Témata
Zdroj: Explosia

Made in Česko: Trhavina, kterou zná celý svět

Psal se rok 1952 a ve světě už byly známé různé plastické trhaviny. Používaly se pro vojenské účely. Naše armáda však nechtěla riskovat závislost na jiných zemích. Proto přišel požadavek na Vojenský technický ústav v Praze, aby začal pracovat na vývoji originální české plastické trhaviny. A tak vznikl Semtex - snad nejznámější trhavina na světě.

Tento článek je součástí seriálu:
Made in Česko
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

Vývoj tak důležitého nástroje pro vojenské účely samozřejmě nebyl dílem jedné osoby, ale celého týmu pracovníků, jejichž podíl na zkoumaném předmětu již dnes nedokážeme přesně určit. Nicméně vedením týmu byl pověřen Ing. Stanislav Brebera. On a jeho spolupracovníci rozhodně nelenili – na počátku roku 1953 už byla nová trhavina označená jako Pl H 10 zavedena do výzbroje armády.

„Hlavní výhodou Semtexu oproti jiným plastickým trhavinám je jeho zpracovatelnost v extrémních teplotách,“ říká Radomír Krejča. (Zdroj: Explosia)

Trhavina nejprve obsahovala brizantní krystalickou látku hexogen, která byla později nahrazena pentritem, vyráběným v pardubické firmě Explosia. Spolu se stěhováním vývoje a výroby trhaviny do Pardubic, konkrétně do čtvrti Semtín, se sem přestěhoval také Ing. Brebera, který zde se svými kolegy pracoval na jejím dalším vývoji a vylepšování. Trhavina v roce 1965 získala povolení k užití i mimo armádu a začala se prodávat pod názvem Semtex (Semtín explosive).

Lockerbie 1988?

Ačkoli se Semtex vyráběl nepřetržitě a byl produktem velmi úspěšným, informace o výrobě ze 70. až 90. let jsou dostupné jen minimálně, neboť vývoj i výroba trhavin patřila mezi nejvíce utajované oblasti. Je známé pouze to, že tisíce tun této plastické trhaviny mířily do spřátelených zemí tehdejšího Československa.

Pohled do historie výroby výbušnin v pardubické Explosii. (Zdroj: Explosia)

„Svůj úspěch Semtex postavil na kvalitě, neboť měl podobné výbuchové vlastnosti jako například americká C4, ale co do tvárnosti a plastičnosti i v extrémních teplotních podmínkách na tom byl lépe,“ vysvětluje Martin Vencl, tiskový mluvčí společnosti Explosia, která Semtex dodnes vyrábí.

Kvalitu české trhaviny bezesporu potvrzuje i fakt, že do obecného povědomí vstoupila především svou oblibou mezi teroristy.

„Oblíbenými mezi teroristy byly více méně všechny plastické trhaviny, ale zásadním, nejen pro Semtex, se stal útok na letadlo nad Lockerbie v roce 1988,“ upřesňuje Martin Vencl. „Vyšetřovatelé zjistili, že byla použita plastická trhavina, avšak jestli šlo o Semtex, nebo nějaký jiný plastik, to se nikdy nepodařilo zjistit. Přesto je tento čin často až slepě připisován právě Semtexu. Paradoxně, právě tato událost z něj udělala jeden z nejznámějších českých produktů na světě.“

Současná výroba celospalitelných modulů v pardubické Explosii. (Zdroj: Explosia)

Dnes už jej neutají

V současné době už Semtex teroristy nejspíš nezajímá. Je totiž, stejně jako další plastické trhaviny, značkován. Jeho původní velká výhoda, že nebyl detekovatelný, už tedy neexistuje.

„Před rokem 1988 nebyly žádné plastické trhaviny značkovány,“ vysvětluje Martin Vencl. „A právě útok na letadlo nad Lockerbie rozhýbal ledy a začalo se intenzivně diskutovat o tom, že by nějak značeny být měly. Montrealská úmluva z roku 1991 proto hovoří o tom, že trhaviny musejí obsahovat alespoň 0,1 % značkovací látky, díky které je možno je identifikovat. Později se tato hodnota zvýšila na 1 %.“

Reklama
Reklama
Reklama

V současné době se Semtex nejvíce využívá k demoličním, trhacím a speciálním pracím. Explosia Semtex potřebuje také jako meziprodukt k výrobě kumulativní ohebné nálože Semtex Razor nebo speciálního prostředku, který využívají policejní pyrotechnici v boji proti terorismu, Semtex Desintegrátoru.

„Hlavní výhodou Semtexu oproti jiným plastickým trhavinám je jeho zpracovatelnost v extrémních teplotách,“ objasňuje Radomír Krejča, předseda představenstva společnosti Explosia. „Například americká C4 je tužší, rychle ztrácí svoji plasticitu. Kdežto Semtex je schopen držet si své vlastnosti od -40 do +60 °C, v tom je výjimečný. Je to samozřejmě díky vědeckému zázemí, které se jeho vývoji věnuje více než 60 let.“

Budova výroby celospalitelných modulů. (Zdroj: Explosia)

Proslavená trhavina dnes míří do celého světa, a to jak do sektoru ozbrojených složek, tak i pro civilní užití.

„Semtexu se v současnosti vyrábí několik set tun ročně, což rozhodně není málo,“ říká Radomír Krejča. „V porovnání s dalšími produkty naší společnosti je ale pouze jedním z nich.“

Nápoj s vysokou brizancí

O výjimečných lidech se vždy vypráví mnoho historek, stejně tak tomu je u výjimečných produktů. O Semtexu jich lze zaznamenat opravdu úctyhodné množství – pochopitelně zejména ve spojení s terorismem – avšak v naprosté většině jde o mýty.

„Pro nás je proto důležité, aby se o něm šířily pravdivé informace, nikoliv domněnky a báje,“ konstatuje Martin Vencl.

Semtex Desintegrátor – prostředek určený k likvidaci podezřelých zavazadel. (Zdroj: Explosia)

Jedna zajímavost nicméně rozhodně stojí za zmínku. Ačkoli je Semtex trhavina průmyslově chráněná, vznikl v 90. letech energetický nápoj, který užívá jeho jméno. Jak je to možné?

„Plastická trhavina Semtex je samozřejmě opatřena ochrannou známkou, přesto na základě jednání došlo před několika lety k dohodě, a část práv na užití značky byla odprodána jiné společnosti. Konkrétně se jednalo právě o práva na užití názvu pro nápoje. Jsme však přesvědčeni, že to naši pověst nijak nepoškozuje,“ říká Radomír Krejča.

Reklama

Bezpečná likvidace nebezpečí

Semtex však samozřejmě nezůstal stát kdesi ve druhé polovině minulého století, ale stále se vyvíjí.

„Vede nás k tomu jak posun norem v hodnocení užívaných chemických látek s ohledem na jejich případnou zdravotní závadnost, tak také požadavky zákazníků,“ vysvětluje Radomír Krejča. „Tak jako se modernizují například auta nebo domácí spotřebiče, vylepšuje se také Semtex. Zlepšují se jeho vlastnosti pro užití v extrémních teplotách, upravuje se jeho design, aby byl lehce použitelný v terénu apod. V současné době je několik druhů Semtexů a díky našemu Výzkumnému ústavu průmyslové chemie jsme schopni ho upravovat dle požadavků zákazníků.“

Semtex Razor, flexibilní kumulativní nálož určená k řezání kovů. (Zdroj: Explosia)

Semtex však pochopitelně není jediným produktem firmy Explosia. Z plastických trhavin se zde v současnosti vyrábí například Semtex Razor, produkt, jehož součástí je právě Semtex.

„Jedná se o táhlé kumulativní nálože, které slouží k řezání kovů a jsou schopné směrovaným výbuchem přeříznout až čtyřcentimetrovou ocel,“ objasňuje detaily Radomír Krejča. „Když si představíte například obří staré rypadlo, které už je na konci svého života, můžete ho buď rozřezávat po částech pomocí autogenu, což vám bude trvat několik dnů, možná týdnů, a ještě to není úplně bezpečné, nebo můžete na vhodná místa umístit Semtex Razor a rypadlo se za pár vteřin rozloží.“

Semtex 1A, jeden z nejoblíbenějších typů plastické trhaviny Semtex. (Zdroj: Explosia)

Pozornost si – mimo řadu dalších zdejších produktů – jistě také zaslouží i Semtex Desintegrátor, který slouží k likvidaci podezřelých batohů, kufrů a podobných předmětů například na letišti. Má-li pyrotechnik podezření, že osamocený kufr může obsahovat nástražný výbušný systém, nemusí se jej dotknout, postaví před něj Semtex Desintegrátor, schová se za roh a kufr bezpečně otevře nebo rovnou zlikviduje pomocí výbuchu, a to z bezpečí svého úkrytu.

Společnost Explosia byla založena v roce 1920, aby nově vzniklý československý stát měl svoji vlastní výrobu výbušnin, a nebyl tak závislý na okolních zemích. Postupně se zde začal vyrábět černý prach, bezdýmný prach a trhaviny různého typu. Ke svému jménu Explosia přišla v roce 1934, vedle ní se zrodila sesterská Synthesia a obě se v průběhu let staly součástí Východočeských chemických závodů. Explosie se dotkly také privatizační procesy 90. let, ale protože si stát uvědomil její strategičnost, byla vyčleněna a státem od soukromého vlastníka odkoupena. Od roku 2002 funguje opět samostatně, jako akciová společnost 100% vlastněná státem.

Vydání #7,8
Kód článku: 220728
Datum: 29. 06. 2022
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Související články
Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Stroje v pohybu:
Divoká jízda sondy Pathfinder

Sonda Mars Pathfinder, která 4. července 1997 přistála na rudé planetě, se může pyšnit několika prvenstvími. Třeba tím, že šlo o první mimozemský výsadek masově sledovaný uživateli internetu. Nebo tím, že jako první dopravila na Mars kolové průzkumné vozidlo, rover Sojourner.

Stroje v pohybu: Raketa, která změní svět

Americký podnikatel Elon Musk se od založení své firmy SpaceX v březnu 2002 netají tím, že jeho dlouhodobým cílem je kolonizace Marsu člověkem. Již letos přitom plánuje uskutečnit premiérový start orbitální rakety Starship, která mu má tento cíl pomoci splnit.

Související články
Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Stroje v pohybu:
Webbův teleskop ve vesmíru

Pětadvacátého prosince loňského roku odstartovala z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5, v jejímž nákladovém prostoru byl na svou misi připraven vesmírný dalekohled Jamese Webba. Právě začala nová etapa poznávání vesmíru. Vědci si od ní slibují nové informace o vzniku vesmíru, černých dírách a temné hmotě.

Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Vyvíjí se nový solný reaktor

Ruští vědci zahajují přípravu koncepce reaktoru chlazeného tekutými solemi, který je považován za nezbytnou součást budoucnosti jaderné energetiky. Tento reaktor je totiž schopen spalovat nejrizikovější radioaktivní odpady pocházející nejen z jaderné energetiky. Dále se připravuje tendr na výstavbu reaktoru BREST-300, který také přispěje k řešení problému použitého jaderného paliva.

Jízdní kola z vesmírného inkubátoru

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Najít dveře do budoucnosti

Již 20. ročník Ceny Wernera von Siemense vyvrcholil 22. února slavnostním večerem v pražské Betlémské kapli. Za své práce zde převzalo ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Werner Siemens prý řekl: „Lepší než bušit hlavou do zdi je najít v ní očima dveře.“ Z mladých lidí, kteří převzali ocenění nesoucí jeho jméno, by měl jistě radost. Všichni totiž dokázali nejen najít dveře, ale otevřít je do budoucnosti.

Integrovaný obvod o tloušťce jedné molekuly

Lidstvo již zvládlo přeměňovat světlo na elektřinu a vytvořit akumulátory, v nichž nedochází k chemickým reakcím. Problémem však je, že tyto přístroje mají velmi nízkou účinnost. Nejlepších parametrů by se dosáhlo při použití polovodičů o tloušťce jediné molekuly. A ty se nyní naučili vyrábět vědci z ruského institutu MISiS, který je partnerem ruské korporace pro atomovou energii Rosatom.

Supravodič, to je 8 200 vláken o průměru pět mikrometrů

Poměrně dobře je známo, že Velký hadronový urychlovač v CERNu používá supravodivé magnety a že je bude používat i tokamak ITER. Jak je to však s použitím supravodičů v dalších vědeckých zařízeních? Kdy byl použit supravodič poprvé?

Hyperrychlost pro superspolehlivost

Rosatom vyvíjí a používá superpočítače schopné provést stovky trilionů operací za sekundu.

Zvídavé neutrony

Teroristické útoky v Belgii ukázaly, že v kontrole zavazadel v dopravních terminálech jsou povážlivé rezervy. Nadějí mohou být neutronové skenery, které oproti klasickým bezpečnostním rámům a rentgenům dokážou odhalit i samotnou výbušninu.

Umělé svaly, část 3: Dielektrické elastomery, 2. díl

Náš seriál pokročil do 21. století, ve kterém se téma umělých svalů stále častěji spojuje s technologií dielektrických elastomerů. Mobilní roboti, výrobní stroje, linky, dopravníky… všude zde se nabízí jejich využití. 2. díl je pokračováním a dokončením tématu dielektrických elastomerů

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit