Témata
Zdroj: Raimond Spekking / Wikimedia Commons

Laser jako nástroj: Specifika nekovových materiálů

Laserové zpracování nekovů se řídí odlišnými zákonitostmi než práce s kovy. Plasty mohou měnit barvu, pěnit či degradovat, sklo je průhledné jen pro určité vlnové délky a keramika kombinuje tvrdost s křehkostí. Klíčové je proto vědět, jak se tyto vlastnosti jednotlivých materiálů projevují, v čem tkví jejich úskalí a jak je naopak lze efektivně využít.

Tento článek je součástí seriálu:
Laser jako nástroj
Díly
Anna Jirásková

Vystudovala umělecko-průmyslovou střední školu v Turnově a následně strojírenský management na Vyšší odborné škole ve Strakonicích. Většinu svého profesního života se věnuje překladatelství z angličtiny, ve volném čase pak například literatuře, počítačům, řemeslné tvorbě či vzdělávání se v dalších jazycích. V MM Průmyslovém spektru pracuje jako redaktorka od roku 2024.

Reklama

Zatímco v případě kovů se laserové zpracování odvíjí především od absorpce energie, vzniku taveniny, tepelné vodivosti, odrazivosti a následných metalurgických změn, u nekovových materiálů platí pravidla značně odlišná. Materiál nemusí vytvářet tavnou lázeň, která je pro kovy typická. Někdy je průhledný, jindy se teplem rozkládá, mění barvu, zkarbonizuje nebo rovnou praskne vlivem vnitřního pnutí.

Nástrojové destičky jsou typickým příkladem keramického produktu, který vzniká za pomoci laserového opracování. (Zdroj: archiv redakce, NTK)

U takových materiálů proto nestačí zajímat se jen o to, kolik energie paprsek dodá. Stejně důležité je, zda materiál danou vlnovou délku pohltí, v jaké hloubce k absorpci dojde a jakým způsobem se energie v materiálu projeví. Zatímco u kovů se podstatná část procesu odehrává kolem řízení taveniny, u nekovových materiálů bývá rozhodující spíše jejich optická propustnost, chemické složení, tepelná citlivost nebo křehkost. A některé nekovové materiály jsou v těchto vlastnostech natolik specifické, že skýtají unikátní možnosti zpracování.

Bezkontaktní značení i svařování

Plasty tvoří velmi širokou skupinu materiálů, takže o jejich chování pod laserovým paprskem pochopitelně nelze mluvit ve smyslu jednotného pravidla. Některé se snadno řežou, jiné se spíše taví, lepí, pálí nebo rovnou odpařují. Reakce materiálu je otázkou konkrétního polymeru, jeho barvy, přísad, tloušťky – a v neposlední řadě závisí i na zvolené vlnové délce.

Laser se v případě plastů používá nejen k řezání, ale také ke značení. Při něm totiž nemusí požadovaný efekt vzniknout nutně odstraněním materiálu – může jít o změnu barvy, lokální napěnění nebo karbonizaci, případně i o reakci přísad záměrně přidaných pro lepší značitelnost. Výhodou je pak trvalé a bezkontaktní značení, které je dobře čitelné i na malých dílech.

Při dopadu laserového paprsku sklo zmatní a zbělá. Laserovým gravírováním skla byl vytvořen i tento upomínkový předmět ke dvacetiletému výročí internetové Wikipedie. (Zdroj: Raimond Spekking / Wikimedia Commons)

Z technologického hlediska je zajímavé také laserové svařování plastů. Často se využívá princip, při němž horní díl záření propouští a spodní jej absorbuje. Teplo se tak nesoustředí na povrchu, ale až na rozhraní obou dílů, kde se materiál lokálně nataví a tím vytvoří spoj. Tento postup se uplatňuje především v případech, kdy je potřeba vytvořit čistý spoj bez vibrací, přídavného materiálu a mechanického namáhání dílu.

Nelze však říci, že by laserové opracování plastů bylo oproti kovům všeobecně snazší. Některé polymery vlivem tepla degradují, u jiných může dojít ke vzniku dráždivých či korozivních látek nebo ke znečištění optiky. Problematické je například PVC – při laserovém zpracovávání může uvolňovat chlorovodík a další zdravotně škodlivé či korozivní sloučeniny. Proto musí být součástí technologického procesu vhodné odsávání a především znalost konkrétního materiálu.

Průhledné jen zdánlivě

Sklo na první pohled vypadá jako materiál, který by mohl laserový paprsek jednoduše propustit. Reálně však záleží na vlnové délce. I běžná skla, ač zdánlivě průhledná, pohlcují určité infračervené vlnové délky velmi silně. Díky tomu lze CO2 laserem sklo gravírovat, matovat nebo povrchově strukturovat – energie se absorbuje v tenké povrchové vrstvě a tepelné ovlivnění je pouze lokální.

Tato specifická vlastnost skla je jak výhodou, tak i omezením. Vzhledem k tomu, že se energie soustřeďuje pouze u povrchu, může dojít k prudkému vzniku teplotních gradientů. Sklo je přitom křehké a špatně odolává vnitřnímu pnutí, takže nevhodně nastavený proces může vést k praskání, odštěpování nebo nekontrolovanému narušení hrany. U skla jde tedy do velké míry i o to, zda lze působení laseru udržet pod kontrolou.

Reklama
Reklama
Reklama

Stejně jako v řadě jiných případů, o nichž se zmiňovaly předchozí díly našeho seriálu, i zde mohou být „záchranou“ ultrakrátké pulzy. Při působení za krátkých časových intervalů s vysokou intenzitou může docházet k nelineární absorpci i uvnitř materiálu, který by byl za běžných podmínek pro dané záření průhledný. Laser díky tomu nemusí působit jen na povrchu, ale i uvnitř transparentního materiálu. Tím se otevírá cesta k přesnému dělení, mikrostrukturám nebo vnitřnímu značení, ovšem za cenu vyšších nároků na zdroj, optiku i řízení procesu.

Pojem „sklo“ samozřejmě ani v tomto případě neoznačuje jeden konkrétní materiál. Jiné vlastnosti má běžné sklo sodnovápenaté, jiné vlastnosti má sklo borosilikátové a ještě jiné mohou mít speciální skla optická či skla technická. Obecný princip zůstává stejný, nicméně konkrétní nastavení procesu se může výrazně lišit.

Ilustrativní vyobrazení principu laserového svařování plastů: horní díl propouští záření, spodní jej absorbuje a v místě styku se vytváří svar. (Zdroj: generováno OpenAI)

Tvrdost vs. křehkost

Technická keramika zahrnuje skupinu materiálů, u nichž má laser podstatnou výhodu – dokáže opracovávat velmi tvrdý materiál bez přímého mechanického kontaktu. Zatímco klasický nástroj by mohl rychle podléhat opotřebení nebo způsobit mechanické poškození dílu, laserové řezání, vrtání či strukturování se může stát vhodnou alternativou.

I keramika však má svoje rizika. Je tvrdá a tepelně odolná, ale také křehká. Prudký lokální ohřev může vyvolat teplotní gradienty, vnitřní pnutí a mikrotrhliny. Ty nemusí být na první pohled viditelné, ale mohou zásadně ovlivnit pevnost a životnost součásti. U keramických dílů proto kvalitní opracování neznamená jen přesnou geometrii otvoru nebo řezu, ale také kontrolu skrytého poškození v okolí zásahu.

Laserové zpracování se uplatňuje například při vrtání malých otvorů, strukturování funkčních povrchů nebo dělení keramických substrátů. Podle typu keramiky může být cílem lokální tavení, odpařování nebo řízené narušení materiálu. U přesnějších aplikací se opět uplatňují krátké a ultrakrátké pulzy, které omezují šíření tepla do okolí a snižují riziko mikrotrhlin.

Reklama

Dvakrát měř, až potom laserem řež

Celkově lze říci, že mimo sféru kovových materiálů o to více vyniknou specifika jednotlivých materiálů. Plasty reagují především podle chemického složení a přísad, sklo reaguje podle vztahu mezi složením a vlnovou délkou, keramika podle kombinace tvrdosti, tepelné odolnosti a křehkosti. Násobně složitější problém pak vzniká v případě vrstvených a kombinovaných materiálů, jako jsou např. kompozity či plošné spoje – laser už nepůsobí na jednu homogenní látku, ale na celou soustavu vrstev s rozdílnou absorpcí, tepelnou vodivostí a citlivostí.

U nekovů se tedy naplno ukazuje, že laser není univerzální „řezačka“ pro libovolný materiál; jeho účinek závisí na řadě faktorů vázaných na specifika jednotlivých materiálů. A právě znalost těchto specifik rozhoduje o tom, zda z procesu vzejde unikátně přesný výsledek, nebo jen tepelně poškozený díl.


Laser jako nástroj: Kovy pod palbou fotonů

Předchozí díly popisovaly nastavení stroje a kontrolu procesu, jako by laserový paprsek byl univerzálním skalpelem. V praxi je však určujícím faktorem materiál, podle něhož se odvíjí nejen volba vlnové délky, ale i celková strategie obrábění. V tomto díle bude proto řeč o kovových materiálech a jejich proměnlivé kapacitě pohltit energii dopadajících fotonů.

Související články
Laser jako nástroj: Dělení bez břitu

Laserové řezání je jedním z nejčastějších průmyslových využití této technologie. Na první pohled může působit jednoduše – paprsek se propálí skrze materiál a tím jej rozdělí. Kvalitní a opakovatelné výsledky však závisejí na přesném nastavení jednotlivých parametrů, jako je technika řezu, rychlost či například správná volba asistenčního plynu.

Laser jako nástroj: Když světlo dostane směr

Letos v květnu uběhne 66 let ode dne, kdy byl vědecké veřejnosti poprvé v praxi představen vynález laseru. V dnešní době již laserové technologie, generování a zesilování elektromagnetického záření pronikají téměř do všech oborů lidské činnosti. Od svého objevu prošla tato inovativní technologie významným vývojem, který postupuje i nadále.

Laser jako nástroj: Kovy pod palbou fotonů

Předchozí díly popisovaly nastavení stroje a kontrolu procesu, jako by laserový paprsek byl univerzálním skalpelem. V praxi je však určujícím faktorem materiál, podle něhož se odvíjí nejen volba vlnové délky, ale i celková strategie obrábění. V tomto díle bude proto řeč o kovových materiálech a jejich proměnlivé kapacitě pohltit energii dopadajících fotonů.

Související články
Laser jako nástroj: Paprsek v pohybu

Je-li řeč o laseru ve výrobní praxi, nejedná se již jen o paprsek vysílaný ze zdroje, ale o celý systém, který zajišťuje potřebné parametry i opakovatelnost požadovaných úkonů. O jejich výsledné kvalitě rozhoduje souhra výkonu, optiky, pohybu i řízení procesu. Jaké parametry se v praxi skutečně nastavují a proč nestačí mít jen „silnější zdroj“?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Revoluce udržitelnosti: Inovativní materiály zítřka

Ekologické alternativy technických materiálů dnes pronikají napříč nejrůznějšími odvětvími – od stavebnictví přes obaly a módu až po automobilový průmysl. Již dnes je například možné postavit dům z konopného betonu, zabalit elektroniku do myceliového obalu, obléct si oděv z „kůže“ vypěstované z podhoubí nebo jezdit autem, které obsahuje díly z rostlinných biopolymerů.

Česko a Sasko společně pro plasty

Pracovní skupina zabývající se technologiemi plastů a vláknových kompozitů se na Vysoké škole v Žitavě/Zhořelci (Hochschule Zittau/Görlitz) začala postupně ustavovat v zimním semestru roku 2015.

Česká trsátka rozeznívají struny na celém světě

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma, jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Fotonika - klíč k technologickému rozvoji

Vynález laseru, optických vláken a polovodičových optických součástek výrazně zvýšil význam využití optiky pro moderní technologie. Byl to také impulz pro rozvoj mladého vědního oboru – fotoniky –, který se zabývá vlastnostmi a metodami využití fotonů. Místem, kde si odborníci z těchto tří na sobě závislých oborů – optika, elektronika a fotonika – sdělují svá know-how a sdílejí své úspěchy, se každoročně stává nejvýznamnější světový veletrh optických a laserových technologií Laser World of Photonics. I letos jej koncem června na mnichovském výstavišti doprovázel světový kongres World of Photonics congress.

Téma: technologie pro výrobu forem

Díly, součásti či výrobky, které spatřily světlo světa díky tomu, že byly vylisovány, odlity či vykovány ve formě, jsou doslova všude kolem nás. Forma je zařízení často velmi složité a komplexní a k její výrobě je potřeba řada špičkových technologií. Následující článek představuje některé z nich.

Zajímavosti ze světa 3D tisku

3D tisk nabízí stále nové možnosti uplatnění, ať už jde o vlastnosti nebo rozměry finálního výrobku, nebo o zcela nové aplikační oblasti. Jednou ze zajímavých novinek je 3D tiskárna na desky plošných spojů, která umožňuje výrobu prototypu nebo malé série během několika hodin. Nebo z jiného soudku - v největších výrobních systémech lze vytisknout plastové díly s rozměry kolem 900 mm. Pokud máte za to, že se vám investice do takového zařízení nevyplatí, není třeba zoufat, neboť technologie jsou dostupné i formou služby.

Aktuální možnosti v laserovém svařování

Laserové svařování lze v dnešní době považovat za velice moderní technologii. Vysoké svařovací rychlosti, štíhlý svar a z toho plynoucí výhody jsou pozitiva, která umožnila začlenění této metody do progresivních výrobních technologií. Tento článek si klade za cíl představit aktuální možnosti laserových svařovacích technologií.

Laserová svařovací buňka, která promíjí nepřesnosti v plechu

Vstup do oblasti laserového svařování se stává snadnějším než dříve díky tolerantnímu laserovému svařování metodou FusionLine a balíčku pro náběh výroby. Nové konstrukční prvky a softwarové komponenty zjednodušují obsluhu.

Pokročilé metody laserového svařování

V současné době existují nové metody laserového svařování, které dále zlepšují základní metodu. V současné době existují nové metody laserového svařování, které dále zlepšují základní metodu. Podstatou nových metod je laserová hlava obsahující systém dvou vychylovacích zrcadel doplněných speciální optikou. Díky tomu lze laserovým paprskem velice rychle přebíhat v dané ploše. Svařování s touto hlavou se nazývá skenerové svařování. V provedeném experimentu byla demonstrována významná časová úspora při využití této metody oproti svařování běžnou svařovací hlavou vedenou robotem. Druhou metodou, opět využívající vychylování laserového svazku zrcadly, je svařování s rozmítaným svazkem. U této metody dochází kromě posuvové rychlosti k mikropohybu laserového svazku podél svařované trajektorie. Řízením parametrů mikropohybu můžeme měnit jak šířku závaru, tak i mikrostrukturu svaru, jak je opět předvedeno v rámci několika experimentů.

Laser jako nástroj: Světlem proti nečistotám

Laser lze použít i v situacích, kdy je potřeba zbavit povrch nežádoucích vrstev, např. při přípravě svarových ploch, při čištění forem nebo při odstraňování starého nátěru. Díky přesně řízenému působení umožňuje lokální a opakovatelné čištění bez abraziv či chemických lázní. Zásadní je přitom rovnováha mezi účinným odstraněním nečistot a ochranou podkladu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit