Témata
Reklama

Česká výroba prochází složitým obdobím. Naši výrobci musí každý den řešit složité úkoly a problémy, za které si z části ani nemohou. Doba už je taková, je potřeba se jí ale postavit čelem.

Tento článek je součástí seriálu:
Budoucnost české výroby tkví v inovacích
Díly
Martin Peňáz

Zastává pozici Business Development Manager ve společnosti Autodesk. Zaměřuje se na efektivitu výrobních činností, aktiivoval vznik iniciativy Budoucnost české výroby

Některé firmy musí čelit zcela nové nebo silnější konkurenci, ale pro jiné se zase otevírají dříve nepoznané příležitosti. Každopádně všude se zvyšuje tlak na cenu, kvalitu výrobků a služby jsou vyžadovány komplexnější než kdy dříve. Aby podniky udržely krok s konkurencí, musí následovat nové trendy a začít do své praxe uvádět jednotlivé prvky Průmyslu 4.0.

Ten přináší nejen zvýšení efektivity práce, produktivity a větší flexibilitu ve výrobě, ale také snížení nákladů. Jak ale začít? Jak vyřešit budoucnost výroby právě ve vaší společnosti?

Reklama
Reklama

Jak získat více zakázek?

Velmi častou brzdou dalšího rozvoje firmy bývá pomalý a složitý nabídkový proces. Jak toto úzké hrdlo ve vašich firemních procesech překonat?

Martin Peňáz ze společnosti Autodesk říká: „Každá firma se potýká s nedostatkem času a lidí. Uvažování firem směrem k navyšování výkonnosti je dost často spjato s náborem nových zaměstnanců. Efektivita, se kterou dnes pracují lidé zapojení do nabídkového procesu v běžné strojírenské firmě, se ve svém důsledku rovná tomu, kolik zakázek ze všech zpracovaných nabídek jste schopni vyhrát. Pokud např. vyhrajete jednu z pěti, znamená to, že vaši lidé strávili 80 % své práce něčím, co nikdy nebudete dodávat. Pokud chcete zvýšit efektivitu nabídkového procesu, musíte začít tím, že se podíváte na proces samotný a odstraníte jeho hluchá místa.“

David Palas z Autodesku jej doplňuje: „Účinnost nabídkového procesu se dá navýšit např. automatizací pracovních činností nebo celých procesů a jejich digitalizací. Svým zákazníkům pomáháme zvolit vždy tu správnou metodu, která v jejich prostředí představuje to nejlepší řešení.“

Nabídkový proces a jeho efektivita je mnohdy brzdou dalšího rozvoje firmy. Překonejte toto úzké hrdlo ve vašich firemních procesech. Martin Peňaz hovoří o možnostech, jak získat více zakázek.

Jak získat konkurenční výhodu?

Jasnou cestou k získání konkurenční výhody je digitalizace firemních procesů firmy.

David Palas ze společnosti Autodesk říká: „Konkurenční výhoda spočívá v tom, rychle a levně dodat na trh to, po čem je skutečná poptávka. Jak známo, poptávka se dnes velmi rychle mění, a konkurenceschopnost tedy přímo souvisí s tím, jak rychle je výrobní firma schopna svou nabídku uzpůsobit. V tomto silně pomáhá digitalizace procesů, od vývoje přes výrobu, prodej až po podporu servisu.“

A Martin Peňáz dodává: „Každá výrobní firma má stejné základní cíle – chce dělat lepší výrobky, chce navyšovat tržby a chce generovat vyšší zisk. Digitální technologie jim v tomto určitě mohou pomoct, ale většina firem neví, jak tyto technologie ke splnění svých základních cílů začít jednoduše využívat.“ A pokračuje: „Pokud to s digitalizací myslíte opravdu vážně, začněte s tím, že ve vaší firmě společně s námi uděláte inovační workshop. Přineseme vysoce interaktivní zkušenost, kdy se budeme bavit na téma pěti zásadních digitálních schopností, což je masová kustomizace, spolupráce, flexibilní výroba, zákaznická zkušenost a chytré služby. Tyto digitální schopnosti pomáhají zákazníkům splnit jejich cíle.“

Cílem inovačního workshopu není předvést softwary a jejich funkcionality, ale ukázat zákazníkům, jak zvládnout digitální dovednosti, jak jim pomohou a jak generovat profit.

Na inovačních worshopech jsou zákazníci dotazováni, co pro ně tato témata znamenají, jaký to má vliv na jejich odvětí, co by jim to umožnilo z pohledu jejich byznysu a proč to ještě nemají. Důležitá je diskuze mezi zákazníky a porozumění tomu, co tyto termíny pro ně znamenají. Následně je zákazníkům představena šablona digitální strategie a jak jim mohou digitální technologie umožnit lépe reagovat na jejich požadavky, což je ilustrováno referenčními ukázkami z projektů firmy Autodesk.

Digitalizace všech firemních procesů je jasná cesta k získání konkurenční výhody,“ říká David Palas ze společnosti Autodesk.
Reklama
Související články
Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Související články
Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
Část 3. Od inovací k produktu

Pro letošní rok jsme společně s Českou asociací interim managementu připravili sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek zve své hosty. V minulém dílu k diskuzi s ním usedl Jiří Vaněk, bývalý kolega z Karosy Vysoké Mýto a v současné době zastávající post technického ředitele společnosti Ammann Czech Republic, a Petr Novague, průmyslový designer světového renomé.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Ve svém životě bych nic neměnil

Tuto charakteristiku nám sdělil na závěr našeho rozhovoru Zdeněk Pelc, šéf GZ v Loděnicích, který je další osobností našeho seriálu podnikatelských příběhů. Byl dlouhá léta ředitelem Gramofonových závodů, po Sametové revoluci pak pokračoval jako ředitel společnosti GZ Media, které se roku 2007 stal většinovým vlastníkem.

V on-line byznysu chybí lidská chemie

Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

V čele high-tech továrny

Ivan Slimák je vedoucím závodu Škoda Auto ve Vrchlabí. člověk, který místo já většinou říká my je ve vedení závodu od roku 2011 a dá se říci, že mu dal novou tvář. Do té doby se zde montovaly Škodovky, známé jsou 1203, 105, 120, Favorit, Octavia, Roomster a další. Rozhodnutím koncernu Volkswagen se zde od roku 2011 nastartoval nový projekt a v roce 2012 sériová výroba automatických převodovek DSG (Direct Shift Gearbox).

„Kdo neumí řídit sám sebe, neumí obvykle řídit ani druhé,“ říká prezident České manažerské asociace Pavel Kafka

Pavel Kafka je jedním z nejzkušenějších českých manažerů, který mimo jiné v 90. letech vybudoval skupinu Siemens v ČR. O své znalosti z oblasti řízení, kompetenci českých manažerů a připravenosti české ekonomiky měřit se s konkurencí v zahraničí, jsme si povídali v redakci MM Průmyslového spektra.

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Je třeba udělat seriózní diagnózu českého průmyslu

Český průmysl je nemocný subdodavatelstvím a pouhým montováním. Jsme nad únosnou míru pouhým subdodavatelem Evropské unie, především Německa, mnohokrát subdodavatelem subdodavatelů. Z řemeslníka kdysi světové úrovně jsme se stali nádeníkem. Je třeba to změnit, přestat být závislý na odběratelích, kteří diktují, za kolik jim můžete jejich součástku nebo jejich díl vyrobit. Chopte se příležitosti a vytvořte svůj vlastní finální výrobek s vyšší mírou lidského umu, který můžete prodat komukoliv na světovém trhu, abyste se stali nezávislými!

Byznys je o přidané hodnotě

Česká ekonomika dlouhodobě vykazuje nerovnovážný stav. Budoucnost montoven, a to i úspěšných, nemá z dlouhodobého hlediska perspektivu. Pokud nezvýšíme konkurenceschopnost našich produktů, více se nezačleníme do ekonomiky eurozóny a pokud bude ČNB dále diktovat českému trhu, problémy budou podle kybernetika, podnikatele a manažera Libora Witasska přetrvávat.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Milan Edl, ZČU v Plzni

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Milana Edla, děkana Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit