Témata
Zdroj: PDI

Made in Česko: Čistá energie z nemocničního odpadu

Waste-to-energy. Tak se nazývají technologie, které využívají energetický potenciál určitých odpadů, jež jsou pro toto vhodné. Odpady, které by dříve končily na skládce, jsou tak používány jako palivo a nahrazují klasická fosilní. A právě na těchto technologiích je založen projekt NAVI-MED 500 z produkce české společnosti PDI. V praxi představuje loď vybavenou zmíněnými technologiemi, která přistane na kterémkoli místě, kam může být svezen odpad z nemocnic. Ten však již není nikam dál odvážen, ale přímo na lodi je měněn v plyn.

Tento článek je součástí seriálu:
Made in Česko
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

Podívejme se nyní o více než 30 let zpět, až do roku 1992, kdy vznikla společnost První dubská investiční. Jejím cílem bylo zaměřit se na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Posléze, v roce 1999, byla založena společnost PDI, která původní společnost nahradila.

Projekt NAVI-MED 500 v praxi představuje loď vybavenou technologiemi waste-to-energy, která přistane na místě, kam může být svezen odpad z nemocnic. Ten je pak přímo na lodi měněn v plyn. (Zdroj: PDI)

V tomto roce bylo rozhodnuto o realizaci projektu velké kogenerační teplárny v areálu Daewoo Avia. Ta svým rozsahem překračovala možnosti malé společnosti s ručením omezeným, což bylo důvodem, proč došlo k vytvoření akciové společnosti, která převzala veškerou činnost. Od svého vzniku se naše společnost etablovala jako významný hráč v oblasti udržitelné energetiky, její orientace na obnovitelné zdroje energie je klíčovým směrem, který ji provází až do současnosti,“ vzpomíná Josef Grischa Kahlen, jeden ze tří zakladatelů firmy.

Energie ze skládkového plynu

Společnost PDI vyráběla elektrickou a tepelnou energii ze skládkového plynu v době, kdy u nás nebyly dotované ceny výkupu elektrické energie z obnovitelných zdrojů, s těmi se začalo až po roce 2002. V té době zde také ještě nebyly dotační programy, které by podobné projekty podporovaly.

Důvodem, proč byla technologie realizována na mobilní lodní platformě, byla hlavně potřeba přemisťovat technologie podle výskytu odpadu. (Zdroj: PDI)

Největším problémem však byla cena peněz, pracovali jsme s leasingem, který vycházel z úrovně úrokových sazeb překračujících 20 %. Potřebovali jsme vyšší výkupní ceny elektrické energie a rovněž odbyt tepelné energie, proto jsme hledali zákazníka, jakým byl průmyslový podnik Daewoo Avia, a to bylo také hlavním důvodem pro realizaci již zmíněného projektu kogenerační teplárny, který vyžadoval založení akciové společnosti PDI,“ vysvětluje Josef Grischa Kahlen.

Reklama
Reklama
Reklama

V minulosti byl využíván skládkový plyn, který vzniká při skládkování organických odpadů, dnes se vyrábí plyn podobný plynu skládkovému přímo zplyňováním odpadů. V budoucnosti se chce firma PDI soustředit na waste-to-material, který bude vyrábět prostřednictvím technologie vysokoteplotního zplynování syntézního plynu, jejž dále využije pro výrobu látek, jako je čpavek, metanol či vodík.

Jak šel čas…

1996 – zahájení projektu využití skládkových plynů pro kogenerační výrobu elektrické a tepelné energie.

1999 – založení akciové společnosti PDI a rozšíření projektu, přičlenění systému na jímání skládkového plynu z již uzavřené skládky Dolní Chabry, postavení plynovodu do areálu Daewoo Avia, výstavba kogenerační teplárny v tomto areálu a napojení letňanského sídliště teplovodem (2 000 bytů).

2006 – prodej projektu Daewoo Avia společnosti Tedom Třebíč a orientace na technologie vysokoteplotního zplyňování odpadů pro následné energetické využití.

2008–2020 – vlastní výzkum a vývoj technologie. Bylo jasné, že skládkování končí, a tím i obchodní model využívání skládkového plynu pro výrobu energie. Firma tedy hledala technologii, která by umožňovala využití odpadu jako paliva pro výrobu elektrické energie, a chtěla modernější a čistší technologii než spalování odpadů, které se v té době pro získávání energie z odpadu používalo. Vedení se tedy rozhodlo vydat cestou vysokoteplotního zplyňování odpadu, kde tímto procesem vzniká plyn, podobný svítiplynu.

2021 – zahájení projektu NAVI-MED 500.

2023 – zahájení projektu vysokoteplotního zplyňování průmyslových odpadů s následnou výrobou elektrické a tepelné energie.

V souvislosti s vývojem technologií i situací na trhu, a v neposlední řadě také s pandemií covidu-19, která přinesla zvýšené množství zdravotnického odpadu, byl v roce 2021 zahájen projekt NAVI-MED 500. Ten je primárně určen právě k odstraňování nemocničních odpadů.

Našimi primárními zákazníky jsou společnosti, které takový odpad přebírají a odstraňují,“ vysvětluje Josef Grischa Kahlen. „Dnes však již vidíme i zákazníky mezi firmami, které chtějí buď míchat nemocniční odpad s jinými druhy odpadu, nebo se touto technologií soustředit i na jiné nebezpečné odpady.

V rámci dalšího vývoje počítá firma PDI s tím, že bude chtít nabídnout tuto technologii na lodní platformě i pro námořní provoz. (Zdroj: PDI)

V době covidové pandemie se ukázala potřeba schopnosti navýšit rychle, přechodně a flexibilně kapacity nakládání s infekčními nemocničními odpady.

Důvodem, proč byla technologie realizována na mobilní lodní platformě, byla zejména potřeba přemisťovat technologie podle výskytu odpadu. V rámci dalšího vývoje počítáme s tím, že budeme chtít nabídnout tuto technologii na lodní platformě i pro námořní provoz,“ plánuje Grischa Kahlen.

Nepálit jej bez užitku

Unikátnost technologie vysokoteplotního zplyňování je dána vysokými teplotami, při kterých proces probíhá. Teploty přes 1 250 °C umožňují získat velice čistý plyn, který není znečištěn aromatickými uhlovodíky, a je tak bez problémů využitelný nejen jako palivo pro kombinovanou výrobu energií, ale i materiálově v případě výroby metanolu, čpavku či vodíku ze syntézního plynu.

Společnost dodnes realizuje technologie a nápady, se kterými přišli její zakladatelé.

Společnost PDI vyráběla elektrickou a tepelnou energii ze skládkového plynu již v době, kdy u nás nebyly dotované ceny výkupu elektrické energie z obnovitelných zdrojů. (Zdroj: PDI)

Za původním projektem využití skládkového plynu jako prvního v republice stála úvaha na téma: Není škoda skládkový plyn jen tak bez užitku pálit ve flérách? K této úvaze jsme dospěli, když jsme míjeli skládku v Ďáblicích a viděli, jak zde hoří skládkový plyn, který se již v té době musel jímat a likvidovat. Hořel však bez užitku a my jsme si tenkrát řekli, že je to škoda. U dalších technologií jsme jen hledali co nejčistší a nejefektivnější způsob využití energetického potenciálu odpadu. Dnešní vývoj nás pak přirozeně směruje k materiálovému, nebo chcete-li chemickému využití odpadu. To jsou ale jenom nápady. Abyste je mohli realizovat, tak se musíte obklopit schopnými a zapálenými lidmi s technickým, ekonomickým a jiným know-how, a to se nám naštěstí daří,“ objasňuje Josef Grischa Kahlen.

Elektřina a plyn přímo pro firmu

Projektem NAVI-MED 500 však aktivity PDI rozhodně nekončí. Společnost v současné době realizuje technologii evolutiON 1000, která má za cíl energetické využití průmyslových odpadů.

Reklama

Projekt realizujeme ve společnosti Žďas ve Ždáru nad Sázavou,“ říká Grischa Kahlen a dodává: „Na vstupu do technologie počítáme s plastovým výmětem z recyklace plastů a částečně rovněž s výmětem z recyklace pneumatik, na výstupu z technologie počítáme s elektrickou energií a teplem, které budou využity přímo v závodu Žďas. Ročně se zde bude jednat o zhruba 16 tis. MWh elektrické a 20 tis. MWh tepelné energie.

Další projekty PDI se koncentrují na energetické využití nemocničních odpadů, v rámci nichž firma připravuje nabídky pro jednotlivé potenciální zákazníky z okruhu společností, které se zabývají nakládáním s těmito odpady. Jedná se přitom o zákazníky, kteří chtějí technologii jak ve formě mobilní, lodní jednotky, tak i o zákazníky, kterým se líbí technologie a mají možnost ji využít v rámci stacionární instalace.

Za původním projektem využití skládkového plynu, a to jako prvního v republice, stála úvaha na téma: „Není škoda skládkový plyn jen tak bez užitku pálit ve flérách?“ (Zdroj: PDI)

U mobilních jednotek vidíme zájemce hlavně v oblasti našich sousedních zemí, jako jsou Slovensko, Polsko či Rakousko, nebo i Srbsko. Je zde však i zájem o větší instalace na platformě námořních lodí, v těchto případech se nebude jednat o odstraňování nemocničních odpadů, ale odpadů, které do jednotlivých námořních přístavů přivážejí námořní lodě,“ říká Grischa Kahlen a dodává: „Cílíme hlavně na evropský trh, který je poměrně dobře propojený říční sítí. Sousední země mají v současné době lepší ceny za odstraňování nemocničních odpadů, které umožňují kratší návratnost investice. Umíme si ale představit i mimoevropské trhy, tam bychom však vždy předpokládali přenesení výroby do dané lokality.

Vydání #4
Kód článku: 250439
Datum: 02. 04. 2025
Rubrika: Servis / Ekologie
Seriál
Související články
Revoluce udržitelnosti: Digitalizací k úsporám

Průmyslová udržitelnost se v posledních letech stala nejen věcí image, ale také ekonomiky. Rostoucí ceny energií, tlak na snižování emisí i požadavky zákazníků nutí podniky hledat způsoby, jak vyrábět chytřeji. Jednou z hlavních cest je digitalizace. Ta dovoluje provoz detailně prozkoumat a z drobných optimalizací sestavit významné energetické úspory.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 2. Vliv výrobních strojů

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hrají roli politika a byznysové zájmy, a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

Související články
Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Podcast: Glosa - Hra o energii o třech dějstvích

Mysleme na to, že Evropa je nyní blíže okamžiku bodu zvratu, protože již několik let trvající trend postupného poklesu konkurenceschopnosti tohoto regionu se dostane do ještě strmější trajektorie. Toto obrovské riziko zde reálně hrozí, a pokud na něj nebudeme reagovat a věnovat se jeho řešení, hrozí nám obrovské sociální problémy, které jsme zde za posledních několik desetiletí neřešili. A válka na Ukrajině, která není jeho prvotní příčinou, tento trend dále eskaluje.

MM Podcast: Glosa - Green Deal je mrtev, ať žije Green Deal!

V rámci tzv. Zelené dohody přijala Evropská komise návrhy na uzpůsobení své politiky v otázkách klimatu, energetiky, dopravy a zdanění, tak aby se státy mohly podílet na snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Komise plánovala do roku 2050 vytvořit z Evropy první klimaticky neutrální kontinent. Vše ale bylo postaveno na dodávkách ruského plynu. S ohledem na eskalaci studené války a nestabilitu dodávek ropy a zemního plynu na Green Deal ve stávající podobě zapomeňme. Vracíme se k pálení uhlí, mazutu a kdoví čeho ještě...

Progres v navyšování podílu na trhu

Skupina Plansee Group dosáhla v hospodářském roce 2017/18 konsolidovaného obratu 1,3 miliardy euro, což znamenalo nárůst o 11 % ve srovnání s předchozím obdobím. V rámci bilanční tiskové konference konané v Reutte o tom informovali členové představenstva Bernhard Schretter a Karlheinz Wex.

Revoluce udržitelnosti: Inovativní materiály zítřka

Ekologické alternativy technických materiálů dnes pronikají napříč nejrůznějšími odvětvími – od stavebnictví přes obaly a módu až po automobilový průmysl. Již dnes je například možné postavit dům z konopného betonu, zabalit elektroniku do myceliového obalu, obléct si oděv z „kůže“ vypěstované z podhoubí nebo jezdit autem, které obsahuje díly z rostlinných biopolymerů.

Revoluce udržitelnosti: Bezuhlíková ocel je pouze zdánlivý paradox

Výroba oceli je dlouhodobě strategickým odvětvím, na němž nevyhnutelně stojí obrovská část strojírenské výroby. Jak může být ocel „bezuhlíková”, když je uhlík její nedílnou součástí? Odpovědí je změna výrobního procesu – nové technologie, které místo uhlíku využívají vodík a zelenou elektřinu, již v dnešní době přispívají k dekarbonizaci tohoto odvětví.

Revoluce udržitelnosti: Ekonomické přínosy ekologického smýšlení

Udržitelnost není pouze módní trend, ale především strategický přístup, který může strojírenským výrobcům přinést významné ekonomické výhody. Firmy, které zavádějí ekologická opatření, mohou těžit mimo jiné z úspor v oblasti nákladů či materiálů, a to skrze pokročilé řízení energetické spotřeby či zodpovědný přístup k recyklaci a odpadu z výroby.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 3. Inteligentní technologie

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a  napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Smyslem předkládané trilogie článků není rozklíčovat současný stav a doporučit řešení, ale z pohledu konstrukce a provozu výrobních zařízení představit řešení firem, které primárně nehledí na byznys, ale na budoucnost naší planety.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 1. Obecný úvod do problematiky

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hraje roli politika a byznysové zájmy a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Evropská unie a my: Pavel Sobotka

Na podnikatelské subjekty je ze strany Evropské unie postupně kladeno celé spektrum požadavků. Unie vedle sledování svých fiskálních zájmů a cílů v poslední době upíná pozornost směrem k udržitelnému rozvoji. S novou unijní směrnicí CSRD (Corporate sustainability reporting directive) přibývá firmám povinnost zveřejnit spolu s výroční zprávou i zprávu o své udržitelnosti. Mají v ní být obsaženy plány a výhled v oblasti dekarbonizace a společenské odpovědnosti. Za rok 2024 měly povinnost reportovat firmy, které jsou na burze nebo mají vydané cenné papíry. V letošním roce se již povinnost týká všech firem s více než 250 zaměstnanci, obratem nad 50 milionů eur nebo rozvahou nad 25 milionů eur.

Jak ušetřit za energie: Využijte odpadní teplo

Řada průmyslových provozů využívá různé technologie, při nichž vzniká velké množství odpadního tepla. Tato draze získaná energie často uniká bez užitku, například ve formě odvodu horkých spalin komínem. Na druhé straně teplo potřebujeme na ohřívání vody nebo na vytápění. K tomu, abychom unikající teplo zadrželi a využili je tam, kde je ho potřeba, slouží technologie zpětného získávání neboli rekuperace tepelné energie.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit