Témata
Zdroj: L. Hainz

Made in Česko: Hodiny, které procházejí staletími

V srdci Prahy, jen pár kroků od míst, kde se psaly dějiny českého státu, vznikl rodinný podnik, dnes se sídlem v Lysé nad Labem, který je sám o sobě živoucí kronikou. Firma L. Hainz není jen výrobcem hodin – je strážcem času v jeho nejmonumentálnější podobě. Již šestá generace rodiny Hainzů pečuje o to, aby věžní stroje v českých městech a vesnicích tloukly přesně a aby ten nejslavnější z nich – Staroměstský orloj – zůstal symbolem české řemeslné dokonalosti.

Tento článek je součástí seriálu:
Made in Česko
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

Historie firmy L. Hainz se začala psát v roce 1836, v éře, kdy se mechanika teprve vymaňovala z cechovních tradic a směřovala k průmyslové preciznosti. Ludvík Hainz tehdy položil základy podniku, který dokázal přečkat monarchii, dvě světové války, nacistickou okupaci i dekády socialismu. Dnes firmu vede Ing. Mariana Nesnídalová, která s úctou k tradici i s ohledem na nové technologie řídí dílny, v nichž se potkává poctivá ocelolitina s moderním signálem GPS.

Tradice kovaná z bronzu a oceli

Vstup do dílen L. Hainz je pro technického nadšence cestou v čase. Zatímco svět náramkových hodinek bojuje o mikrony v křemíkových součástkách, zde se hraje s jinými měřítky. Věžní stroje, vlajková loď firmy, jsou kolosy navržené tak, aby sloužily staletí.

„Orloj je absolutní top mezi všemi hodinami. Je to nádherný funkční mechanismus, o který máme tu čest se starat. Je spojen s naší firmou a my jsme spojeni s ním,“ říká Mariana Nesnídalová. (Zdroj: L. Hainz)

„Naše firma se po dlouhá léta specializovala na časoměrné přístroje, tlakoměry a různá měřicí zařízení. Pro mě jsou však vrcholem věžní stroje, se kterými se začalo okolo roku 1870 a jejichž výroba trvá dodnes,“ vysvětluje Mariana Nesnídalová, jednatelka společnosti L. Hainz.

Kontinuita je zde klíčovým slovem. Firma totiž dodnes vyrábí mechanické věžní stroje podle konstrukčních návrhů z konce 19. století. Nejde však o pouhé kopírování minulosti.

„Povedlo se nám tyto klasické stroje osadit elektrickým nátahem a řízením přes GPS. Při správné údržbě je to stroj, který dokáže chodit naprosto přesně i v dnešní digitální době,“ dodává jednatelka.

Historie firmy L. Hainz se začala psát v roce 1836. Ludvík Hainz tehdy položil základy podniku, který dokázal přečkat monarchii, dvě světové války, nacistickou okupaci i dekády socialismu. (První obrázek je z roku 1891, druhý z doby kolem roku 1940.) (Zdroj: L. Hainz)

Právě v této symbióze spočívá unikátní české know-how. Zatímco zahraniční konkurence často sází na levnější elektronické náhrady a plastové komponenty, v L. Hainz se drží materiálů, které prověřil čas.

„Stále používáme kvalitní materiály, jako jsou bronz, ocelolitina a ocel. K tomu patří velký podíl ruční práce. Každá součást našich hodin má svůj model, podle kterého se ve slévárně odlije příslušný díl, který si pak ve svých vlastních dílnách sami obrobíme,“ popisuje technologický postup Mariana Nesnídalová.

Reklama
Reklama
Reklama

Udržitelnost v řádu generací

V současném průmyslu se termín „udržitelnost“ často skloňuje jako marketingové heslo. Pro rodinu Hainzů je to však přirozený stav věcí. Když vyrobí číselník, nepočítají jeho životnost na sezóny, ale na desetiletí. Na své výrobky poskytují záruku až 15 let, reálně je však mnohem delší.

„Jsem ve firmě od roku 1995 a naše číselníky z této doby jsou pořád krásné,“ usmívá se jednatelka.

Tajemství odolnosti tkví v nekompromisním přístupu k povrchovým úpravám. Používají se moderní práškové lakovny, ale tam, kde to technologie neumožňuje, nastupuje klasické malování kvalitními barvami. A pokud jde o zlacení, neexistují kompromisy.

Firma L. Hanz se stará o památky, z nichž tou nejvýznamnější je bezpochyby Staroměstský orloj, o který rodina pečuje nepřetržitě od roku 1865. Pro lidi z firmy to však není jen zakázka, je to srdeční záležitost. (Zdroj: L. Hainz)

„Používáme výhradně plátkové 24karátové zlato. Nikdy žádnou zlatou barvu,“ zdůrazňuje Mariana Nesnídalová.

Kromě věžních hodin tvoří portfolio firmy také uliční hodiny, zahradní modely či interiérové solitéry. Technickou špičkou současnosti je pak jejich vlastní systém řízení, který si poradí i s výpadky elektrického proudu a zcela autonomně zvládá přechody mezi zimním a letním časem.

Od strojařiny k ochraně památek

Specifickou kapitolou výroby je automatizace houpání zvonů. Zde se firma dostává na pomezí strojírenství a památkové péče. Rozhoupat několikatunový historický zvon tak, aby nedošlo k poškození jeho statiky ani samotného zvonu, vyžaduje obrovský cit.

„Lineární pohon zvonů je šetrný způsob, jak rozhoupat i historický zvon. Musí zde být v souladu mnoho faktorů a vše podléhá přísnému dohledu Národního památkového ústavu,“ vysvětluje technické pozadí Nesnídalová.

K zakázkám firmy L. Hainz z poslední doby patřila i výměna ciferníku věžních hodin kostela v obci Liteň. (Zdroj: L. Hainz)

Tato odbornost firmu logicky předurčuje k péči o ty nejvýznamnější památky. Jednou z nich je bezpochyby Staroměstský orloj, o který rodina pečuje nepřetržitě od roku 1865. Pro firmu to však není jen zakázka, je to srdeční záležitost.

„Orloj je absolutní top mezi všemi hodinami. Je to nádherný funkční mechanismus, o který máme tu čest se starat. Je spojen s naší firmou a my jsme spojeni s ním,“ říká s pýchou Mariana Nesnídalová.

Reklama

Poslední velká rekonstrukce Orloje v roce 2018 přinesla návrat k původním hodnotám – například k dubovým lanovým bubnům. Technicky nejnáročnější výzvou bylo osazení elektrických nátahů právě do těchto bubnů, což byl autorský vklad Petra Skály, dvorního orlojníka firmy.

Příběh s apoštolem

Práce s historií přináší i nečekané momenty, které by v moderní automatizované firmě nikdo nečekal. Během restaurování se občas objeví vzkazy předků ukryté v útrobách strojů nebo soch.

Půlový stroj značky Hainz. Půlový znamená že odbíjí v půl a v celou počty celých hodin na jeden cimbál nebo zvon. (Zdroj: L. Hainz)

Mariana Nesnídalová vzpomíná na úsměvnou zajímavou historku z poslední opravy Orloje: „V jedné soše apoštola, konkrétně v Tomášovi, se našlo poselství z minulosti. Abychom s jistotou věděli, co se uvnitř skrývá, jela jsem se sochou na veterinu, abychom ji tam nechali zrentgenovat. Lidé v čekárně si museli myslet, že jsem blázen, když tam sedím s dřevěnou sochou pod paží.“

Z minulosti do budoucnosti

Vést firmu s takovým závazkem není snadné, zvláště když ji historie nešetřila. Nejtěžší období paradoxně nepřišlo za válek, ale po znárodnění v roce 1948. Značka utrpěla ztráty a výrobní program byl drasticky zúžen pouze na věžní hodiny. Návrat na pozici číslo jedna na trhu po roce 1989 byl a stále je během na dlouhou trať. Problémem totiž není jen vysoce konkurenční trh, ale i lidské zdroje. Profese „věžní hodinář“ totiž v oficiálních učebních osnovách neexistuje.

„Věžním hodinářem se nikde nevyučíte, to se musíte naučit u nás a trvá to dlouho. Ne každý to zvládne, a navíc ne pro každého muže je snesitelné, že mu šéfuje žena,“ podotýká s nadhledem Mariana Nesnídalová.

Renovovaný stroj značky Hainz vyrobený v roce 1903 (Zdroj: L. Hainz)

Nadějí pro budoucnost je její syn Ondra, tedy sedmá generace, který již ve firmě několik let pracuje jako hodinář a připravuje se na převzetí rodinné štafety.

A jaké jsou plány pro příští léta? Kromě zachování tradice věžních hodin rodina Hainzů hledí i k menším rozměrům.

„Ráda bych, aby firma pokračovala a postupně jsme začali vyrábět i vlastní náramkové hodinky. Už jsme na tom začali pomalu pracovat, ale je to dlouhý a nelehký proces,“ uzavírá jednatelka.

Pokud se tento záměr podaří, kruh se uzavře. Od největších hodin v zemi se značka L. Hainz vrátí i na zápěstí zákazníků, kterým bude připomínat, že české řemeslo má nejen zlaté ručičky, ale i nekonečnou trpělivost.


Made in Česko: Budoucnost optiky začíná v Přerově

Vezmete-li do ruky svůj chytrý telefon nebo zapnete moderní monitor, je pravděpodobné, že se díváte na výsledek práce inženýrů z Hané. Přestože na procesorech Intel či Samsung logo přerovské Meopty nenajdete, bez jejích optických soustav by tyto čipy dost možná nikdy nevznikly. Vstupte s námi do světa, kde se přesnost neměří na milimetry, ale na „centimetrové kopce rozprostřené po celé ploše České republiky“.

Vydání #3
Kód článku: 260309
Datum: 04. 03. 2026
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Seriál
Související články
Stroje v pohybu – Pražská mobilní zvonohra

Tentokrát vám představíme stroj veskrze zvláštní a jedinečný. Vlastně jde o hudební nástroj. Je to však takový nástroj, jehož schopnost hýbat se je jen velmi obtížně představitelná, i když má v názvu slovo „mobilní“. Je to totiž zvonohra, jejíž hlavní součástí je soubor 57 zvonů. Jen samy zvony váží dohromady bezmála pět tun, hmotnost celého nástroje je 12 000 kg. Takový kolos byste čekali spíš v mohutných zdech chrámové věže než na korbě nákladního automobilu.

Stroje v pohybu – Slovenská strela po 85 letech jako nová

Letos na jaře se do podnikového muzea kopřivnické společnosti Tatra Trucks slavnostně vrátil opravený železniční motorový vůz M 290.002 „Slovenská strela“, který je od roku 2010 národní kulturní památkou. Tento čtyřnápravový vůz je zajímavý nejen tím, že dlouho držel rychlostní rekord při přepravě cestujících na pravidelné lince mezi Prahou a Bratislavou, ale také unikátním řešením pohonu.

Laser jako nástroj: Dělení bez břitu

Laserové řezání je jedním z nejčastějších průmyslových využití této technologie. Na první pohled může působit jednoduše – paprsek se propálí skrze materiál a tím jej rozdělí. Kvalitní a opakovatelné výsledky však závisejí na přesném nastavení jednotlivých parametrů, jako je technika řezu, rychlost či například správná volba asistenčního plynu.

Související články
Laser jako nástroj: Když světlo dostane směr

Letos v květnu uběhne 66 let ode dne, kdy byl vědecké veřejnosti poprvé v praxi představen vynález laseru. V dnešní době již laserové technologie, generování a zesilování elektromagnetického záření pronikají téměř do všech oborů lidské činnosti. Od svého objevu prošla tato inovativní technologie významným vývojem, který postupuje i nadále.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Revoluce udržitelnosti: Bezuhlíková ocel je pouze zdánlivý paradox

Výroba oceli je dlouhodobě strategickým odvětvím, na němž nevyhnutelně stojí obrovská část strojírenské výroby. Jak může být ocel „bezuhlíková”, když je uhlík její nedílnou součástí? Odpovědí je změna výrobního procesu – nové technologie, které místo uhlíku využívají vodík a zelenou elektřinu, již v dnešní době přispívají k dekarbonizaci tohoto odvětví.

Výherci Zlaté medaile MSV 2024

Součástí 65. Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně se i letos stalo udělování cen Zlaté medaile. Tyto ceny byly předány za celkem šest veletržních exponátů, které komisi oslovily inovativním provedením, a v sedmém případě také za celoživotní přínos oboru. Tradice této soutěže sahá až do roku 1964.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 9. a 10. díl: Jak se staví odborníci k e-mobilitě

V minulém díle našeho seriálu jsme dali prostor pověřenci ministra dopravy pro čistou mobilitu Mgr. Janu Bezděkovskému pro vyjádření se k jednotlivým problematickým aspektům, které s sebou přináší deklarovaný úplný přechod na elektromobilitu. V tomto díle jsme s podobnými otázkami oslovili odborné garanty našeho seriálu – prof. Macka a Ing. Morkuse –, již na ně velmi obšírně odpověděli. Zároveň tímto rozhovorem s odborníky, kteří náš seriál dozorovali, připomínkovali jednotlivé díly a motivovali nás k tvorbě dalších, seriál Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu končí. Snad svůj účel – jímž bylo představit některé problematické stránky úplného přechodu na elektromobilitu a předložit je k další diskuzi – splnil.

Stroje v pohybu: Dálniční most přes staveniště

Tento stroj mají k dispozici švýcarští silničáři. Most Astra je mobilní staveništní most určený pro použití při údržbě dálnice. Práce lze provádět pod mostem, zatímco přes něj projíždějí vozidla ve dvou jízdních pruzích. Díky tomu je možné pracovat během dne, a to bez uzavírek a odklonů dopravy. Most váží přibližně 1 300 tun, jeho celková délka může být až 257 m a pracovní prostor pod mostem má délku až 100 m, šířku 5,08 m a výšku 3,1 m.

Made in Česko: Jesličky v pohybu

Krýzovy jesličky. Tak se jmenuje největší lidový mechanický betlém na světě, zapsaný v Guinnessově knize rekordů. Lze jej navštívit v budově Muzea Jindřichohradecka, přímo v centru malebného Jindřichova Hradce. Můžete se samozřejmě podivit, proč o betlému vlastně píšeme v odborném strojírenském časopisu. Je to proto, že nezanedbatelná část figurek se pohybuje a mechanismus, jímž jsou ovládány, rozhodně bude strojaře zajímat. Avšak Krýzovy jesličky budou určitě zajímat nejen ty, kdo mají blízko ke strojařině, ale i všechny ostatní, kdo milují atmosféru českých Vánoc...

Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Stroje v pohybu: Protipožární letadlo

Uprostřed letošního léta byl národní park České Švýcarsko zasažen rozsáhlým lesním požárem, proti němuž zasahovali hasiči z celé republiky. Velké pozornosti se v této souvislosti dostalo mimo jiné protipožárním letadlům Canadair CL-415, zapůjčeným z Itálie. Pojďme si tento letoun blíže představit.

Stroje v pohybu: Raketa, která změní svět

Americký podnikatel Elon Musk se od založení své firmy SpaceX v březnu 2002 netají tím, že jeho dlouhodobým cílem je kolonizace Marsu člověkem. Již letos přitom plánuje uskutečnit premiérový start orbitální rakety Starship, která mu má tento cíl pomoci splnit.

Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit