Témata
Zdroj: archiv J. Balaty

Made in Česko:
Bezpečný průvodce temným světem

Již po staletí je vodicí pes nesmírně cenným pomocníkem nevidomých. Dnes však může lidem se zrakovým postižením podobnou službu prokazovat i chytrá aplikace v mobilu. Nese název Naviteriér a je produktem českých tvůrců.

Tento článek je součástí seriálu:
Made in Česko
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

Jak je zřejmé, název vznikl spojením slov „navigace“ a „teriér“. Osobám s těžkým postižením zraku pomáhá s orientací ve městě.

„Přejít složitou křižovatku, zorientovat se správným směrem, než vyrazíte z domu, zjistit, které obchody jsou na protější straně ulice. A další a další úkoly mohou být problémem, ačkoli člověk, jenž vidí, si je v podstatě neuvědomuje,“ vysvětluje Ing. Jan Balata, Ph.D. Ten byl během svého působení na FEL ČVUT v Praze členem týmu, který se věnoval výzkumu navigace a orientace osob se zrakovým postižením a návrhu nevizuálních uživatelských rozhraní pro skupiny lidí se speciálními potřebami.

Jan Balata s týmem kolegů prováděli po dobu přibližně 10 let výzkum, jehož cílem bylo otestovat potřeby nevidomých v souvislosti s identifikací nejdůležitějších orientačních a navigačních prvků v městském prostředí. Cílem bylo nevidomým co nejvíce usnadnit pohyb po městě.

„Navigaci jsme se snažili co nejvíce přiblížit tomu, jak by trasu popisoval jeden nevidomý člověk druhému,“ přibližuje Jan Balata.

„Přejít složitou křižovatku, zorientovat se správným směrem, než vyrazíte z domu, zjistit, které obchody jsou na protější straně ulice. Tyto úkoly mohou být problémem, ačkoli člověk, jenž vidí, si je neuvědomuje,“ říká Jan Balata.
(Zdroj: archiv J. Balaty)

Pouze mapa nestačí

Naviteriér funguje jako webová aplikace – pochopitelně i na mobilním telefonu – anebo jako aplikace na Apple iOS. V obou verzích umožňuje naplánování trasy z jednoho místa na druhé.

„V mobilní aplikaci navíc využíváme GPS pro užitečné informace, třeba právě jaké v okolí najdeme obchody či restaurace,“ vysvětluje Jan Balata a dodává: „Také je díky GPS možné přeplánování trasy či zavolání o pomoc. Nicméně pro vlastní fungování Naviteriéra není GPS důležitá – pro úspěšnou navigaci stačí i sám detailní popis trasy.“

Popis trasy Naviteriér automaticky generuje z velmi detailních mapových podkladů firmy CEDA Maps. Tyto mapy obsahují informace o chodnících, přechodech, okolí chodníků, a v některých případech i o materiálu povrchu.

Reklama
Reklama

„Mapa sama o sobě však nestačí,“ říká Balata. „Náš Naviteriér je unikátní a napřed vůči produktům Google nebo Apple díky velice detailnímu popisu trasy, který obsahuje. Tam, kde klasická mapa říká: ‚Jdi vlevo po Karlově náměstí 70 metrů.‘, Naviteriér naviguje: Otoč se vlevo a jdi asi 70 metrů mírně s kopce na roh s ulicí Řeznická. Po pravé straně měj budovy. Využívá pro popis vlastnosti prostředí, jako jsou sklon chodníku či umístění budov. A třeba na rušné křižovatce upozorní na hustý provoz či blížící se tramvaj...“

Aplikace takto po jednotlivých úsecích naviguje uživatele na celé jeho trase. Díky tomu, že instrukce, kterou uživatel v danou chvíli dostává, vždy obsahuje jednoznačně popsaný koncový bod – například roh budovy nebo křížení chodníků s vozovkou, není v podstatě nutné používat navigaci s GPS. Ta nastupuje až ve chvíli, kdy se uživatel chce dozvědět něco o svém okolí.

Tři fáze zrození

S tématem navigace lidí se zrakovým postižením se Jan Balata poprvé setkal zhruba v letech 2008–2009 právě na FEL ČVUT v Praze, kde se tato problematika dlouhodobě řeší v rámci výzkumných projektů v týmu doc. Zdenka Mikovce, Ph.D.

