Témata
Zdroj: NASA, faktaoklimatu.cz, 6. zpráva IPCC 2022

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 1. Obecný úvod do problematiky

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hraje roli politika a byznysové zájmy a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Tento článek je součástí seriálu:
Energetická náročnost výrobních zařízení
Díly
Ondřej Svoboda

Jednatel a spolumajitel společnosti Misan. Vystudoval čtyřleté gymnázium. Z mimoškolních aktivit se věnoval prakticky denně sportu. Po ukončení doktorského studia na ČVUT a nástupu do zaměstnání si dálkovou formou doplnil vzdělání v elektrotechnice (výuční list) z důvodu získání oprávnění pracovat samostatně na zařízeních pod napětím (vyhláška 50). Jeho volba padla na Strojní fakultu ČVUT, specializaci „výrobní stroje a zařízení“. Po ukončení doktorského studia spojeného se zaměstnaneckým poměrem ve Výzkumném centru pro strojírenskou výrobní techniku a technologii RCMT na Fakultě strojní ČVUT v Praze pracoval po dobu jednoho roku ve výrobním závodě jednoho z japonských výrobců obráběcích strojů v Anglii. Poté přišel do rodinné firmy Misan, kterou jeho otec spoluzakládal. Věří, že směřování jeho firmy najde pozitivní odezvu v českém průmyslu, jehož budoucnost vidí právě v zaměření na složité a přesné výrobky vyráběné s nejvyšší produktivitou. 

doc. Pavel Bach

Působí na výzkumném centru RCMT při ČVUT v Praze. Specializuje se na oblast kmitání a stabilitu obráběcího procesu.

Reklama

Smyslem předkládané trilogie článků není rozklíčovat současný stav a doporučit řešení, ale z pohledu konstrukce a provozu výrobních zařízení představit řešení firem, které primárně nehledí na byznys, ale na budoucnost naší planety. Dnes se podíváme na podstatu vzniku skleníkových plynů, vliv postupné industrializace a na aktivity některých států vedoucí k uhlíkové neutralitě.

Skleníkový efekt se na naší planetě začal projevovat již od samého počátku, neboť tehdejší atmosféra obsahovala vodní páru, oxid uhličitý a metan – v dnešní terminologii tzv. skleníkové plyny. Největší podíl na skleníkovém efektu má vodní pára, a to 36–70 %. Následují oxid uhličitý s podílem 9–26 % a metan s 4–9 %. Uvádí se též ozon, jehož podíl se pohybuje v rozmezí 3–7 %.

Spektrum slunečního záření obsahuje ultrafialové záření, viditelné záření a infrazáření. Část energie tohoto záření odrazí zemská atmosféra zpět do vesmíru a určitou část atmosféra absorbuje. Zbytek projde atmosférou a je většinou pohlcen povrchem Země. Zpětně je tato energie planetou vyzařována, ale už v infračerveném spektru, tedy jako energie tepelná, neboť Země je těleso mnohem chladnější než Slunce. Skleníkové plyny rozptýlené v atmosféře téměř veškerou tuto tepelnou energii pohltí, čímž se atmosféra ohřívá. Současně se vrací určitá část „infra-energie“ k zemskému povrchu, který se tím také ohřívá. Skleníkové plyny tak stabilizují výkyvy zemské teploty. V rovnovážném stavu emitují přírodní ekosystémy a oceány do atmosféry stejné množství CO2, jako je odnímáno přírodními procesy fotosyntézy a pohlcováním plynu oceány. K porušení přirozené rovnováhy může dojít změnou intenzity slunečního záření nebo nárůstem koncentrace sopečného prachu.

Existenci skleníkového efektu předpověděl francouzský fyzik a matematik Joseph Fourier již v roce 1824. Nedlouho potom podpořil jeho názor další francouzský fyzik Claude Pouillet. Irský fyzik a experimentátor (a také horolezec) John Tyndall změřil v roce 1859 radiační vlastnosti skleníkových plynů. První kvantitativní odhad globálního oteplování následkem hypotetického zdvojnásobení atmosférického oxidu uhličitého provedl v roce 1896 švédský vědec Svante Arrhenius. Termín „skleníkový efekt“ použil poprvé švédský meteorolog Nils Gustaf Ekholm v roce 1901.
Zdroj: Wikipedie

Přirozená koncentrace skleníkových plynů v atmosféře působila v minulosti příznivě, dokud se v důsledku lidské industriální činnosti, ale také v důsledku zásahů do krajiny, nezačalo měnit chemické složení atmosféry, tj. dokud se nezačala zvyšovat koncentrace oxidu uhličitého, metanu a troposférického ozonu i oxidu dusného. Od začátku industriální éry v 19. století vzrostly koncentrace CO2 v atmosféře o 31 %, metanu o 150 %, oxidu dusného o 17 % a ozonu o 35 %. I když člověkem dodávané množství oxidu uhličitého činí pouze 5 % množství dodávaného přírodními zdroji, stačí to k narušení rovnovážného stavu atmosféry. Vzhledem k průměrné teplotě planety v období let 1860–1900 je nyní průměrná teplota celé planety o 1,2 °C vyšší. Přitom ale většina míst na severní polokouli je už o 2–3 °C teplejší. Zvláště podíl energetiky na emisích skleníkových plynů je značný.

Průběh světové teplotní anomálie za posledních 140 let. (Zdroj: NASA, faktaoklimatu.cz)

Velká většina oxidu uhličitého se do atmosféry dostává spalováním fosilních paliv v dopravě, průmyslové výrobě a energetice. Zemědělství dodává zbývající část emisí. Zdrojem metanu je těžební činnost a zemědělství. Oxid dusný pochází ze spalování fosilních paliv a zemědělské činnosti (z hnojiv). Průmysl tedy stojí před nemalými výzvami. Hovoří se o dekarbonizaci výroby a o uhlíkově neutrálních strojích.
Zdroje: Atmosféra a skleníkový efekt / Josef Šedlbauer, Portál ČHMÚ, Kvalita ovzduší.

Rostoucí spotřeba energie, a zvláště spalování fosilních paliv, tento proces urychlují. Pro průmysl z toho vyplývá nutnost úspor energií všeho druhu tam, kde je to při současné úrovni techniky možné. Zvláště podíl energetiky zemí EU je na emisích skleníkových plynů značný.

Emise skleníkových plynů v EU podle sektorů průmyslu. (Zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí)

Proč je třeba dosáhnout uhlíkové neutrality a dekarbonizované společnosti?

Z dokumentů Evropské komise je vidět, že EU si závažnost problému plně uvědomuje. Úsilí o uhlíkovou neutralitu (někdy též klimatickou neutralitu), tj. snížení emisí tak, aby se dosáhlo rovnováhy mezi emisemi produkovanými činností člověka a emisemi pohlcovanými světovým ekosystémem, je hlavní politikou, která má trend oteplování snížit.

Na světě se vždy vyskytovaly přírodní katastrofy, avšak v poslední době zaznamenáváme jejich neobvykle zvýšenou frekvenci a rozsah. Stále zřetelnější jsou důkazy, že mnohé katastrofy jsou způsobeny oteplováním zeměkoule. Trpí ledovce, rozmrzá trvale zmrzlá půda v polárních oblastech, jsme svědky nebývalého rozsahu lesních požárů a záplav atd.

Reklama
Reklama
Reklama

V japonském městě Kjóto byla v roce 1997 nastoupena mezinárodní cesta za snižováním emisí skleníkových plynů a dosažením uhlíkové neutrality. Hromadění skleníkových plynů v atmosféře bylo obecně seznáno jako hlavní příčina zvyšující se teploty atmosféry. Na 192 zemí podepsalo takzvaný Kjótský protokol stanovující cíle pro redukci skleníkových plynů. Dalším milníkem byla úmluva v Paříži v roce 2015. Zde byly definovány společné dlouhodobé cíle udržení navýšení teploty ovzduší oproti předindustriální době pod hranicí 2 °C. Prostředkem k tomu má být zejména snížení škodlivých emisí. V roce 2018 vydal Mezivládní panel pro otázky změny klimatu (IPCC), jehož úkolem je informační podpora vlád o problematice klimatické změny, jakož i o plnění Kjótského protokolu a Pařížské úmluvy, zvláštní zprávu o dopadech oteplení o 1,5 °C na životní prostředí a o budoucím nebezpečí této změny pro lidstvo. Ve zprávě se konstatuje, že k oteplení o 1,5 °C dojde s vysokou pravděpodobností mezi lety 2030 a 2052 za předpokladu, že tempo nárůstu teploty ovzduší z roku 2018 bude zachováno. Tato prognóza byla opřena o rozsáhlou rešerši vědecké literatury. Nejnovější zpřesnění tohoto odhadu je podle IPCC zvýšení teploty ovzduší o 1,7 °C v roce 2030 v případě nízkoemisního scénáře nebo nárůst o 2,4 °C v případě vypouštění vysokého množství emisí. Pokud by oteplování pokračovalo současným tempem, odhaduje se, že průměrná globální teplota na konci 21. století vzroste až o 4,8 °C. To by znamenalo významný vzestup hladiny moří, příchod abnormálního podnebí, nepříznivě by se to projevilo na zemském ekosystému a v zemědělství, a zvýšil by se výskyt infekčních onemocnění a úpalu.

Změny teplot za posledních 50 let. (Zdroj: NASA, faktaoklimatu.cz, 6. zpráva IPCC 2022)

Přístup některých zemí

Ne všichni signatáři Kjótské a Pařížské úmluvy přislíbili podstatné snížení emisí do roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Dobrým příkladem je japonská vláda, která vydala v roce 2020 prohlášení, v němž se zavazuje k dosažení uhlíkově neutrální a dekarbonizované společnosti do roku 2050. Japonským postupným cílem v roce 2030 je redukce emisí o 46 % oproti roku 2013. Je to dvojnásobné číslo proti původním příslibům Japonska.

Reklama

Podle zprávy EU vydané v roce 2021 patří k největším znečišťovatelům Čína (29,3 % všech emisí), USA (13,7 %), EU (9,6 %), Indie (6,6 %), Rusko (4,8 %), Japonsko (3,6 %). Celkem 120 států deklarovalo v roce 2021 svůj aktivní přístup ke snižování skleníkových plynů. Dá se říci, že myšlenka transformace stávající ekonomiky na ekonomiku klimaticky neutrální má světovou podporu.

Závazky největších světových znečišťovatelů ovzduší ke snížení emisí. Hodnoty jsou vztaženy k roku za lomítkem. (Zdroj: IPCC)

Poslední vývoj

V listopadu roku 2021 hostila Velká Británie v Glasgow 26. konferenci smluvních stran OSN o změně klimatu (Climate Change Conference of the Parties, COP26). Na summitu COP26 se sešly strany s cílem urychlit opatření k dosažení cílů Pařížské dohody a Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Už 3. listopadu 2021 byla při OSN založena Mezinárodní rada pro stan­dardy udržitelnosti (International Sustainability Standards Board), která na konferenci COP26 oznámila, že mezinárodní standardy pro zveřejňování informací o riziku změny klimatu společnostmi budou sjednoceny do června 2022. Společnosti budou povinny vypočítat a zveřejnit vlastní emise CO2.

Vývoj antropogenních emisí skleníkových plynů v letech 1990 až 2019. (Zdroj: Intergovernmental Panel on Climate Change, 2022)

Po konferenci COP26 se zdá, že stávající důkazy existence změny klimatu přesvědčily většinu zemí planety, že situace je vážná. Politici si zřejmě uvědomili, že dosavadní opatření, která mají vývoj klimatu stabilizovat, nejsou dostatečně účinná a že jejich zavádění je třeba urychlit. Důkazy o probíhajících klimatických změnách přinesla naposledy zpráva o stavu klimatu Mezivládního panelu pro otázky změny klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change, 2022, IPCC).

Ze zprávy citujeme: „Čisté antropogenní emise skleníkových plynů se od roku 2010 zvýšily ve všech hlavních odvětvích na celém světě. Rostoucí podíl emisí lze připsat městským oblastem. Snížení emisí CO2 z fosilních paliv a průmyslových procesů (CO2-FFI) v důsledku zlepšení energetické náročnosti HDP a uhlíkové náročnosti energie bylo menší než zvýšení emisí z rostoucí úrovně celosvětové aktivity v průmyslu, dodávkách energie, dopravě, zemědělství a budovách (vysoká spolehlivost).“


Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 2. Vliv výrobních strojů

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hrají roli politika a byznysové zájmy, a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 3. Inteligentní technologie

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a  napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Smyslem předkládané trilogie článků není rozklíčovat současný stav a doporučit řešení, ale z pohledu konstrukce a provozu výrobních zařízení představit řešení firem, které primárně nehledí na byznys, ale na budoucnost naší planety.

Související články
Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 3. Inteligentní technologie

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a  napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Smyslem předkládané trilogie článků není rozklíčovat současný stav a doporučit řešení, ale z pohledu konstrukce a provozu výrobních zařízení představit řešení firem, které primárně nehledí na byznys, ale na budoucnost naší planety.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 2. Vliv výrobních strojů

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hrají roli politika a byznysové zájmy, a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Související články
IMTS Chicago 2026: Pro nový rytmus strojírenství

Veletrh International Manufacturing Technology Show, který se koná od 14. do 19. září 2026 v krásném chicagském centru McCormick Place na břehu Michiganského jezera, potvrzuje svoji roli nejvýznamnější události v oblasti výrobních technologií na západní polokouli. Na výstavní ploše přesahující 110 000 čtverečních metrů představí na1 800 vystavovatelů nejnovější trendy v obrábění, automatizaci, aditivní výrobě, metrologii a softwaru. Veletrh, organizovaný asociací AMT tradičně přitahuje pozornost více než 90 000 odborníků z celého světa a reflektuje silný růstový moment transatlantického průmyslového sektoru.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
CCMT 2026: Veletržní dění ve znamení čínské výrobní síly

V roce 2026 je veletržní dění v oblasti výrobních strojů a technologií velmi pestré. Pokud jde o Evropu, proběhlo, a ještě proběhne, několik veletrhů lokálního i regionálního významu, včetně víceoborového MSV v Brně. V Paříži se v březnu konal veletrh Global Industrie, v Moskvě se v květnu uskutečnila Metalloobrabotka a v září se ve Stuttgartu uskuteční AMB. Souběžně s ní pak v Chicagu proběhne zámořský IMTS a o měsíc později v Tokiu asijský Jimtof. Všechny tyto akce bezesporu poskytují hluboký a strategický vhled do stavu výrobní techniky v daném teritoriu.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Inteligentní ekosystém a materiálová alchymie

Současná podoba strojírenského průmyslu prochází transformací, která svou hloubkou připomíná spíše technologickou revoluci než postupnou evoluci. Zatímco v uplynulých dekádách byl vývoj výrobních technologií primárně diktován snahou o zvyšování mechanického výkonu, otáček vřeten a hrubé síly strojů, dnešní paradigma se dramaticky posouvá k jemnějším, avšak komplexnějším hodnotám. Středobodem zájmu se stává schopnost garantovat naprostou přesnost a opakovatelnost procesu v prostředí, které je čím dál proměnnější a náročnější. Tento přerod k inteligentní výrobě, definované nejen rozměrovou integritou, ale i vnitřními vlastnostmi materiálu a digitální stopou, tvoří základní pilíř konkurenceschopnosti pro nejnáročnější sektory, jako jsou letectví, energetika, e-mobilita nebo personalizovaná medicína.

Evropská unie a my: Pavel Sobotka

Na podnikatelské subjekty je ze strany Evropské unie postupně kladeno celé spektrum požadavků. Unie vedle sledování svých fiskálních zájmů a cílů v poslední době upíná pozornost směrem k udržitelnému rozvoji. S novou unijní směrnicí CSRD (Corporate sustainability reporting directive) přibývá firmám povinnost zveřejnit spolu s výroční zprávou i zprávu o své udržitelnosti. Mají v ní být obsaženy plány a výhled v oblasti dekarbonizace a společenské odpovědnosti. Za rok 2024 měly povinnost reportovat firmy, které jsou na burze nebo mají vydané cenné papíry. V letošním roce se již povinnost týká všech firem s více než 250 zaměstnanci, obratem nad 50 milionů eur nebo rozvahou nad 25 milionů eur.

Důraz na udržitelnost, digitalizaci a 3D tisk

Japonsko je zemí, kde se rodí nejmodernější technologie a kde se dbá na udržitelný způsob života. Je kolébkou průmyslu a domovem největších průmyslových firem. Každé dva roky mají návštěvníci z celého světa možnost nahlédnout prostřednictvím veletrhu Jimtof (Japan International Machine Tool Fair) pod pokličku nejnovějších inovací v oboru obráběcích strojů a jejich příslušenství. Díky pozvání Japonské asociace výrobců obráběcích strojů JMTBA jsme měli možnost zúčastnit se tohoto veletrhu osobně. V následující reportáži se vám pokusíme zprostředkovat alespoň pár nejzajímavějších témat, která zde zazněla.

Na cestě ke zrození stroje: Závěrečné ohlasy

Série 10 článků konstruktéra Michala Roseckého během celého roku popisovala proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku se autor snažil čtenáře provázet tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje: Část 8. Logistika

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Technický a ekonomický potenciál jaderných mikroreaktorů

V rámci probíhající transformace české energetiky, tedy transformace orientované na odklon od fosilních paliv, jsou malé reaktory a mikroreaktory (MMR) kritickým prvkem, pokud jde o zajištění stability elektrické sítě. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR v dokumentu „Cestovní mapa pro SMR – malé a střední reaktory“ z roku 2023 definuje malé reaktory a mikroreaktory jako pilíře budoucí energetické bezpečnosti. Strategie ministerstva se nezaměřuje pouze na náhradu velkých uhelných bloků, ale akcentuje také potenciál mikroreaktorů o výkonu do 20 MWe pro decentralizaci výroby a pro přímé napájení průmyslových center. Ambicí státu je přitom transformace České republiky v regionální hub zajišťující výrobu a servis těchto modulárních celků, což by umožnilo maximálně využít vysokou přidanou hodnotu domácího strojírenství.

Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

Česká ekonomika vs. ekonomika na českém území

O otevíracím rozhovoru tohoto vydání s doktorem Jiřím Horeckým, prezidentem Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, lze stručně říci, že reflektuje realitu současného ekonomického modelu ČR, který naráží na své limity. Konvergence k vyspělému Západu se hodně zpomalila, či prakticky zastavila, a my už se nemůžeme spoléhat na levnou pracovní sílu a roli montovny. Pokud se chceme posunout dál, musíme se zaměřit na to, co vytváří skutečnou přidanou hodnotu – tedy inovace, výzkum, vývoj, marketing, prodej a servis. Na celý hodnotový řetězec s možností poznat svého zákazníka.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit