Témata
Zdroj: archiv M. Roseckého

Na cestě ke zrození stroje, část 7: Realizace

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Tento článek je součástí seriálu:
Na cestě ke zrození stroje
Díly
Reklama

V tomto poprázdninovém vydání se věnujeme již samotné realizaci obráběcího stroje. Úvodem bych zmínil důležité téma, které se někdy kvůli úsporám odbývá nebo úplně vynechává – a to je základ pod obráběcí stroj. U menších obráběcích strojů jsem často viděl, že zákazník jednoduše základ neudělá, většinou se stroj kotvil jen do podlahy na chemické kotvy, a v některých případech jej prostě jen položili na zem. Majitelé argumentovali tím, že v budoucnu je možná reorganizace uspořádání strojů nebo že mají novou podlahu a nechtějí do ní invazivně zasáhnout. Pro některé stroje není problém „sednout“ na zem, protože mají robustní litinové lože a celkovou vysokou tuhost, takže to geometrii neovlivní. Vím ale od svých kolegů, od jiných výrobců, že některé stroje bez ukotvení a šponování nejsou schopny splnit geometrii. Toto považuji za stav, kdy se správná hranice úspor překročila a je nutné udělat krok zpět. Stojí za zmínku, že úspory v těchto oblastech ovlivňují nejdůležitější parametr obráběcích strojů, a to je tuhost. Byly snahy požadované tuhosti docílit jiným způsobem, což ale bylo rovno sestrojení perpetuum mobile. Nic lepšího než robustní odlitek na lože stroje není, nebo o něm nevím. Proto pokud zvažujete koupi menšího stroje a výrobce trvá na velkém základu, může to být známka nízké tuhosti stroje. Tím však nechci zpochybňovat jeho důležitost. Kromě geometrie základ také odizoluje vibrace z okolí a napomáhá i teplotní stabilitě stroje. Lze odvádět teplo do základu či ho využít jako aktivní tepelný výměník. Pokud to lze, vždy je lepší udělat základ dle doporučení výrobce bez ohledu na robustnost provedení.

Michal Rosecký
Začínal jsem jako překreslovač výkresů, následně jsem pokračoval jako strojní konstruktér a poté jsem dosáhl úrovně technického ředitele. Dnes podnikám v tomto krásném a kreativním oboru výrobních strojů, kterému se plně věnuji. Podrobnější informace si můžete přečíst na mém webu. S přibývajícími roky mám čím dál bližší vztah k literatuře, a proto si vážím prostoru, který mi byl redakcí poskytnut ke sdílení mých názorů. Někteří z vás si možná pomyslí, že moje dosavadní 10letá praxe představuje v tomto složitém strojírenském oboru malý krok. Souhlasím. Vím, že v MM Průmyslovém spektru publikují zkušení a vzdělaní lidé s praxí xnásobně delší, kteří se možná u čtení těchto řádků jen usmívají. Zároveň ale vnímám i odpovědnost za dobře odvedenou práci. Protože se však věnuji vývoji nových strojů a vím, že dobrý výsledek vzniká v týmu, rozhodl jsem se otevřít prostor diskuzi a v závěrečné 10. části oslovím odborníky a manažery, aby se k mým předchozím tvrzením vyjádřili a obohatili svými názory tento seriál. Následně bych s nimi jejich náměty rád prodiskutoval na workshopu. Jsem přesvědčen, že recenzovaný materiál je kvalitnější než čistě subjektivní, a věřím, že se tak najdou i nová témata k diskuzi.

Samotná montáž stroje je krásná a náročná fáze realizace. Samozřejmě pokud hovoříme o kusové výrobě, tím spíše. V prostorech montáží bývá často shon, protože zpoždění z výroby a dodávek se sejdou při sestavování a montéři jsou v permanentním shonu. Často kvůli špatnému plánování není dostatečné množství času, a tak se šije horkou jehlou, a někdy se ani všechno nevyzkouší a rovnou se expeduje. Z mých zkušeností mohu říci, že je to častý jev. Když ale přijde covid a válka, najednou je akceptovatelné, když výrobce řekne, že nestíhá, a všichni to chápou. Ti samí lidé, kteří si před covidem neuměli představit, že by se tohle mohlo říct nahlas. Navíc se často zpětně ukáže, že zdržení stroje na montáži o pár dní by bylo bývalo levnější než náklady spojené s prodlouženou instalací u zákazníka, a nemusí to být na odvrácené straně zeměkoule.

Reklama
Reklama

Pro každého konstruktéra by měla být montáž druhým pracovištěm. Vidí v reálných disproporcích svoje řešení, i jeho chyby a nedostatky. Na druhou stranu, pro montáž má konstruktér fungovat současně při své denní práci jako podpora. Při tvorbě prototypu je pravidlem, že by jeho autor měl být přítomen při montáži a zkouškách, aby dohlédl na správný postup a zároveň pochytil praktické poznatky, které zapracuje pro opakovanou výrobu. Stojí za zmínku, že hlavně v těžších provozech jsou montáže velmi nebezpečnými prostory.

Zkušený montér je pro konstruktéra nejlepší konzultant. Často tito lidé procestovali celý svět a ti zkušení, kteří nejezdí jen montovat nové stroje, ale jezdí i po servisu, mají z hlediska provozu a „nemocí“ konkrétních výrobků hluboké vědomosti, na základě kterých dokážou vnést spoustu věcných inovativních poznatků i do návrhu. Avšak mnoho hlavně mladších konstruktérů vnímá montáž jako nepříjemné místo, kde jsou konfrontováni s chybami své práce, a někteří montéři umí každou chybu velmi osobitě ukázat a autora v ní vykoupat. Tyto situace vyostřuje častý jev, že my technici býváme egoističtí a těžko neseme výtky. Do jisté míry je to tak správně, protože tato profese vyžaduje sebedůvěru ve vlastní myšlenky. Ne každý montér si ale umí říct, že konstruktér je taky člověk a má nárok se někdy splést. Přesto si myslím, že pro konstruktéra je tato konfrontace ona škola života. Zde se naprosto spravedlivě ukáže, jakou práci odvedl.

Reklama

Na montáži se kromě smontování stroj i zkouší, takže správné spasování dílů není ještě zárukou splnění úkolu. Programátor do stroje vdechne život a měření ukážou reálné splnění teoretických požadavků. Zároveň se ověří splnění zadání, aby zákazník dostal reálně, co chtěl. To je někdy naprosto formální, a v některých případech to vyžaduje dlouhá měření a hodiny testování. Jakým způsobem, jak dlouho a co všechno se musí vyzkoušet a prověřit, mají výrobci zpravidla vychytané na základě letitých zkušeností. Přesto se někdy objeví novinka, na kterou se během montáže musí vymyslet co nejvěrnější nasimulování provozních podmínek. Proces montáže většinou končí zkušebním obráběním a případnou předpřejímkou zákazníka, který se přijede podívat na svůj nový stroj. Z této návštěvy se potom udělá krátké propagační video nebo fotky, které marketingově podpoří obchod pro získávání dalších zákazníků.

Závěrem bych chtěl vzdát hold těm, kteří jsou ochotni opakovaně a dlouhodobě i v této době opouštět své rodiny na dlouhé týdny a cestovat po celém světě, kde instalují česká technická díla.


Příště: Logistika

Související články
Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje,
část 2: Koncepce

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Související články
Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Na cestě ke zrození stroje, část 6: Projekce

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje výrobu obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a jež po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje,
Část 1. Průzkum trhu

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje postup výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, v jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu a návratnost investic.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Úspěšné dny otevřených dveří

Ve druhý dubnový týden 2019 pozvala společnost Grob-Werke hosty na letošní první firemní výstavu do svého sídla v Mindelheimu. Přibližně 400 pozvaných zákazníků a hostů kvitovalo inovativní produkty, praktické ukázky, odborné přednášky a zajímavé komentované prohlídky firmy.

CIMT Peking, Část 2. Win Together

Podtitul veletrhu CIMT 2019 byl: 融合共赢 智造未来. Musíte uznat, že motto veletrhu je v této pro nás exotické podobě zahaleno značným tajemstvím. Dáte-li větu do automatického překladače, výsledná myšlenka zní: fúze a výhra. Jednoduchá slova, divný obsah - tento způsob nalezení významu věty opravdu není žádná výhra. Proto se o nápravu "ztráty v překladu" pokusíme v druhém vstupu z veletrhu, ve kterém se tentokrát podíváme i za technikou.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Od oprav ke špičkovým portálovým obráběcím strojům

Strojírna Tyc se v současné době zabývá produkcí a vývojem vlastních portálových multifunkčních center. Jedná se o plně řízená obráběcí centra a brusky na rovinné a tvarové plochy. Jako vedlejší činnost společnost nabízí firma modernizaci a generální opravy různých strojů.

Strojírenské fórum 2018: Zaměřeno na nové technologie a materiály

Příběh pátého ročníku Strojírenského fóra se začal psát 10. května 2018 na půdě Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně konferencí na téma moderní výrobní technologie a materiály s důrazem na aditivní výrobu z velké části kovových materiálů a na inovativní aplikace kompozitních materiálů. Na sto účastníků z řad výrobní a akademické sféry vyslechlo na 13 přednášek a následně v pozdních odpoledních hodinách se větší část z nich odebrala na exkurzi po šesti VaV pracovišťích zaměřených na nové technologie. Plný den poznání a nových setkání. Pojďme se k němu vrátit fotoreportáží.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit