V historickém kontextu bylo skupinové balení spojeno hlavně s potravinářským, farmaceutickým a později i s elektronickým průmyslem. Vazba na fixní automatizaci však znamenala, že každá změna druhu výrobku, velikosti balení nebo reklamní akce znamenala složitou a časově náročnou přestavbu linek nebo byla tato práce realizována ruční manipulací. V minulosti se například při plánovaném uvedení nového mléčného výrobku musely výrobní linky na nějakou dobu zastavit, aby bylo možné technicky upravit proces kompletace balení. To vedlo nejen ke ztrátám v produkci, ale i ke zvýšené chybovosti, neboť manuální zásahy znamenaly riziko omylu a nesprávně zabalených produktů. Postupem času se výrobci snažili tuto situaci řešit zaváděním poloautomatických linek, zde však i nadále zůstával nutností lidský dohled a časté přestavby. Rozvoj digitalizace a především robotiky však přinesl zcela novou úroveň řízení a flexibility, která umožňuje rychlé a efektivní přizpůsobení výrobních procesů.