„V té době mi přišlo jako velká výzva vytvořit něco, co dává smysl a má potenciál pomoci obrovskému množství lidí trpících zrakovým postižením,“ vzpomíná Jan Balata. „Navíc mě nadchnulo zapálení kolegů, s nimiž jsem řadu let spolupracoval v rámci diplomové práce, bakalářské práce a posléze též práce dizertační. V našem týmu probíhal nejprve po dobu zhruba 10 let základní výzkum principu navigace a experimenty s různými prototypy, které navigaci pouze simulují.“

Aplikace takto po jednotlivých úsecích naviguje uživatele na celé jeho trase. (Zdroj: archiv J. Balaty)

Od prototypu však k produktu, který používají reální zákazníci, vede zpravidla dlouhá a trnitá cesta. Jinak tomu nebylo ani v případě Naviteriéra.

„Typický vývoj digitálního produktu prochází třemi fázemi,“ vysvětluje Ing. Balata. „Pochopení problému, průzkum řešení, a nakonec vývoj. V každé z nich se ukrývá mnoho práce a problémů k řešení. Když jsme začali se samotným vývojem, tehdy již nikoli na půdě ČVUT, měli jsme už dobrou představu, co nevidomí cestovatelé potřebují a jak by měla navigace fungovat. Ve fázi zkoumání různých možných řešení jsme se nesvazovali technologickými omezeními a hledali jsme takové řešení, které bude pro uživatele nejlepší. To jsme pak s nimi testovali v rámci mnoha studií, testů použitelnosti, experimentů nebo deníkových studií.“

Nesvazovat si ruce

Během základního výzkumu navigace nevidomých při své práci tvůrci Naviteriéra často používali jednoduché prototypy, například prostou webovou stránku s jednou pevně zvolenou ručně napsanou navigační trasou. Důležité však bylo, že měli příležitost řešení testovat se skutečnými zrakově postiženými lidmi, a tak návrh levně a rychle upravovat, aby se vývoj ubíral správným směrem.

„Při samotném vývoji modulu, který vypočítává ideální trasu s ohledem na potřeby nevidomého cestovatele a generuje bohatý popis trasy, jsme hledali inovativní způsob, jak dosáhnout výsledku, který jsme si dali za cíl,“ objasňuje Jan Balata. „Naštěstí máme v týmu skvělé programátory – Ing. Kamila Darebného a Ing. Jakuba Bokšanského, kteří se s těžkým úkolem popasovali. Ale právě záměr nesvazovat si ruce technologickými omezeními hned na začátku nás posunul nejdál.“

Tým tvůrců Naviteriéra. Zleva: Ing. Kamil Darebný, Ing. Jakub Bokšanský, doc. Ing. Zdeněk Míkovec, Ph.D., Ing. Jan Balata, Ph.D. (Zdroj: archiv J. Balaty)

Nicméně naprogramováním aplikace práce neskončila. Jan Balata a jeho tým, tehdy už sedmičlenný, měli produkt, ale neměli zatím byznys plán, neměli distribuci, propagaci, financování, příslušné smlouvy...

„To je něco, co si tým výzkumníků a programátorů na začátku často neuvědomí,“ zamýšlí se Balata. „V letech 2016–2018 jsme se zúčastnili různých akceleračních programů v rámci pražského Impact Hubu, které se právě na tuto fázi zaměřovaly. A to nás posunulo opět kupředu. A dalším krokem byl příchod nového kolegy Christopha Beaujarda s mnohaletými zkušenostmi z business developmentu, který s námi v současné době hledá nové příležitosti k financování. Od konce akceleračních projektů s Impact Hubem vynakládáme mnoho úsilí právě na zajištění financování dalšího rozvoje Naviteriéra.“

Reklama

Smělé plány do budoucna...

V současné době funguje Naviteriér v omezeném režimu jako webová aplikace v celé Praze, přičemž v centru města naviguje v nejlepší kvalitě, zatímco v jeho okrajových částech využívá méně detailní popis. Mobilní aplikaci z Apple App Store producenti dočasně stáhli.

„Důvodem, proč Praha, a proč zejména centrum je cíl, je, aby náš asistent nevidomého cestovatele byl k dispozici tam, kde jej lidé potřebují nejvíce – ve velkých městech, a zejména v jejich centrech s nejhustším výskytem infrastruktury, kterou lidé – vidoucí i nevidoucí, nejvíce využívají,“ objasňuje záměr Jan Balata.

Jak Jan Balata říká, hlavním zdrojem inspirace jsou a budou uživatelé Naviteriéra. Dnes v jeho případě totiž stále ještě jde jen o běžnou aplikaci v mobilním telefonu, kterou je stále ještě lepší využívat v kombinaci s vodicím psem nebo holí, což není dostatečně komfortní.

„V budoucnu však plánujeme zapojit umělou inteligenci,“ odkrývá své smělé plány Balata. „Pak bude Naviteriér daleko více interaktivní a ovládat se bude pouze hlasem – ‚Ahoj Petře, jak se máš? Kam chceš dnes navigovat...?‘ – Podobně, jako to známe z moderních automobilů. To pak dotáhne k dokonalosti i zpracování problému, který řeší dnes a denně každý z nás, nejen nevidomí. Například, když nemůžete najít správné nástupiště tramvaje nebo když nevíte, kde se v hustém provozu dá bezpečně přejít ulice... Na rozdíl od standardní navigace Naviteriér již nyní tyto problémy řeší.“

...ale kde na to vzít?

Jako vývoj každého produktu ani vývoj Naviteriéra se neobejde bez financí. Bohužel těch, ačkoli jde o projekt nanejvýš užitečný, se v tomto případě nedostává tolik, kolik by bylo třeba.

„Náš tým investoval do vývoje nejen svůj čas, ale i vlastní finanční prostředky,“ říká Jan Balata. „Společnost CEDA Maps, která je naším strategickým partnerem, nám, díky poskytnutí přesných dat centra Prahy, umožnila spustit první verzi Naviteriéra zdarma. Avšak poté, co jsme ji spustili, ukázalo se, že předplatná uživatelů nepokrývají celkové náklady na provoz a údržbu aplikace ani náklady na programátory. Proto jsme se rozhodli naše aktivity dočasně pozastavit. V současné době hledáme zdroje k pokrytí nákladů na rozvoj a údržbu a zákaznickou podporu, a pracujeme na vybudování strategických partnerství s městy a kraji, a též s vládou. Aktivně proto hledáme investory a grantovou podporu, proto se také účastníme různých veletrhů a dalších akcí.“

Od prototypu však k produktu, který používají reální zákazníci, vede zpravidla dlouhá a trnitá cesta. Jinak tomu nebylo ani v případě Naviteriéra. (Zdroj: archiv J. Balaty)

Naviteriér má ambici nebýt jen samostatnou aplikací. Jeho tvůrci plánují prostřednictvím aplikace rozšířit koncept Chytrých měst (smart cities) a podpořit tzv. mobilitu jako službu – mobility as a service (MaaS). To znamená, že by v budoucnu neměl sloužit pouze zrakově postiženým chodcům, ale též chodcům obecně, například rodičům s kočárky či lidem venčícím psy a podobně.

Co na to města?

V rámci vývoje Naviteriéra tým jeho tvůrců blízce spolupracoval také s různými organizacemi, jejichž úkolem je pomoct lidem s postižením zraku. Jednou z nich byla Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky (SONS), další pak organizace Tyfloservis nebo Světluška, projekt Nadačního fondu Českého rozhlasu.

„Naše mobilní aplikace také umožňuje propojení s navigačním centrem SONS, kam mohou nevidomí cestovatelé odeslat svoji polohu a trasu operátorovi, který jim problém pomůže vyřešit,“ objasňuje Balata.

Na rozdíl od organizací pro nevidomé subjekty veřejné správy, které by projekt podle prosté logiky měl zajímat, příliš vstřícné nejsou.

„Pokoušeli jsme se o spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy, protože jsme původně chtěli Naviteriéra vyvíjet ve spolupráci s městem a poskytovat jej všem nevidomým zdarma. Přitom v letech 2018–2019 měl Naviteriér v Praze zhruba 60 aktivních uživatelů,“ vzpomíná Balata. „Město však bohužel o projekt nejevilo zájem.“

Nicméně věřme, že projekt, který by již nyní byl velmi užitečným pomocníkem těm nejpotřebnějším a jehož tvůrci s ním mají pro budoucnost velké plány, brzy najde subjekt, který by se ujal financování, a pomohl tak nevidomým získat bezpečného průvodce temným světem.

Ing. Jan Balata, Ph.D.,
v současné době vede uživatelský výzkum ve společnosti Ataccama Software, kde pomáhá produktovým týmům s pochopením potřeb a problémů uživatelů platformy Ataccama ONE. Zároveň na Vysoké škole ekonomické v Praze, FIS, přednáší předmět Uživatelský výzkum, který je součástí nové magisterské specializace UX výzkum a design. Během svého působení na FEL ČVUT v Praze se věnoval výzkumu navigace a orientace osob se zrakovým postižením a návrhu nevizuálních uživatelských rozhraní pro cílové skupiny se speciálními potřebami. Na toto téma publikoval v odborných časopisech a přednášel na mezinárodních konferencích.

Vydání #6
Kód článku: 220601
Datum: 01. 06. 2022
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Související články
CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Nanovlákenná membrána v oknech ochrání stroje i pracovníky

Zatímco o smogu v ulicích se vedou časté debaty, znečištěný vzduch v interiéru patří k opomíjeným tématům. A to i přesto, že podle Světové zdravotnické organizace stojí život 4,3 milionu lidí ročně a v průmyslových objektech ohrožuje jak zdraví pracovníků, tak samotný provoz. Díky rozvoji moderních technologií nyní interiér účinně ochrání nanovlákenná okenní membrána.

Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

Související články
Integrovaný obvod o tloušťce jedné molekuly

Lidstvo již zvládlo přeměňovat světlo na elektřinu a vytvořit akumulátory, v nichž nedochází k chemickým reakcím. Problémem však je, že tyto přístroje mají velmi nízkou účinnost. Nejlepších parametrů by se dosáhlo při použití polovodičů o tloušťce jediné molekuly. A ty se nyní naučili vyrábět vědci z ruského institutu MISiS, který je partnerem ruské korporace pro atomovou energii Rosatom.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Válka technologií a myšlení v krabici

Strategické myšlení předchází strategickému řízení, které je jen nástrojem. Bez skvělého strategického myšlení (proč a kam jdeme) nemůže být skvělé strategické řízení. Poučíme se z minulosti i ze slabých signálů budoucích trendů?

Pokročilá správa dat napříč celým životním cyklem

Obstát na trhu průmyslových výrobců dnes není snadné. Klíčem je úzká spolupráce, přehledná dokumentace, efektivní procesy a co nejméně problémů s kvalitou. S tím vším vám pomůže platforma, která propojuje správu produktových dat (PDM) s cloudovým systémem pro řízení životního cyklu výrobku (PLM).

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Ohlédnutí za MSV 2018

Jubilejní strojírenský veletrh v Brně se i letos nesl ve znamení inovací, technických i technologických novinek (často také světových premiér), ale hlavně v duchu oslav stého výročí založení Československé republiky, takže se také vzpomínalo na historické úspěchy v technice v expozici 100RIES. A není tedy divu, že partnerskou zemí bylo letos Slovensko. Na následujících řádcích přinášíme malé ohlédnutí za veletrhem, kde připomeneme některé exponáty, které v očích naší redakce za zmínku a vzpomínku stojí.

Zjednodušuje práci, zkvalitňuje práci, zrychluje práci.

Již bezmála tři desetiletí se píše historie intenzivní spolupráce dvou velkých a úspěšných firem – společnosti Siemens a Škody Machine Tool. Letos představily další ovoce své spolupráce – zmenšený, ale funkční model horizontální vyvrtávačky ŠMT – HCW 4S a jeho virtuální dvojče.

Spolu (nejen) pro informační bezpečnost

Jedním z komerčních subjektů, které dlouhodobě spolupracují s českými univerzitami, je společnost Gordic. Tento tvůrce softwaru, především pro veřejnou správu a bankovnictví, se dlouhodobě zabývá dnes tak žhavou problematikou kybernetické bezpečnosti. Jedním z jeho důležitých partnerů na poli akademickém je Fakulta podnikatelská brněnského VUT. Ohledně názorů na tuto spolupráci tentokrát proběhla diskuze ve třech. Zúčastnila se doc. Ing. Zdeňka Konečná, proděkanka fakulty, Ing. Viktor Ondrák, Ph.D., pracovník Ústavu informatiky, a Ing. Jaromír Řezáč, generální ředitel společnosti Gordic.

Opřít se o silného partnera

V dnešní době hospodářského růstu mnoho firem přemýšlí o rozšíření výroby. To se však neobejde bez úvah o tom, kde získat prostředky na nové stroje a zařízení. Řešení má jméno SGEF.

Výzkum, vývoj, simulace - z Čech až na konec světa

„Všeobecný přehled je vlastně to nejlepší, co styl vysokoškolského vzdělání v Česku mladým lidem dává. Ještě zlepšit jazyky a máme – s malou nadsázkou řečeno – celou Evropu v hrsti.“ To jsou slova Ing. Jakuba Jelínka, vedoucího Střediska virtuálních simulací v německé společnosti TÜV SÜD Czech, které se věnuje nejen zkušebnictví a testování.

Strojírenské fórum 2018: Zaměřeno na nové technologie a materiály

Příběh pátého ročníku Strojírenského fóra se začal psát 10. května 2018 na půdě Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně konferencí na téma moderní výrobní technologie a materiály s důrazem na aditivní výrobu z velké části kovových materiálů a na inovativní aplikace kompozitních materiálů. Na sto účastníků z řad výrobní a akademické sféry vyslechlo na 13 přednášek a následně v pozdních odpoledních hodinách se větší část z nich odebrala na exkurzi po šesti VaV pracovišťích zaměřených na nové technologie. Plný den poznání a nových setkání. Pojďme se k němu vrátit fotoreportáží.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit