Témata

Made in Česko – Věž pro Svatou zemi

Píše se letopočet 2017 a pro další rok se chytají dvě významná výročí – 100 let od založení Československa a 70 let od založení státu Izrael. Jak lépe přispět k oslavám obou těchto událostí, tvořících historii, než vybudováním výjimečné české stavby, která by ozdobila historické hlavní město Svaté země – Jeruzalém?

Tento článek je součástí seriálu:
Made in Česko
Díly

Tato myšlenka se zrodila v hlavě Lukáše Přibyla, který v té době byl ředitelem Českého centra v Tel Avivu. Nešlo však jen o jednostrannou akci. Pro myšlenku se nadchli též zástupci státu Izrael a České republiky. Za Izrael se na celé akci podílelo a spolufinancovalo ji JDA – Jerusalem Development Authority a město Jeruzalém. Za českou stranu to pak bylo Ministerstvo kultury ČR a Ministerstvo zahraničí ČR. Dohodli se, že půjde o oficiální státní dar ČR Izraeli a Izraele ČR. Nesmírně důležitou roli však sehráli i soukromí dárci. Ti věnovali na stavbu cca polovinu potřebných prostředků. Ať už šlo o velké dary, nebo o sbírku drobných darů, podíleli se jak o firmy, tak soukromníci z ČR, z Izraele, ale i z dalších zemí, třeba ze Spojených států. Akci také velmi pomohly Česko-izraelská smíšená obchodní komora a Izraelsko-česká obchodní komora.

Projekt měl ve svých počátcích neuvěřitelné štěstí – našel se pozemek – zahrada známého Hansen House přímo v centru Jeruzaléma, kilometr a půl od Zdi nářků. Zde bylo rozhodnuto stavbu realizovat.

Věž stojí v zahradě známého Hansen House přímo v centru Jeruzaléma.

Proměnit poušť v zahradu

Lukáš Přibyl neprodleně oslovil architektonický ateliér Huť architektury – pány Martina Rajniše a Tomáše Kosnara. Ti k realizaci přizvali svého kamaráda a kolegu konstruktéra Zbyňka Šrůtka z kanceláře Timberdesign, který je známý svými jedinečnými stavbami, většinou ve formě neuvěřitelných dřevných konstrukcí. Mezi ně mimochodem patří například i neuvěřitelná dřevěná vzducholoď, umístěná na budově DOX v Praze 7.

Bylo rozhodnuto, že objektem, který bude v Jeruzalému reprezentovat českou architekturu, bude dřevěná rozhledna. Celá věc měla však „maličký háček“ – aby se realizace stihla v termínu, musela být stavba vyprojektována a vyrobena (!!!) během pouhých dvou měsíců.

Všechny díly, ať už dřevěné, nebo kovové, byly vytvořeny se strojařskou přesností, aby bylo možné je na místě bez větších úprav a dalších prací prostě jen sesadit a sešroubovat.

„Hned jsme se s kolegy z Hutě ponořili do práce a dostali nápad – věž se bude podobat kaktusu,“ říká Martin Rainiš. „Proč? Když kaktus rozkvete věncem květů, je to ve své houževnatosti a ježatosti dojemně krásná rostlina a mně to připadalo symbolické – tahle kombinace něhy a odhodlanosti je podobná charakteru lidí, které jsem v Izraeli potkal. A navíc: Jak se říká Izraelcům, kteří se narodili v nehostinné krajině a dokážou poušť měnit na rozkvetlou zahradu? Sabra. Kaktus! Takže stavíme sabru, abychom oslavili lidi, kteří měli sílu, odvahu, tvrdost, ale zároveň i lásku a něhu ke své zemi.“

Věž i vzhledově odpovídá kaktusu. Na vrcholu má plošinku, kde se, jako květy kaktusu, oddělují jednotlivé plátky pláště a dovolují návštěvníkům kochat se okolím.

Dokonale přesné

Velmi jsme si dali záležet, abychom parametry rozhledny přizpůsobili pohádkovému prostředí Hansen House a jeho zahradě – aby ‚nepřekřikovala‘ a byla příjemným a uznalým společníkem stovky let starým olivám v zahradě i domům v bezprostředním okolí areálu,“ vzpomíná Martin Rajniš.

Díky neuvěřitelnému nasazení českého týmu i jejich izraelských spolupracovníků se nakonec vše stihlo včas.


Huť architektury na projektu spolupracovala s firmou Timberdesign a  IQ Konstrukt, kde na CNC strojích byly připraveny všechny dřevěné součásti stavby. Vzhledem k nedostatku času byla většina dokumentace – pro architekty poměrně netypicky – vytvořena pouze v digitální podobě. Všechny díly, ať už dřevěné, nebo kovové, byly vytvořeny se strojařskou přesností, aby bylo možné je na místě bez větších úprav a dalších prací prostě jen sesadit a sešroubovat. Mimochodem – podle slov architektů i Izraele a Spojených států, které se zúčastnili slavnostního otevření rozhledny, z nich nikdo tak přesnou dřevostavbu ještě neviděl.

Na CNC strojích byly připraveny všechny dřevěné součásti stavby.

Úřední šiml

„Na konci května jsme vyrobené díly naskládali do kontejnerů, dopravili na loď kotvící v Hamburku a v červenci se vylodily v telavivském přístavu,“ líčí průběh neuvěřitelné realizace Tomáš Kosnar. „Bylo to však dost napínavé. V Čechách šlo vše hladce, ale zato v Hamburku jeden z kontejnerů nenaložili kvůli bouři a druhý zase doplul do jiného přístavu. V lodní dopravě to sice není nic mimořádného, ale nás tlačil čas... Další problém, který představoval opět zdržení, způsobili celníci, kteří dost těžko chápali rozebrané umělecké dílo, jehož části pocházejí z ČR, ale vznikne v Izraeli, a vlastně může být stavbou. Podle jaké sazby to proclíte? Právní oříšek. Trvalo hodně dlouho, než se to povedlo vyjasnit a oba kontejnery s věží byly uvolněny.“

Trvalo hodně dlouho, než se vše povedlo vyjasnit a oba kontejnery s věží byly uvolněny.

Mezitím však uplynula řada týdnů, takže aby se stihlo dokončení do 17. listopadu, měli tvůrci věže na její smontování nakonec pouhých 19 dní. Ale nejen to – celkově šlo o skutečný rekord – za dva a půl měsíce byla tato 16 metrů vysoká věž vymyšlena, byly vyrobeny veškeré komponenty a za 19 dní stála v zahradě Hansen House, jako by tam byla odjakživa. Přitom běžný čas na realizaci jedné rozhledny (kterých má Huť architektury na svém kontě už slušnou řádku) je tři až čtyři roky.

Z kaktusu královnou

Nicméně, díky neuvěřitelnému nasazení českého týmu i jejich izraelských spolupracovníků se nakonec vše stihlo včas a věž mohla být v den výročí založení Československa skutečně otevřena návštěvníkům z Izraele i celého světa.

Avšak, přestože vypadá jako kaktus a od začátku se uvažovalo o tom, že ponese jméno houževnaté pouštní rostliny, nakonec tomu tak není - zvítězila tradice. Huť architektury totiž všechny své věže pojmenovává dívčími jmény. Například Sněžku korunuje rozhledna Anežka, v Kyjích lze shlížet na krajinu z Doubravky. Pouze v Příchovicích stojí maják Járy Cimrmana, ale to je koneckonců maják, nikoli pravá rozhledna. A protože právě došlo v abecedě na E a tahle věž našla své místo ve Svaté zemi, ideálním jménem je pro ni bezesporu právě Ester.

„Nejbáječnější na celé věci je pocit, že naše Ester bude novou českou stopou na území jedné z kolébek světové civilizace,“ uzavírá architekt Rajniš. „Tahle rozsahem nevelká stavba se tak stane nositelem hlubokého symbolického poslání.“

Hana Janišová

hutarchitektury@gmail.com

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit