Témata
Reklama

Jaderné elektrárny ze zakonzervovaných stavenišť

S projekty výstavby jaderných elektráren, které byly na několik let, někdy i desítek let zakonzervovány, se můžeme setkat po celém světě. Některé z nich se podařilo dokončit a mohou tak plnit svou roli v nízkoemisní výrobě elektřiny.

Že se pozastavení projektů vyhnulo málokteré zemi, můžeme vidět v Evropě, Jižní a Severní Americe i na Blízkém východě. Koneckonců pro příklad toho, že se dokončení rozestavěného projektu může vyplatit a s jakými obtížemi je to spojeno, nemusíme chodit daleko. Výstavba všech čtyř bloků slovenské jaderné elektrárny Mochovce byla pozastavena v roce 1993, o tři roky později se rozjela dostavba první dvojice bloků (spuštění 1998 a 1999) a teprve po celých třinácti letech i zbývajících dvou.

Nyní se podíváme na některé význačné projekty dostavby pozastavených projektů.

Reklama
Reklama
Reklama

JE Búšehr: výstavba trvala 38 let

Nejunikátnějším projektem je bezesporu íránská jaderná elektrárna Búšehr. Došlo zde k ojedinělému spojení západních a východních jaderných technologií. V případě Búšehru bylo na přání íránského zákazníka využito šedesát procent původního vybavení a změnu doznalo samotné srdce jaderné elektrárny – reaktor.
Tento ambiciózní krok vedl redaktory nejstaršího amerického energetického časopisu Power k tomu, aby první blok elektrárny Búšehr prohlásili za projekt roku 2014 v oblasti jaderné energetiky. Kromě samotné technologie hodnotili také význam projektu pro energetiku a obyvatelstvo okolního regionu.

S výstavbou původně začala německá firma Kraftwerk Union (později Siemens a součást Arevy, dnes Framatome) v roce 1975, ale o čtyři roky později byly práce ukončeny kvůli íránsko-islámské revoluci. První blok byl v té době dokončen z 85 % a druhý zhruba z poloviny. Projekt byl obnoven až v roce 1992 podpisem smlouvy s ruskou společností Atomstrojexport (součást struktury ruské korporace pro atomovou energii Rosatom) a o šest let později se rozběhly stavební práce.

Bylo rozhodnuto, že bude v maximální možné míře použito původní vybavení, ale dojde k výměně základních komponent, jako reaktoru, parogenerátorů a turbíny, za moderní ruské verze. Znamenalo to zkontrolovat na 80 000 kusů zařízení a konstrukcí a u každé posoudit, zda je schopná provozu a jak ji bude nutné upravit, aby splňovala nové bezpečnostní požadavky. Bylo rovněž potřeba zvětšit železobetonové šachty na reaktorovém sále, aby se do nich vešlo nové vybavení včetně reaktoru VVER-1000.

„Jaderné srdce“ dokončeného bloku začalo tlouct v roce 2011, kdy bylo poprvé dosaženo řízené řetězové štěpné reakce, a garanční provoz byl zahájen v roce 2013. Představitelé íránské vlády uvedli, že od spuštění tohoto bloku země ušetřila více jak čtyři miliardy dolarů, které by jinak musela vynaložit na těžbu 27 milionů barelů ropy pro výrobu elektřiny. Na základě zkušeností s prvním blokem bylo rozhodnuto o výstavbě dalších až osmi bloků typu VVER v Íránu; výkopové práce pro první dvojici začaly v roce 2017.

Uvnitř kulového kontejnmentu JE Búšehr, typického pro německé jaderné elektrárny, se ukrývá reaktor VVER-1000.

Rostovská JE: zakonzervovány všechny čtyři bloky

Dalším výjimečným projektem, který byl na nějakou dobu pozastaven, je Rostovská jaderná elektrárna v Rusku. V 80. letech se zde rozjela výstavba čtyř bloků, avšak v roce 1990 byla kvůli složité hospodářské situaci v Rusku pozastavena (první blok byl v té době dokončen z 95 %).

V průběhu dalších let Rosatom postupně na jednotlivých blocích rozjížděl stavební a montážní práce. První blok byl dokončen v roce 2001, druhý v roce 2010 a třetí v roce 2014. Čtvrtý blok byl připojen k síti 1. února 2018 a nyní prochází fází energetického spouštění, po němž bude následovat zahájení komerčního provozu.
Na této elektrárně není zajímavé jen to, že se zastavila výstavba všech čtyř bloků a že se ji podařilo dotáhnout do konce, ale i technologie Multi-D použitá při její výstavbě. Druhá dvojice bloků Rostovské elektrárny byla vybrána jako referenční projekt pro novou technologii dohlížející na průběh stavebních prací a snižující riziko překročení nákladů a termínu spuštění. Její název odkazuje na větší počet integrovaných dimenzí, takže detailní 3D model bloku je propojen například s časovým harmonogramem prací, s plánem dodávek a řadou dalších databází.

Technologie je používaná nejen při samotné výstavbě, ale již od fáze projektování a dále v celém životním cyklu nové elektrárny. V důsledku tak její použití díky optimalizaci projektování a výstavby vede i ke snížení investičních nákladů a zkrácení délky výstavby.

V této elektrárně mají svou stopu také české firmy, které do ní dodaly od roku 2003 produkci v přepočtu za více jak 600 milionů korun. Jde například o armaturky Arako, L D M, Modřany Power, Mostro, MPower Engineering a MSA, o výrobce čerpadel Sigma a firmy Kabelovna Kabex, Vítkovice, ZPA Pečky a ZVU strojírny. Tyto firmy tím navazují na více jak šedesátiletou tradici česko-ruské spolupráce v oblasti mírového využívání jádra.

Čtyři bloky Rostovské JE s reaktory VVER-1000

Na závěr ještě uveďme, že nejnovějším přírůstkem na seznam jaderných elektráren, které by mohly po letech konzervace začít vyrábět elektřinu, je filipínská jaderná elektrárna Bataan. Tamní ministerstvo energetiky má v plánu v blízké době rozhodnout o osudu této elektrárny, která byla v roce 1984 sice dokončena, ale nikdy nebyla spuštěna kvůli konfliktu mezi zákazníkem (filipínská vláda) a dodavatelem (americká společnost Westinghouse). Odborníci z Ruska, Jižní Koreje a Slovinska se shodují na tom, že je možné ji rozběhnout. Výčet dalších bloků, jejichž výstavba byla pozastavena, ale dokončena, je uveden v tabulce.


Pro zvětšení klikněte na tabulku.


[email protected]

http://www.rosatom.ru/en/

Reklama
Vydání #3
Firmy
Související články
Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Úspory naruby - Pravda a lži o vytápění, 2. část

S neustálým zdražováním energií se mnoho obyvatel ptá, čím ekologicky a současně i ekonomicky, tedy levně a s účinností pokud možno přes 100 %, vytápět svůj rodinný dům?

Dodávky pro nejmodernější jaderné elektrárny světa

Koncem února uvedla ruská korporace pro atomovou energii Rosatom do komerčního provozu první blok Novovoroněžské JE-II, která se řadí k nejmodernějším a nejbezpečnějším jaderným elektrárnám na světě. Tento blok je vybaven hermetickými kabelovými průchodkami z produkce společnosti Kabelovna Kabex, která v minulém roce dodala kabely také pro Leningradskou JE-II se stejným typem reaktorů.

Související články
Supravodič, to je 8 200 vláken o průměru pět mikrometrů

Poměrně dobře je známo, že Velký hadronový urychlovač v CERNu používá supravodivé magnety a že je bude používat i tokamak ITER. Jak je to však s použitím supravodičů v dalších vědeckých zařízeních? Kdy byl použit supravodič poprvé?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Úspory naruby - Obraťme toky řek

Při útlumu uhelných a jaderných elektráren a s nárůstem podílu obnovitelných zdrojů energie, především slunce a větru, nastal problém s přenosem a akumulací jejich elektrického výkonu mimo špičku zatížení elektrizační sítě. Tento problém však mohou i v Česku do značné míry a levně vyřešit stávající vodní díla (přehrady, jezy a hráze včetně turbín a kanálů a regulací) s využitím stávající přenosové soustavy.

Made in Česko: Tam, kde věří, že sníh má budoucnost

Příběh podkrkonošské značky Lusti se začal psát již v ranných 90. letech. Dnes, po více než 30 letech, ukazuje, že když se spojí manuální zručnost, láska k zimním sportům a nekompromisní lpění na tradiční konstrukci, může i v malém krkonošském městě vzniknout moderní výrobní podnik, jehož produkty konkurují největším světovým hráčům. Milan Luštinec, zakladatel a majitel firmy z Žacléře, vybudoval rodinnou manufakturu, která si i při roční produkci kolem 6 000 párů lyží zachovává charakter poctivé malosériové rukodělné práce.

Made in Česko: Jesličky v pohybu

Krýzovy jesličky. Tak se jmenuje největší lidový mechanický betlém na světě, zapsaný v Guinnessově knize rekordů. Lze jej navštívit v budově Muzea Jindřichohradecka, přímo v centru malebného Jindřichova Hradce. Můžete se samozřejmě podivit, proč o betlému vlastně píšeme v odborném strojírenském časopisu. Je to proto, že nezanedbatelná část figurek se pohybuje a mechanismus, jímž jsou ovládány, rozhodně bude strojaře zajímat. Avšak Krýzovy jesličky budou určitě zajímat nejen ty, kdo mají blízko ke strojařině, ale i všechny ostatní, kdo milují atmosféru českých Vánoc...

Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Stroje v pohybu: Protipožární letadlo

Uprostřed letošního léta byl národní park České Švýcarsko zasažen rozsáhlým lesním požárem, proti němuž zasahovali hasiči z celé republiky. Velké pozornosti se v této souvislosti dostalo mimo jiné protipožárním letadlům Canadair CL-415, zapůjčeným z Itálie. Pojďme si tento letoun blíže představit.

Stroje v pohybu: Raketa, která změní svět

Americký podnikatel Elon Musk se od založení své firmy SpaceX v březnu 2002 netají tím, že jeho dlouhodobým cílem je kolonizace Marsu člověkem. Již letos přitom plánuje uskutečnit premiérový start orbitální rakety Starship, která mu má tento cíl pomoci splnit.

Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

Stroje v pohybu – Pražská mobilní zvonohra

Tentokrát vám představíme stroj veskrze zvláštní a jedinečný. Vlastně jde o hudební nástroj. Je to však takový nástroj, jehož schopnost hýbat se je jen velmi obtížně představitelná, i když má v názvu slovo „mobilní“. Je to totiž zvonohra, jejíž hlavní součástí je soubor 57 zvonů. Jen samy zvony váží dohromady bezmála pět tun, hmotnost celého nástroje je 12 000 kg. Takový kolos byste čekali spíš v mohutných zdech chrámové věže než na korbě nákladního automobilu.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 7. díl: Bezpečnost trakčních baterií

V tomto díle se zaměříme na další problematickou stránku elektromobilů, na jejich bezpečnost. Oč nám půjde především, jsou rizika spojená s možným vzplanutím trakční baterie. Jak totiž v rozhovoru pro KdeNabíjet.cz uvedl plk. Mgr. Rudolf Kramář, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, pokud požár elektromobilu nezasáhne trakční baterii, pak neexistuje významnější rozdíl mezi požárem bateriového elektrického vozidla a toho s klasickým spalovacím motorem. Jakmile však baterie vzplane, ať už jsou toho příčiny vnější anebo vnitřní, vyžaduje si uhašení elektromobilu rozdílné, a nutno říct, že komplikovanější a nákladnější hasičské techniky a další navazující postupy.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 2. díl: Elektromobilita a emise. Regulace vs. poptávka

Ačkoli je přechod na elektromobilitu motivován zejména snahou o celkové snížení emisí CO2, a tím o dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, má podle Evropské unie rovněž podpořit konkurenceschopnost unijního trhu. V minulém díle našeho seriálu jsme upozornili na skutečnost, že zavedený regulační rámec, zejména limity emisí CO2 pro osobní automobily a lehká užitková vozidla, má pozitivně motivovat automobilky, aby se čím dál tím víc orientovaly na produkci vozidel s nulovými či nízkými emisemi, tedy na produkci elektrických vozidel a dobíjecích (plug-in) hybridů. V tomto díle se podíváme, zda přechod na elektromobilitu tyto emise skutečně globálně sníží.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit