Témata
Reklama

Úspěšný vývoj technologií pro zpracování termoplastových kompozitů

Konstruktéři tlačení požadavky na nižší hmotnost a lepší parametry svých konstrukcí stále více neváhají využít ve svých návrzích materiály, které byly dříve vyhrazeny pouze pro nejnáročnější high-tech aplikace. Díky tomu roste také poptávka po nenáročných výrobních technologií na výrobu konkrétního dílce z určitého materiálu.

Doc. Petr Kolář

Inženýrský i doktorský titul v oboru Výrobní stroje a zařízení získal na Fakultě strojní ČVUT v Praze. Zde se i následně habilitoval. Od roku 2001 pracuje ve Výzkumném centru pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (RCMT), které je od roku 2012 organizační součástí Ústavu výrobních strojů a zařízení FS ČVUT. V letech 2015-2019 pracoviště vedl. Působí též na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky, ČVUT v Praze a na Fraunhofer IWU Dresden. Odborně se zabývá výzkumu a spolupráci s průmyslovými firmami v tématech dynamického chování výrobních strojů, chytrými výrobními stroji a Průmyslem 4.0.

V roce 2011 identifikoval Fraunhoferův Ústav výrobních technologií v Cáchách (Institut für Produktionstechnologie – dále jen Fraunhofer IPT) kompozity s termoplastovou matricí (Fibre Reinforced Thermoplastics – FRTC) jako jeden z klíčových materiálů, který bude v dalších letech více využíván ve strojírenství pro konstrukci lehkých dílců. FRTC jsou velkou skupinou kompozitových materiálů, jejichž struktura je tvořena termoplastovou matricí a vláknovou výztuží. Mezi nejčastěji používané materiály matric patří PEEK, PEKK, PPS a PA12. Matrice může být vyztužena jednosměrnými vlákny nebo tkaninou nejčastěji z uhlíkových nebo skelných vláken. Tyto kompozity jsou dostupné v různých typech polotovarů, např. v tenkých páskách s jednosměrnými vlákny nebo deskách o různých tloušťkách vyztužených tkaninami. Velkou výhodou termoplastových kompozitů je možnost skladování prepregů v běžných podmínkách a dále možnost opakovaného zpracování. Základem všech technologií pro výrobu dílců z FRTC je ohřev polotovaru nad teplotu tavení matrice. Ta změkne a stane se lepivou, čehož je využíváno pro přetvarování polotovaru do požadovaného tvaru a ev. spojení matrice s dalším materiálem. Rychlost výrobního procesu je tak dána rychlostí ohřevu a chladnutí konkrétního materiálu matrice.

Reklama
Reklama
Reklama
Technologie zpracování FRTP

Technologie pro výrobu dílců s vyztužených termoplastů

Kompozity s termoplastovou matricí FRTC lze principiálně zpracovávat následujícími technologiemi:
Technologie pro přidávání materiálu do dílce (additive manufacturing): Tenké pásky s jednosměrnými vlákny lze klást nebo navíjet na rotující trn. Většina průmyslových řešení, která jsou nyní nabízena na trhu, je založena na původním patentu firmy Boeing.

Technologie pro tváření a modifikaci tvaru materiálu: FRTC je možné po ohřátí na pracovní teplotu (vyšší než teplota tavení matrice) tvářet pomocí forem (tzv. termoforming). Pokud dojde k lokálnímu ohřátí materiálu, lze do něj vsadit různé typy kovových nebo nekovových vložek (tzv. inserting).

Technologie odebírání a dělení materiálu: Dílce FRTC je možné třískově obrábět. Dále lze provádět ořezy materiálu frézováním, řezáním laserem, vodním paprskem nebo vibračním nožem.

Technologie spojování: Materiály lze s výhodou spojovat lokálním natavením matrice, např. technologiemi laserového svařování.

V průmyslové výrobě musejí být tyto hlavní výrobní technologie doplněny dalšími pomocnými technologiemi, jako je manipulace s polotovary a dílci a preprocesní a postprocesní kontrola. Ve zmíněné studii Fraunhofer IPT byla jako jedna z hlavních překážek pro širší využití těchto materiálů v evropském průmyslu identifikována právě omezená dostupnost výrobních technologií pro hromadnou výrobu. Na základě tohoto poznání Fraunhofer IPT sestavil návrh projektu Fibrechain, který přihlásil do soutěže v rámci 7. rámcového programu EU.

Projekt Fibrechain

Projekt Fibrechain (plný název projektu: Integrated Process Chain for Automated and Flexible Production of Fibre-Reinforced Plastic Products) uspěl v soutěži a byl přijat k financování pro dobu řešení od června 2011 do května 2014. Projekt zaměřený na vývoj technologií pro automatickou výrobu dílců z FRTP vedený Fraunhofer IPT byl řešen konsorciem sedmnácti partnerů (firem a univerzit) z Německa, Nizozemska, Belgie, Francie, Švýcarska, Velké Británie a ČR. Konsorcium partnerů pokrývalo svým know-how celý výrobní řetězec – od výrobců vláken a prepregů přes vývojáře výrobních technologií až po systémové integrátory a end-usery vyvinutých technologií. Velkou výhodou projektového konsorcia byla možnost spojit atomizované znalosti jednotlivých partnerů do jednoho společného know-how v oblasti celého výrobního řetězce potřebného pro výrobu dílců, na které je kladen konkrétní požadavek. Hlavními výstupy projektu byly vyrobené ukázkové dílce s určitými charakteristickými tvary a vlastnostmi. Tím současně došlo k předvedení funkčnosti vyvinutých technologií. Dále byla řešena možnost navázání a integrace výrobních technologií do jednoho výrobního řetězce.

Česká republika byla v konsorciu zastoupena firmou Strojírna Tyc a Výzkumným centrem pro strojírenskou výrobní techniku a technologie (VCSVTT), které je organizační součástí Ústavu výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT v Praze. Firma i univerzita byly v konsorciu především jako specialisté na obrábění a obráběcí stroje a od toho se také odvíjely jejich konkrétní úkoly.

Vyvinuté stopkové frézy pro ořez kompozitů

Vývoj nástrojů pro obrábění termoplastových kompozitů

Jedním z hlavních úkolů VCSVTT byl vývoj nástrojů pro třískové obrábění vyztužených kompozitů. Velká pozornost byla věnována vývoji frézovacích nástrojů pro ořezy desek. Rozsáhlé zkoušky dostupných komerčních nástrojů nevedly k nalezení uspokojivého řešení, a proto byl zahájen vývoj vlastních nástrojů. Ten byl detailně popsán v článku Produktivní a hospodárné obrábění vláknových kompozitů publikovaném v MM Průmyslovém spektru č. 5/2014, strana 24 (viz též www.mmspektrum.com/140520). Výsledkem vývoje jsou dva typy stopkových fréz s břity z povlakovaného slinutého karbidu nebo diamantu uspořádanými ve dvojité šroubovici. Geometrie nástrojů prošla rozsáhlým testováním z hlediska velikosti řezných sil, kvality povrchu dílce a životnosti nástroje. Řešení vyvinuté ve VCSVTT bylo realizováno s pomocí firmy TGS nástrojárna, která dodala prototypy všech nástrojů podle specifikací výzkumného týmu. Vyvinuté nástroje byly během června otestovány v reálné výrobě leteckých součástí, kde bylo dosaženo v porovnání se stávající technologií výrazného zproduktivnění procesu a zlepšení jakosti obráběných dílců. Součástí návrhu této technologie byla také realizace speciálního upínacího přípravku a doporučení vhodných komerčních vrtáků.

Dalším nástrojem vyvíjeným ve VCSVTT byly tvarové nože pro soustružnické zapichovací operace. Nástroje byly navrženy pro produktivní výrobu tvarových přírub trubek palivového vedení dopravních letadel. Hlavním úkolem byl návrh způsobu upnutí dílce při soustružení a dále návrh vhodné geometrie ostří a řezných podmínek tak, aby bylo dosaženo minimálních řezných sil a požadované jakosti povrchu a přesnosti dílce. Nástroje byly úspěšně otestovány při prototypové výrobě trubek u zákazníka ve Velké Británii a budou použity v sériové výrobě palivového potrubí, až se rozeběhne na sériové úrovni.

Tvarový zapichovací nůž a ukázka osoustružené příruby kompozitové trubky

Uvedené frézovací a soustružnické nástroje jsou konkrétní hmatatelné výsledky týmu VCSVTT ve vývoji nástrojů pro třískové obrábění FRTP. Za nejvýznamnější výsledek lze však považovat technologické a aplikační know-how, které tým technologů z ČVUT získal. Díky tomu bylo možné kompletně realizovat již dvě konkrétní průmyslová řešení, která mají pro výrobní firmu jasný cenový i technický přínos. Řešení tohoto úkolu projektu Fibrechain tak umožnilo VCSVTT dostat se o krok před průmyslový vývoj ve firmách a nabídnout (v tomto případě nejlepším hráčům v leteckém průmyslu) podporu při inovacích jejich výrobních procesů.

Integrace laserové skenovací hlavice do obráběcího stroje

Dalším velkým úkolem řešeným společně VCSVTT a firmami Strojírna Tyc a Nikon Metrology (Leuven, Belgie) byla integrace laserové skenovací hlavice do obráběcího stroje pro preprocesní a postprocesní kontrolu dílců. Firma Nikon Metrology nabízí laserový skener LC60Dx, který využívá pro skenování 3D tvaru vějíř laserových paprsků. Skenovat lze 1 000 bodů na stopě o šířce 60 mm. Přesnost skenování je tedy s hlediska rozlišitelnosti skeneru 0,06 mm. To je dostačující pro preprocesní kontrolu dílce (např. reálná velikost a poloha konkrétního odlitku) nebo pro některé operace postprocesní kontroly (kontrola vyvrtání všech otvorů apod.). V současné době firma Nikon Metrology nabízí tento skener pro skenování v laboratorních podmínkách s využitím vlastního softwaru a přídavných měřicích ramen pro určení polohy skeneru. Integrace zařízení do obráběcího stroje a napojení na standardní řídicí systém se tak stalo hlavní výzvou tohoto úkolu.
Integrace byla připravována pro pětiosé portálové frézovací centrum Tyc FPPC s řídicím systémem Heidenhain iTNC530. Podle návrhu týmu mechatroniků VCSVTT bylo se specialisty z Belgie dohodnuto, že stroj bude vybaven děliči signálu polohy pohybových os tak, aby software Focus firmy Nikon Metrology měl informace o poloze stroje. Software Focus také samostatně započítává veškeré aktivní kompenzace, které jsou na stroji zapnuté. V režimu měření je externí počítač Nikon Metrology s uvedeným softwarem master, který přebírá kontrolu nad strojem a pomocí vlastního NC kódu posílá požadované hodnoty polohy na vstup pohonů. Příprava NC kódu a kontrola kolizí se provádí přímo v SW Focus stejně jako pro souřadnicové měřicí stroje. Navržené řešení bylo úspěšně otestováno v reálném provozu při skenování Mercedes kusu v tříosém i pětiosém režimu v laboratoři VCSVTT. Aby mohl být celý systém nasazen prakticky, je nutno provést ještě doprogramování uživatelského rozhraní SW Focus, tak aby práce s celým systémem byla pro obsluhu stroje tak snadná, jako je nyní s dotykovými sondami. V tomto případě očekáváme ještě cca rok práce na uvedení komerční verze na trh. Pro specifické aplikace je technologie skenování pomocí obráběcího stroje formou zákaznického řešení dostupná již nyní s přímou podporou VCSVTT a Nikon Metrology. V současné době již probíhají jednání s konkrétními zákazníky o nasazení tohoto řešení do jejich výrobních procesů.

Multifunkční stroj pro výrobu kompozitových dílců

Multifunkční obráběcí stroje jsou jednoznačným trendem. Kromě kombinací více druhů obráběcích operací se objevují i stroje, které kombinují technologie obrábění a additive manufacturing (výroba dílce přidáváním materiálu). V tomto směru se portálový obráběcí stroj ukazuje jako vhodný základní „nosič“ pracovních hlavic, kterými může být otočně-sklopná vřetenová hlava pro frézování a vrtání nebo kladecí hlava pro kladení kompozitových prepregů. V rámci projektu Fibrechain vytvořil tým konstruktérů, mechatroniků a technologů VCSVTT návrh řešení integrace kladecí hlavy firmy AFPT (Dörth, Německo, člen konsorcia projektu) do portálového obráběcího centra Power Turbo firmy Sahos. Firma Sahos se do projektu zapojila prostřednictvím VCSVTT jako mimokonsorciální partner.

Stroj Power Turbo firmy Sahos, ve kterém se zkoušelo kladení kompozitů.

Současná technologie nasazení kladecích hlav firmy AFPT je založena na využití průmyslových robotů se sériovou kinematikou. Nasazení kladecí hlavy na portálový obráběcí stroj má výhodu ve velkém pracovním prostoru, vysoké přesnosti a dynamice pohybu. Tým specialistů VCSVTT, Sahos a AFPT připravil řešení, při kterém je hlava nesena obráběcím strojem pohybujícím se podle připraveného NC kódu. Hlava je vybavena vlastním nezávislým řízením ohřevu prepregu, což je hlavní know-how firmy AFPT. Při vlastní realizaci bylo nutno vyřešit velké množství menších úkolů: zajištění dostatečné bezpečnosti při provozu vysokovýkonného laseru kladecí hlavice kompletním zakrytím celého stroje, napojení přívodu energií a komunikace mezi strojem a hlavicí a přípravu bezkolizního NC kódu. Testy úspěšně proběhly v květnu 2014 s podporou firem HpH (výrobce kompozitových kluzáků) a Veskom (průmyslové chlazení). Výsledkem je unikátní řešení multifunkčního stroje firmy Sahos, který je schopen realizovat výrobu kompozitových dílců z polotovaru, který sám naklade nebo navine a následně i obrobí.

Kompozitní páska nakladená na tvarové formě
Kompozitní páska nakladená jako lokální zpevnění na kompozitové desce

Přínosy projektu Fibrechain

Řešení projektu Fibrechain v ČR bylo velmi úspěšné. Do řešení projektu byly zapojeny dva subjekty jako členové konsorcia (VCSVTT, Strojírna Tyc) a dvě firmy jako mimokonsorciální partneři (Sahos, TGS Nástrojárna). Získané výsledky byly bezprostředně aplikovány v další české firmě vyrábějící letecké dílce. Dosažené výsledky jsou nyní předmětem komercionalizace u všech uvedených partnerů.

Pro VCSVTT byla důležitým efektem především možnost realizovat výzkum a vývoj ve výrobních technologiích pro moderní materiály a vytvořit vlastní know-how v průmyslovém segmentu, ve kterém roste poptávka po zákaznických řešeních pro sériovou výrobu. Současně se tím potvrdila orientace Ústavu výrobních strojů a zařízení ČVUT v Praze na širší spektrum výrobních prostředků potřebných pro realizaci špičkových technologií pro moderní kompozitové materiály. Dalším významným benefitem je vytvoření přímých osobních vazeb na vývojové a vedoucí pracovníky špičkových evropských firem.

Tyto výsledky vznikly v rámci projektu Fibrechain, financovaného ze zdrojů Evropské unie v rámci 7. rámcového programu pro výzkum, technologický vývoj a demonstraci, pod grantem 263385.

Ing. Petr Kolář, Ph.D.

VCSVTT, FS, ČVUT v Praze

P.Kolar@rcmt.cvut.cz

Vyplatí se evropské výzkumné projekty pro české firmy?

Když se řekne „evropský projekt“, tak si v mnoha firmách představí především dotace ze strukturálních fondů EU na nákup zařízení, nemovitostí a služeb. Přestože je v ČR několik firem (především v leteckém průmyslu), které se úspěšně zapojily do řešení projektů v 7. rámcovém programu (a nyní i do Horizontu 2020), jsou evropské výzkumné projekty stále pro většinu firem v ČR exotickou představou. Hlavními faktory, které odrazují firmy, je velký počet partnerů v konsorciu a „administrativní náročnost“.

Jak bylo v  článku uvedeno, do projektu Fibrechain se zapojily dvě české firmy vyrábějící obráběcí stroje: Strojírna Tyc jako člen konsorcia a Sahos jako významný mimokonsorciální partner VCSVTT. O zhodnocení přínosů projektu Firbrechain pro firmu jsme požádali technického ředitele firmy Strojírna Tyc Ing. Davida Václava a generálního ředitele firmy Sahos Jiřího Fikotu.

Ing. David Václav
technický ředitel Strojírny Tyc

Jak hodnotíte zapojení firmy do projektu Fibrechain z hlediska praktických přínosů?

Celkový dojem z průběhu a konkrétních výsledků projektu je velmi dobrý. Podařilo se dosáhnout dílčích cílů, a to včetně realizace a testování demonstrátoru. Strojírna Tyc si tedy z projektu odnáší konkrétní výsledky, které by mimo projekt nebyla schopna zainvestovat a k jejichž dosažení nedisponovala potřebným know-how.

Pomohla spolupráce s VCSVTT při řešení tohoto projektu k dosažení vašich konkrétních firemních cílů?

Je potřeba říci, že spolupráce s VCSVTT neprobíhala jen v rámci řešení projektu, ale i při jeho psaní a definici. Během této fáze se podařilo nastavit cíle a dílčí úkoly projektu velmi citlivě, i přes skutečnost, že se jednalo a projekt na tři roky. Během samotného řešení projektu se VCSVTT jakožto leader několika dílčích témat projektu významně zasadilo při vyjednávání našich firemních cílů v rámci konsorcia. Během projektu probíhala velmi dobrá a častá komunikace jak na půdě VCSVTT, tak v rámci naší společnosti. Musím jednoznačně ocenit orientaci na dosažení firemních cílů a do jisté míry až překvapující pochopení interních zájmů.

Jaká byla komunikační a administrativní náročnost ve srovnání s jinými českými dotačními projekty VaV (TIP, Alfa)? Bylo obtížné prosadit své konkrétní zájmy v tak širokém portfoliu firem?

Evropské projekty jsou samozřejmě zatíženy jazykovou bariérou. Je potřeba pomyslet na vybavenost angličtinou zúčastněných techniků, účetních či projektových manažerů. To bych ovšem označil za bariéru jedinou. Komunikace s koordinátorem projektu probíhala opravdu velmi plynule a během projektu bylo reálně možné jej směřovat podle aktuálního vývoje a potřeb. A to i přes vysoký počet spolupracujích podniků a institucí.

Doporučil byste českým strojírenským firmám ucházet se o účast v evropských výzkumných projektech? Jaké vidíte hlavní výhody evropských projektů?
Jednoznačně ano. Vedle přínosu v technické oblasti je zajímavá spolupráce s firmami opravdu z celé Evropy. Během projektových meetingů tak zaměstnanci navštíví sídla svých projektových kolegů, což je ve většině případů velmi inspirativní.

Jiří Fikota
generální ředitel Sahos

Jak hodnotíte konkrétní spolupráci s VCSVTT na projektu Fibrechain? Pomohla k dosažení vašich konkrétních firemních cílů?

Sahos je co do počtu zaměstnanců malou výrobní a engineeringovou společností vyrábějící 5osá obráběcí centra vlastní konstrukce. Nicméně svými ekonomickými parametry (více než 180 mil. CZK výkonů při celkovém počtu 30 zaměstnanců) je souměřitelná s vysokým evropským standardem a je schopna kontinuálně navyšovat své obraty při vysokém podílu exportního prodeje.

To neznamená, že by nebyla zranitelná, zejména proto, že počty jejích techniků a konstruktérů jsou omezeny. Připočteme-li k tomu fakt českého konstruktérského „zápecnictví“, mnohdy nevůle, omezené schopnosti hledat nové informace a tvůrčí impulzy, pak je jasné, že by tento typ firem brzy „vyhořel“, popř. se dostal na svou limitu v úrovni prodeje oscilující mezi 50–80 mil. korun ročně a smetla by jej další vlna hospodářské recese. Nezbývá tedy nic jiného než hledat nové impulsy, katalyzátory tvůrčích procesů ve firmě a jejím technickém rozvoji.

Z těchto důvodů postupnými kroky přešla spolupráce s ČVUT během uplynulých dvou let od prvotního oťukávání se až do dnešní fáze aktivní spolupráce, kdy se obě strany naučily komunikovat bez předsudků a vzájemně si naslouchat. Mnohdy věkem juniorní inženýři tak jsou těmi, kdo v bezmála mentorské pozici vedou naše konstruktéry a techniky. Nicméně díky pravidelné součinnosti s výrobní praxí si zachovávají schopnost empatie, vnímání rutinních potřeb firmy a koneckonců i schopnost komunikace srozumitelným jazykem.

Impulz ke spoluúčasti na projektu Fibrechain přišel v době, kdy byla společnost Sahos na rozcestí v dalším směřování technického rozvoje a inovativních programů. Jedním ze směrů byla i varianta možnosti využití stávající, popř. inovované konstrukce portálových obráběcích center jako nosiče jiných technologií. Vzhledem k oborovému zaměření a dlouhodobému „pošilhávání“ do oblasti zpracování kompozitních materiálů byla pozitivní reakce na nabídku na spoluúčast v projektu ve spolupráci s ČVUT více než jasná.

V současné době je ukončena oficiální část evropského projektu 7RP „FibreChain“, tj. kdy bylo prokázáno, že lze integrovat kladecí hlavu na pětiosé obráběcí centrum. To je spolu s marketingovým posouzením možné praktické využitelnosti i důvodem pokračování na tomto projektu, tentokrát už pouze v režii společnosti a za spolupráce s partnery z ČVUT.

Z výše uvedeného je jasné, že v této chvíli nelze vyčíslit bezprostřední finanční efekt. Tím by mělo být až dokončení dalších kroků vývoje spojených se zvládnutím polohování v šesti osách, vývojem NC kódu pro danou kinematiku stroje a absorbováním dalších technologických informací o podmínkách této technologie a její využitelnosti pro praxi v leteckém průmyslu, dopravní technice a energetice.

www.fibrechain.eu

Reklama
Vydání #9
Kód článku: 140943
Datum: 04. 09. 2014
Rubrika: Servis / Věda a výzkum
Firmy
Související články
Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Související články
CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Strojírenské fórum 2018: Inteligentní výroba

Další z již tradičních setkání odborníků (nejen) z oblasti výroby – podzimní Strojírenské fórum – se odehrálo 8. listopadu, tentokrát v prostorách Ústavu výrobních strojů a zařízení a RCMT FS ČVUT v Praze.

Kroky k excelentní spolupráci akademické a průmyslové sféry

Pracovníci Ústavu výrobních strojů systémů a robotiky z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně usilují o těsné sepětí školy s praxí, které nelze realizovat jinak než úzkou spoluprací s průmyslem. Transfer výsledků této praktické činnosti přenesený do některých částí výuky je potom zárukou, že studenti budou mít aktuální informace o stavu strojního průmyslu, vědy a techniky.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Inovativní technologie v praxi

Odborné technické semináře, kde jsou účastníkům prezentovány novinky na trhu a během praktických ukázek dokazovány účinnosti a funkčnosti nových produktů, je podle mého názoru nejlepší způsob, jak zájemcům předvést danou technologii a samotnými činy je přesvědčit, popřípadě doškolit. Společnost Misan takové semináře pořádá pravidelně. V prvních dvou dnech pro technickou veřejnost, další den pro studenty středních a vysokých škol, odborných učilišť apod. Letos ve druhé polovině února byl seminář s názvem Inovativní technologie v praxi uskutečněn ve spolupráci se společností Tungaloy, kdy právě její nástroje byly implementovány do strojů Okuma a Brother pro různé aplikace obrábění.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Progres v navyšování podílu na trhu

Skupina Plansee Group dosáhla v hospodářském roce 2017/18 konsolidovaného obratu 1,3 miliardy euro, což znamenalo nárůst o 11 % ve srovnání s předchozím obdobím. V rámci bilanční tiskové konference konané v Reutte o tom informovali členové představenstva Bernhard Schretter a Karlheinz Wex.

Novinky značky IMAO pro upínání obrobků

V dnešní době je velká poptávka po efektivní produkci různorodých výrobků v malém objemu a klíčem k vyšší produktivitě je použití přípravků, které lze flexibilně přizpůsobit mnoha různým obrobkům. Upínací prvky ONE-TOUCH se vyrábějí v mnoha různých provedeních, snadno z nich lze vybrat prvky vhodné pro upnutí požadované součásti. Upnutí a odepnutí součásti je jednoduché, bez použití dalšího nářadí a rychlé, zkracuje se čas potřebný pro manipulaci s obrobkem a tím i celkové náklady na výrobu.

Další veletržní postřehy z EMO 2019

Z pohledu technika lze veletrh EMO v roce 2019 považovat za zdařilý, protože byl více o invenci, kreativitě, vylepšování stávajícího i hledání nových cest. Na veletrhu bylo možné vysledovat několik řekněme fenoménů, které se objevovaly napříč veletrhem. Přitom bych je přímo nepovažoval za trendy, protože obdobné počiny, technika, software i smýšlení byly (u asijských výrobců) k vidění o šest měsíců dříve na veletrhu obráběcích strojů v Pekingu. Nedávám tímto záminku k mezikontinentální diskusi o tom, kdo trendy určuje. V tomto textu zazní několik dalších veletržních postřehů.

Finance pro podnikání - Zaostřeno na úspory energie

„Je lepší dobrý úvěr a podpora úvěru než dotace. Jen tak se prokáže životaschopnost projektu.“ To jsou slova Ing. Vladimíra Fabera, zakladatele a dnes předsedy dozorčí rady české strojírenské společnosti FMP.

Cena MM Award na EMO 2019

Také v roce 2019 došlo na udílení cen MM Award. Jedná se o oficiální a jediné ceny udělované na veletrhu EMO. Porota i letos vybírala z mnoha přihlášených exponátů, nejen německých výrobců. Do užšího výběru se jich dostalo jen pár, a nakonec bylo rozdáno pět hlavních cen v pěti kategoriích. S prázdnou neodešly ani firmy, jejichž produkty se ocitly na druhém a třetím místě. I v tomto roce došlo k jistému „posunu“ ve vnímání obsahu jednotlivých kategorií, a tedy i oceněných produktů. Pojďme se podívat na vítězné exponáty podívat jednotlivě. Je to lehký nástin toho, jak EMO vidí němečtí kolegové.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit