Témata
Zdroj: archiv autora

Na cestě ke zrození stroje,
část 2: Koncepce

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Tento článek je součástí seriálu:
Na cestě ke zrození stroje
Díly
Michal Rosecký

Pochází ze Žďáru nad Sázavou, kde absolvoval Strojní průmyslovou školu. Následovalo studium na VUT v Brně na Ústavu výrobních strojů a robotů. Již během studia pracoval na zkrácený úvazek jako konstruktér výrobních strojů. Tomuto oboru se výlučně věnuje dodnes. Účastnil se odborné stáže v Německu, u výrobce těžkých tvářecích strojů. Z oboru ho nejvíce zajímají tvářecí stroje, avšak v praxi se setkává převážně s obráběcími. Za svoji zaměstnaneckou kariéru pracoval ve firmě vyrábějící vertikální soustruhy, kde začínal jako brigádník a končil jako technický ředitel. Nyní v oblasti konstrukce strojů podniká.

Reklama

Koncepce je klíčovou fází pro úspěšnou zakázku, současně je ale velmi náročná pro ty, kteří si její důležitost uvědomují, protože není měřitelná. V podstatě každý konstruktér, který tvoří něco nového, začíná koncepcí a tu zpracovává do detailů. Kde je ale hranice mezi tím, kde koncept končí a začíná návrh? Jaká hlediska by měla úplná koncepce zahrnovat, a k čemu vlastně, je předmětem této části našeho seriálu.

Reklama
Reklama

Často se stává, že u větších zakázek se chce pracovat na koncepci ještě dřív, než je zrealizován kompletní průzkum. Já to považuji za nesprávné a vždy jsem to vnímal jako pokus zaměstnat nevytížené. Nicméně pokud je průzkum úplný, je třeba si informace dát na hromadu a začít koncepci tvořit. V tento moment začíná ta krásná konstruktérská práce, kdy se čárami tvoří celý stroj. Je to rovněž ta nejodpovědnější práce, protože se kromě funkčnosti stroje musí brát v potaz i spousta jiných věcí, zohledňovat výhody a nevýhody jednotlivých variant a jejich kombinací. Je to úkol pouze pro nadané. Není žádnou vzácností, že se diskuze pohybuje na hranici hádky, na druhou stranu bez oponenta se nikam neposunete. Ne všichni to ale berou s nadhledem a kvůli názorové rozepři při tvorbě koncepce potom dotčený pracuje na celé zakázce znechuceně. Tyto druhy sporu se vyskytly v každé konstrukční kanceláři. Proto je dobré při stavbě týmu zohlednit i tento aspekt. Technici jsou zpravidla sebevědomí lidé a jako takoví kritiku svých nápadů nenesou lehce. Věřím, že nátlak některých firem na vedoucí pracovníky řešit nové zakázky zazenitovým, „bezpečným“, ale nekonkurenceschopným způsobem brzy zcela zmizí. Zpravidla se na koncepci domlouvají nejzkušenější pracovníci jednotlivých technických úseků, a odvážnější náměty se mi osvědčilo probrat i s lidmi z výroby a servisu. Tento tým čítající pár lidí je srdcem strojírenského podniku. Výstupem jejich diskuze je popsaná koncepce – zadání.

Zadání se musí rozdělit na jednotlivé dílčí celky a zpravidla vyvolá další diskuze. Jde o to rozdělit projekt na typovou výrobu a inovativní (vývojovou) část. Čím větší je podíl inovací, tím je zakázka náročnější, rizikovější, dražší, ale zároveň nás bude lépe prezentovat na trhu. U obráběcích strojů je dnes tak široké portfolio příslušenství a typů strojů, že inovace se většinou rovná nestandardní rozměr, ať už upínací desky, délky os, nebo maximální výšky obrobku. U tvářecích strojů je to inovativnější, tam se téměř vždy tvoří rozměrově jedinečný stroj a přebírá je pouze kinematika. Inovace dmýchá i Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, který pravidelně mění normy, což působí tlak na výrobce zavádět změny i do sériových subcelků. To bych označil za nutnou inovaci. Potom je ale u obráběcích strojů poskytnutý velký prostor pro, řekněme, volné inovace, od dynamiky a rychlosti až po využití tepla vznikajícího při obrábění.

Michal Rosecký
Začínal jsem jako překreslovač výkresů, následně jsem pokračoval jako strojní konstruktér a poté jsem dosáhl úrovně technického ředitele. Dnes podnikám v tomto krásném a kreativním oboru výrobních strojů, kterému se plně věnuji. Podrobnější informace si můžete přečíst na mém webu www.rosmach.cz. S přibývajícími roky mám čím dál bližší vztah k literatuře, a proto si vážím prostoru, který mi byl redakcí poskytnutý ke sdílení mých názorů. Někteří z vás si možná pomyslí, že moje dosavadní 10letá praxe představuje v tomto složitém strojírenském oboru malý krok. Souhlasím. Vím, že v MM Průmyslovém spektru publikují zkušení a vzdělaní lidé s praxí xnásobně delší, kteří se možná u čtení tohoto odstavce jen usmívají. Zároveň ale vnímám i odpovědnost za dobře odvedenou práci. Protože se však věnuji vývoji nových strojů a vím, že dobrý výsledek vzniká v týmu, rozhodl jsem se otevřít prostor diskuzi a v závěrečné 10. části oslovím odborníky a manažery, aby se k mým předchozím tvrzením vyjádřili a obohatili svými názory tento seriál. Následně bych s nimi jejich náměty rád prodiskutoval na workshopu. Jsem přesvědčen, že recenzovaný materiál je kvalitnější než čistě subjektivní, a věřím, že se tak najdou i nová témata k diskuzi.

Překvapuje mě, že krytování strojů se řeší s ohledem na bezpečnost a záchyt řezné kapaliny, nikoliv však z hlediska akustiky. Obrovský pokrok je dnes v syntetických materiálech. Některá lepidla jsou svými mechanickými vlastnostmi rovny svaru a některé plasty nebo tmely dokážou plnohodnotně nahradit ocelový povrch. V oblasti tribologie registrujeme zásadní inovace – některé vřetenové oleje vydrží řádově déle a zkracují nutnost servisu. Navíc se neustále zvyšuje, kromě jejich schopnosti mazání, i odvádění tepla. Dlouho se zabývám myšlenkou teplotně stabilního obráběcího stroje, který by reagoval na okolí, snímal teplotní roztažnosti jednotlivých částí a sám se např. využitím tepla ze vřetena korigoval tak, aby byl schopen stejně pracovat při změně klimatu okolí nebo vlivem působení slunečních paprsků skrze střešní okna. A nakonec nemohu opomenout nejoblíbenější kapitolu inovací na obráběcích strojích, a tou je design.

Reklama

Typové části stroje nejsou zásadním způsobem inovovány z konstrukčního hlediska, ale je třeba na jejich inovaci nahlížet z pohledu ekonomického. Často se jedná o větší kusy, jejichž použití ze standardizované výroby je levnější, než je vyvíjet. Tvoří vždy většinový podíl.

Je těžké rozhodnout, jaká je optimální míra inovace. Je sepsáno sedm pravidel úspěšné inovace, z nichž považuji za podstatné progresi a vhodný okamžik. Pro strojaře to znamená ctít tradici a uvádět zásadní novinky na veletrzích. Spojíme-li vývojové uzly s těmi typovými, máme kompletní stroj. Nebezpečí koncepce je také v její neměřitelnosti z hlediska detailu. Velmi nebezpečná místa jsou ta, která někdo nazve „to se nějak udělá“. Žádné takové místo kompletní koncepce nesmí obsahovat.

Koncepci stroje potřebujeme mít kompletně vyjasněnou, abychom ji mohli zkoumat z mnoha různých úhlů, a na základě těchto dat vytvořit cenovou nabídku.


Příště: Tvorba cenové nabídky

Související články
Na cestě ke zrození stroje, část 7: Realizace

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Související články
Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Na cestě ke zrození stroje, část 6: Projekce

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje výrobu obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a jež po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje,
Část 1. Průzkum trhu

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje postup výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, v jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu a návratnost investic.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

CIMT Peking, Část 2. Win Together

Podtitul veletrhu CIMT 2019 byl: 融合共赢 智造未来. Musíte uznat, že motto veletrhu je v této pro nás exotické podobě zahaleno značným tajemstvím. Dáte-li větu do automatického překladače, výsledná myšlenka zní: fúze a výhra. Jednoduchá slova, divný obsah - tento způsob nalezení významu věty opravdu není žádná výhra. Proto se o nápravu "ztráty v překladu" pokusíme v druhém vstupu z veletrhu, ve kterém se tentokrát podíváme i za technikou.

Úspěšné dny otevřených dveří

Ve druhý dubnový týden 2019 pozvala společnost Grob-Werke hosty na letošní první firemní výstavu do svého sídla v Mindelheimu. Přibližně 400 pozvaných zákazníků a hostů kvitovalo inovativní produkty, praktické ukázky, odborné přednášky a zajímavé komentované prohlídky firmy.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Od oprav ke špičkovým portálovým obráběcím strojům

Strojírna Tyc se v současné době zabývá produkcí a vývojem vlastních portálových multifunkčních center. Jedná se o plně řízená obráběcí centra a brusky na rovinné a tvarové plochy. Jako vedlejší činnost společnost nabízí firma modernizaci a generální opravy různých strojů.

Strojírenské fórum 2018: Zaměřeno na nové technologie a materiály

Příběh pátého ročníku Strojírenského fóra se začal psát 10. května 2018 na půdě Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně konferencí na téma moderní výrobní technologie a materiály s důrazem na aditivní výrobu z velké části kovových materiálů a na inovativní aplikace kompozitních materiálů. Na sto účastníků z řad výrobní a akademické sféry vyslechlo na 13 přednášek a následně v pozdních odpoledních hodinách se větší část z nich odebrala na exkurzi po šesti VaV pracovišťích zaměřených na nové technologie. Plný den poznání a nových setkání. Pojďme se k němu vrátit fotoreportáží.

Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit