Témata
Zdroj: archiv Theodora a Kathleen Maimanových

Laser jako nástroj: Když světlo dostane směr

Letos v květnu uběhne 66 let ode dne, kdy byl vědecké veřejnosti poprvé v praxi představen vynález laseru. V dnešní době již laserové technologie, generování a zesilování elektromagnetického záření pronikají téměř do všech oborů lidské činnosti. Od svého objevu prošla tato inovativní technologie významným vývojem, který postupuje i nadále.

Tento článek je součástí seriálu:
Laser jako nástroj
Díly
Anna Jirásková

Vystudovala umělecko-průmyslovou střední školu v Turnově a následně strojírenský management na Vyšší odborné škole ve Strakonicích. Většinu svého profesního života se věnuje překladatelství z angličtiny, ve volném čase pak například literatuře, počítačům, řemeslné tvorbě či vzdělávání se v dalších jazycích. V MM Průmyslovém spektru pracuje jako redaktorka od roku 2024.

Reklama

Jeden z nejvýznamnějších vynálezů 20. století brzy oslaví své šestašedesáté výročí. Laser je optický přístroj emitující vysoce koherentní světlo – tedy světlo, které má společnou vlnovou délku, fázi i směr šíření. Slovo samotné je zkratkou anglického označení Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation neboli zesílení světla stimulovanou emisí záření.

Každý laserový systém se skládá z několika základních prvků. Pomyslným srdcem laseru je aktivní prostředí, kde dochází ke stimulované emisi a vzniku laserového záření. Toto aktivní prostředí je typicky obklopeno tzv. otevřeným rezonátorem, který bývá tvořen dvěma zrcadly – jedno je plně odrazné, zatímco druhé je částečně propustné, aby mohl laserový svazek vystoupit ven. Dalším důležitým prvkem je dodání energie, která je potřebná pro stimulovanou emisi. K tomu dochází různými způsoby, nicméně zřejmě nejrozšířenější je v současnosti optické čerpání energie pomocí laserových diod. Posledním prvkem bývá chlazení, které odvádí přebytečné teplo z aktivního prostředí pryč. K chlazení bývá zpravidla použita voda, Peltierův článek, případně u speciálních aplikací kapalný dusík či helium.

Schéma historického rubínového laseru s optickým čerpáním zábleskovou lampou (Zdroj: czechlasers.cz)

Nejdříve maser, potom laser

Američtí vědci Charles Townes a Arthur Schawlow si teoretický koncept laseru – konkrétně analýzu a návrh plynného systému, který využíval par draslíku excitovaných draslíkovou lampou – nechali patentovat 22. března 1960. Ještě tentýž rok je však zastínil jiný Američan, elektroinženýr Theodore Harold Maiman, který jako první dokázal laser sestrojit, a dokonce z něj i poprvé vystřelit.

Tou dobou Maiman již čtvrtým rokem pracoval pro oddělení atomové fyziky u dodavatelské společnosti Hughes Aircraft Company – vedl zde projekt vývoje tzv. maseru (Microwave Amplification by Stimulated Emission of Radiation), zařízení fungujícího na stejném principu jako dnešní laser, které však generuje mikrovlnné záření (a které nachází uplatnění dosud, například jako zesilovač signálu v radioteleskopech).

Reklama
Reklama
Reklama

Maiman dokázal přesvědčit vedení firmy, aby financovalo i jeho další projekt, kterým se stal právě laser konstruovaný na bázi syntetického krystalu rubínu. Maiman postupně eliminoval nedostatky původního patentovaného návrhu a 16. května 1960 jeho laser emitoval první koherentní světlo, jehož záření se vyznačovalo stejnou vlnovou délkou. Jako aktivní prostředí Maiman použil krystal rubínu s využitím tří energetických hladin a jeho laser mohl pracovat pouze v pulzním režimu (krystal generoval světelné impulzy, nikoliv kontinuální paprsek).

Pro úplnost lze uvést, že Charles Townes za práci na zesilování mikrovln i na laserových zařízeních dostal v roce 1964 Nobelovu cenu za fyziku, načež ji obdržel také Arthur Schawlow v roce 1981. Konstruktér prvního laseru na ni byl dvakrát nominován, nakonec se však této pocty nedočkal.

Světově první laser z roku 1960 (Zdroj: archiv Theodora a Kathleen Maimanových)

Výsledek dlouhodobého teoretizování

Zesílené světlo bylo tou dobou na akademické půdě již dlouho diskutovaným předmětem bádání. Ve svém článku z roku 1917 Albert Einstein teoreticky představil vedle spontánní emise i emisi indukovanou zářením a upozornil na nutnost směrového emisního procesu, čímž položil základ principu zesilování záření. Pro úspěšnou realizaci nicméně bylo potřeba vytvořit prostředí s tzv. populační inverzí a uzavřít jej do rezonátoru, který světlo opakovaně odráží a zesilování udržuje. Maser byl v tomto směru předzvěstí toho, že něco takového sestrojit lze – v případě mikrovlnného záření je totiž technicky snazší dosáhnout stabilní rezonance i stálého zesílení.

Reklama

Světlo, které je extrémně koncentrováno v jediném ohnisku, totiž znamená i koncentrovanou energii. Jakmile je možné aplikovat velké množství energie do malého místa, lze materiál cíleně tavit, odpařovat, měnit jeho strukturu nebo spouštět chemické reakce – to vše bezkontaktně a bez opotřebení nástroje.

Vývoj, který postupuje rychlostí světla

Aby se z laboratorního pulzu stal výrobní standard, muselo dojít ke zdokonalení mnoha parametrů – vyšší výkon a účinnost, odolné optické komponenty, stabilní zdroje a hlavně možnost paprsek bezpečně dopravit a ohnisko vést přesně po dráze. Záhy poté se objevily další typy laserů: heliumneonový pro stabilní kontinuální svazek, laser CO₂ pro vysoké výkony, následně laser Nd:YAG a diodové zdroje pro kompaktnost a elektrickou účinnost. V posledních dekádách pak vláknové lasery spojily kvalitní svazek s jednoduchou distribucí – paprsek se vede optickým vláknem přímo do procesní hlavy, což významně zjednodušuje integraci do strojů i robotů.

Zřejmě největší posun lze vidět na příkladu dělení materiálu. V řezání plechů dlouho dominoval výkonný laser CO2, ale u řady aplikací ho postupně vytlačily lasery vláknové, které bývají energeticky úspornější a jednodušší na integraci. Podobná evoluce proběhla i v oblasti svařování, značení a povrchových úprav – fyzikální jádro zůstává stále stejné, avšak zdroje jsou praktičtější, dochází ke zdokonalení řízení pohybu (CNC/roboty), zefektivňuje se monitoring procesu a snadněji se zabezpečuje pracovní prostředí.

Video s animací principu fungování laseru s českými popisky (Zdroj: Wikipedia)

Dnes laser v průmyslu plní celou řadu rolí. Řeže, svařuje a pájí, upravuje, temperuje a strukturuje povrchy, čistí a odstraňuje nežádoucí vrstvy, napomáhá přidávat materiál (navařování, aditivní procesy) a také měří a kontroluje. V dalších dílech seriálu se na tyto jednotlivé role podíváme podrobněji.

Související články
Laser jako nástroj: Dělení bez břitu

Laserové řezání je jedním z nejčastějších průmyslových využití této technologie. Na první pohled může působit jednoduše – paprsek se propálí skrze materiál a tím jej rozdělí. Kvalitní a opakovatelné výsledky však závisejí na přesném nastavení jednotlivých parametrů, jako je technika řezu, rychlost či například správná volba asistenčního plynu.

Výherci Zlaté medaile MSV 2024

Součástí 65. Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně se i letos stalo udělování cen Zlaté medaile. Tyto ceny byly předány za celkem šest veletržních exponátů, které komisi oslovily inovativním provedením, a v sedmém případě také za celoživotní přínos oboru. Tradice této soutěže sahá až do roku 1964.

Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

Související články
Revoluce udržitelnosti: Inovativní materiály zítřka

Ekologické alternativy technických materiálů dnes pronikají napříč nejrůznějšími odvětvími – od stavebnictví přes obaly a módu až po automobilový průmysl. Již dnes je například možné postavit dům z konopného betonu, zabalit elektroniku do myceliového obalu, obléct si oděv z „kůže“ vypěstované z podhoubí nebo jezdit autem, které obsahuje díly z rostlinných biopolymerů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Revoluce udržitelnosti: Bezuhlíková ocel je pouze zdánlivý paradox

Výroba oceli je dlouhodobě strategickým odvětvím, na němž nevyhnutelně stojí obrovská část strojírenské výroby. Jak může být ocel „bezuhlíková”, když je uhlík její nedílnou součástí? Odpovědí je změna výrobního procesu – nové technologie, které místo uhlíku využívají vodík a zelenou elektřinu, již v dnešní době přispívají k dekarbonizaci tohoto odvětví.

Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Fotonika - klíč k technologickému rozvoji

Vynález laseru, optických vláken a polovodičových optických součástek výrazně zvýšil význam využití optiky pro moderní technologie. Byl to také impulz pro rozvoj mladého vědního oboru – fotoniky –, který se zabývá vlastnostmi a metodami využití fotonů. Místem, kde si odborníci z těchto tří na sobě závislých oborů – optika, elektronika a fotonika – sdělují svá know-how a sdílejí své úspěchy, se každoročně stává nejvýznamnější světový veletrh optických a laserových technologií Laser World of Photonics. I letos jej koncem června na mnichovském výstavišti doprovázel světový kongres World of Photonics congress.

Materiály z hub, ananasu i skleníkových plynů

Nejen v módním průmyslu se objevují moderní alternativy k tradičním materiálům s důrazem na udržitelnost. Mezi tyto materiály patří například aircarbon vyráběný ze skleníkových plynů, rostlinná tkanina Piñatex z listů ananasu či myceliová „kůže“ z hub. Tyto inovace nabízejí ekologičtější řešení pro výrobu oblečení i doplňků.

Aktuální možnosti v laserovém svařování

Laserové svařování lze v dnešní době považovat za velice moderní technologii. Vysoké svařovací rychlosti, štíhlý svar a z toho plynoucí výhody jsou pozitiva, která umožnila začlenění této metody do progresivních výrobních technologií. Tento článek si klade za cíl představit aktuální možnosti laserových svařovacích technologií.

Laser jako nástroj: Výhoda bezkontaktnosti

Laserové měření využívá schopnost přesně směrovaného světelného svazku nést informaci o prostoru. Někde stačí přesnost na centimetry, jinde rozhodují mikrometry; pokaždé však jde o rychlé, bezkontaktní a dobře automatizovatelné získání dat. Od raných dálkoměrů vede tato cesta až k dostupným měřidlům dnešní praxe.

Laser jako nástroj: Specifika nekovových materiálů

Laserové zpracování nekovů se řídí odlišnými zákonitostmi než práce s kovy. Plasty mohou měnit barvu, pěnit či degradovat, sklo je průhledné jen pro určité vlnové délky a keramika kombinuje tvrdost s křehkostí. Klíčové je proto vědět, jak se tyto vlastnosti jednotlivých materiálů projevují, v čem tkví jejich úskalí a jak je naopak lze efektivně využít.

Laser jako nástroj: Paprsek v pohybu

Je-li řeč o laseru ve výrobní praxi, nejedná se již jen o paprsek vysílaný ze zdroje, ale o celý systém, který zajišťuje potřebné parametry i opakovatelnost požadovaných úkonů. O jejich výsledné kvalitě rozhoduje souhra výkonu, optiky, pohybu i řízení procesu. Jaké parametry se v praxi skutečně nastavují a proč nestačí mít jen „silnější zdroj“?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit