Nejvýznamnější aplikací je v současné době lékařství, typicky přístroje pro magnetickou rezonanci. Těch se po celém světě vyrobí asi 3 000 kusů ročně a každý z nich používá méně než tunu supravodičů. Kromě toho mají supravodiče také perspektivu v několika dalších oblastech, čímž se zabývá program Rosatomu Supravodivý průmysl. Například použití vysokoteplotních supravodivých kabelů pro přenos elektřiny by umožnilo zmenšit průměr kabelů a dvakrát až třikrát snížit přenosové ztráty. Pilotní kabelové vedení o délce několika kilometrů má být v roce 2017 uvedeno do provozu v Petrohradu, nyní probíhají jeho testy za provozních podmínek, které trvají téměř rok. Dále supravodiče umožňují několikanásobně snížit hmotnost a velikost elektrogenerátoru pro větrné elektrárny, což zjednoduší jejich konstrukci a zvýší výkon každé elektrárny až na 10-20 MW. Díky rozvoji obnovitelných zdrojů energie roste také potenciál pro akumulaci energie, což je další oblast možného použití supravodičů. Dnes jsou testována pilotní zařízení o kapacitě 20–30 MJ. V neposlední řadě jde o dopravu, kde by použití supravodičů umožnilo podstatně snížit energetické ztráty lokomotiv.
Viktor Pancyrnyj se v Bočvarově institutu (celým názvem Vysokotechnologický výzkumný ústav anorganických materiálů akademika Bočvara, zkráceně VNIINM, je součástí palivové společnosti TVEL) zabývá výzkumem kovových kompozitních materiálů, vývojem supravodičů pro mezinárodní projekt experimentálního termojaderného reaktoru ITER a vývojem nanomateriálů pro impulzní magnetické systémy. Je hlavním vědeckým pracovníkem v institutu, má titul doktor technických věd a je autorem přes 150 vědeckých prací a 10 patentů.