Témata
Foto: L. Novotný

Počínaje Velikonočním pondělím se v Pekingu, téměř tradičně v tomto čase, po pět dnů konal další ročník veletrhu výrobních strojů CIMT 2023. Pro cizince byla poslední výstava jednoduše dostupná na jaře roku 2019. Od ledna 2020 se přestalo do Číny létat a události nabraly nečekaný spád. V tomto krátkém textu se podíváme na výstavu i před brány výstaviště.

Lubomír W. Novotný

Vystudoval konstrukci obráběcích strojů na FSI VUT v Brně. Zde rovněž absolvoval nástavbové studium Technického znalectví a obhájil disertační práci. Více než 16 let pracuje ve firmě Toshulin, a. s., kde se nejprve věnoval konstrukčním a vývojovým činnostem, inovacím, pevnostním výpočtům a byl několik let vedoucím detašovaného pracoviště a oddělení Vývojové projekty této firmy. Šest let je vedoucím úseku Technická podpora prodeje. Vedle hlavních profesních činností byl asistentem Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky na FSI VUT v Brně, vedoucí a oponent diplomových a disertačních prací, a je spolupracovníkem a přednášejícím na dalších moravských technických a ekonomických vysokých školách, dopisovatelem významných vydavatelství technických publikací a poradcem firem pro oblast dodávek CAD/FEM software. Aktuálně je například činný ve výkonném výboru Společnost pro obráběcí stroje či pracovní skupině „Metodika mapování budoucích kompetencí - KOMPETENCE 4.0“ při MPSV.

Reklama

Výstava, jejíž zkratka ukrývá plný název China International Machine Tool Show, je na asijské pevnině stejně významná jako Jimtof v ostrovním Japonsku. V Evropě je srovnatelně významné EMO v Hannoveru a na americkém kontinentě IMTS v Chicagu. V roce 2021, v době covidové, kdy při vstupu do Číny musel být cestovatel čtyři týdny v karanténě v hotelovém pokoji (bez možnosti jej opustit), se výstava konala z velké části pouze za účasti čínských firem a ty zahraniční měly na stáncích převážně čínské osazenstvo. Lze tedy stroze konstatovat, že od založení v roce 1989 se CIMT bez přestávky koná každý lichý rok, přičemž ten letošní byl 17. v pořadí.

Vedle stávajícího výstavního areálu se staví areál nový. (Foto: L. Novotný)

Několik statistik na úvod

Veletrhu se účastnilo téměř 150 tisíc jedinečných návštěvníků, což je o 27 % více než na veletrhu v předchozím roce. Celkový počet účastníků, kteří prošli branami, byl necelých 340 tisíc, což představuje nárůst o téměř 30 % v porovnání s předchozími lety. (Pozn.: zmíněných 340 tisíc návštěvníků … dokud člověk neuvidí, neuvěří. První tři dny byly uličky mezi stánky „neprůchozí“. Tak nějak si představuji nějaký automobilový veletrh nebo veletrh spotřební elektroniky – na kterých jsem nikdy nebyl.) Oproti roku 2019, kdy na výstavě bylo hodně jednodenních návštěvníků, letos na veletrhu strávili dva i více dní.

Česká expozice na CIMT 2023. (Foto: L. Novotný)
Švýcarsko-německý pavilon – den druhý. (Foto: L. Novotný)

Veletržní postřehy

Pobyt (nejen) na výstavišti je poznamenán jazykovou bariérou. Byť vystavovatelé běžně hovoří anglicky, v horším případě alespoň jeden člověk na stánku, všechny texty, nápisy, popisy, lákadla jsou v čínštině a není myslitelné si vše chytrou aplikací překládat. A tak nezbývá než zapojit intuici, oprášit vzdělání i dát se dát řeči s vystavovateli – co čínský vystavovatel, to lovec.

Veletrh CIMT 2023 byl hodně konzervativní – revoluce se nekonala ani v technice, ani v pojetí expozic, ani ve vystavovatelském umu. Dominance čínských vystavovatelů je i podle statistik zřejmá. Představovány byly stroje obráběcí, tvářecí (nejvíce zpracování plechů) a nechyběly ani nekonvenční technologie (drátořez, vyjiskřování atd.). Dominantní bylo zaměření na stroje pro třískové obrábění. Čínské firmy ukázaly všechny možné typy strojů od malých po velké, od ručních až po ultra přesné. Pokud mám vyzdvihnout jeden typ stroje, který byl hodně prezentován, jednalo se o stroje lapovací. Jejich porovnání by bylo výbornou ukázkou rozdílů technické úrovně samotného stroje, automatizace řízení, a v neposlední řadě i formy prezentace.

Reklama
Reklama
Reklama

Důraz na digitalizaci (procesů, řízení, strojů) byl i na CIMT v podání čínských firem zřejmý. Masová výroba si žádá své. Průmysl 4.0 „žije“, avšak asi jen v Evropě. Čína má své svébytné průmyslově-digitalizační hnutí, a pokud se jím někdo na svém produktu či stánku chlubil, našinec si to stejně nepřečetl.

3D tisk kovů prezentovaly dvě firmy (co jsem zaznamenal), 3D tisk vláknových kompozitů byl na tom o poznání lépe. Fyzicky byly ukázány stroje, které jsou určeny pro tisk (navíjení) křídel letadel, trupů letadel a tlakových nádob. Malý důraz na aditivní a hybridní technologie si vysvětluji tím, že i v Číně jsou pro ně pořádány specializované veletrhy.

Samohybný stroj společnosti Avic pro tisk/navíjení trupů letadel. (Foto: L. Novotný)

Zahraniční vystavovatelé byli situováni do pavilonů W1, W3 a E4. Každá velká zahraniční firma, typicky Okuma, Mazak, DMG Mori, si v rámci možností pronajala velkou část haly. Přetahovat se o pozornost návštěvníků nebylo nutné – na veletrhu díky velké návštěvnosti nebylo stánků, které by zely prázdnotou. Tedy pokud jde o evropské, korejské a tchajwanské firmy. Zmíněné společnosti prezentovaly i novinky, avšak jejich hlavní chvíle přijde na podzim na EMO. Zajímavá prezentace byla od firmy Mazak. Celé pojetí stánku bylo pod heslem „Green, eko – CO2 nevypustíme ani deko“. Jednalo se pravděpodobně o nejprofesionálněji realizovanou zahraniční expozici v tomto ohledu. A bylo zajímavé pozorovat, že na to Číňané velmi „slyší“. Jak ve spojení s průmyslem a výrobou, tak i na ulici – kvalita ovzduší byla v Pekingu oproti minulým letům pocitově výrazně lepší. Jak mi vysvětlili domorodci – v okolí Pekingu byla zavřena řada výrob znečišťujících ovzduší. K automobilovému průmyslu se dostanu na dalších řádcích.

Budoucnost veletrhu CIMT je více než jistá. Stávající výstaviště zřejmě přestalo vyhovovat potřebám našlápnuté ekonomiky. A je pravdou, že zpracování, důraz na detail, toalety jsou poplatné době výstavby výstaviště. A chtělo by vymalovat. Čína našla řešení – na sever od stávajícího výstaviště roste výstaviště nové, a zjevně výrazně větší. K novému výstavišti se chystají nové příjezdové komunikace a zastávka metra u starého výstaviště se ocitla mimo rozumný dosah toho nového. Lze tedy očekávat i výstavbu nové zastávky metra a staré výstaviště, odhaduji, zbourají.

Poslední veletržní postřeh by mohl mít svou vlastní kategorii. Čelil jsem mnohokrát internacionálním dotazům typu, jak se mi v Číně líbí, jak se o Číně v našem tisku píše atp. Ale vedle toho mi několik lidí položilo dotaz, jaké u nás máme mladé lidi, jaké mají životní plány, zda mají zájem o technické obory, o výrobní techniku. Když jsem jim vysvětlil, že zájem je malý, úroveň klesá a že ve školství musejí vznikat projekty, které studentům mají zatraktivnit matematiku (aby když počítají, myšlení je nebolelo), ve tvářích jim zavládl neidentifikovatelný stav uspokojení. Osobně si jej vykládám jako buď: „tak jsou na tom stejně blbě jako my“, nebo „to už nás nedoženou“. Opusťme tuto nadsázku – místní technici i byznysmeni to vnímají jako vážný problém.

Když obrábět, tak velmi přesně. Čínská firma Jingdiao. (Foto: L. Novotný)

Dva neveletržní postřehy

Během osobních rozhovorů různí Číňané nezávisle na sobě konstatovali, že se jich covid ekonomicky nedotknul. Aniž bych zkoumal ekonomické statistiky, podíval jsem se na počty taxíků v Číně. Příslušné zdroje uvádějí, že v celé Číně v roce 2021 jezdilo na 1,4 mil. taxi aut. A jenom v Pekingu pak 74 tisíc taxíků (pro 21 milionů obyvatel). Plány města pak hovoří o tom, že do roku 2025 budou všechny taxíky elektrické. Realita pohledem návštěvníka – v oblasti veletrhu a centra města, kde jsem se pohyboval, všechny taxíky již letos na jaře elektrické byly. A na výstaviště svážely návštěvníky z hotelů autobusy, které byly v hojném počtu rovněž elektrické. Obdobná situace byla ve městě Nanjing (8,2 mil. obyvatel), částečně v Xian (13 mil. obyvatel). Odhaduji, že i Shanghai (25 mil. obyvatel, na 37 tisíc taxíků), kam jsem se při této návštěvě Číny nedostal, bude také kompletně taxíky „elektrifikována“. S těmito kroky samozřejmě souvisí i infrastruktura dobíjecích stanic a další konsekvence. A co se týče „běžných“ aut ve městě Nanjing, letmým pohledem se mi poměr fosil : EV jevil půl na půl při stáří do sedmi let. Auta podle pohonu lze zde velmi rychle rozlišit – elektrické vozy mají zelený podklad poznávací značky. Menší a malá města jako Zhuzhou jsou v elektrifikaci zjevně pozadu, a i stáří vozů je vyšší. Odstavec bych uzavřel tím, že statistiky poskytují cenné údaje, oko se může mýlit, ale dojem přetrvává.

Reklama

Druhý postřeh je zároveň dobrou radou (upozorněním) pro cestovatele. Digitalizace ovládla běžný život v míře před covidem nevídané. Takovou měrou, že 100yuanová bankovka byla (nejen) na výstavišti bankovkou milionovou. Záměr koupit si kolu vyústil v to, že jsem byl na počkání obdařen jako Gregory Peck ve známém filmu. Číňani se mé zkušenosti smáli a rozšafně ukazovali prázdné peněženky. Platba obličejem v automatu na roušky (které už skoro nikdo nenosí) zastrčeném pod schody je stejně samozřejmá jako při placení noclehu v hotelu. Na letišti se stačí podívat na informační tabuli a dozvíte se, z které brány vám letí letadlo. Jsou-li v záběru dva lidé, vypíše instrukce u obou. Číňané poctivě stojí na červenou na přechodě, protože rozpoznávání obličeje není vázáno jen na platby mezi lidmi.

V Evropě technologie zatím úspěšně funguje na letištích, kdy se vyhnete pasové kontrole fyzickým úředníkem, popř. se o snímání obličeje při bezhotovostní platbě postará chytrý telefon. U registrace v hotelu pohled do kamery zatím není standardem. V obrovské míře se pro placení používají místní aplikace, které využívá i paní, která na ulici peče placky za 5 yuanů (cca 15 kč) za kus. Taxi už vám na ulici na zamávání (nikdy) nezastaví, lístek na městskou dopravu v hotovosti koupíte jen někde atd. Tedy před cestou instalujte místní aplikace a včas si do aplikací párujte evropské platební karty. A vězte, že během posledních dvou roků Číňani zapomněli, že k nim jezdí (jezdili) i cizinci – aplikace jsou (samozřejmě) v čínštině a mnohdy vázané na čínské telefonní číslo. A tak je aktuální pobyt v technokratické Číně, zejména bez podpory místních spolupracovníků, jedno velké digitální dobrodružství.

Periferie Pekingu, cca 30 km od centra. (Foto: L. Novotný)

Pozvání

Mezi srovnatelnými veletrhy CIMT potvrdil svoji „neotřesitelnou“ pozici z hlediska návštěvnosti. Bezpochyby je na co se dívat a je zřejmé, že čínské firmy zvládají ve výrobní technice totéž co výrobci z Evropy a USA. A taky je zřejmé, že čínským výrobním strojům stále „něco“ chybí, proto mají zejména původem německé a švýcarské firmy v Číně stále mnoho zákazníků. Tento obecný text berte i jako pozvání na digitální podobu tohoto článku na webu MM Průmyslového spektra, kde naleznete více o samotném veletrhu a vystavované technice.


Na závěr reportáže přidáváme tematicky tříděné galerie. (Foto: L. Novotný)

Český pavilon a výstaviště obecně, vč. "technického" zázemí expozic.
Velké obráběcí stroje a jim přiměřené výrobky se reprezentují (už jen) pomocí obrázků.
V textu článku byly vyzdvihnuty brusky, jakožto jeden z četných exponátů. Obrazová galerie se zaměřuje na vertikální koncepci.
Na veletrhu bylo možno shlédnout široké spektrum obráběcích hlav - jako součást stroje, tak samozřejmě i jako exponát.
Přesné obrábění. Umění firmy Beijing Jingdiao Group.
Aditivním technologiím byl na veletrhu věnovaný skromnější prostor.
Související články
USA: Sázka na stabilní trh

Spojené státy americké se řadí mezi největší vývozce na světě. Pro naše firmy představuje nejúspěšnější exportní destinaci z mimoevropských trhů. Za poslední období dochází k postupnému nárůstu našeho exportu, v roce 2019 poprvé v historii přesáhl 100 mld. Na trh USA vyvážíme zboží s nejvyšší inovační hodnotou, jako jsou např. letecké motory, zdravotnická zařízení či mikroskopy. Tyto komodity by se nyní mohly rozšířit o další sektory, jako například výrobní stroje pro high-tech výrobu.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Důraz na udržitelnost, digitalizaci a 3D tisk

Japonsko je zemí, kde se rodí nejmodernější technologie a kde se dbá na udržitelný způsob života. Je kolébkou průmyslu a domovem největších průmyslových firem. Každé dva roky mají návštěvníci z celého světa možnost nahlédnout prostřednictvím veletrhu Jimtof (Japan International Machine Tool Fair) pod pokličku nejnovějších inovací v oboru obráběcích strojů a jejich příslušenství. Díky pozvání Japonské asociace výrobců obráběcích strojů JMTBA jsme měli možnost zúčastnit se tohoto veletrhu osobně. V následující reportáži se vám pokusíme zprostředkovat alespoň pár nejzajímavějších témat, která zde zazněla.

Související články
Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Jarní setkání strojařů v Plzni

Více než 30 vystavovatelů, téměř 50 řečníků, tři výstavní haly a jeden nezapomenutelný strojírenský zážitek. Akce Strojírenská inspirace 2024 se konala v Plzni od 4. do 6. června 2024 a zaměřila se na digitální výrobu, automatizaci a inovace ve strojírenství. Letos poprvé se toto setkání uskutečnilo v areálu Depo2015, který se stal centrem pro sdílení zkušeností a nápadů mezi odborníky z průmyslu a digitalizace.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Vezměme rozum do hrsti a bojujme

Pavel Sobotka, zakladatel a ředitel firmy Frentech Aerospace. Základy technických a technologických schopností získal v Tesle Brno, kde pracoval 27 let. Již tehdy byl přesvědčen, že přesná mechanika bude stále atraktivním oborem, jelikož se podílí absolutně na všem, co používáme. Brýle, zdravotnická technika, auta, letadla, kosmické rakety, obranný průmysl, tiskařina, výroba mikročipů, počítačů a mnoho dalšího.

Deset zastavení s JK: Síťování

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Na cestě ke zrození stroje: Závěrečné ohlasy

Série 10 článků konstruktéra Michala Roseckého během celého roku popisovala proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku se autor snažil čtenáře provázet tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit