Témata
Zdroj: Deutsche Messe

Letošní hannoverský veletrh opět přilákal do hlavního města Dolního Saska mnoho lidí. Jak to vypadalo na místě? Byly vystavující firmy spokojené?

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Oficiální zahájení veletrhu bylo tradičně započato novinářskou prohlídkou v čele s Olafem Scholzem. A návštěva výstaviště nebyla pro spolkového kancléře procházkou růžovým sadem, protože nálada v mnoha německých průmyslových podnicích je velice napjatá. Kancléř, kterého doprovázel jeho norský protějšek, Jonas Gahr Støre, premiér partnerské země, byl na výstavních stáncích konfrontován mimo jiné s požadavky na jasný závazek k energetické transformaci. Scholz zase zdůraznil, že vláda udává tempo v rozšiřování obnovitelných zdrojů energie. Siegfried Russwurm, prezident Svazu německého průmyslu (BDI), s tím ale zásadně nesouhlasil a poznamenal, že úsilí německé vlády není absolutně dostatečné.

V Aplikačním parku v hale 5 byly k vidění inteligentní robotické systémy, nové aplikace umělé inteligence v robotice, nástroje pro rozpoznávání obrazu, virtuální platformy a zařízení pro autonomní řízení v akci. (Zdroj: Deutsche Messe)

Veřejnost již od prvního dne

Podle společnosti Deutsche Messe do Hannoveru zavítalo více než 130 000 návštěvníků ze 150 zemí světa. Přes 40 % z nich přijelo ze zahraničí, nejvíce z Číny, Nizozemska, USA, Korey a Japonska. V Hannoveru se prezentovalo na 4 000 firem a 300 startupů. Dr. Gunther Kegel, prezident ZVEI a předseda poradního sboru vystavovatelů veletrhu, k tomu uvedl: „V současném obtížném ekonomickém prostředí je letošní Hannover Messe důležitým povzbuzením nálady. Firmy z elektrotechnického a digitálního průmyslu působivě předvedly, jak inovace, zejména využití umělé inteligence, otevírají nové možnosti jak pro perspektivní existenci firem a jednotlivců, tak pro větší ochranu klimatu, pro efektivnější spotřebu energie či využívání zdrojů.“

Reklama
Reklama
Reklama

Kromě řešení, jako je automatizace celých výrobních provozů a hlasové ovládání strojů pomocí umělé inteligence, byly na veletržních stáncích k dispozici také informace o efektivním využití vodíku v průmyslu a o využití softwaru pro evidenci a snižování emisí CO2. Iniciativa na vytvoření suverénních datových prostor pro průmyslové malé a střední podniky pod značkou Manufacturing-X rovněž nabírá na síle. Kromě toho byla letos věnována větší pozornost i novým oblastem, jako je biologizace hospodářství a řízení emisí uhlíku. Základní myšlenkou biologizace je energeticky účinným způsobem kultivovat živou hmotu jako biologický základ, aby bylo možné extrahovat suroviny a zpracovat je na výrobky. Výrobky by se nakonec měly vrátit do přirozeného koloběhu.

Diskuze ukázaly, že Evropa má vůli a sílu bojovat za svou konkurenceschopnost a udržet si ji.“ Dr. Jochen Köckler, předseda představenstva společnosti Deutsche Messe AG.

Mezinárodní spolupráce se nadále rozšiřuje

Na místě bylo také přivítáno více než 300 delegací z celého světa, které se zabývaly hospodářskou politikou. Mezi hlavní body programu delegací patřily konkurenceschopné náklady na energie, rozšíření digitální infrastruktury, rychlé schvalovací postupy, snížení zbytečné byrokracie a příliv kvalifikované pracovní síly. Organizátoři veletrhu vidí ukázkový příklad celoevropské spolupráce v letošní partnerské zemi Norsku. V druhý den veletrhu představil spolkový ministr hospodářství Robert Habeck společně s norským ministrem energetiky Terje Aaslandem plán spolupráce v oblasti vodíku.

Letos měli návštěvníci v Hannoveru najít odpovědi na otázku, jak mohou ve svém výrobním prostředí využít automatizaci, umělou inteligenci, vodík a další řešení. (Zdroj: Deutsche Messe)

Německo a Norsko budou úzce spolupracovat na realizaci velkoobjemového dovozu vodíku z Norska do Německa a potřebné vodíkové infrastruktury do roku 2030. Na veletrhu Hannover Messe podepsaly norské a německé společnosti smlouvy o přepravě vodíku a ukládání CO2, tzv. zachycování a ukládání uhlíku (CCS – carbon capture and storage).

Reklama

Ženy v technice

Na hannoverském veletrhu se opět konal kariérní kongres Femworx, letos poprvé dvoudenní. V rámci slavnostního zahájení byla Yvonne Groth, jednatelka společnosti Dornier Construction und Service, oceněna cenou Engineer Woman Award. O den později obdržela Sahana Shastry, systémová inženýrka společnosti DSI Aerospace, cenu Young Engineer Woman Award. Nezávislá porota složená z členů poradního sboru kongresu na toto ocenění předem nominovala čtyři odbornice.

To nejlepší z Hannover Messe 2024

Cenu Hermes získal Schunk

Letos byla společnost Schunk při zahájení veletrhu oceněna cenou Hermes Award za projekt založený na umělé inteligenci. Cenu předala spolková ministryně pro vzdělávání a výzkum Bettina Stark-Watzinger za přítomnosti spolkového kancléře Olafa Scholze a norského premiéra Jonase Gahra Støreho. Podle poroty inovace spočívá v obecném modelování variant součástí na bázi umělé inteligence a v převodu na menší soubor tréninkových dat, což by mělo zkrátit dobu tréninku rozpoznávání. Intuitivní uživatelské rozhraní umožňuje spolehlivou manipulaci s různými, náhodně uspořádanými díly z dopravníkového pásu, zásobníku nebo zásobovacího stolu, a to i při měnících se světelných podmínkách, barvě nebo pozadí. Podle společnosti to znamená, že opakující se třídicí nebo logistické úlohy lze automatizovat bez většího úsilí.


Příští Hannover Messe se bude konat od 31. března do 4. dubna 2025. Partnerskou zemí příštího ročníku veletrhu je Kanada.

Vydání #6
Kód článku: 240611
Datum: 03. 06. 2024
Rubrika: Redakce / Reportáž
Firmy
Související články
Důraz na udržitelnost, digitalizaci a 3D tisk

Japonsko je zemí, kde se rodí nejmodernější technologie a kde se dbá na udržitelný způsob života. Je kolébkou průmyslu a domovem největších průmyslových firem. Každé dva roky mají návštěvníci z celého světa možnost nahlédnout prostřednictvím veletrhu Jimtof (Japan International Machine Tool Fair) pod pokličku nejnovějších inovací v oboru obráběcích strojů a jejich příslušenství. Díky pozvání Japonské asociace výrobců obráběcích strojů JMTBA jsme měli možnost zúčastnit se tohoto veletrhu osobně. V následující reportáži se vám pokusíme zprostředkovat alespoň pár nejzajímavějších témat, která zde zazněla.

Deset zastavení s JK:
Lokální výroba

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

CIMT a Čína v roce 2023

Počínaje Velikonočním pondělím se v Pekingu, téměř tradičně v tomto čase, po pět dnů konal další ročník veletrhu výrobních strojů CIMT 2023. Pro cizince byla poslední výstava jednoduše dostupná na jaře roku 2019. Od ledna 2020 se přestalo do Číny létat a události nabraly nečekaný spád. V tomto krátkém textu se podíváme na výstavu i před brány výstaviště.

Související články
USA: Sázka na stabilní trh

Spojené státy americké se řadí mezi největší vývozce na světě. Pro naše firmy představuje nejúspěšnější exportní destinaci z mimoevropských trhů. Za poslední období dochází k postupnému nárůstu našeho exportu, v roce 2019 poprvé v historii přesáhl 100 mld. Na trh USA vyvážíme zboží s nejvyšší inovační hodnotou, jako jsou např. letecké motory, zdravotnická zařízení či mikroskopy. Tyto komodity by se nyní mohly rozšířit o další sektory, jako například výrobní stroje pro high-tech výrobu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Vždy jde o pochopení procesu

Převratný rozvoj nových technologií, jehož jsme v posledních letech svědky, se stává zásadním pomocníkem výrobních společností při jejich nepřetržitém zdokonalování procesů, zvyšování efektivity práce, minimalizaci nákladů a řadě dalších kroků. S Filipem Grobem, výrobně-technickým ředitelem společnosti Fosfa, hovoříme o konkrétních inovativních projektech, které v břeclavském závodě realizovali, o tom, s jakými úskalími se při jejich zavádění potkávali a s jakými benefity je aktuálně v praxi využívají.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Fórum výrobních manažerů

Jak silná koruna, růst energií, tlak na mzdy, úrokové sazby a inflace ovlivňují vaši konkurenceschopnost na světových trzích? Které regiony světa začínají podle vás na „evropské realitě“ profitovat?

Deset zastavení s JK: Síťování

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Na cestě ke zrození stroje, část 8. Logistika

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit