI, metodu SLAM pomocí lidaru a kamery, zpracování obrazových dat, detekci objektů a fúzi senzorových dat. Právě algoritmy pro objíždění překážek a bezpečnostně kritickou autonomii jsou klíčem k tomu, aby stroj mohl pracovat bez dozoru.“

Právě schopnost „vidět“ a „orientovat se“ je pro autonomii zásadní. Tradiční GPS (GNSS-RTK) je sice přesná, ale v solárním parku pod panely nebo u budov nespolehlivá.

„Používáme SLAM algoritmy separátně nad kamerovými, lidarovými i radarovými daty,“ vysvětluje Dvořák. „Výstupy pak zpracováváme společně s informací z GPS do výsledné polohy. To nám poskytuje nezbytnou redundanci. Stroj pak funguje i v případě výpadku jednoho ze zdrojů a v různých složitějších podmínkách, jako je tma nebo déšť.“

Reklama
Reklama
Reklama

Bezpečnost na prvním místě

Při pomyšlení na autonomní stroj vážící stovky kilogramů, který se pohybuje v blízkosti lidí, vyvstává otázka bezpečnosti. Pavel Burget, ředitel RICAIP Testbed Praha, zdůrazňuje, že umělá inteligence zde hraje roli aktivního bezpečnostního prvku, nikoli jen nástroje pro efektivitu.

„V současné době dokážeme z dat detekovat lidi, zvířata, konstrukce fotovoltaiky, auta i další předměty a podle toho upravovat v reálném čase rychlost sekačky i dráhu tak, aby nedošlo ke kolizi. V případě nutnosti může dojít ke kompletnímu zastavení stroje a odeslání upozornění pro obsluhu,“ říká Burget a dodává: „Systém lze ‚doučit‘ rozpoznávání nových typů překážek, což rozšiřuje aplikační pole, kde lze sekačku provozovat.“

Informace, týkající se bezpečnosti, doplňuje Alan Ilczyszyn o technické a legislativní aspekty: „Bezpečnost chápeme jako vlastnost celého systému. Zahrnujeme redundantní nouzové vypínací systémy, nezávislé bezpečnostní kanály a certifikovanou architekturu bezpečnostního PLC. Nejde jen o ochranu osob, ale i o ochranu drahé infrastruktury a prevenci poškození stroje samotného. Součástí je i cloudová telemetrie pro prediktivní údržbu.“

Nová generace Spider Autonomous Electric (Zdroj: CIIRC ČVUT v Praze)

Strojové učení jako motor evoluce

Software strojů Smaut se neustále vyvíjí díky strojovému učení. To je klíčové pro klasifikaci objektů – systém musí například vědět, zda je před ním kámen, který je třeba objet, nebo trsy vysoké trávy, které je třeba posekat.

Ondřej Beránek, vedoucí české kanceláře AI-Matters/TEF na CIIRC ČVUT v Praze, vysvětluje, jak tyto inovace pomohl akcelerovat evropský projekt: „Účast v projektu AI-Matters umožnila přenést část vývojových prací na odborné týmy z RICAIP Testbed Praha za zlomek tržní ceny. Pro malou firmu je to neocenitelné – získala partnera s potřebnou expertizou a unikátním vybavením, které by si sama nemohla dovolit. Spolupráce se zaměřila například na ověřování AI sítí nad daty generovanými přímo z provozu sekaček či jednotlivých funkcí zajišťujících autonomii strojů.“  Díky této spolupráci se podařilo automatizovat řadu dříve manuálních úkonů.

„Dnes řešíme automatizaci testování softwaru i hardwaru, zpřesňování lokalizace v obtížném prostředí na bázi AI a kontinuální optimalizaci map jízdy. Smaut tak díky projektu získal i možnost prezentovat své řešení na akcích po celé EU, což otevírá dveře k mezinárodnímu inovačnímu prostředí,“ doplňuje Beránek.

Spolupráce mezi Smaut Technology, SNT Autonomous Solutions a CIIRC ČVUT v Praze ukazuje, jak efektivně může fungovat lokální dodavatelský řetězec v kombinaci se špičkovou vědou. (Zdroj: CIIRC ČVUT v Praze)

Čistý pohon i konstrukce do nepohody

Srdcem stroje je výhradně elektrický pohon. Podle výrobce je spolehlivější, přesněji řiditelný a plně v souladu s dnešními požadavky na udržitelnost. Elektrická architektura navíc umožňuje autonomní nabíjení, což je klíčové pro vizi téměř nepřetržitého provozu. Design stroje je pak čistě podřízen funkci.

„U tohoto typu strojů neřešíme krásu, ale aerodynamiku pro optimalizované chlazení, snadný přístup pro údržbu a ochranu citlivých senzorů. Klíčové je také nízké těžiště pro stabilitu na prudkých svazích. Veškerá elektronika je utěsněná a používá průmyslové konektory, aby odolala prachu, vlhkosti a vibracím,“ doplňuje Ilczyszyn.

Reklama

Robotika jako služba?

Kdo vlastně jsou zákazníci těchto „inteligentních dříčů“? Jsou to provozovatelé solárních parků, obce, správy letišť, železnic a energetické společnosti. Profesionální uživatelé dosahují návratnosti investice zejména díky snížení personálních nákladů. V dnešní době nedostatku kvalifikovaných pracovníků je autonomie jedinou cestou, jak udržet produktivitu.

Smaut navíc razí moderní obchodní modely. Kromě přímého prodeje strojů podporuje i model Robotics as a Service (RaaS).

„Ačkoliv jsou dnešní stroje obvykle jednoúčelové kvůli efektivitě a certifikaci, náš autonomní řídicí systém je modulární. Stejná technologie může v budoucnu sloužit k odklízení sněhu, postřikům nebo inspekčnímu monitoringu,“ nastiňuje Alan Ilczyszyn.

Výsledkem projektu inteligentních autonomních sekaček není jen stroj, který seče trávu, ale komplexní technologická platforma připravená na éru plně autonomní průmyslové údržby. (Zdroj: CIIRC ČVUT v Praze)

Éra plně autonomní údržby

Klíčový vývoj, testování i systémová integrace zůstávají pevně ukotveny v České republice. Spolupráce mezi Smaut Technology, SNT Autonomous Solutions a CIIRC ČVUT v Praze ukazuje, jak efektivně může fungovat lokální dodavatelský řetězec v kombinaci se špičkovou vědou.

Česká republika projektem inteligentních autonomních sekaček opět potvrzuje svou pozici v evropské špičce aplikované umělé inteligence. Výsledkem není jen stroj, který seče trávu, ale komplexní technologická platforma, která je připravena na éru plně autonomní průmyslové údržby.

„Díky zapojení do evropských testovacích center jsme schopni garantovat nejen inovativnost, ale i robustnost a kyberbezpečnost, což jsou pro kritickou infrastrukturu naprosto klíčové parametry,“ uzavírá Ondřej Beránek.

Kdo stojí za projektem inteligentních sekaček?

  • Alan Ilczyszyn (AI) – chief executive officer, SMAUT Technology;
  • Filip Dvořák (FD) – výzkumník, RICAIP Testbed Praha, CIIRC ČVUT v Praze;
  • Ondřej Beránek (OB) – vedoucí české kanceláře AI-MATTERS/TEF, CIIRC ČVUT v Praze;
  • Pavel Burget (PB) – ředitel RICAIP Testbed Praha, CIIRC ČVUT v Praze;
  • Varun Burde – výzkumník, RICAIP Testbed Praha, CIIRC ČVUT v Praze;
  • Vít Zeman – výzkumník, RICAIP Testbed Praha, CIIRC ČVUT v Praze.

Made in Česko: Fenomén jménem tryskové tkaní

Psal se rok 1951 a právě tehdy vznikal v Liberci Výzkumný ústav textilních strojů (VÚTS). Tehdy však nikdo netušil, že se zde zrodí technologie, která pošle do důchodu staletími prověřený tkací člunek. Princip tryskového prohozu – tedy využití proudu vzduchu nebo vody k zanášení útku – byl v té době něčím z říše sci-fi. Dnes, o více než 70 let později, je Liberec stále místem, kde se tvoří budoucnost tkalcovského oboru.

Vydání #5
Kód článku: 260534
Datum: 29. 04. 2026
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Seriál
Související články
Diskutovaný Průmysl 4.0

Fenomén Průmysl 4.0, nastínění možných směrů vývoje a příprava společnosti na změny způsobené novými technologiemi – to jsou diskutovaná témata konferencí a seminářů současnosti. Podpora výzkumu a vývoje se musí soustřeďovat na technologicky významné oblasti vycházející z potřeb české průmyslové praxe. Odborníci zdůrazňují potřebu vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Související články
Najít dveře do budoucnosti

Již 20. ročník Ceny Wernera von Siemense vyvrcholil 22. února slavnostním večerem v pražské Betlémské kapli. Za své práce zde převzalo ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Werner Siemens prý řekl: „Lepší než bušit hlavou do zdi je najít v ní očima dveře.“ Z mladých lidí, kteří převzali ocenění nesoucí jeho jméno, by měl jistě radost. Všichni totiž dokázali nejen najít dveře, ale otevřít je do budoucnosti.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

Kontakt s regionálními firmami je pro mě obrovskou inspirací

V cyklu podnikatelských příběhů jsme tentokrát měli možnost vyzpovídat Ing. Jiřího Holoubka, jehož profesní kariéra byla spojena především se společnosti ELCOM. V současné době se Jiří Holoubek vrcholově věnuje problematice Průmyslu 4.0.

Spolu (nejen) pro informační bezpečnost

Jedním z komerčních subjektů, které dlouhodobě spolupracují s českými univerzitami, je společnost Gordic. Tento tvůrce softwaru, především pro veřejnou správu a bankovnictví, se dlouhodobě zabývá dnes tak žhavou problematikou kybernetické bezpečnosti. Jedním z jeho důležitých partnerů na poli akademickém je Fakulta podnikatelská brněnského VUT. Ohledně názorů na tuto spolupráci tentokrát proběhla diskuze ve třech. Zúčastnila se doc. Ing. Zdeňka Konečná, proděkanka fakulty, Ing. Viktor Ondrák, Ph.D., pracovník Ústavu informatiky, a Ing. Jaromír Řezáč, generální ředitel společnosti Gordic.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Digitalizujeme svět obrábění

Digitalizace v oblasti obráběcích strojů je poměrně nový fenomén. Svět digitalizace se stává svébytným ekosystémem a Siemens jako jediný má pro jeho vytvoření a fungování potřebnou škálu nástrojů – od simulačních programů pro plánování a virtuální zprovoznění strojů, výrobků i procesů přes řídicí systémy a další prvky průmyslové automatizace po monitoring a sběr dat, cloudová úložiště i manažerské nadřazené systémy. Jaké výhody digitalizace přináší, ukázal Siemens na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně mimo jiné také na prototypu multifunkčního obráběcího centra MCU450 společnosti Kovosvit MAS.

3D tisk a přesné měření dílů s využitím robotu

V Testbedu pro Průmysl 4.0 na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze vzniklo vývojově výzkumné pracoviště pro poloautomatizovanou víceosou aditivní výrobu. Robotické pracoviště také dokáže řešit problémy komplexní kontroly rozměrů a geometrických tolerancí výrobních procesů. V tomto článku se zaměříme na technické detaily vývoje a jeho potenciál pro využití v praxi. Vývoj pracoviště byl financován centrem RICAIP (Research and Innovation Centre on Advanced Industrial Production).

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit