Témata
Zdroj: archiv M. Roseckého

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Tento článek je součástí seriálu:
Na cestě ke zrození stroje
Díly
Michal Rosecký

Pochází ze Žďáru nad Sázavou, kde absolvoval Strojní průmyslovou školu. Následovalo studium na VUT v Brně na Ústavu výrobních strojů a robotů. Již během studia pracoval na zkrácený úvazek jako konstruktér výrobních strojů. Tomuto oboru se výlučně věnuje dodnes. Účastnil se odborné stáže v Německu, u výrobce těžkých tvářecích strojů. Z oboru ho nejvíce zajímají tvářecí stroje, avšak v praxi se setkává převážně s obráběcími. Za svoji zaměstnaneckou kariéru pracoval ve firmě vyrábějící vertikální soustruhy, kde začínal jako brigádník a končil jako technický ředitel. Nyní v oblasti konstrukce strojů podniká.

Reklama

Vítám vás u dalšího dílu ze série článků o zrození stoje. Postupně jsme se dopracovali k jeho realizaci a dopravě k zákazníkovi a nezávislý pozorovatel by řekl, že tím náš příběh končí. Opak je pravdou. Stejně jako v životě i v technice má mince dvě strany a ta druhá strana, o které jsme detailněji nemluvili, je duševní vlastnictví.

Know-how je jedna z největších hodnot, které podnik vytvoří. Jednoznačná definice tohoto spojení není, ale kdybych hledal české synonymum, zvolil bych pravděpodobně „znalost“. Ve strojírenském podniku to může být znalost výrobních technologií, konstrukčních vychytávek, ale třeba i schopnost získání či udržení silné pozice na daném trhu. Onu velkou hodnotu má právě proto, že většinu těchto poznatků přinesla zkušenost, tedy jsou to časem získané informace, a to z chyb i úspěchů. Aby toto fungovalo, je zapotřebí zpětná vazba od zákazníka a dobrá komunikace mezi výrobou a konstrukcí. Ve větších podnicích bývá ve výrobě slyšet, že něco je špatně a přes urputné upozorňování se stále nic nemění. Vlastně všechny postřehy od výroby prvních dílců až po oživování stroje by měly být zaneseny, ať už formou textu, nebo úprav, do výkresové dokumentace.

Michal Rosecký
Začínal jsem jako překreslovač výkresů, následně jsem pokračoval jako strojní konstruktér a poté jsem dosáhl úrovně technického ředitele. Dnes podnikám v tomto krásném a kreativním oboru výrobních strojů, kterému se plně věnuji. Podrobnější informace si můžete přečíst na mém webu. S přibývajícími roky mám čím dál bližší vztah k literatuře, a proto si vážím prostoru, který mi byl redakcí poskytnut ke sdílení mých názorů. Někteří z vás si možná pomyslí, že moje dosavadní 10letá praxe představuje v tomto složitém strojírenském oboru malý krok. Souhlasím. Vím, že v MM Průmyslovém spektru publikují zkušení a vzdělaní lidé s praxí x-násobně delší, kteří se možná u čtení těchto řádků jen usmívají. Zároveň ale vnímám i odpovědnost za dobře odvedenou práci. Protože se však věnuji vývoji nových strojů a vím, že dobrý výsledek vzniká v týmu, rozhodl jsem se otevřít prostor diskuzi a v závěrečné 10. části oslovím odborníky a manažery, aby se k mým předchozím tvrzením vyjádřili a obohatili svými názory tento seriál. Následně bych s nimi jejich náměty rád prodiskutoval na workshopu. Jsem přesvědčen, že recenzovaný materiál je kvalitnější než čistě subjektivní, a věřím, že se tak najdou i nová témata k diskuzi.

Význam vlastnictví know-how je tedy zřejmý. Čím silnější má firma zkušenost, tím kvalitnější jsou její služby a výrobky, na což samozřejmě snadněji najde klientelu. Dnešní trend je takový, že firmy o spoustu know-how přišly, ať už kvůli odchodu srdcařů do důchodu, nebo protože zaměstnaly někoho, kdo si zkopíroval archiv, potom odešel a prodal ho konkurenci, a tak jej budují znovu. Provozují vývojová oddělení, jejímž smyslem je právě posílení duševního vlastnictví nebo vytvoření úplně nového.

Ochrana duševního vlastnictví není vůbec jednoduchá. Pokud zaměstnanec, který pracuje na speciálním jednoúčelovém stroji v kusové výrobě, dá výpověď, pro majitele je to velká nepříjemnost. I když najde náhradu, zpravidla odcházející není ochotný cokoli předat. A pokud nastoupí u konkurence a tam vyzradí technologie svého předchozího zaměstnavatele, minimálně z praktického hlediska je tento člověk nepostižitelný. Zákon je zde slepý, protože know-how není předmětem průmyslového vlastnictví, a není tedy chráněno zákonem, patentem ani jiným dokumentem. To však neznamená, že krádež duševního vlastnictví je bezriziková. Pravda, trvá to někdy i mnoho let, ale potom přijdou tvrdé tresty, paradoxně už v době, kdy si dotyčný myslí, že je za vodou. Chápu, když někdo za války vynášel informace tak, že si složil pauzák do kapsy, ale krást elektronická data může jenom nesvéprávný člověk. Duševní vlastnictví je speciální právní disciplínou, kterou u nás skutečně ovládá jen pár advokátů, ale rozhodně to stojí za to. Běžný advokát na všechno nabídne pouze dvě chabé alternativy pro případnou právní ochranu, a to v rámci nekalé soutěže, tzv. otrocké napodobení a porušení obchodního tajemství.

Reklama

V praxi se tedy ukazuje, že jediná funkční ochrana know-how je ho nesdělit. Pečlivě zvážit, který pracovník na které pozici potřebuje které informace. Zaměstnavatel má povinnost poskytnout zaměstnanci dostatek informací a všeho možného pro řádné splnění úkolu, ale nemusí mu sdělovat nic navíc. Řekl bych, že problém se týká hlavně menších rodinných firem, kde všichni dělají všechno, a vlastně všichni všechno vědí a různé otázky se řeší v prostoru přede všemi.

Otázka know-how je vlastně o slušnosti a férovosti. Ve válce se říkalo, proč bychom to měli za draho zkoumat, když to můžeme ukrást. I co se týče patentů nebo ochranných známek, z mé zkušenosti tomu lidi moc nevěří. Za minulých dob někdo rozhodl, že tato továrna toto dělat nebude, protože to nejde, ale nikdo nevěděl proč. Díkybohu máme dnes volný trh a konkurovat může každý každému, ale ne každý to chce dělat férově. Investor, který dnes investuje do českého patentu, je odvážný, protože v Česku se zkrátka patenty kradou, průmyslové vzory se kopírují a know-how se prodává konkurenci. Nám, kterým záleží na fungování společnosti, a možná trochu i na principech, je útěchou, že ti, kdo kradou, jsou zoufalci bez vlastních schopností, a tak jim to vlastně k ničemu není.


Příště náš seriál končí a bude završen zhodnocením od vybraných odborníků současného strojního průmyslu.

Související články
Na cestě ke zrození stroje: Závěrečné ohlasy

Série 10 článků konstruktéra Michala Roseckého během celého roku popisovala proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku se autor snažil čtenáře provázet tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje: Část 8. Logistika

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje: Část 5. Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Související články
Na cestě ke zrození stroje: Část 3. Cenová nabídka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Inovace: Změna úhlu pohledu

Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

IMTS Chicago 2026: Pro nový rytmus strojírenství

Veletrh International Manufacturing Technology Show, který se koná od 14. do 19. září 2026 v krásném chicagském centru McCormick Place na břehu Michiganského jezera, potvrzuje svoji roli nejvýznamnější události v oblasti výrobních technologií na západní polokouli. Na výstavní ploše přesahující 110 000 čtverečních metrů představí na1 800 vystavovatelů nejnovější trendy v obrábění, automatizaci, aditivní výrobě, metrologii a softwaru. Veletrh, organizovaný asociací AMT tradičně přitahuje pozornost více než 90 000 odborníků z celého světa a reflektuje silný růstový moment transatlantického průmyslového sektoru.

CCMT 2026: Veletržní dění ve znamení čínské výrobní síly

V roce 2026 je veletržní dění v oblasti výrobních strojů a technologií velmi pestré. Pokud jde o Evropu, proběhlo, a ještě proběhne, několik veletrhů lokálního i regionálního významu, včetně víceoborového MSV v Brně. V Paříži se v březnu konal veletrh Global Industrie, v Moskvě se v květnu uskutečnila Metalloobrabotka a v září se ve Stuttgartu uskuteční AMB. Souběžně s ní pak v Chicagu proběhne zámořský IMTS a o měsíc později v Tokiu asijský Jimtof. Všechny tyto akce bezesporu poskytují hluboký a strategický vhled do stavu výrobní techniky v daném teritoriu.

Inteligentní ekosystém a materiálová alchymie

Současná podoba strojírenského průmyslu prochází transformací, která svou hloubkou připomíná spíše technologickou revoluci než postupnou evoluci. Zatímco v uplynulých dekádách byl vývoj výrobních technologií primárně diktován snahou o zvyšování mechanického výkonu, otáček vřeten a hrubé síly strojů, dnešní paradigma se dramaticky posouvá k jemnějším, avšak komplexnějším hodnotám. Středobodem zájmu se stává schopnost garantovat naprostou přesnost a opakovatelnost procesu v prostředí, které je čím dál proměnnější a náročnější. Tento přerod k inteligentní výrobě, definované nejen rozměrovou integritou, ale i vnitřními vlastnostmi materiálu a digitální stopou, tvoří základní pilíř konkurenceschopnosti pro nejnáročnější sektory, jako jsou letectví, energetika, e-mobilita nebo personalizovaná medicína.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 2. Vliv výrobních strojů

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hrají roli politika a byznysové zájmy, a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Důraz na udržitelnost, digitalizaci a 3D tisk

Japonsko je zemí, kde se rodí nejmodernější technologie a kde se dbá na udržitelný způsob života. Je kolébkou průmyslu a domovem největších průmyslových firem. Každé dva roky mají návštěvníci z celého světa možnost nahlédnout prostřednictvím veletrhu Jimtof (Japan International Machine Tool Fair) pod pokličku nejnovějších inovací v oboru obráběcích strojů a jejich příslušenství. Díky pozvání Japonské asociace výrobců obráběcích strojů JMTBA jsme měli možnost zúčastnit se tohoto veletrhu osobně. V následující reportáži se vám pokusíme zprostředkovat alespoň pár nejzajímavějších témat, která zde zazněla.

Další veletržní postřehy z EMO 2019

Z pohledu technika lze veletrh EMO v roce 2019 považovat za zdařilý, protože byl více o invenci, kreativitě, vylepšování stávajícího i hledání nových cest. Na veletrhu bylo možné vysledovat několik řekněme fenoménů, které se objevovaly napříč veletrhem. Přitom bych je přímo nepovažoval za trendy, protože obdobné počiny, technika, software i smýšlení byly (u asijských výrobců) k vidění o šest měsíců dříve na veletrhu obráběcích strojů v Pekingu. Nedávám tímto záminku k mezikontinentální diskusi o tom, kdo trendy určuje. V tomto textu zazní několik dalších veletržních postřehů.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit