Témata
Zdroj: Meopta

Vezmete-li do ruky svůj chytrý telefon nebo zapnete moderní monitor, je pravděpodobné, že se díváte na výsledek práce inženýrů z Hané. Přestože na procesorech Intel či Samsung logo přerovské Meopty nenajdete, bez jejích optických soustav by tyto čipy dost možná nikdy nevznikly. Vstupte s námi do světa, kde se přesnost neměří na milimetry, ale na „centimetrové kopce rozprostřené po celé ploše České republiky“.

Tento článek je součástí seriálu:
Made in Česko
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

Česká výroba už dávno není jen o obrábění oceli pro autoprůmysl. V tichosti a sterilní čistotě tuzemských laboratoří vzniká segment s nejvyšší přidanou hodnotou – high-tech systémy pro polovodičový průmysl. Společnost Meopta je v současnosti symbolem transformace českého průmyslu od tradiční mechaniky k ultra-přesné optoelektronice. Přestože je firma historicky spojována s dalekohledy či puškohledy, realita dnešního byznysu spočívá v něčem jiném. Plné dvě třetiny obratu firmy a naprostá většina kapacit vývojového oddělení dnes směřují do segmentu polovodičů.

Optika jako tiskařský stroj na čipy

Jakub Lelek, ředitel pro výzkum a vývoj ve společnosti Meopta, vyvrací mýtus, že optika a čipy jsou dva oddělené světy: „Člověk by si mohl říct, co má optika společného s polovodiči. V procesu výroby integrovaných obvodů však hraje nezastupitelnou roli jak při samotné výrobě, tak při kontrole. Optická litografie je metoda výroby obvodů skrze přezobrazení předlohy do opticky citlivého materiálu. Optickými metodami se také hledají defekty na waferech nebo se kontroluje jejich kvalita,“ vysvětluje.

Příklad fotolitografického objektivu pro bezmaskovou litografii. Celkový pohled a řez objektivem se zvýrazněnými paprsky procházejícího záření. (Zdroj: Meopta)

Meopta v tomto globálním řetězci figuruje jako klíčový OEM dodavatel pro výrobce litografických a inspekčních zařízení. Ti pak své stroje prodávají výrobcům čipů, jako jsou Intel, Samsung a další. Jde o technologickou ligu mistrů, kde se hraje podle nejpřísnějších pravidel a smluv o mlčenlivosti (NDA).

Bezmasková litografie „na zelené louce“

Jedním z technologických klenotů, které v Přerově navrhli kompletně „od nuly“ pouze na základě specifikací zákazníka, je projekční objektiv pro bezmaskovou litografii. Tato technologie nachází uplatnění při výrobě plochých displejů (FPD – flat panel display) nebo při tzv. advanced packagingu.

Právě advanced packaging je dnes vnímán jako kritický proces pro efektivnější integraci procesorů a pamětí.

Montážní a justážní prostředí (cleanroom) vyžaduje mimořádnou technologickou kázeň pro dosažení požadovaných vlastností výsledného přístroje (přesnost, kvalita, čistota) (Zdroj: Meopta)

„Technologický vývoj na poli výroby integrovaných obvodů je prakticky o tom, jak dostat více výpočetního výkonu do menšího objemu,“ popisuje Jakub Lelek. „Dnes se progresu dosahuje nejen miniaturizací tranzistorů, ale i větší integrací mezi čipy jako takovými, tvorbou 2.5D nebo 3D struktur. Naše optika je součástí zařízení, které slouží k výrobě nebo kontrole těchto propojení.“

Reklama
Reklama
Reklama

Přesnost na úrovni sci-fi

Parametry přerovského objektivu znějí jako z vědeckofantastického románu. Má rozlišení pod úrovní 1 mikrometru (µm, tedy tisíciny milimetru) a vykazuje naprosto minimální optické vady.

Jakub Lelek nabízí dvě přirovnání: „Zkreslení dosahuje méně než 100 nm na poli 3 mm. Představte si to jako pravoúhlou síť o rozměrech 1 km x 1 km, kde největší odchylka od ideálu činí pouhé tři centimetry. A odchylka tvaru čočky od ideálu je v poměru k její velikosti stejná, jako byste na ploše celé České republiky měli nejvyšší kopec vysoký pouhých 20 centimetrů.“

Měření podobných produktů vyžaduje stabilní podmínky a je prováděno ve stejné úrovni čistoty jako montáž (Zdroj: Meopta)

Dosažení takových parametrů vyžaduje víc než jen dobré stroje. Vyžaduje mimo jiné i prostředí s třídou čistoty ISO 6, kde se kontroluje teplota, vlhkost a prašnost.

„Pokud by se při montáži dostal mezi mechanické díly lidský vlas, odchylka polohy by byla tak velká, že by objektiv přestal splňovat optické požadavky,“ dodává Lelek.

Trnitá cesta k prototypu

Vývoj takového zařízení je obrovskou zkouškou inženýrské trpělivosti. První požadavky trhu přišly již v roce 2017.

„Cesta k prvním prototypům byla trnitá. Získávali jsme zkušenosti s náročným optickým designem a byl to jeden z impulzů pro zavedení nových technologií montáže, které používáme dodnes,“ vzpomíná Jakub Lelek.

Při finálním měření a kvalifikaci objektivu je třeba provádět jemné nastavení vybraných optických členů (tzv. kompenzátorů) (Zdroj: Meopta)

Obrovskou výzvou bylo pro lidi v Meoptě i samotné měření. Inženýři strávili několik let odlaďováním metody na vyhodnocení zkreslení.

„Potřebné rozlišení kolem 10 nm jsme měřili kamerami, které mají velikost pixelu 2 mikrometry – tedy o dva řády horší,“ popisuje technický oříšek Lelek a dodává: „Průlom nepřinesl jeden zázračný objev, ale precizně odvedený vývojový proces a úzká spolupráce s akademickou sférou, zejména s Univerzitou Palackého v Olomouci.“

Reklama

U novější generace produktu, jejíž vývoj probíhal od roku 2021, se navíc tvůrci museli vypořádat s termálními změnami. Objektivem prochází vysokovýkonné záření, které mění optické parametry. Díky novým softwarovým nástrojům však dnes v Meoptě dokážou simulovat a najít řešení dříve, než vůbec vznikne fyzický prototyp.

Tři otázky pro Jakuba Lelka

MM: V čem konkrétně bezmasková litografie mění pravidla hry pro výrobce elektroniky?

J. Lelek: Fotolitografie je standardně založena na pevném vzoru nebo masce. Hlavní výhodou bezmaskové varianty je nezávislost na této fixní šabloně a možnost mít různé vzory pro jednotlivé expozice bez zásahu do stroje. V principu nenahrazuje jiné techniky, ale skvěle je doplňuje právě v oblastech výroby displejů a pokročilého pouzdření čipů.

MM: Jaký je to pro vaše inženýry pocit, když vědí, že v každém moderním procesoru je kus práce z Přerova, i když na něm není vaše logo?

J. Lelek: My jsme v dodavatelském řetězci hlouběji. Firmy jako Intel kupují stroje od výrobců litografických a inspekčních strojů, a právě ti tvoří portfolio našich zákazníků. Pro naše inženýry to ale znamená obrovský pocit smysluplnosti. Podílíme se na něčem, co technologicky posouvá lidstvo kupředu. Je v nás velký kus hrdosti, nehledě na logo. My víme, že tam naše práce je.

MM: Pracujete v mikroskopickém světě. Jaké mentální nastavení musí mít člověk, který se pohybuje v čistých prostorech?

J. Lelek: Vyžaduje to extrémní soustředění a smysl pro detail na všech úrovních. Práce v čistém prostředí ISO 6 obnáší přísnou kázeň – speciální oděvy, omezené typy materiálů, například zákaz líčení, používání bezprašného papíru a podobně. Je to o absolutním dodržování technologických postupů.

Optika jako záruka suverenity

V dnešní době jsou polovodiče strategickou surovinou podobně jako ropa.

Jakub Lelek zdůrazňuje, že pro Evropu i Česko je životně důležité udržet si schopnost vývoje těchto systémů: „Vzhledem ke geopolitické situaci je klíčové zůstat relevantní a soběstační. Naštěstí toto téma rezonuje i na celoevropské úrovni. U nás tomu aktuálně pomáhá Národní polovodičová strategie a dlouhodobě fungující kooperace s akademickou sférou a klastry, jako je ten optický, jehož jsme zakládajícími členy,“ říká.

Tento ekosystém umožňuje vzdělávat novou generaci odborníků, pro které jsou v Meoptě otevřené dveře.

„Práce v polovodičovém průmyslu je na špici pokroku. Dává možnost propojit fyziku s reálnými aplikacemi. Je to dynamický obor pro někoho, kdo se nebojí změn a komplexních problémů,“ vzkazuje mladým talentům Jakub Lelek.

Aby bylo možné objektivy měřit a dokladovat jejich požadované parametry, muselo být jen pro tento účel vyvinuto speciální měřicí zařízení (včetně software) (Zdroj: Meopta)

Směr San Francisco

Důkazem, že přerovské know-how hraje první ligu, je i účast Meopty na nejvýznamnějších profesních akcích oboru. Naposledy se Meopta ve dnech 17.–22. ledna letošního roku zúčastnila v roli vystavovatele prestižního oborového veletrhu Photonics West 2026 v San Franciscu.

„Je to jedna z největších výstav na poli optiky a jemné mechaniky. Účastní se jí všichni velcí hráči na trhu,“ říká Jakub Lelek. „Naše firma zde prezentovala své schopnosti skrze unikátní exponáty, jako je litografický objektiv s karbonovým tubusem nebo komplexní sestavy kombinující optiku s elektronikou a mechatronikou. Cílem naší účasti byl nejen networking se zákazníky, ale pochopitelně i sledování nejnovějších trendů v oblasti výzkumu.“

Veletrh a konference Photonics West 2026 se tradičně konal v San Franciscu v komplexu Moscone Center a program akce byl rozdělen následovně:

  • celý program (konference a kurzy): 17.–22. ledna 2026;
  • BiOS Expo: 17.–18. ledna 2026 (zaměřeno na biomedicínskou optiku);
  • hlavní výstava (Photonics West Exhibition): 20.–22. ledna 2026. Právě tato část je klíčová pro firmy jako Meopta, které zde vystavují své technologické novinky;
  • doprovodné výstavy (Quantum West, AR|VR|MR, Vision Tech): rovněž 20.–22. ledna 2026.

(Zdroj: Meopta)

Inženýrství jako umění kompromisu

I v takto precizním světě však platí zákony byznysu. Podle Jakuba Lelka není největší výzvou jen „vymyslet nevymyšlené“, ale udělat to včas a za přijatelnou cenu.

„Zákazníci nikdy nenechávají tolik času, kolik by si člověk přál. Většina technických překážek je řešitelná, ale často na úkor času nebo peněz. Najít ten správný kompromis mezi technickou odladěností a termínem dodání, to je to skutečné inženýrské umění,“ uzavírá Jakub Lelek.


Made in Česko: Zrození Nebeské lišky

S novou generací cvičných proudových letounů, L-39 Skyfox (česky Nebeská liška), se na scéně objevuje jeden z nejstarších leteckých výrobců na světě - společnost Aero Vodochody. Projekt, který navazuje na legendární Albatros L-39, není jen prostou modernizací, ale kompletně novým strojem, jenž kombinuje tradici českého letectví se špičkovými technologiemi 21. století.

Vydání #1,2
Kód článku: 260117
Datum: 04. 02. 2026
Rubrika: Servis / Elektrotechnika a elektronika
Seriál
Související články
IMTS Chicago 2026: Pro nový rytmus strojírenství

Veletrh International Manufacturing Technology Show, který se koná od 14. do 19. září 2026 v krásném chicagském centru McCormick Place na břehu Michiganského jezera, potvrzuje svoji roli nejvýznamnější události v oblasti výrobních technologií na západní polokouli. Na výstavní ploše přesahující 110 000 čtverečních metrů představí na1 800 vystavovatelů nejnovější trendy v obrábění, automatizaci, aditivní výrobě, metrologii a softwaru. Veletrh, organizovaný asociací AMT tradičně přitahuje pozornost více než 90 000 odborníků z celého světa a reflektuje silný růstový moment transatlantického průmyslového sektoru.

CCMT 2026: Veletržní dění ve znamení čínské výrobní síly

V roce 2026 je veletržní dění v oblasti výrobních strojů a technologií velmi pestré. Pokud jde o Evropu, proběhlo, a ještě proběhne, několik veletrhů lokálního i regionálního významu, včetně víceoborového MSV v Brně. V Paříži se v březnu konal veletrh Global Industrie, v Moskvě se v květnu uskutečnila Metalloobrabotka a v září se ve Stuttgartu uskuteční AMB. Souběžně s ní pak v Chicagu proběhne zámořský IMTS a o měsíc později v Tokiu asijský Jimtof. Všechny tyto akce bezesporu poskytují hluboký a strategický vhled do stavu výrobní techniky v daném teritoriu.

Důraz na udržitelnost, digitalizaci a 3D tisk

Japonsko je zemí, kde se rodí nejmodernější technologie a kde se dbá na udržitelný způsob života. Je kolébkou průmyslu a domovem největších průmyslových firem. Každé dva roky mají návštěvníci z celého světa možnost nahlédnout prostřednictvím veletrhu Jimtof (Japan International Machine Tool Fair) pod pokličku nejnovějších inovací v oboru obráběcích strojů a jejich příslušenství. Díky pozvání Japonské asociace výrobců obráběcích strojů JMTBA jsme měli možnost zúčastnit se tohoto veletrhu osobně. V následující reportáži se vám pokusíme zprostředkovat alespoň pár nejzajímavějších témat, která zde zazněla.

Související články
Fórum výrobních průmyslníků

V jaké profesní náladě přijíždíte na letošní MSV do Brna a jaká témata byste zde chtěli se svým týmem v rámci setkání jak s obchodními partnery tak i příp. s představiteli státu diskutovat? Část 2.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum výrobních průmyslníků

V jaké profesní náladě přijíždíte na letošní MSV do Brna a jaká témata byste zde chtěli se svým týmem v rámci setkání jak s obchodními partnery, tak i příp. s představiteli státu, diskutovat?

Desatero pro export: Veletrhy a výstavy

V dalším díle exportního seriálu, který v letošním roce na stránkách MM Průmyslového spektra publikujeme, se zaměříme na výstavy a veletrhy. Účast na zahraničním veletrhu může pro exportéra vyústit v reálný obchodní případ. Výsledek se nicméně může dostavit až ve středně nebo dlouhodobém horizontu. Aby se prodejů dosáhlo, zásadní je nepodcenit osobní kontakt s potenciálními odběrateli.

Cíle a píle jsou tím, co mě žene stále kupředu

Martin Šula, majitel společnosti MSR Engines, založené roku 2004, vyrábí motorizovaná surfovací prkna JetSurf. Zajímavé na tomto projektu je, že úplně všechno vzniká v Brně – Střelice, kam se firma nastěhovala před dvěma lety. Tak se podařilo zvýšit plánovanou kapacitu na 1 500 výrobků ročně. Ale hned první rok zde vyrobili 1 200 surfovacích prken. Firma už ale přistavěla další objekty a hodlá se rozšiřovat i nadále.

Štěstí musíte jít naproti, negativní zkušenost vás nesmí zlomit

Když většina českých studentů po roce 1989 odcházela studovat do Ameriky nebo na Západ, Kateřina Haring byla v té době jediná studentka, která se rozhodla studovat v Rusku. Na znalosti ruského prostředí a mentality si postavila byznys. Dnes její společnost Dynamic Group staví expozice po celém světě. V roce 2016 byla zvolena prezidentkou nejstarší asociace podnikatelek v České republice.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Jarní setkání strojařů v Plzni

Více než 30 vystavovatelů, téměř 50 řečníků, tři výstavní haly a jeden nezapomenutelný strojírenský zážitek. Akce Strojírenská inspirace 2024 se konala v Plzni od 4. do 6. června 2024 a zaměřila se na digitální výrobu, automatizaci a inovace ve strojírenství. Letos poprvé se toto setkání uskutečnilo v areálu Depo2015, který se stal centrem pro sdílení zkušeností a nápadů mezi odborníky z průmyslu a digitalizace.

Letošní veletrh Formnext slibuje hojnou účast

Formnext, přední světový veletrh aditivní výroby a průmyslové produkce nové generace, slaví úspěšný start do nového veletržního roku – navzdory poněkud utlumené ekonomické situaci v Německu a globálním politickým výzvám se do konce února přihlásilo již přibližně 574 společností z 35 různých zemí.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit