Témata
Zdroj: archiv M. Roseckého

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Tento článek je součástí seriálu:
Na cestě ke zrození stroje
Díly
Reklama

Podzim klepe na dveře, a tím se blíží k cílové rovince i příběh našeho stroje. Tentokrát to vlastně není téma tolik technické, přesto velmi důležité a rizikové. Řeč bude o logistice.

Všichni toto slovo známe. Logistika se zabývá plánováním a řízením toku materiálu a zboží, službami spojenými s jeho cestou od výrobce ke konečnému spotřebiteli a skladováním. Ve strojírenském podniku je logistika oběhovou soustavou. Bez ní by nebylo možné nejen odvézt výrobek, ale ani ho vyrobit, protože by nebyly ani nástroje, ani polotovary. V těžších provozech je výrazná i logistika interní.

Historicky našla logistika uplatnění ve vojenské oblasti, kde byla brána jako aktivita spojená s všestrannou připraveností vojsk. Po druhé světové válce začaly tyto metody pronikat i do civilního sektoru. Logistika musí vždy vycházet z podnikové strategie a měla by naplňovat celopodnikové cíle. Zároveň musí zabezpečit přání zákazníků na ohledně a služby na požadované úrovni, při splnění minimálních nákladů.

Michal Rosecký
Začínal jsem jako překreslovač výkresů, následně jsem pokračoval jako strojní konstruktér a poté jsem dosáhl úrovně technického ředitele. Dnes podnikám v tomto krásném a kreativním oboru výrobních strojů, kterému se plně věnuji. Podrobnější informace si můžete přečíst na mém webu. S přibývajícími roky mám čím dál bližší vztah k literatuře, a proto si vážím prostoru, který mi byl redakcí poskytnut ke sdílení mých názorů. Někteří z vás si možná pomyslí, že moje dosavadní 10letá praxe představuje v tomto složitém strojírenském oboru malý krok. Souhlasím. Vím, že v MM Průmyslovém spektru publikují zkušení a vzdělaní lidé s praxí x-násobně delší, kteří se možná u čtení těchto řádků jen usmívají. Zároveň ale vnímám i odpovědnost za dobře odvedenou práci. Protože se však věnuji vývoji nových strojů a vím, že dobrý výsledek vzniká v týmu, rozhodl jsem se otevřít prostor diskuzi a v závěrečné 10. části oslovím odborníky a manažery, aby se k mým předchozím tvrzením vyjádřili a obohatili svými názory tento seriál. Následně bych s nimi jejich náměty rád prodiskutoval na workshopu. Jsem přesvědčen, že recenzovaný materiál je kvalitnější než čistě subjektivní, a věřím, že se tak najdou i nová témata k diskuzi.

Bohužel žijeme v agenturním světě. Dnes můžeme přes agenturu hledat práci, bydlení, partnera, zaměstnance a ani firemní byznys a podpora exportu nejsou opomenuty. V rámci posledně jmenovaných u nás funguje agentura CzechTrade, kterou zřídilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby podpořilo obchody se zahraničím. Jako hlavní přednost uvádí zkušené zahraniční obchodníky. Stát má jistě své zkušené obchodníky, ale nemyslím si, že to je optimální. Obchodník musí být zaměstnancem, znát svoji firmu a produkt, který prodává. I přesto má dobrých obchodníků-zaměstnanců každá firma do prstů jedné ruky. Hlavně větší firmy si agentury chválí, samy by bez nich totiž nemohly fungovat, protože by kromě zakázek neměly ani zaměstnance a spoustu dalších věcí. Dle mého názoru je ale každá agentura zbytečným příživníkem a závislost na agenturách je zhoubná.

Z technického pohledu by se mělo na logistiku, tedy lépe řečeno na přepravu, myslet už od konceptu, protože to, co postavíme, musíme k zákazníkovi nějak dostat. Není to jen otázkou přepravních možností, které dnes dosahují extrémních parametrů, ať už používáme autojeřáby, nebo převážíme nadrozměrné náklady, ale také manipulačních možností u zákazníka v hale. Plánování na místě u zákazníka, jak se stroj nebo jeho části budou stěhovat a kudy, to je úkol pro zkušeného technika. Do menších hal je to někdy problém, protože některé subcelky jsou velké a při větší demontáži zase nemohou být složeny uvnitř. A tak se třeba demontuje světlík a autojeřáb, který se nevejde dovnitř, stojí venku a pustí hák střechou nebo stojí na pozemku souseda a stroj podá přes plot, protože před halou je málo místa na otočení. Ale když přijede třeba řidič, který stáhne kurtem krytování tak, že ho znehodnotí, může se vykládka stát fiaskem.

Reklama

Vedle silniční dopravy má na převážení největší podíl doprava lodní. Provede se nakládka do standardizovaných kontejnerů, nejčastěji 20stopých nebo 40stopých. Takový kontejner si lze koupit i pronajmout. Potom se zásilka naloží na návěs a odveze do Hamburku, odkud pluje kamkoliv. Za 10 let vím o jednom případu, kdy se kontejner ztratil na moři. Letecká doprava má samozřejmě taky své limity, zejména hmotnostní, ale z hlediska obráběcích strojů to vlastně limit není. Nejmenší nosnost nákladního letadla je něco přes 50 tun a nejvyšší nosnost má Airbus A380F, který uveze přes 157 tun. Letecká doprava byla vždy finančně nákladná. Cargo mezi Evropou a Asií v době pandemie čelilo velkému úpadku a aktuálně je velmi drahé, protože kapacitně nestačí uspokojovat poptávku. Poslední alternativou je železnice. Myslím, že se moc nepoužívá kvůli potřebě dvou nakládek – oproti kamionu, který se naloží a vyloží jen jednou. Ale já, sympatizant železniční dopravy, věřím v její velký budoucí potenciál, jelikož je velmi efektivní, pojme x-násobně větší náklad a je ekologická. Věřím, že síť železnice bude růst výrazně rychleji než síť asfaltu. Navíc železnice je schopna intermodální přepravy lodních kontejnerů.

Jakmile je vše dopraveno na své místo, je úkol splněn. Po montáži se stroj oživí a provede se přejímka, při které se ověří parametry zařízení a jeho funkčnost, včetně zkušebního obrábění. Pak už stačí jen otevřít láhev sektu a připít si na spokojenost.


Příště: Využití získaného know-how

Související články
USA: Sázka na stabilní trh

Spojené státy americké se řadí mezi největší vývozce na světě. Pro naše firmy představuje nejúspěšnější exportní destinaci z mimoevropských trhů. Za poslední období dochází k postupnému nárůstu našeho exportu, v roce 2019 poprvé v historii přesáhl 100 mld. Na trh USA vyvážíme zboží s nejvyšší inovační hodnotou, jako jsou např. letecké motory, zdravotnická zařízení či mikroskopy. Tyto komodity by se nyní mohly rozšířit o další sektory, jako například výrobní stroje pro high-tech výrobu.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Související články
Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Na cestě ke zrození stroje, část 6: Projekce

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje výrobu obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a jež po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
Část 9. Majitelé středně velkých firem

Společně s Českou asociací interim managementu připravujeme v průběhu celého roku sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek jako své hosty zve kolegy ze společných projektů. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a tisková mluvčí Jana Dronská hovořila o smyslu podnikání a strategii firmy. Ve druhé a třetí části společně s pozvanými hosty diskutovali o vzniku nových produktů a zavádění inovací do praxe, čtvrtá část byla věnována aspektu obchodování a péče o zákazníka, pátá pak plánování a průchodu zakázky firmou, šestá nákupu a logistice, sedmá ekonomice a osmá se zaměřila na personalistiku. Dnes budeme diskutovat o tématu podnikání ve středně velké firmě.

Príhovor Štefana Kassaya: Život sa neriadi podľa algoritmov

Pozdravy dobré ráno, pekný deň sa považujú za slušnosť a dobrú výchovu. Rovnako na pracovisku je prejavom spolupatričnosti aj úsmev, vzájomný stisk rúk a pochopenie nálad. Veľa prezrádza výraz tváre ako reflexia vnútorných pocitov a pripravenosti na plnenie plánovaných úloh. Vlastných a zosúladených s pracovnými povinnosťami podľa zosnovaného algoritmu.

Jak vést firmu k prosperitě ve složité době, část 7: Ekonomika a controlling

Společně s Českou asociací interim managementu připravujeme v průběhu celého roku sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek jako své hosty zve kolegy ze společných projektů. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a tisková mluvčí Jana Dronská hovořila o smyslu podnikání a strategii firmy. Ve druhé a třetí části společně s pozvanými hosty diskutovali o vzniku nových produktů a zavádění inovací do praxe, čtvrtá část byla věnována aspektu obchodování a péče o zákazníka, pátá pak plánování a průchodu zakázky firmou a šestá část nákupu a logistice. Dnes se zaměříme na oblast ekonomiky.

Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
Část 3. Od inovací k produktu

Pro letošní rok jsme společně s Českou asociací interim managementu připravili sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek zve své hosty. V minulém dílu k diskuzi s ním usedl Jiří Vaněk, bývalý kolega z Karosy Vysoké Mýto a v současné době zastávající post technického ředitele společnosti Ammann Czech Republic, a Petr Novague, průmyslový designer světového renomé.

Inteligentní výroba obráběcích strojů

Německo-japonská společnost DMG Mori pokračuje v postupném rozvoji svých výrobních závodů po celém světě. Vlastní výroba strojů je též příležitostí, jak prakticky ověřit vlastní řešení pro zajištění potřebné produktivity a přesnosti pomocí inteligentní výroby.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit